Hollywoodem otřásl šokující incident, který se odehrál počátkem týdne v luxusní čtvrti Bel Air. Tam měl 48letý Jimmy Wayne Carwyle z Mississippi s autem prorazit vstupní bránu domu herečky Jennifer Aniston. Muž, který se považuje za reinkarnaci Ježíše Krista, údajně věří, že slavná hvězda seriálu Přátelé je jeho „královnou“. Celý případ nyní řeší policie jako vážné obtěžování a potenciální hrozbu pro bezpečnost herečky.
Podle dostupných informací byl Carwyle zatčen přímo na místě poté, co svým vozidlem Chrysler PT Cruiser narazil do brány sídla, ve kterém se herečka v té době pravděpodobně nacházela. Bezpečnostní tým ji měl okamžitě chránit a muže zpacifikovat se zbraní v ruce. Následně byl Carwyle převezen do nemocnice kvůli bolestem zad, a poté umístěn do vazby.
Úřady zjistily, že Carwyle herečku obtěžoval dlouhodobě. Od března 2023 jí měl posílat desítky zpráv prostřednictvím sociálních sítí, hlasových schránek i e-mailů. U soudu vystoupil ve stavu silného duševního rozrušení – bez košile, v anti-selvmordové dece a s nepřirozeným úsměvem, který přihlížející popsali jako „děsivý“.
O jeho psychickém stavu promluvila i jeho manželka Julia Carwyle, která se s ním již roky nestýká. V rozhovoru pro Daily Mail uvedla, že Jimmy odjel do Kalifornie s přesvědčením, že se osobně setká s Jennifer Aniston. „Myslel si, že spolu budou mluvit, že mu dá šanci. Byl úplně mimo realitu,“ uvedla žena. Zároveň popsala svého manžela jako původně „skvělého chlapa“, kterého však zničila kombinace psychické poruchy a životní krize.
Podle Juliiných slov se Carwyleův stav v posledních letech prudce zhoršoval. Začal věřit, že je skutečně Ježíš a Jennifer Aniston jeho „nebeská nevěsta“. Prý se již několikrát pokusil se s herečkou osobně setkat a poslední incident měl být vyústěním jeho frustrace, že po letech usilování zůstal bez odezvy.
Policie v rámci vyšetřování objevila na sociálních sítích množství znepokojivých příspěvků. V nich Carwyle označuje herečku za „svoji manželku“ a sebe za „Jennifer Aniston Carwyle“. Jeden z nich dokonce tvrdil, že budou „spojeni jako Adam a Eva“.
Celý případ převzala elitní jednotka LAPD zaměřená na vyhodnocování hrozeb. Soudce Keith L. Schwartz při jednání naznačil pochybnosti, zda je obžalovaný vůbec schopen pochopit vážnost situace a účastnit se procesu. V současnosti je Carwyle podroben psychologickému hodnocení, které určí jeho další osud.
Jennifer Aniston se k incidentu zatím veřejně nevyjádřila. Podle blízkých zdrojů se ale během celé události nacházela ve svém domě, což situaci činí o to znepokojivější. Celý Hollywood je incidentem otřesen a mnozí herci i fanoušci vyjadřují herečce podporu a volají po větší ochraně celebrit před nevyzpytatelnými jedinci.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.
