Hollywoodem otřásl šokující incident, který se odehrál počátkem týdne v luxusní čtvrti Bel Air. Tam měl 48letý Jimmy Wayne Carwyle z Mississippi s autem prorazit vstupní bránu domu herečky Jennifer Aniston. Muž, který se považuje za reinkarnaci Ježíše Krista, údajně věří, že slavná hvězda seriálu Přátelé je jeho „královnou“. Celý případ nyní řeší policie jako vážné obtěžování a potenciální hrozbu pro bezpečnost herečky.
Podle dostupných informací byl Carwyle zatčen přímo na místě poté, co svým vozidlem Chrysler PT Cruiser narazil do brány sídla, ve kterém se herečka v té době pravděpodobně nacházela. Bezpečnostní tým ji měl okamžitě chránit a muže zpacifikovat se zbraní v ruce. Následně byl Carwyle převezen do nemocnice kvůli bolestem zad, a poté umístěn do vazby.
Úřady zjistily, že Carwyle herečku obtěžoval dlouhodobě. Od března 2023 jí měl posílat desítky zpráv prostřednictvím sociálních sítí, hlasových schránek i e-mailů. U soudu vystoupil ve stavu silného duševního rozrušení – bez košile, v anti-selvmordové dece a s nepřirozeným úsměvem, který přihlížející popsali jako „děsivý“.
O jeho psychickém stavu promluvila i jeho manželka Julia Carwyle, která se s ním již roky nestýká. V rozhovoru pro Daily Mail uvedla, že Jimmy odjel do Kalifornie s přesvědčením, že se osobně setká s Jennifer Aniston. „Myslel si, že spolu budou mluvit, že mu dá šanci. Byl úplně mimo realitu,“ uvedla žena. Zároveň popsala svého manžela jako původně „skvělého chlapa“, kterého však zničila kombinace psychické poruchy a životní krize.
Podle Juliiných slov se Carwyleův stav v posledních letech prudce zhoršoval. Začal věřit, že je skutečně Ježíš a Jennifer Aniston jeho „nebeská nevěsta“. Prý se již několikrát pokusil se s herečkou osobně setkat a poslední incident měl být vyústěním jeho frustrace, že po letech usilování zůstal bez odezvy.
Policie v rámci vyšetřování objevila na sociálních sítích množství znepokojivých příspěvků. V nich Carwyle označuje herečku za „svoji manželku“ a sebe za „Jennifer Aniston Carwyle“. Jeden z nich dokonce tvrdil, že budou „spojeni jako Adam a Eva“.
Celý případ převzala elitní jednotka LAPD zaměřená na vyhodnocování hrozeb. Soudce Keith L. Schwartz při jednání naznačil pochybnosti, zda je obžalovaný vůbec schopen pochopit vážnost situace a účastnit se procesu. V současnosti je Carwyle podroben psychologickému hodnocení, které určí jeho další osud.
Jennifer Aniston se k incidentu zatím veřejně nevyjádřila. Podle blízkých zdrojů se ale během celé události nacházela ve svém domě, což situaci činí o to znepokojivější. Celý Hollywood je incidentem otřesen a mnozí herci i fanoušci vyjadřují herečce podporu a volají po větší ochraně celebrit před nevyzpytatelnými jedinci.
Představitelé takzvané „koalice ochotných“, zahrnující 35 zemí včetně USA, se v úterý dohodli na rámci bezpečnostních záruk, které mají vstoupit v platnost po dosažení příměří. Klíčovým bodem je nasazení mezinárodních sil a vytvoření monitorovacího mechanismu pod vedením Spojených států, který by dohlížel na klid zbraní.
Po bleskové operaci v Caracasu a svržení Madura se zrak Donalda Trumpa upírá k dalšímu cíli. To, co bylo v jeho prvním funkčním období považováno za bizarní vtip, se nyní mění v realitu moderního budování impéria. Evropští lídři, kteří ještě nedávno brali Trumpovy ambice ovládnout Grónsko jako trolling, nyní s neskrývanými obavami sledují, jak Washington označuje celou západní polokouli za svou sféru vlivu.
V severním Atlantiku se schyluje k nebezpečnému námořnímu střetu mezi Spojenými státy a Ruskem. Moskva vyslala ponorku a další válečná plavidla, aby poskytla ochranu ropnému tankeru Marinera, který se snaží zadržet americké námořnictvo. Loď, která se momentálně nachází v mezinárodních vodách jižně od Islandu, čelí obvinění z porušování sankcí a přepravy íránské ropy.
