Souboj mezi Spojenými státy a Čínou vstupuje do fáze, z níž už nebude návratu. Vysoká cla, která minulou středu zavedl americký prezident Donald Trump, vyvolala okamžitou, a ještě tvrdší odpověď z Pekingu. Obchodní válka dvou největších ekonomik světa je v plném proudu – a menší země se budou muset brzy rozhodnout, komu důvěřují víc. Zatím má navrch Čína.
Ve středu Donald Trump oznámil uvalení plošného 34% cla na veškeré zboží dovážené z Číny. V reakci na to Peking nezaváhal a už v pátek přišel s protiúderem: identické 34% clo na všechny americké výrobky mířící do Číny. Informaci přinesla americká stanice NBC. V součtu s dříve zavedenými opatřeními může clo na některé čínské produkty dosahovat až 54 %.
Čína se chytá příležitosti
Přestože Čína zůstává jedním z největších obchodních partnerů Spojených států, Trump o ní opakovaně hovoří jako o bezpečnostní hrozbě. Čínská strana na to odpovídá výzvou k dialogu. V oficiálním prohlášení vyzvala americkou administrativu k řešení sporů „prostřednictvím konzultací na základě rovnosti, respektu a reciprocity“.
Jenže takzvané reciprocity se čínské úřady chopily po svém – a nešlo už jen o cla. Peking okamžitě zastavil dovoz kuřecích výrobků od tří velkých amerických firem a přerušil také import čiroku od společnosti C&D Inc., oficiálně kvůli „obavám o veřejné zdraví“. Dalších jedenáct amerických firem bylo zařazeno na čínský seznam „nespolehlivých subjektů“ – což znamená, že jim byl fakticky zakázán obchod s Čínou. A šestnáct dalších společností čelí přísné kontrole vývozu.
Čína navíc převedla konflikt na mezinárodní úroveň. Ministerstvo obchodu podalo žalobu na Spojené státy u Světové obchodní organizace (WTO). Ve svém vyjádření se postavilo do role obránce pravidel: „Čína byla vždy důsledným obhájcem mezinárodního hospodářského a obchodního řádu. Vyzýváme USA, aby okamžitě napravily své jednostranné a nezákonné kroky.“
Jasno o těchto krocích má například Ryan Hass, vedoucí think tanku Brookings Institution. „Mnozí kolegové z Čínské lidové republiky tvrdí, že USA dělají chybu. Diskutuje se o tom, zda svět vstupuje do období bloků, nebo do období přechodu ke globalizaci bez USA. Zdá se, že Peking dává přednost druhému scénáři. Čínští představitelé nehodlají připustit, aby byli v reakci na USA vnímáni jako pasivní,“ shrnul podle americké stanice CNN.
Čína se nadále vykresluje jako místo „ideální, bezpečné a perspektivní“ pro investice. Americké podniky vyzvala k tomu, aby se vyjadřovaly racionálně a „podnikaly praktické kroky k zachování stability globální výroby a dodavatelských řetězců“. „Jako druhá největší ekonomika světa a druhý největší spotřebitelský trh bude Čína bez ohledu na měnící se mezinárodní prostředí nadále jen otevírat své dveře dokořán,“ popsalo čínské ministerstvo zahraničí.
Jako příležitost vnímají nastávající obchodní válku pro i někteří ekonomičtí experti. „Čína vysílá světu významný vzkaz: nemůžeme ustupovat nebo tolerovat šikanu ze strany USA, protože tolerance nakonec vede k další šikaně,“ zdůraznil Liu Zhiqin, ekonomický expert z Chongyang Institute for Finance Studies na Renmin University of China.
Podle Ju Jiandonga ze Školy financí Čínské lidové banky se mezinárodní obchodní řád skutečně začíná přetvářet. „Čína a USA jsou nyní přímými soupeři při přetváření mezinárodního obchodního řádu. Jsme ochotni tuto výzvu přijmout – jsme připraveni soutěžit s USA v redefinování nového globálního obchodního systému,“ uvedl.
Čínské exporty jsou všechno – jen ne bezpečné
Vlna vývozů z Číny vyvolává čím dál větší znepokojení – nejen kvůli rostoucím číslům, ale hlavně kvůli dopadům, které mohou být fatální pro průmysl po celém světě. Nejde jen o americké továrny a pracovní místa. „Tsunami se blíží pro všechny,“ varovala někdejší hlavní obchodní vyjednavačka Bílého domu Katherine Taiová pro New York Times.
Čínští představitelé reagují podrážděně, zejména po nedávném rozhodnutí Trumpa o uvalení cel na v podstatě celý svět, které podle všeho v Pekingu vyvolalo zuřivost. Podle NY Times jsou čínští činitelé hrdí na vysokou míru úspor, extrémní pracovní nasazení a armádu inženýrů a programátorů. „Spojené státy využívají cla k rozvrácení mezinárodního hospodářského řádu ve jménu svých hegemonistických zájmů,“ zaznělo v sobotním večerním vysílání čínské státní televize.
