Souboj mezi Spojenými státy a Čínou vstupuje do fáze, z níž už nebude návratu. Vysoká cla, která minulou středu zavedl americký prezident Donald Trump, vyvolala okamžitou, a ještě tvrdší odpověď z Pekingu. Obchodní válka dvou největších ekonomik světa je v plném proudu – a menší země se budou muset brzy rozhodnout, komu důvěřují víc. Zatím má navrch Čína.
Ve středu Donald Trump oznámil uvalení plošného 34% cla na veškeré zboží dovážené z Číny. V reakci na to Peking nezaváhal a už v pátek přišel s protiúderem: identické 34% clo na všechny americké výrobky mířící do Číny. Informaci přinesla americká stanice NBC. V součtu s dříve zavedenými opatřeními může clo na některé čínské produkty dosahovat až 54 %.
Čína se chytá příležitosti
Přestože Čína zůstává jedním z největších obchodních partnerů Spojených států, Trump o ní opakovaně hovoří jako o bezpečnostní hrozbě. Čínská strana na to odpovídá výzvou k dialogu. V oficiálním prohlášení vyzvala americkou administrativu k řešení sporů „prostřednictvím konzultací na základě rovnosti, respektu a reciprocity“.
Jenže takzvané reciprocity se čínské úřady chopily po svém – a nešlo už jen o cla. Peking okamžitě zastavil dovoz kuřecích výrobků od tří velkých amerických firem a přerušil také import čiroku od společnosti C&D Inc., oficiálně kvůli „obavám o veřejné zdraví“. Dalších jedenáct amerických firem bylo zařazeno na čínský seznam „nespolehlivých subjektů“ – což znamená, že jim byl fakticky zakázán obchod s Čínou. A šestnáct dalších společností čelí přísné kontrole vývozu.
Čína navíc převedla konflikt na mezinárodní úroveň. Ministerstvo obchodu podalo žalobu na Spojené státy u Světové obchodní organizace (WTO). Ve svém vyjádření se postavilo do role obránce pravidel: „Čína byla vždy důsledným obhájcem mezinárodního hospodářského a obchodního řádu. Vyzýváme USA, aby okamžitě napravily své jednostranné a nezákonné kroky.“
Jasno o těchto krocích má například Ryan Hass, vedoucí think tanku Brookings Institution. „Mnozí kolegové z Čínské lidové republiky tvrdí, že USA dělají chybu. Diskutuje se o tom, zda svět vstupuje do období bloků, nebo do období přechodu ke globalizaci bez USA. Zdá se, že Peking dává přednost druhému scénáři. Čínští představitelé nehodlají připustit, aby byli v reakci na USA vnímáni jako pasivní,“ shrnul podle americké stanice CNN.
Čína se nadále vykresluje jako místo „ideální, bezpečné a perspektivní“ pro investice. Americké podniky vyzvala k tomu, aby se vyjadřovaly racionálně a „podnikaly praktické kroky k zachování stability globální výroby a dodavatelských řetězců“. „Jako druhá největší ekonomika světa a druhý největší spotřebitelský trh bude Čína bez ohledu na měnící se mezinárodní prostředí nadále jen otevírat své dveře dokořán,“ popsalo čínské ministerstvo zahraničí.
Jako příležitost vnímají nastávající obchodní válku pro i někteří ekonomičtí experti. „Čína vysílá světu významný vzkaz: nemůžeme ustupovat nebo tolerovat šikanu ze strany USA, protože tolerance nakonec vede k další šikaně,“ zdůraznil Liu Zhiqin, ekonomický expert z Chongyang Institute for Finance Studies na Renmin University of China.
Podle Ju Jiandonga ze Školy financí Čínské lidové banky se mezinárodní obchodní řád skutečně začíná přetvářet. „Čína a USA jsou nyní přímými soupeři při přetváření mezinárodního obchodního řádu. Jsme ochotni tuto výzvu přijmout – jsme připraveni soutěžit s USA v redefinování nového globálního obchodního systému,“ uvedl.
Čínské exporty jsou všechno – jen ne bezpečné
Vlna vývozů z Číny vyvolává čím dál větší znepokojení – nejen kvůli rostoucím číslům, ale hlavně kvůli dopadům, které mohou být fatální pro průmysl po celém světě. Nejde jen o americké továrny a pracovní místa. „Tsunami se blíží pro všechny,“ varovala někdejší hlavní obchodní vyjednavačka Bílého domu Katherine Taiová pro New York Times.
Čínští představitelé reagují podrážděně, zejména po nedávném rozhodnutí Trumpa o uvalení cel na v podstatě celý svět, které podle všeho v Pekingu vyvolalo zuřivost. Podle NY Times jsou čínští činitelé hrdí na vysokou míru úspor, extrémní pracovní nasazení a armádu inženýrů a programátorů. „Spojené státy využívají cla k rozvrácení mezinárodního hospodářského řádu ve jménu svých hegemonistických zájmů,“ zaznělo v sobotním večerním vysílání čínské státní televize.
