Herecká legenda Jiřina Bohdalová se za svým bohatým osobním životem může ohlédnout s humorem, nostalgií, ale i smutkem. Ačkoli dosáhla mimořádného profesního úspěchu, v lásce se jí štěstí spíše vyhýbalo. Osud jí přivedl do cesty tři zásadní muže – a jedno blízké přátelství, které mohlo přerůst v manželství s Karlem Gottem.
S Břetislavem Stašem, inteligentním a okouzlujícím mladíkem z Ostravy, se seznámila jako sedmnáctiletá, když krátce učila na základní škole. Ačkoli se později dostala na DAMU, láska trvala i na dálku. Když během studia otěhotněla, narychlo se vzali a narodila se jim dcera Simona. Štěstí však brzy vystřídala realita – manžel narukoval na vojnu a Jiřinina rodina byla postižena politickými represáliemi. Její otec skončil ve vězení a rodina přišla o vše. Manželství nevydrželo tlak okolností, ale s Břetislavem zůstali přáteli.
Druhou velkou životní kapitolou byl vztah s charismatickým hercem Radkem Brzobohatým. Seznámili se při natáčení a jiskra přeskočila okamžitě. Jejich vztah byl velmi vášnivý a stejně tak bouřlivý. Jejich manželství trvalo 12 let, ale nakonec se rozpadlo kvůli Brzobohatého nové lásce – mladší herečce Haně Gregorové. Jiřina mu dlouho nemohla odpustit. Smíření přišlo až po třech desetiletích, když spolu natočili film Vrásky z lásky. Krátce po jeho premiéře Brzobohatý zemřel. „Byl to nejdůležitější muž mého života,“ uvedla později herečka.
Málokdo ale podle webu iprima.cz ví, že Jiřina Bohdalová se mohla stát i manželkou zpěváka Karla Gotta. Sama vzpomínala, že jeho matka si jejich spojení velmi přála a dokonce Karla přiměla napsat věnování „Simonce její budoucí táta Karel Gott“. Mezi Bohdalovou a Gottem ale zůstalo u silného přátelství, které trvalo až do jeho smrti. Gott později potvrdil, že jeho matka v herečce viděla ideální partnerku pro svého syna.
V pozdějším věku se herečka často objevovala po boku slovenského miliardáře Lubomíra Focka, i když jejich vztah nikdy veřejně nepotvrdila. Po rozchodu s Brzobohatým se soustředila hlavně na rodinu – dceru Simonu Stašovou a dva vnuky. Vztah s dcerou je velmi blízký, přesto se Bohdalová snažila Simoně aktivně vybírat partnery, což někdy vedlo ke komickým situacím. Stašová má za sebou tři nevydařená manželství.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.
