Souboj mezi Spojenými státy a Čínou vstupuje do fáze, z níž už nebude návratu. Vysoká cla, která minulou středu zavedl americký prezident Donald Trump, vyvolala okamžitou, a ještě tvrdší odpověď z Pekingu. Obchodní válka dvou největších ekonomik světa je v plném proudu – a menší země se budou muset brzy rozhodnout, komu důvěřují víc. Zatím má navrch Čína.
Ve středu Donald Trump oznámil uvalení plošného 34% cla na veškeré zboží dovážené z Číny. V reakci na to Peking nezaváhal a už v pátek přišel s protiúderem: identické 34% clo na všechny americké výrobky mířící do Číny. Informaci přinesla americká stanice NBC. V součtu s dříve zavedenými opatřeními může clo na některé čínské produkty dosahovat až 54 %.
Čína se chytá příležitosti
Přestože Čína zůstává jedním z největších obchodních partnerů Spojených států, Trump o ní opakovaně hovoří jako o bezpečnostní hrozbě. Čínská strana na to odpovídá výzvou k dialogu. V oficiálním prohlášení vyzvala americkou administrativu k řešení sporů „prostřednictvím konzultací na základě rovnosti, respektu a reciprocity“.
Jenže takzvané reciprocity se čínské úřady chopily po svém – a nešlo už jen o cla. Peking okamžitě zastavil dovoz kuřecích výrobků od tří velkých amerických firem a přerušil také import čiroku od společnosti C&D Inc., oficiálně kvůli „obavám o veřejné zdraví“. Dalších jedenáct amerických firem bylo zařazeno na čínský seznam „nespolehlivých subjektů“ – což znamená, že jim byl fakticky zakázán obchod s Čínou. A šestnáct dalších společností čelí přísné kontrole vývozu.
Čína navíc převedla konflikt na mezinárodní úroveň. Ministerstvo obchodu podalo žalobu na Spojené státy u Světové obchodní organizace (WTO). Ve svém vyjádření se postavilo do role obránce pravidel: „Čína byla vždy důsledným obhájcem mezinárodního hospodářského a obchodního řádu. Vyzýváme USA, aby okamžitě napravily své jednostranné a nezákonné kroky.“
Jasno o těchto krocích má například Ryan Hass, vedoucí think tanku Brookings Institution. „Mnozí kolegové z Čínské lidové republiky tvrdí, že USA dělají chybu. Diskutuje se o tom, zda svět vstupuje do období bloků, nebo do období přechodu ke globalizaci bez USA. Zdá se, že Peking dává přednost druhému scénáři. Čínští představitelé nehodlají připustit, aby byli v reakci na USA vnímáni jako pasivní,“ shrnul podle americké stanice CNN.
Čína se nadále vykresluje jako místo „ideální, bezpečné a perspektivní“ pro investice. Americké podniky vyzvala k tomu, aby se vyjadřovaly racionálně a „podnikaly praktické kroky k zachování stability globální výroby a dodavatelských řetězců“. „Jako druhá největší ekonomika světa a druhý největší spotřebitelský trh bude Čína bez ohledu na měnící se mezinárodní prostředí nadále jen otevírat své dveře dokořán,“ popsalo čínské ministerstvo zahraničí.
Jako příležitost vnímají nastávající obchodní válku pro i někteří ekonomičtí experti. „Čína vysílá světu významný vzkaz: nemůžeme ustupovat nebo tolerovat šikanu ze strany USA, protože tolerance nakonec vede k další šikaně,“ zdůraznil Liu Zhiqin, ekonomický expert z Chongyang Institute for Finance Studies na Renmin University of China.
Podle Ju Jiandonga ze Školy financí Čínské lidové banky se mezinárodní obchodní řád skutečně začíná přetvářet. „Čína a USA jsou nyní přímými soupeři při přetváření mezinárodního obchodního řádu. Jsme ochotni tuto výzvu přijmout – jsme připraveni soutěžit s USA v redefinování nového globálního obchodního systému,“ uvedl.
Čínské exporty jsou všechno – jen ne bezpečné
Vlna vývozů z Číny vyvolává čím dál větší znepokojení – nejen kvůli rostoucím číslům, ale hlavně kvůli dopadům, které mohou být fatální pro průmysl po celém světě. Nejde jen o americké továrny a pracovní místa. „Tsunami se blíží pro všechny,“ varovala někdejší hlavní obchodní vyjednavačka Bílého domu Katherine Taiová pro New York Times.
