Soudní proces mezi Jaromírem Soukupem a Agátou Hanychovou přitáhl velkou pozornost, přičemž už na chodbě bylo patrné napětí, které se v soudní síni ještě znásobilo. Zatímco Soukup (56) působil u fotografů uvolněně a spokojeně, jeho bývalá partnerka Agáta Hanychová (39) byla naopak zjevně rozrušená.
Není však jasné, zda byl Soukup skutečně spokojený s průběhem jednání, jelikož se součástí diskuze údajně stala i jeho minuloroční „xanaxová aféra“. V té době podala jeho partnerka Eva trestní oznámení, které však následně stáhla.
Ve středu ráno se opět střetli před Obvodním soudem pro Prahu 6 bývalí partneři Agáta Hanychová a Jaromír Soukup, jejichž vztahy jsou dlouhodobě napjaté, zejména co se týče výchovy jejich dcery Rozárky. Soukup dorazil jako první a před novináři se vtipkoval, než si nasadil sluchátka. Naopak Hanychová, v doprovodu právníka Štěpána Ciprýna, působila uzavřeně a odmítala jakékoli komentáře.
Hanychová stále usiluje o výlučnou péči o Rozárku, zatímco Soukup má k výchově dcery jiný přístup.
Jednání před Obvodním soudem pro Prahu 6 trvalo zhruba tři hodiny a probíhalo za zavřenými dveřmi, tedy bez přítomnosti veřejnosti a médií.
Na žádost o vyjádření od Expresu ani Agáta Hanychová, ani Jaromír Soukup nereagovali. Podle informací z místa byla jednání odročena a oba expartneři se brzy opět setkají u soudu.
Hanychová požaduje změnu úpravy péče o dceru Rozárku, konkrétně chce získat výhradní péči, zatímco Soukup trvá na střídavé péči. Během slyšení se údajně probíraly pikantní detaily ze života obou.
Podle informací Expresu se Agáta Hanychová u soudu zaměřila na takzvanou „xanaxovou aféru“, která vznikla na konci loňského roku, kdy Eva Feuereislová podala na Jaromíra Soukupa trestní oznámení.
V dokumentu se psalo o tom, že Soukup během vánočních svátků užil prášky Xanax, což vedlo k poničení drahých hodinek Rolex. Krátce poté se Eva a Soukup rozešli, ale nyní jsou opět spolu a Feuereislová oznámení stáhla.
Hanychová dlouhodobě nesouhlasí s tím, aby její dcera Rozárka byla v kontaktu s Feuereislovou. Na středečním soudu zazněl návrh na výslech Evy Feuereislové a očekává se vypracování znaleckých posudků obou expartnerů.
Bývalý výrazný starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se chce vrátit do řad ODS, kterou opustil poté, co byl v loňském roce odsouzen. Oznámil to na sociálních sítích. Občanští demokraté si o uplynulém víkendu zvolili nového předsedu, Martin Kupka nahradil v nejvyšší stranické funkci Petra Fialu.
Ondřej Brzobohatý se konečně dočkal rozhodnutí ve svém sporu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou. A jistě ho těší, že soud rozhodl v jeho prospěch. Modelka by se měla hudebníkovi omluvit a zaplatit mu značnou sumu. Rozsudek ale zatím není pravomocný.
Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.
Uprostřed nejmrazivější zimy od začátku války čelí Ukrajina brutální vlně útoků na svou energetickou síť, které prezident Volodymyr Zelenskyj označil za stav energetické nouze. Teploty v posledních týdnech klesaly až k -20 °C a statisíce lidí se ocitly v bytech bez tepla, elektřiny a vody. Jen po úderech z 20. ledna zůstalo v Kyjevě bez vytápění přes pět a půl tisíce bytových domů, což zasáhlo zhruba milion obyvatel. V hlavním městě i dalších centrech musely úřady narychlo vybudovat vyhřívané stany, aby lidé v mrazech vůbec přežili.
Historie dánské kontroly nad Grónskem patří k nejdéle trvajícím a zároveň právně nejpevnějším v moderních dějinách. Jen málokteré zámořské území získalo tak jednoznačné a dlouhodobé uznání mezinárodního společenství jako právě největší ostrov světa spravovaný Dánskem. Přesto se jej dnes Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa snaží vmanévrovat do sféry své kontroly. Argumentace Bílého domu se však opírá o zjevně nepravdivou záminku. Čínské a ruské válečné lodě, jimiž Trump zdůvodňuje údajné ohrožení Grónska, se ve skutečnosti pohybují tisíce kilometrů od jeho břehů.
Britský princ Harry se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojenců v Afghánistánu. Trump v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že vojáci zemí NATO se v konfliktu drželi „trochu stranou“ a vyhýbali se první linii. Tato slova vyvolala vlnu pobouření mezi veterány, politiky i rodinami padlých vojáků po celé Evropě a v Kanadě.
Bílý dům oficiálně potvrdil, že na svých sociálních sítích sdílel digitálně upravenou fotografii prominentní aktivistky z Minnesoty Nekimy Levy Armstrongové. Snímek byl upraven tak, aby vyvolal dojem, že žena během svého zatčení vzlyká, ačkoliv realita byla jiná. Fakta prověřil mimo jiné analytik CNN Daniel Dale, který potvrdil, že zásah do fotografie měl obžalovanou nepravdivě vykreslit jako plačící a zlomenou osobu.
Rok od začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa se mezinárodní řád ocitá pod bezprecedentním tlakem. Zatímco americký prezident razí nevyzpytatelnou agendu, jejímž symbolem se staly hrozby anexí Grónska, Evropa působí dezorganizovaně. Místo ucelené strategie se reakce kontinentu štěpí na izolované kroky ovlivněné vnitrostátní politikou, což oslabuje kolektivní schopnost odstrašení.
Vojenské cvičení v Grónsku, které Dánsko a jeho spojenci z NATO zahájili v reakci na dřívější hrozby Donalda Trumpa, bude podle kodaňského ministerstva obrany pokračovat. Operace s názvem „Arctic Endurance“ byla spuštěna s cílem posílit bezpečnost tohoto autonomního území poté, co americký prezident začal veřejně mluvit o možnosti anexe ostrova.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že k břehům Blízkého východu vysílá námořní „armádu“. Na palubě Air Force One při návratu ze summitu v Davosu prohlášením reagoval na dramatické zprávy o potlačení íránských protestů. Podle aktivistů z agentury HRANA si brutalita teheránského režimu vyžádala již 5 002 obětí, z čehož naprostou většinu tvoří demonstranti, včetně 43 dětí.
Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov prolomil dlouholeté tabu, když před poslanci otevřeně přiznal alarmující stav lidských sil v armádě. Podle jeho slov evidují ozbrojené síly přibližně 200 tisíc vojáků, kteří své pozice opustili bez povolení. Toto oficiální potvrzení masové dezerce šokovalo veřejnost i politickou scénu, neboť o podobných číslech se dosud mluvilo pouze v neoficiálních kuloárních debatách.
Evropská unie obvinila Moskvu ze záměrné snahy zlomit morálku ukrajinského obyvatelstva tím, že jej uprostřed kruté zimy systematicky zbavuje přístupu k teplu a elektřině. Podle eurokomisařky pro řešení krizí Hadji Lahbibové Rusko útočí na kritickou infrastrukturu s jasným cílem vyvolat humanitární kolaps, tento plán však podle ní selže. Brusel zdůraznil, že Evropa odpovídá činy, a proto z unijních strategických rezerv v Polsku vysílá dalších 447 generátorů, které doplní tisíce zařízení již fungujících po celé zemi.
