Soudní proces mezi Jaromírem Soukupem a Agátou Hanychovou přitáhl velkou pozornost, přičemž už na chodbě bylo patrné napětí, které se v soudní síni ještě znásobilo. Zatímco Soukup (56) působil u fotografů uvolněně a spokojeně, jeho bývalá partnerka Agáta Hanychová (39) byla naopak zjevně rozrušená.
Není však jasné, zda byl Soukup skutečně spokojený s průběhem jednání, jelikož se součástí diskuze údajně stala i jeho minuloroční „xanaxová aféra“. V té době podala jeho partnerka Eva trestní oznámení, které však následně stáhla.
Ve středu ráno se opět střetli před Obvodním soudem pro Prahu 6 bývalí partneři Agáta Hanychová a Jaromír Soukup, jejichž vztahy jsou dlouhodobě napjaté, zejména co se týče výchovy jejich dcery Rozárky. Soukup dorazil jako první a před novináři se vtipkoval, než si nasadil sluchátka. Naopak Hanychová, v doprovodu právníka Štěpána Ciprýna, působila uzavřeně a odmítala jakékoli komentáře.
Hanychová stále usiluje o výlučnou péči o Rozárku, zatímco Soukup má k výchově dcery jiný přístup.
Jednání před Obvodním soudem pro Prahu 6 trvalo zhruba tři hodiny a probíhalo za zavřenými dveřmi, tedy bez přítomnosti veřejnosti a médií.
Na žádost o vyjádření od Expresu ani Agáta Hanychová, ani Jaromír Soukup nereagovali. Podle informací z místa byla jednání odročena a oba expartneři se brzy opět setkají u soudu.
Hanychová požaduje změnu úpravy péče o dceru Rozárku, konkrétně chce získat výhradní péči, zatímco Soukup trvá na střídavé péči. Během slyšení se údajně probíraly pikantní detaily ze života obou.
Podle informací Expresu se Agáta Hanychová u soudu zaměřila na takzvanou „xanaxovou aféru“, která vznikla na konci loňského roku, kdy Eva Feuereislová podala na Jaromíra Soukupa trestní oznámení.
V dokumentu se psalo o tom, že Soukup během vánočních svátků užil prášky Xanax, což vedlo k poničení drahých hodinek Rolex. Krátce poté se Eva a Soukup rozešli, ale nyní jsou opět spolu a Feuereislová oznámení stáhla.
Hanychová dlouhodobě nesouhlasí s tím, aby její dcera Rozárka byla v kontaktu s Feuereislovou. Na středečním soudu zazněl návrh na výslech Evy Feuereislové a očekává se vypracování znaleckých posudků obou expartnerů.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.
