Souboj mezi Spojenými státy a Čínou vstupuje do fáze, z níž už nebude návratu. Vysoká cla, která minulou středu zavedl americký prezident Donald Trump, vyvolala okamžitou, a ještě tvrdší odpověď z Pekingu. Obchodní válka dvou největších ekonomik světa je v plném proudu – a menší země se budou muset brzy rozhodnout, komu důvěřují víc. Zatím má navrch Čína.
Ve středu Donald Trump oznámil uvalení plošného 34% cla na veškeré zboží dovážené z Číny. V reakci na to Peking nezaváhal a už v pátek přišel s protiúderem: identické 34% clo na všechny americké výrobky mířící do Číny. Informaci přinesla americká stanice NBC. V součtu s dříve zavedenými opatřeními může clo na některé čínské produkty dosahovat až 54 %.
Čína se chytá příležitosti
Přestože Čína zůstává jedním z největších obchodních partnerů Spojených států, Trump o ní opakovaně hovoří jako o bezpečnostní hrozbě. Čínská strana na to odpovídá výzvou k dialogu. V oficiálním prohlášení vyzvala americkou administrativu k řešení sporů „prostřednictvím konzultací na základě rovnosti, respektu a reciprocity“.
Jenže takzvané reciprocity se čínské úřady chopily po svém – a nešlo už jen o cla. Peking okamžitě zastavil dovoz kuřecích výrobků od tří velkých amerických firem a přerušil také import čiroku od společnosti C&D Inc., oficiálně kvůli „obavám o veřejné zdraví“. Dalších jedenáct amerických firem bylo zařazeno na čínský seznam „nespolehlivých subjektů“ – což znamená, že jim byl fakticky zakázán obchod s Čínou. A šestnáct dalších společností čelí přísné kontrole vývozu.
Čína navíc převedla konflikt na mezinárodní úroveň. Ministerstvo obchodu podalo žalobu na Spojené státy u Světové obchodní organizace (WTO). Ve svém vyjádření se postavilo do role obránce pravidel: „Čína byla vždy důsledným obhájcem mezinárodního hospodářského a obchodního řádu. Vyzýváme USA, aby okamžitě napravily své jednostranné a nezákonné kroky.“
Jasno o těchto krocích má například Ryan Hass, vedoucí think tanku Brookings Institution. „Mnozí kolegové z Čínské lidové republiky tvrdí, že USA dělají chybu. Diskutuje se o tom, zda svět vstupuje do období bloků, nebo do období přechodu ke globalizaci bez USA. Zdá se, že Peking dává přednost druhému scénáři. Čínští představitelé nehodlají připustit, aby byli v reakci na USA vnímáni jako pasivní,“ shrnul podle americké stanice CNN.
Čína se nadále vykresluje jako místo „ideální, bezpečné a perspektivní“ pro investice. Americké podniky vyzvala k tomu, aby se vyjadřovaly racionálně a „podnikaly praktické kroky k zachování stability globální výroby a dodavatelských řetězců“. „Jako druhá největší ekonomika světa a druhý největší spotřebitelský trh bude Čína bez ohledu na měnící se mezinárodní prostředí nadále jen otevírat své dveře dokořán,“ popsalo čínské ministerstvo zahraničí.
Jako příležitost vnímají nastávající obchodní válku pro i někteří ekonomičtí experti. „Čína vysílá světu významný vzkaz: nemůžeme ustupovat nebo tolerovat šikanu ze strany USA, protože tolerance nakonec vede k další šikaně,“ zdůraznil Liu Zhiqin, ekonomický expert z Chongyang Institute for Finance Studies na Renmin University of China.
Podle Ju Jiandonga ze Školy financí Čínské lidové banky se mezinárodní obchodní řád skutečně začíná přetvářet. „Čína a USA jsou nyní přímými soupeři při přetváření mezinárodního obchodního řádu. Jsme ochotni tuto výzvu přijmout – jsme připraveni soutěžit s USA v redefinování nového globálního obchodního systému,“ uvedl.
Čínské exporty jsou všechno – jen ne bezpečné
Vlna vývozů z Číny vyvolává čím dál větší znepokojení – nejen kvůli rostoucím číslům, ale hlavně kvůli dopadům, které mohou být fatální pro průmysl po celém světě. Nejde jen o americké továrny a pracovní místa. „Tsunami se blíží pro všechny,“ varovala někdejší hlavní obchodní vyjednavačka Bílého domu Katherine Taiová pro New York Times.