Za poslední dvě dekády Čína neúnavně posilovala svou pozici ve světové výrobě. Zatímco v roce 2000 se podílela na globální průmyslové produkci jen z 6 %, dnes drží bezprecedentních 32 %. Čínská tovární výroba je teď větší než kombinovaná produkce Spojených států, Německa, Japonska, Jižní Koreje a Velké Británie dohromady.
Již za prezidenta Joea Bidena došlo k posílení některých cel, především na čínské elektromobily. Administrativa se ale soustředila hlavně na omezení vývozu špičkových technologií – například polovodičů – z bezpečnostních důvodů. Cla ve výši 7,5–25 %, která Trump zavedl během svého prvního mandátu, Bidenova vláda ponechala beze změny.
Opatření neznamenají, že by USA měly navrch
Peking má přitom v rukávu několik alternativ, jak se případnému snížení exportu do USA přizpůsobit. Nejpravděpodobnější strategií je přesměrování vývozu na trhy v Evropské unii nebo jihovýchodní Asii – s výjimkou Tchaj-wanu. Takový krok by ovšem mohl destabilizovat ekonomiky dlouholetých amerických spojenců, jak podotýkají NY Times.
Čínské automobily se staly jedním z nejvýraznějších symbolů obchodního napětí mezi Pekingem a Washingtonem. V reakci na sérii restrikcí nejprve ze strany Trumpovy administrativy a následně i za prezidenta Bidena čínské automobilky prakticky zastavily výrobu určenou pro americký trh. A jak se zdá, žádná změna se na obzoru nerýsuje. Zůstává jediná cesta, jak dostat čínská auta do Spojených států – formou importu. Ten je ovšem po rozhodnutí z minulého týdne zatížen extrémním clem ve výši 181 %, což činí vývoz prakticky nemožným.
Peking však našel alternativní směry. Výroba a export čínských vozů razantně narůstá v Austrálii a jihovýchodní Asii, kde čínské značky rychle získávají obří tržní podíly – často na úkor tradičních hráčů, jako jsou japonské či americké automobilky. Výrazný růst zaznamenávají čínské společnosti také v Mexiku. Tamní automobilový trh zažil během několika let doslova revoluci – zatímco v roce 2017 představovaly čínské vozy jen 0,3 % trhu, loni už to bylo plných 20 %. A jejich pozice dál sílí.
Kdo vlastně hraje podle pravidel?
Čínský režim sice přiznal, že americká cla – konkrétně ta zavedená minulou středu – představují ekonomický zásah, ale odmítá, že by šlo o ránu na solar. „Ano, dopad tu bude. Ale nebe nespadne. Čína je superekonomika. Odoláme americké šikaně,“ uvedla podle státních médií Komunistická strana Číny v oficiálním prohlášení.
Místo role oběti se Peking stylizuje do pozice „spravedlivého obchodníka“, který čelí nespravedlivým sankcím. A co víc – solidárně nabízí ruku ostatním zemím, které se také staly terčem amerických cel. Z čínské strany zaznívá kritika, že Washington se snaží rozbít stávající globální ekonomický řád a bezostyšně upřednostňuje vlastní zájmy nad kolektivním dobrem mezinárodního společenství.
Tím Čína vysílá do světa jasný signál: My nejsme ti agresivní, my jsme ti, kdo hrají podle pravidel. Taková image může být na globální scéně přitažlivá, zejména pro země, které mají k americkému ekonomickému nátlaku výhrady. Jenže za touto diplomatickou fasádou zůstává realita domácí ekonomiky, která má daleko k nezlomnosti. Zejména realitní sektor – dříve motor čínského růstu – v posledních letech prudce ztrácí dech. Po dekádách expanze přišla stagnace, a ta se postupně přelila do strukturální krize, která podkopává důvěru investorů i běžných obyvatel.
Donald Trump v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC odmítl možnost, že by Spojené státy prodloužily stávající příměří s Íránem. Podle prezidenta je Washington nyní v natolik silné vyjednávací pozici, že nemá čas na další odklady a potřebuje dosáhnout definitivní dohody. Trump argumentuje, že prodlužování klidu zbraní by pouze nahrálo Íránu, který by jej využil k přeskupení svých vojenských sil. Prezident tvrdí, že během příměří se podařilo zlikvidovat většinu íránských raket, přestože se Teherán snaží zbytek svého arzenálu neustále přesouvat a skrývat před dalšími útoky.
Britský premiér Keir Starmer čelí vlně kritiky a sílícím výzvám k rezignaci. Důvodem je kontroverzní jmenování Petera Mandelsona do funkce velvyslance ve Spojených státech. Starmer důrazně odmítá tvrzení, že by úmyslně uvedl zákonodárce v omyl ohledně toho, jak k tomuto personálnímu kroku došlo. Během pondělního zasedání v parlamentu sice připustil, že k poslancům měly dorazit jiné informace, ale trval na své nevině v otázce záměrného klamání dolní sněmovny.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.