Karlovarský filmový festival je v plném proudu a nechybí na něm ani slovenský režisér, který na plátně oživí nejslavnějšího českého zpěváka. Karla Gotta si v novém filmu Duchoň, jehož premiéra je naplánovaná na srpen, zahrál Vojta Kotek. Jak to filmaře napadlo?
Ve filmu ožije bouřlivý životní příběh Karola Duchoně, zpěváka s obrovským talentem, který ale nestihl naplno zúročit. Peter Bebjak si do hlavní role vybral herce a hudebníka Vladislava Plevčíka. Obsadit musel také roli Karla Gotta. A ukázal právě na již zmíněného Kotka, což potvrdil i nedávný trailer.
Režisér nyní v Karlových Varech vysvětlil, jak jej napadlo oslovit právě hvězdu Snowboarďáků. "Viděl jsem absolutní podobu. Gott nosil takový zvláštní účes, který přesně seděl Vojtovi. Hledali jsme obsazení této role dost dlouho, ale mně seděl přesně na tuto postavu," řekl podle deníku Aha!.
Bebjak zároveň potřeboval, aby herec dokázal zahrát Gottovu nonšalantnost, lehkost a noblesu. "Kotkovo charisma i schopnost přirozené stylizace byly ideální kombinací. Vojta byl jednoznačnou volbou," dodal filmař.
Karel Gott získal celkem dvaačtyřicet vítězství v anketě Zlatý slavík, ale podle některých lidí na Slovensku měl z jednoho tamního rodáka vítr. Šlo právě o Duchoně, kterého potkal tragický osud. Zemřel v listopadu 1985 v pouhých 35 letech na cirhozu jater.
Na Duchoně nedávno zavzpomínala Helena Vondráčková. Podle jejích slov měl výjimečně nádherný hlas s obrovským rozsahem. "Já bych ho přirovnala ke slovenskému Tomu Jonesovi. Velký hlas s velkým srdcem, temperamentní, ženy z něho šílely," podotkla pro Nový Čas. "Vždy zářil a hýřil vtipy. Nikdy s ním nebyla nuda," dodala populární zpěvačka.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.
