V Mali došlo k veřejné popravě influencerky Mariam Cissé, kterou unesli a zabili pravděpodobně džihádisté. Tato brutální událost podtrhuje rozklad státní kontroly v západoafrické zemi a ukazuje na prudké zhoršování bezpečnostní situace.
Mariam Cissé, které bylo kolem dvaceti let, si získala na TikToku více než 100 000 sledujících díky videím, kde často nosila vojenský oděv a otevřeně podporovala vládnoucí vojenskou juntu. Podle starosty regionu Timbuktu, Yehia Tandiny, byla Mariam unesena na trhu v pátek neznámými ozbrojenci. Následující den za soumraku ji ti samí muži přivedli zpět na Náměstí nezávislosti v Tonce a popravili ji před zraky davu. Starosta potvrdil, že Cissé před smrtí obdržela vyhrožování smrtí.
K vraždě se sice nikdo nepřihlásil, ale oblast Tonka, která se nachází zhruba 145 kilometrů od Timbuktu, je známá tím, že ji patroluje skupina JNIM (Jama’at Nusrat al-Islam wal-Muslimin), napojená na Al-Káidu. Státní televize uvedla, že mladá žena „jednoduše chtěla propagovat svou komunitu a podpořit malijskou armádu v jejích misích na ochranu lidí a jejich majetku“.
Konflikt v Mali začal v roce 2012 povstáním povstalců Tuaregů, které se změnilo v šíření džihádistických skupin spojených s Al-Káidou a později s Islámským státem. Násilí se šíří na jih, protože povstalci zneužívají místní nespokojenost, korupci a slabou správu země. V letech 2020 a 2021 převzala kontrolu nad zemí armáda po dvou po sobě jdoucích převratech. Od té doby se prohloubilo napětí se západními spojenci, což vedlo k vypovězení francouzských a misí OSN a k příklonu k Rusku, včetně využití žoldnéřů z Wagnerovy skupiny.
Armáda navzdory slibům o zlepšení bezpečnosti nedokázala povstání ukončit. Rama Yade, ředitelka afrického centra v think tanku Atlantic Council, uvedla, že uchopení moci vojenskou juntou pouze prohloubilo rozdělení armády mezi loajální privilegované vojáky a ty, kteří jsou posíláni do první linie. V kombinaci s odchodem mezinárodních sil toto rozdrobení vedlo k opuštěným pozicím, zbraním padajícím do rukou separatistů a rozšíření vlivu džihádistů na venkově.
Džihádisté zpřísnili kontrolu nad klíčovými zásobovacími trasami z Pobřeží slonoviny, Mauritánie a Senegalu. Bojovníci z JNIM od září zavedli palivovou blokádu, která ochromila dopravu a vedla k vážným problémům v nemocnicích. Vláda byla nucena na neurčito zavřít školy. V hlavním městě Bamaku se tvoří dlouhé fronty na stále dražší palivo a potraviny. Africká unie vyjádřila hluboké znepokojení nad rychle se zhoršující bezpečnostní situací a vyzvala k mezinárodní koordinaci.
Francie, USA, Německo a Itálie vydaly varování svým občanům, aby Mali urychleně opustili komerčními lety, protože silnice v okolí hlavního města jsou nebezpečné. Ačkoli se junta zatím drží u moci, analytici a pozorovatelé se domnívají, že pád režimu je pravděpodobný během několika týdnů či měsíců. Zhoršující se nejistota vedla k prudkému nárůstu únosů – v západní části Mali bylo ve čtvrtek uneseno pět indických dělníků a JNIM se v neděli přihlásila k únosu tří egyptských občanů, za jejichž propuštění požaduje $5 milionů.
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Princ Harry a jeho manželka Meghan vyjádřili překvapení nad dopisem, který jménem krále Karla III. upřesňuje jejich status v rámci britské královské rodiny. Oficiální dokument potvrzuje, že pár i po návratu do Velké Británie zůstává mimo okruh pracujících členů monarchie. Mluvčí dvojice pro BBC uvedl, že byli zaskočeni tím, že o vydání prohlášení nebyli informováni s větším předstihem. Palácové zdroje BBC však tvrdí, že Harry a Meghan byli o odeslání dopisu vyrozuměni ještě před jeho zveřejněním.
Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20.
Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.
Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.
Francie a Itálie společně pracují na dodávce protiletadlového systému SAMP/T a příslušných střel Aster pro Ukrajinu. Tento krok má pomoci posílit obranu ukrajinských měst před nadcházející zimou. Současně evropské země, které vlastní nebo vyrábějí systémy Patriot, hledají možnosti, jak Kijovu co nejrychleji poskytnout další tyto baterie. Informace vycházejí z vyjádření zástupců Elysejského paláce.
Okupovaná území na východě a jihu Ukrajiny byla organizací Freedom House již druhým rokem v řadě vyhlášena za vůbec nejméně svobodné místo na světě. V žebříčku potlačování lidských práv a občanských svobod předstihla i Severní Koreu, Jižní Súdán či Pásmo Gazy. Obyvatelé těchto oblastí čelí represivnímu ruskému zákonodárství, nucenému přijímání občanství, sledování a systematickým čistkám. Podle mezinárodních pozorovatelů jde o promyšlenou snahu Moskvy o trvalou změnu demografického a kulturního charakteru regionu.
Evropská úroveň spotřeby kukuřice se ocitla v krizi kvůli vlnám veder a suchu, které zasáhly úrodu ve střední a západní Evropě. Zatímco Evropská unie hledá miliony tun dodatečných dovozů, sousední Ukrajina disponuje potřebnými zásobami, ale naráží na logistické blokády. Rusko totiž svými útoky paralyzovalo ukrajinské černomořské přístavy a zablokovalo nejlevnější přepravní trasu. Z této situace tak neočekávaně profitují především američtí zemědělci, kteří mají k evropskému trhu snazší přístup.
Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová vstupuje do nadcházejícího souboje o prezidentský úřad z velmi silné pozice. Současné průzkumy veřejného mínění ji řadí na první místo pro první kolo volby se ziskem přibližně 35 procent hlasů. Její nejbližší soupeř, bývalý premiér Édouard Philippe, za ní výrazně zaostává se ziskem pod 21 procent. Současný prezident Emmanuel Macron se již o třetí mandát v řadě ucházet nemůže, což zásadně mění celkovou dynamiku celého klání.
V řadách americké armády a zpravodajských služeb probíhají neformální debaty o možném snížení počtu personálu i základen na Blízkém východě. Tyto diskuse se zaměřují na úpravu vojenské přítomnosti pro případ, že se administrativě prezidenta Donalda Trumpa podaří ukončit probíhající konflikt s Íránem. Boje totiž odhalily hluboké zranitelnosti americké infrastruktury v regionu, kde se řada objektů stala terčem opakovaných útoků.
