Džihádisté v Mali veřejně popravili známou influencerku

Mariam Cissé, které bylo kolem dvaceti let, si získala na TikToku více než 100 000 sledujících díky videím, kde často nosila vojenský oděv a otevřeně podporovala vládnoucí vojenskou juntu. Podle starosty regionu Timbuktu, Yehia Tandiny, byla Mariam unesena na trhu v pátek neznámými ozbrojenci. Následující den za soumraku ji ti samí muži přivedli zpět na Náměstí nezávislosti v Tonce a popravili ji před zraky davu. Starosta potvrdil, že Cissé před smrtí obdržela vyhrožování smrtí.

K vraždě se sice nikdo nepřihlásil, ale oblast Tonka, která se nachází zhruba 145 kilometrů od Timbuktu, je známá tím, že ji patroluje skupina JNIM (Jama’at Nusrat al-Islam wal-Muslimin), napojená na Al-Káidu. Státní televize uvedla, že mladá žena „jednoduše chtěla propagovat svou komunitu a podpořit malijskou armádu v jejích misích na ochranu lidí a jejich majetku“.

Konflikt v Mali začal v roce 2012 povstáním povstalců Tuaregů, které se změnilo v šíření džihádistických skupin spojených s Al-Káidou a později s Islámským státem. Násilí se šíří na jih, protože povstalci zneužívají místní nespokojenost, korupci a slabou správu země. V letech 2020 a 2021 převzala kontrolu nad zemí armáda po dvou po sobě jdoucích převratech. Od té doby se prohloubilo napětí se západními spojenci, což vedlo k vypovězení francouzských a misí OSN a k příklonu k Rusku, včetně využití žoldnéřů z Wagnerovy skupiny.

Armáda navzdory slibům o zlepšení bezpečnosti nedokázala povstání ukončit. Rama Yade, ředitelka afrického centra v think tanku Atlantic Council, uvedla, že uchopení moci vojenskou juntou pouze prohloubilo rozdělení armády mezi loajální privilegované vojáky a ty, kteří jsou posíláni do první linie. V kombinaci s odchodem mezinárodních sil toto rozdrobení vedlo k opuštěným pozicím, zbraním padajícím do rukou separatistů a rozšíření vlivu džihádistů na venkově.

Džihádisté zpřísnili kontrolu nad klíčovými zásobovacími trasami z Pobřeží slonoviny, Mauritánie a Senegalu. Bojovníci z JNIM od září zavedli palivovou blokádu, která ochromila dopravu a vedla k vážným problémům v nemocnicích. Vláda byla nucena na neurčito zavřít školy. V hlavním městě Bamaku se tvoří dlouhé fronty na stále dražší palivo a potraviny. Africká unie vyjádřila hluboké znepokojení nad rychle se zhoršující bezpečnostní situací a vyzvala k mezinárodní koordinaci.

Francie, USA, Německo a Itálie vydaly varování svým občanům, aby Mali urychleně opustili komerčními lety, protože silnice v okolí hlavního města jsou nebezpečné. Ačkoli se junta zatím drží u moci, analytici a pozorovatelé se domnívají, že pád režimu je pravděpodobný během několika týdnů či měsíců. Zhoršující se nejistota vedla k prudkému nárůstu únosů – v západní části Mali bylo ve čtvrtek uneseno pět indických dělníků a JNIM se v neděli přihlásila k únosu tří egyptských občanů, za jejichž propuštění požaduje $5 milionů.