Čínští představitelé reagují podrážděně, zejména po nedávném rozhodnutí Trumpa o uvalení cel na v podstatě celý svět, které podle všeho v Pekingu vyvolalo zuřivost. Podle NY Times jsou čínští činitelé hrdí na vysokou míru úspor, extrémní pracovní nasazení a armádu inženýrů a programátorů. „Spojené státy využívají cla k rozvrácení mezinárodního hospodářského řádu ve jménu svých hegemonistických zájmů,“ zaznělo v sobotním večerním vysílání čínské státní televize.
Za poslední dvě dekády Čína neúnavně posilovala svou pozici ve světové výrobě. Zatímco v roce 2000 se podílela na globální průmyslové produkci jen z 6 %, dnes drží bezprecedentních 32 %. Čínská tovární výroba je teď větší než kombinovaná produkce Spojených států, Německa, Japonska, Jižní Koreje a Velké Británie dohromady.
Již za prezidenta Joea Bidena došlo k posílení některých cel, především na čínské elektromobily. Administrativa se ale soustředila hlavně na omezení vývozu špičkových technologií – například polovodičů – z bezpečnostních důvodů. Cla ve výši 7,5–25 %, která Trump zavedl během svého prvního mandátu, Bidenova vláda ponechala beze změny.
Opatření neznamenají, že by USA měly navrch
Peking má přitom v rukávu několik alternativ, jak se případnému snížení exportu do USA přizpůsobit. Nejpravděpodobnější strategií je přesměrování vývozu na trhy v Evropské unii nebo jihovýchodní Asii – s výjimkou Tchaj-wanu. Takový krok by ovšem mohl destabilizovat ekonomiky dlouholetých amerických spojenců, jak podotýkají NY Times.
Čínské automobily se staly jedním z nejvýraznějších symbolů obchodního napětí mezi Pekingem a Washingtonem. V reakci na sérii restrikcí nejprve ze strany Trumpovy administrativy a následně i za prezidenta Bidena čínské automobilky prakticky zastavily výrobu určenou pro americký trh. A jak se zdá, žádná změna se na obzoru nerýsuje. Zůstává jediná cesta, jak dostat čínská auta do Spojených států – formou importu. Ten je ovšem po rozhodnutí z minulého týdne zatížen extrémním clem ve výši 181 %, což činí vývoz prakticky nemožným.
Peking však našel alternativní směry. Výroba a export čínských vozů razantně narůstá v Austrálii a jihovýchodní Asii, kde čínské značky rychle získávají obří tržní podíly – často na úkor tradičních hráčů, jako jsou japonské či americké automobilky. Výrazný růst zaznamenávají čínské společnosti také v Mexiku. Tamní automobilový trh zažil během několika let doslova revoluci – zatímco v roce 2017 představovaly čínské vozy jen 0,3 % trhu, loni už to bylo plných 20 %. A jejich pozice dál sílí.
Kdo vlastně hraje podle pravidel?
Čínský režim sice přiznal, že americká cla – konkrétně ta zavedená minulou středu – představují ekonomický zásah, ale odmítá, že by šlo o ránu na solar. „Ano, dopad tu bude. Ale nebe nespadne. Čína je superekonomika. Odoláme americké šikaně,“ uvedla podle státních médií Komunistická strana Číny v oficiálním prohlášení.
Místo role oběti se Peking stylizuje do pozice „spravedlivého obchodníka“, který čelí nespravedlivým sankcím. A co víc – solidárně nabízí ruku ostatním zemím, které se také staly terčem amerických cel. Z čínské strany zaznívá kritika, že Washington se snaží rozbít stávající globální ekonomický řád a bezostyšně upřednostňuje vlastní zájmy nad kolektivním dobrem mezinárodního společenství.
Tím Čína vysílá do světa jasný signál: My nejsme ti agresivní, my jsme ti, kdo hrají podle pravidel. Taková image může být na globální scéně přitažlivá, zejména pro země, které mají k americkému ekonomickému nátlaku výhrady. Jenže za touto diplomatickou fasádou zůstává realita domácí ekonomiky, která má daleko k nezlomnosti. Zejména realitní sektor – dříve motor čínského růstu – v posledních letech prudce ztrácí dech. Po dekádách expanze přišla stagnace, a ta se postupně přelila do strukturální krize, která podkopává důvěru investorů i běžných obyvatel.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.