V Mali došlo k veřejné popravě influencerky Mariam Cissé, kterou unesli a zabili pravděpodobně džihádisté. Tato brutální událost podtrhuje rozklad státní kontroly v západoafrické zemi a ukazuje na prudké zhoršování bezpečnostní situace.
Mariam Cissé, které bylo kolem dvaceti let, si získala na TikToku více než 100 000 sledujících díky videím, kde často nosila vojenský oděv a otevřeně podporovala vládnoucí vojenskou juntu. Podle starosty regionu Timbuktu, Yehia Tandiny, byla Mariam unesena na trhu v pátek neznámými ozbrojenci. Následující den za soumraku ji ti samí muži přivedli zpět na Náměstí nezávislosti v Tonce a popravili ji před zraky davu. Starosta potvrdil, že Cissé před smrtí obdržela vyhrožování smrtí.
K vraždě se sice nikdo nepřihlásil, ale oblast Tonka, která se nachází zhruba 145 kilometrů od Timbuktu, je známá tím, že ji patroluje skupina JNIM (Jama’at Nusrat al-Islam wal-Muslimin), napojená na Al-Káidu. Státní televize uvedla, že mladá žena „jednoduše chtěla propagovat svou komunitu a podpořit malijskou armádu v jejích misích na ochranu lidí a jejich majetku“.
Konflikt v Mali začal v roce 2012 povstáním povstalců Tuaregů, které se změnilo v šíření džihádistických skupin spojených s Al-Káidou a později s Islámským státem. Násilí se šíří na jih, protože povstalci zneužívají místní nespokojenost, korupci a slabou správu země. V letech 2020 a 2021 převzala kontrolu nad zemí armáda po dvou po sobě jdoucích převratech. Od té doby se prohloubilo napětí se západními spojenci, což vedlo k vypovězení francouzských a misí OSN a k příklonu k Rusku, včetně využití žoldnéřů z Wagnerovy skupiny.
Armáda navzdory slibům o zlepšení bezpečnosti nedokázala povstání ukončit. Rama Yade, ředitelka afrického centra v think tanku Atlantic Council, uvedla, že uchopení moci vojenskou juntou pouze prohloubilo rozdělení armády mezi loajální privilegované vojáky a ty, kteří jsou posíláni do první linie. V kombinaci s odchodem mezinárodních sil toto rozdrobení vedlo k opuštěným pozicím, zbraním padajícím do rukou separatistů a rozšíření vlivu džihádistů na venkově.
Džihádisté zpřísnili kontrolu nad klíčovými zásobovacími trasami z Pobřeží slonoviny, Mauritánie a Senegalu. Bojovníci z JNIM od září zavedli palivovou blokádu, která ochromila dopravu a vedla k vážným problémům v nemocnicích. Vláda byla nucena na neurčito zavřít školy. V hlavním městě Bamaku se tvoří dlouhé fronty na stále dražší palivo a potraviny. Africká unie vyjádřila hluboké znepokojení nad rychle se zhoršující bezpečnostní situací a vyzvala k mezinárodní koordinaci.
Francie, USA, Německo a Itálie vydaly varování svým občanům, aby Mali urychleně opustili komerčními lety, protože silnice v okolí hlavního města jsou nebezpečné. Ačkoli se junta zatím drží u moci, analytici a pozorovatelé se domnívají, že pád režimu je pravděpodobný během několika týdnů či měsíců. Zhoršující se nejistota vedla k prudkému nárůstu únosů – v západní části Mali bylo ve čtvrtek uneseno pět indických dělníků a JNIM se v neděli přihlásila k únosu tří egyptských občanů, za jejichž propuštění požaduje $5 milionů.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
