Lesk červeného koberce, hvězdy filmového plátna i závodních tratí a dlouho očekávaná premiéra. V New Yorku se v pondělí večer odehrálo slavnostní uvedení filmu F1: The Movie, v němž hlavní roli ztvárnil Brad Pitt. Na rozdíl od nadšených fanoušků a filmových celebrit ale jeden z účastníků – jezdec Ferrari Carlos Sainz – upozornil, že snímek je především hollywoodskou fikcí.
„Koneckonců je to hollywoodský film,“ řekl Sainz novinářům a dodal, že čistý fanoušek Formule 1 by měl k filmu přistupovat s rezervou. Sainz tak jemně zpochybnil věrohodnost zobrazení světa F1 na plátně, přestože film režíroval Joseph Kosinski, známý svou prací na Top Gun: Maverick, a natáčelo se během reálných závodů F1 v sezonách 2023 a 2024.
Na premiéře v Radio City Music Hall se objevila většina jezdců současného startovního pole, včetně Landa Norrise, Estebana Ocona nebo Olivera Bearmana. Nechyběli ani šéfové týmů a další významné postavy motorsportu. Výrazněji chyběl úřadující šampion Max Verstappen. Ten svou nepřítomnost vysvětlil jednoduše: „Jdu domů k dceři.“
Verstappen v rozhovoru pro nizozemský portál Formule1.nl dodal, že si film možná pustí později, pokud ho bude chtít vidět někdo z jeho blízkých. Přesto popřál filmu úspěch a vyjádřil naději, že přinese Formuli 1 pozitivní dopad.
Hlavní hvězdou večera byl Brad Pitt, který se na červeném koberci objevil po boku partnerky Ines de Ramon v tmavomodrém obleku. Snímek sleduje příběh veterána, jenž se po třiceti letech vrací na startovní rošt Formule 1. Kromě Pitta ve filmu vystupují například Damson Idris, Javier Bardem, Kerry Condon či Tobias Menzies. Producentem filmu je Lewis Hamilton, jenž osobně dohlížel na autentičnost závodního prostředí.
F1: The Movie vstupuje do světových kin 27. června. Podle odborníků by mohl mít na motorsport podobný dopad, jako měl Top Gun: Maverick na zájem o vojenské letectví – tedy přivést nové diváky a zvýšit popularitu Formule 1 i mimo její tradiční publikum.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.
Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson se ostře ohradil proti snahám některých zákonodárců omezit pravomoci prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu s Íránem. Schválení rezoluce o válečných pravomocích, která by vyžadovala předchozí souhlas Kongresu pro další vojenské akce, označil Johnson za děsivou vyhlídku. Podle něj by takový krok zbavil vrchního velitele ozbrojených sil schopnosti dokončit zahájenou operaci.
V průběhu letošního roku došlo v Bílém domě k nenápadné, ale podstatné změně protokolu – Donald Trump přestal pořádat své typické tiskové konference v Oválné pracovně za účasti zahraničních státníků. Tento formát, připomínající reality show, byl v prvním roce jeho funkčního období naprosto běžný, nyní se však zdá, že tyto veřejné spektákly ustoupily do pozadí. Poslední taková dramatická scéna se odehrála loni, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před běžícími kamerami Trumpovi odporoval, za což byl následně pokárán a vykázán z plánovaného oběda.
Izraelská armáda v úterý ráno pokračovala v ofenzivě a provedla souběžné údery na íránské hlavní město Teherán a libanonský Bejrút. Operace se zaměřila na íránská vojenská stanoviště a pozice hnutí Hizballáh, přičemž z jižních předměstí Bejrútu stoupaly husté sloupy dýmu. Izraelské síly těmto náletům předeslaly nové výzvy k evakuaci pro vybrané oblasti v Libanonu, aby minimalizovaly civilní ztráty při ničení velitelských center.
Plán českých repatriačních letů, které mají pomoci dostat české občany nacházející se na Blízkém východě do bezpečí, se změnil. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Repatriace mají nakonec probíhat nejen z Egypta a Jordánska, ale také z Ománu.
Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout.
Írán se podle dostupných informací snaží zachránit, co zbývá z jaderného programu, než bude příliš pozdě. Tvrdí to zdroje izraelského deníku The Jerusalem Post. Teherán chce ochránit, co půjde, opevnit zařízení a schovat vybavení, u kterého to jde udělat.
Českou hudební scénou otřásla v uplynulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 66 let zemřel klávesista Jiří Valenta, někdejší člen legendární kapely Olympic. Podle dostupných informací spáchal sebevraždu. Rodina se nyní zabývá tím, jak bude vypadat smuteční obřad.
V Česku o víkendu začalo meteorologické jaro, ale jarní počasí panovalo už v posledních únorových dnech. Zásadní změna se neočekává ani během prvního ryze březnového týdne. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) bude slunečno a nadprůměrně teplo.
Izraelská armáda (IDF) v nejnovější aktualizaci na sociální síti X oznámila, že její letectvo zahájilo rozsáhlou vlnu útoků přímo v srdci íránského hlavního města Teheránu. Z místa již přicházejí první záběry zachycující následky těchto úderů. Podle dřívějšího vyjádření IDF útočí izraelské síly na Libanon a Írán současně.
