V Mali došlo k veřejné popravě influencerky Mariam Cissé, kterou unesli a zabili pravděpodobně džihádisté. Tato brutální událost podtrhuje rozklad státní kontroly v západoafrické zemi a ukazuje na prudké zhoršování bezpečnostní situace.
Mariam Cissé, které bylo kolem dvaceti let, si získala na TikToku více než 100 000 sledujících díky videím, kde často nosila vojenský oděv a otevřeně podporovala vládnoucí vojenskou juntu. Podle starosty regionu Timbuktu, Yehia Tandiny, byla Mariam unesena na trhu v pátek neznámými ozbrojenci. Následující den za soumraku ji ti samí muži přivedli zpět na Náměstí nezávislosti v Tonce a popravili ji před zraky davu. Starosta potvrdil, že Cissé před smrtí obdržela vyhrožování smrtí.
K vraždě se sice nikdo nepřihlásil, ale oblast Tonka, která se nachází zhruba 145 kilometrů od Timbuktu, je známá tím, že ji patroluje skupina JNIM (Jama’at Nusrat al-Islam wal-Muslimin), napojená na Al-Káidu. Státní televize uvedla, že mladá žena „jednoduše chtěla propagovat svou komunitu a podpořit malijskou armádu v jejích misích na ochranu lidí a jejich majetku“.
Konflikt v Mali začal v roce 2012 povstáním povstalců Tuaregů, které se změnilo v šíření džihádistických skupin spojených s Al-Káidou a později s Islámským státem. Násilí se šíří na jih, protože povstalci zneužívají místní nespokojenost, korupci a slabou správu země. V letech 2020 a 2021 převzala kontrolu nad zemí armáda po dvou po sobě jdoucích převratech. Od té doby se prohloubilo napětí se západními spojenci, což vedlo k vypovězení francouzských a misí OSN a k příklonu k Rusku, včetně využití žoldnéřů z Wagnerovy skupiny.
Armáda navzdory slibům o zlepšení bezpečnosti nedokázala povstání ukončit. Rama Yade, ředitelka afrického centra v think tanku Atlantic Council, uvedla, že uchopení moci vojenskou juntou pouze prohloubilo rozdělení armády mezi loajální privilegované vojáky a ty, kteří jsou posíláni do první linie. V kombinaci s odchodem mezinárodních sil toto rozdrobení vedlo k opuštěným pozicím, zbraním padajícím do rukou separatistů a rozšíření vlivu džihádistů na venkově.
Džihádisté zpřísnili kontrolu nad klíčovými zásobovacími trasami z Pobřeží slonoviny, Mauritánie a Senegalu. Bojovníci z JNIM od září zavedli palivovou blokádu, která ochromila dopravu a vedla k vážným problémům v nemocnicích. Vláda byla nucena na neurčito zavřít školy. V hlavním městě Bamaku se tvoří dlouhé fronty na stále dražší palivo a potraviny. Africká unie vyjádřila hluboké znepokojení nad rychle se zhoršující bezpečnostní situací a vyzvala k mezinárodní koordinaci.
Francie, USA, Německo a Itálie vydaly varování svým občanům, aby Mali urychleně opustili komerčními lety, protože silnice v okolí hlavního města jsou nebezpečné. Ačkoli se junta zatím drží u moci, analytici a pozorovatelé se domnívají, že pád režimu je pravděpodobný během několika týdnů či měsíců. Zhoršující se nejistota vedla k prudkému nárůstu únosů – v západní části Mali bylo ve čtvrtek uneseno pět indických dělníků a JNIM se v neděli přihlásila k únosu tří egyptských občanů, za jejichž propuštění požaduje $5 milionů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.
