Soudní proces mezi Jaromírem Soukupem a Agátou Hanychovou přitáhl velkou pozornost, přičemž už na chodbě bylo patrné napětí, které se v soudní síni ještě znásobilo. Zatímco Soukup (56) působil u fotografů uvolněně a spokojeně, jeho bývalá partnerka Agáta Hanychová (39) byla naopak zjevně rozrušená.
Není však jasné, zda byl Soukup skutečně spokojený s průběhem jednání, jelikož se součástí diskuze údajně stala i jeho minuloroční „xanaxová aféra“. V té době podala jeho partnerka Eva trestní oznámení, které však následně stáhla.
Ve středu ráno se opět střetli před Obvodním soudem pro Prahu 6 bývalí partneři Agáta Hanychová a Jaromír Soukup, jejichž vztahy jsou dlouhodobě napjaté, zejména co se týče výchovy jejich dcery Rozárky. Soukup dorazil jako první a před novináři se vtipkoval, než si nasadil sluchátka. Naopak Hanychová, v doprovodu právníka Štěpána Ciprýna, působila uzavřeně a odmítala jakékoli komentáře.
Hanychová stále usiluje o výlučnou péči o Rozárku, zatímco Soukup má k výchově dcery jiný přístup.
Jednání před Obvodním soudem pro Prahu 6 trvalo zhruba tři hodiny a probíhalo za zavřenými dveřmi, tedy bez přítomnosti veřejnosti a médií.
Na žádost o vyjádření od Expresu ani Agáta Hanychová, ani Jaromír Soukup nereagovali. Podle informací z místa byla jednání odročena a oba expartneři se brzy opět setkají u soudu.
Hanychová požaduje změnu úpravy péče o dceru Rozárku, konkrétně chce získat výhradní péči, zatímco Soukup trvá na střídavé péči. Během slyšení se údajně probíraly pikantní detaily ze života obou.
Podle informací Expresu se Agáta Hanychová u soudu zaměřila na takzvanou „xanaxovou aféru“, která vznikla na konci loňského roku, kdy Eva Feuereislová podala na Jaromíra Soukupa trestní oznámení.
V dokumentu se psalo o tom, že Soukup během vánočních svátků užil prášky Xanax, což vedlo k poničení drahých hodinek Rolex. Krátce poté se Eva a Soukup rozešli, ale nyní jsou opět spolu a Feuereislová oznámení stáhla.
Hanychová dlouhodobě nesouhlasí s tím, aby její dcera Rozárka byla v kontaktu s Feuereislovou. Na středečním soudu zazněl návrh na výslech Evy Feuereislové a očekává se vypracování znaleckých posudků obou expartnerů.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.
Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
