V Mali došlo k veřejné popravě influencerky Mariam Cissé, kterou unesli a zabili pravděpodobně džihádisté. Tato brutální událost podtrhuje rozklad státní kontroly v západoafrické zemi a ukazuje na prudké zhoršování bezpečnostní situace.
Mariam Cissé, které bylo kolem dvaceti let, si získala na TikToku více než 100 000 sledujících díky videím, kde často nosila vojenský oděv a otevřeně podporovala vládnoucí vojenskou juntu. Podle starosty regionu Timbuktu, Yehia Tandiny, byla Mariam unesena na trhu v pátek neznámými ozbrojenci. Následující den za soumraku ji ti samí muži přivedli zpět na Náměstí nezávislosti v Tonce a popravili ji před zraky davu. Starosta potvrdil, že Cissé před smrtí obdržela vyhrožování smrtí.
K vraždě se sice nikdo nepřihlásil, ale oblast Tonka, která se nachází zhruba 145 kilometrů od Timbuktu, je známá tím, že ji patroluje skupina JNIM (Jama’at Nusrat al-Islam wal-Muslimin), napojená na Al-Káidu. Státní televize uvedla, že mladá žena „jednoduše chtěla propagovat svou komunitu a podpořit malijskou armádu v jejích misích na ochranu lidí a jejich majetku“.
Konflikt v Mali začal v roce 2012 povstáním povstalců Tuaregů, které se změnilo v šíření džihádistických skupin spojených s Al-Káidou a později s Islámským státem. Násilí se šíří na jih, protože povstalci zneužívají místní nespokojenost, korupci a slabou správu země. V letech 2020 a 2021 převzala kontrolu nad zemí armáda po dvou po sobě jdoucích převratech. Od té doby se prohloubilo napětí se západními spojenci, což vedlo k vypovězení francouzských a misí OSN a k příklonu k Rusku, včetně využití žoldnéřů z Wagnerovy skupiny.
Armáda navzdory slibům o zlepšení bezpečnosti nedokázala povstání ukončit. Rama Yade, ředitelka afrického centra v think tanku Atlantic Council, uvedla, že uchopení moci vojenskou juntou pouze prohloubilo rozdělení armády mezi loajální privilegované vojáky a ty, kteří jsou posíláni do první linie. V kombinaci s odchodem mezinárodních sil toto rozdrobení vedlo k opuštěným pozicím, zbraním padajícím do rukou separatistů a rozšíření vlivu džihádistů na venkově.
Džihádisté zpřísnili kontrolu nad klíčovými zásobovacími trasami z Pobřeží slonoviny, Mauritánie a Senegalu. Bojovníci z JNIM od září zavedli palivovou blokádu, která ochromila dopravu a vedla k vážným problémům v nemocnicích. Vláda byla nucena na neurčito zavřít školy. V hlavním městě Bamaku se tvoří dlouhé fronty na stále dražší palivo a potraviny. Africká unie vyjádřila hluboké znepokojení nad rychle se zhoršující bezpečnostní situací a vyzvala k mezinárodní koordinaci.
Francie, USA, Německo a Itálie vydaly varování svým občanům, aby Mali urychleně opustili komerčními lety, protože silnice v okolí hlavního města jsou nebezpečné. Ačkoli se junta zatím drží u moci, analytici a pozorovatelé se domnívají, že pád režimu je pravděpodobný během několika týdnů či měsíců. Zhoršující se nejistota vedla k prudkému nárůstu únosů – v západní části Mali bylo ve čtvrtek uneseno pět indických dělníků a JNIM se v neděli přihlásila k únosu tří egyptských občanů, za jejichž propuštění požaduje $5 milionů.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