Čínští představitelé reagují podrážděně, zejména po nedávném rozhodnutí Trumpa o uvalení cel na v podstatě celý svět, které podle všeho v Pekingu vyvolalo zuřivost. Podle NY Times jsou čínští činitelé hrdí na vysokou míru úspor, extrémní pracovní nasazení a armádu inženýrů a programátorů. „Spojené státy využívají cla k rozvrácení mezinárodního hospodářského řádu ve jménu svých hegemonistických zájmů,“ zaznělo v sobotním večerním vysílání čínské státní televize.
Za poslední dvě dekády Čína neúnavně posilovala svou pozici ve světové výrobě. Zatímco v roce 2000 se podílela na globální průmyslové produkci jen z 6 %, dnes drží bezprecedentních 32 %. Čínská tovární výroba je teď větší než kombinovaná produkce Spojených států, Německa, Japonska, Jižní Koreje a Velké Británie dohromady.
Již za prezidenta Joea Bidena došlo k posílení některých cel, především na čínské elektromobily. Administrativa se ale soustředila hlavně na omezení vývozu špičkových technologií – například polovodičů – z bezpečnostních důvodů. Cla ve výši 7,5–25 %, která Trump zavedl během svého prvního mandátu, Bidenova vláda ponechala beze změny.
Opatření neznamenají, že by USA měly navrch
Peking má přitom v rukávu několik alternativ, jak se případnému snížení exportu do USA přizpůsobit. Nejpravděpodobnější strategií je přesměrování vývozu na trhy v Evropské unii nebo jihovýchodní Asii – s výjimkou Tchaj-wanu. Takový krok by ovšem mohl destabilizovat ekonomiky dlouholetých amerických spojenců, jak podotýkají NY Times.
Čínské automobily se staly jedním z nejvýraznějších symbolů obchodního napětí mezi Pekingem a Washingtonem. V reakci na sérii restrikcí nejprve ze strany Trumpovy administrativy a následně i za prezidenta Bidena čínské automobilky prakticky zastavily výrobu určenou pro americký trh. A jak se zdá, žádná změna se na obzoru nerýsuje. Zůstává jediná cesta, jak dostat čínská auta do Spojených států – formou importu. Ten je ovšem po rozhodnutí z minulého týdne zatížen extrémním clem ve výši 181 %, což činí vývoz prakticky nemožným.
Peking však našel alternativní směry. Výroba a export čínských vozů razantně narůstá v Austrálii a jihovýchodní Asii, kde čínské značky rychle získávají obří tržní podíly – často na úkor tradičních hráčů, jako jsou japonské či americké automobilky. Výrazný růst zaznamenávají čínské společnosti také v Mexiku. Tamní automobilový trh zažil během několika let doslova revoluci – zatímco v roce 2017 představovaly čínské vozy jen 0,3 % trhu, loni už to bylo plných 20 %. A jejich pozice dál sílí.
Kdo vlastně hraje podle pravidel?
Čínský režim sice přiznal, že americká cla – konkrétně ta zavedená minulou středu – představují ekonomický zásah, ale odmítá, že by šlo o ránu na solar. „Ano, dopad tu bude. Ale nebe nespadne. Čína je superekonomika. Odoláme americké šikaně,“ uvedla podle státních médií Komunistická strana Číny v oficiálním prohlášení.
Místo role oběti se Peking stylizuje do pozice „spravedlivého obchodníka“, který čelí nespravedlivým sankcím. A co víc – solidárně nabízí ruku ostatním zemím, které se také staly terčem amerických cel. Z čínské strany zaznívá kritika, že Washington se snaží rozbít stávající globální ekonomický řád a bezostyšně upřednostňuje vlastní zájmy nad kolektivním dobrem mezinárodního společenství.
Tím Čína vysílá do světa jasný signál: My nejsme ti agresivní, my jsme ti, kdo hrají podle pravidel. Taková image může být na globální scéně přitažlivá, zejména pro země, které mají k americkému ekonomickému nátlaku výhrady. Jenže za touto diplomatickou fasádou zůstává realita domácí ekonomiky, která má daleko k nezlomnosti. Zejména realitní sektor – dříve motor čínského růstu – v posledních letech prudce ztrácí dech. Po dekádách expanze přišla stagnace, a ta se postupně přelila do strukturální krize, která podkopává důvěru investorů i běžných obyvatel.