Za poslední dvě dekády Čína neúnavně posilovala svou pozici ve světové výrobě. Zatímco v roce 2000 se podílela na globální průmyslové produkci jen z 6 %, dnes drží bezprecedentních 32 %. Čínská tovární výroba je teď větší než kombinovaná produkce Spojených států, Německa, Japonska, Jižní Koreje a Velké Británie dohromady.
Již za prezidenta Joea Bidena došlo k posílení některých cel, především na čínské elektromobily. Administrativa se ale soustředila hlavně na omezení vývozu špičkových technologií – například polovodičů – z bezpečnostních důvodů. Cla ve výši 7,5–25 %, která Trump zavedl během svého prvního mandátu, Bidenova vláda ponechala beze změny.
Opatření neznamenají, že by USA měly navrch
Peking má přitom v rukávu několik alternativ, jak se případnému snížení exportu do USA přizpůsobit. Nejpravděpodobnější strategií je přesměrování vývozu na trhy v Evropské unii nebo jihovýchodní Asii – s výjimkou Tchaj-wanu. Takový krok by ovšem mohl destabilizovat ekonomiky dlouholetých amerických spojenců, jak podotýkají NY Times.
Čínské automobily se staly jedním z nejvýraznějších symbolů obchodního napětí mezi Pekingem a Washingtonem. V reakci na sérii restrikcí nejprve ze strany Trumpovy administrativy a následně i za prezidenta Bidena čínské automobilky prakticky zastavily výrobu určenou pro americký trh. A jak se zdá, žádná změna se na obzoru nerýsuje. Zůstává jediná cesta, jak dostat čínská auta do Spojených států – formou importu. Ten je ovšem po rozhodnutí z minulého týdne zatížen extrémním clem ve výši 181 %, což činí vývoz prakticky nemožným.
Peking však našel alternativní směry. Výroba a export čínských vozů razantně narůstá v Austrálii a jihovýchodní Asii, kde čínské značky rychle získávají obří tržní podíly – často na úkor tradičních hráčů, jako jsou japonské či americké automobilky. Výrazný růst zaznamenávají čínské společnosti také v Mexiku. Tamní automobilový trh zažil během několika let doslova revoluci – zatímco v roce 2017 představovaly čínské vozy jen 0,3 % trhu, loni už to bylo plných 20 %. A jejich pozice dál sílí.
Kdo vlastně hraje podle pravidel?
Čínský režim sice přiznal, že americká cla – konkrétně ta zavedená minulou středu – představují ekonomický zásah, ale odmítá, že by šlo o ránu na solar. „Ano, dopad tu bude. Ale nebe nespadne. Čína je superekonomika. Odoláme americké šikaně,“ uvedla podle státních médií Komunistická strana Číny v oficiálním prohlášení.
Místo role oběti se Peking stylizuje do pozice „spravedlivého obchodníka“, který čelí nespravedlivým sankcím. A co víc – solidárně nabízí ruku ostatním zemím, které se také staly terčem amerických cel. Z čínské strany zaznívá kritika, že Washington se snaží rozbít stávající globální ekonomický řád a bezostyšně upřednostňuje vlastní zájmy nad kolektivním dobrem mezinárodního společenství.
Tím Čína vysílá do světa jasný signál: My nejsme ti agresivní, my jsme ti, kdo hrají podle pravidel. Taková image může být na globální scéně přitažlivá, zejména pro země, které mají k americkému ekonomickému nátlaku výhrady. Jenže za touto diplomatickou fasádou zůstává realita domácí ekonomiky, která má daleko k nezlomnosti. Zejména realitní sektor – dříve motor čínského růstu – v posledních letech prudce ztrácí dech. Po dekádách expanze přišla stagnace, a ta se postupně přelila do strukturální krize, která podkopává důvěru investorů i běžných obyvatel.
Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se planeta musí chystat na brzký návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní výkyvy počasí. Odborníci odhadují na osmdesát procent, že se tento přírodní vzorec zformuje ještě před zářím, a devadesátiprocentní pravděpodobnost přisuzují tomu, že přetrvá až do listopadu. Většina predikčních modelů počítá minimálně se střední intenzitou tohoto cyklu, přičemž nelze vyloučit ani mimořádně silný průběh, který by mohl překonat dosavadní projevy v tomto století. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že podmínky spojené s tímto fenoménem ještě více umocní současné globální oteplování.
Policejní vyšetřování bývalého prince Andrewa se má nově soustředit i na incident ze začátku tohoto tisíciletí. Syn zesnulé královny Alžběty II. je podezřelý z údajného obtěžování ženy na dostizích. Informovala o tom britská média.