V souvislosti s nedávným dramatickým zajetím venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými speciálními silami se na veřejnost znovu dostávají informace o kontroverzních nabídkách, které Moskva v minulosti adresovala Washingtonu.
V Paříži se v úterý sešli lídři takzvané „koalice ochotných“, aby pod záštitou amerických vyjednavačů doladili mírovou dohodu pro Ukrajinu. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj optimisticky hlásil, že plán na ukončení války s Ruskem je hotov z devadesáti procent, v honosných sálech se vznášel stín mnohem kontroverznějšího tématu. Tím byl neutuchající zájem Donalda Trumpa o Grónsko, který nyní, po nedávné americké intervenci ve Venezuele, nabral na nečekané a mrazivé vážnosti.
V Íránu se v posledních dnech rozhořely protesty, které svou intenzitou a geografickým rozsahem vážně otřásají tamním režimem. Spouštěčem nepokojů se stala hluboká hospodářská krize a drastický propad národní měny, který vyhnal lidi do ulic už v 88 městech po celé zemi. Zatímco Teherán bojuje s vnitřní nestabilitou, íránští představitelé s rostoucím znepokojením sledují dění ve Venezuele, kde americké speciální síly bleskovou operací svrhly a zajaly prezidenta Nicoláse Madura.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Venezuela předá Spojeným státům ropu v hodnotě zhruba 2 miliard dolarů. Tento krok je přímým důsledkem stupňujícího se tlaku Washingtonu na novou venezuelskou vládu poté, co americké speciální jednotky o víkendu zajaly a ze země odvlekly autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Podle Trumpa má jít o 30 až 50 milionů barelů ropy, která byla dosud blokována v zásobnících a na tankerech kvůli americkému embargu.
Bílý dům v úterý potvrdil, že získání Grónska zůstává jednou z hlavních priorit národní bezpečnosti Spojených států. Podle prohlášení mluvčí Karoline Leavittové zvažuje tým prezidenta Donalda Trumpa širokou škálu kroků k ovládnutí tohoto strategického arktického území. Mezi zmíněnými variantami figuruje i nasazení americké armády, které má mít vrchní velitel podle slov mluvčí vždy k dispozici.
Donald Trump se pravděpodobně domnívá, že mu pokus o ovládnutí Grónska projde, i když jde o území jeho spojence v NATO. Americký prezident totiž velmi dobře ví, že žádná evropská země by se mu neodvážila postavit silou, protože by v přímém střetu neměla šanci uspět. Tato nebezpečná kalkulace vychází z prosté reality, že zbytek Severoatlantické aliance potřebuje Spojené státy mnohem více, než Trump potřebuje je.
Extrémní zimní počasí doprovázené sněžením a mrazy si v Evropě vyžádalo již nejméně šest lidských životů. Tragické zprávy přicházejí především z Francie, kde v jihozápadním departementu Landes zahynuli tři lidé při dopravních nehodách na namrzlých silnicích. Další dvě oběti hlásí okolí Paříže, přičemž v jednom případě řidič s vozem sjel do řeky Marny a v druhém došlo ke střetu s nákladním automobilem. Šestou obětí se stala žena v bosenském Sarajevu, na kterou spadla větev stromu pod tíhou čerstvého sněhu.
Severoatlantická aliance čelí dosud nepředstavitelné hrozbě, která nepochází zvenčí, ale zevnitř. Možnost, že by jeden členský stát napadl druhý, konkrétně americký pokus o ovládnutí Grónska, staví NATO před právní i existenční propast. Zakládající smlouva z roku 1949 totiž vůbec nepočítala se scénářem, kdy by se nejsilnější člen aliance obrátil proti jinému spojenci.
Soudní proces s bývalým venezuelským vůdcem Nicolásem Madurem, který v pondělí stanul před federálním soudem na Manhattanu, slibuje jednu z nejkomplexnějších právních bitev v historii USA. Přestože Maduro i jeho manželka Cilia Floresová vinu popírají, jejich právní tým již nyní připravuje sérii strategií, které by mohly proces zdržet o roky nebo jej zcela zastavit. Podle odborníků na mezinárodní právo bude obhajoba sázet především na procesní pochybení a diplomatickou imunitu.