Nikomu asi není třeba vysvětlovat, čím synem je princ Harry. Je to už téměř třicet let, co ještě jako nezletilý přišel o jednoho z rodičů. Princeznu Dianu si její mladší syn uchovává ve vzpomínkách. A také v receptech, jak vyšlo najevo.
Vědci poprvé objevil atmosféru obklopující kamennou planetu podobnou Zemi, která se nachází v obyvatelné zóně vzdálené hvězdy. Tento objevu poskytuje dosud nejsilnější důkaz, že ve vesmíru mohou existovat světy s podmínkami podobnými těm na naší planetě.
Úspěch bezpilotních letounů při pronikání hluboko nad ruské území odhaluje zásadní limity a strukturální slabiny tamní protivzdušné obrany. Obranný systém byl totiž historicky navržen především pro zachycení konvenčních vojenských letadel, balistických raket nebo křižujících střel, nikoliv pro detekci malých a pomalu letících dronů. Moderní bezpilotní prostředky jsou pro tradiční radarové systémy těžko sledovatelné, což znesnadňuje jejich včasnou identifikaci i zaměření.
Současná medicína zaměřená na zdravé stárnutí se dosud věnovala především dospělé populaci, u níž usiluje o zpomalení či zvrácení funkčního poklesu způsobeného desetiletími nahromaděného poškození. Jak ale upozorňuje mezinárodní tým odborníků v odborném článku publikovaném v časopise Nature Health, tento přístup přichází o kritické okno příležitosti. Preventivní zásahy a diagnostika by totiž měly začínat od nejranějších fází života.
Lidé by měli omezit konzumaci alkoholu na maximálně jeden nápoj denně, vyplývá ze studie mezinárodního týmu vědců zveřejněné v odborném časopise Journal of Studies on Alcohol and Drugs. Tento závěr se liší od oficiálních amerických výživových doporučení, která v minulosti radila mužům limit dvou nápojů a ženám jednoho. Nejnovější verze těchto vládních pokynů, kterou vydala Trumpova administrativa, je však méně konkrétní a obecně doporučuje pouze pít méně alkoholu pro dosažení lepšího zdraví.
Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Americký viceprezident JD Vance a jeho manželka Usha oznámili narození svého čtvrtého dítěte, chlapce jménem Alec Neel Vance. Jedná se o první případ po více než 150 letech, kdy se úřadujícímu viceprezidentovi narodil potomek.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že se Írán snaží využít Hormuzský průliv jako páku v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu, a vyzval ostatní země k vyvinutí tlaku na ochranu globální námořní dopravy. Před odletem na setkání ministrů zahraničí Sdružení národů jihovýchodní Asie na Filipínách uvedl, že se někteří lidé v Íránu snaží průliv ovládnout.
Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž.
Britský deník The Independent zveřejnil podrobnou zprávu o narůstajících rizicích konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin (UPF), které podle vědeckých poznatků prokazatelně poškozují lidské zdraví, urychlují stárnutí organismu a vedou k nadbytečnému příjmu kalorií.
Administrace prezidenta Donalda Trumpa poprvé v historii aktivovala přísně tajný a dosud nikdy nepoužitý právní proces určený k rychlé deportaci cizích státních příslušníků označených za „cizí teroristy“ nebo jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo spravedlnosti podalo historicky první žádost k Zvláštnímu soudu pro vyhoštění cizích teroristů (Alien Terrorist Removal Court – ATRC), který od svého založení zákonem v roce 1996 zůstával zcela neaktivní. Detaily podání z 15. července jsou zapečetěné a průvodní dokumentace podléhá utajení.
Nový průzkum veřejného mínění společnosti Data for Progress ukazuje, že většina Američanů dává do přímé souvislosti stále extrémnější projevy počasí a probíhající klimatickou krizi. Tento trend sílí i přes soustavné snahy Donalda Trumpa označovat globální oteplování za podvod. Podle analytiků tyto výsledky naznačují, že pokusy o politickou polarizaci témat spojených s klimatem nejsou zcela úspěšné. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda v americké společnosti existuje shoda ohledně rostoucí frekvence anomálií v počasí, což by mohlo otevřít prostor pro konstruktivnější debatu napříč politickým spektrem.
