Obchodní válka začala. Dva ekonomičtí giganti stojí proti sobě a není cesty zpět

Ve středu Donald Trump oznámil uvalení plošného 34% cla na veškeré zboží dovážené z Číny. V reakci na to Peking nezaváhal a už v pátek přišel s protiúderem: identické 34% clo na všechny americké výrobky mířící do Číny. Informaci přinesla americká stanice NBC. V součtu s dříve zavedenými opatřeními může clo na některé čínské produkty dosahovat až 54 %.

Čína se chytá příležitosti

Přestože Čína zůstává jedním z největších obchodních partnerů Spojených států, Trump o ní opakovaně hovoří jako o bezpečnostní hrozbě. Čínská strana na to odpovídá výzvou k dialogu. V oficiálním prohlášení vyzvala americkou administrativu k řešení sporů „prostřednictvím konzultací na základě rovnosti, respektu a reciprocity“.

Jenže takzvané reciprocity se čínské úřady chopily po svém – a nešlo už jen o cla. Peking okamžitě zastavil dovoz kuřecích výrobků od tří velkých amerických firem a přerušil také import čiroku od společnosti C&D Inc., oficiálně kvůli „obavám o veřejné zdraví“. Dalších jedenáct amerických firem bylo zařazeno na čínský seznam „nespolehlivých subjektů“ – což znamená, že jim byl fakticky zakázán obchod s Čínou. A šestnáct dalších společností čelí přísné kontrole vývozu.

Čína navíc převedla konflikt na mezinárodní úroveň. Ministerstvo obchodu podalo žalobu na Spojené státy u Světové obchodní organizace (WTO). Ve svém vyjádření se postavilo do role obránce pravidel: „Čína byla vždy důsledným obhájcem mezinárodního hospodářského a obchodního řádu. Vyzýváme USA, aby okamžitě napravily své jednostranné a nezákonné kroky.“

Jasno o těchto krocích má například Ryan Hass, vedoucí think tanku Brookings Institution. „Mnozí kolegové z Čínské lidové republiky tvrdí, že USA dělají chybu. Diskutuje se o tom, zda svět vstupuje do období bloků, nebo do období přechodu ke globalizaci bez USA. Zdá se, že Peking dává přednost druhému scénáři. Čínští představitelé nehodlají připustit, aby byli v reakci na USA vnímáni jako pasivní,“ shrnul podle americké stanice CNN.

Čína se nadále vykresluje jako místo „ideální, bezpečné a perspektivní“ pro investice. Americké podniky vyzvala k tomu, aby se vyjadřovaly racionálně a „podnikaly praktické kroky k zachování stability globální výroby a dodavatelských řetězců“. „Jako druhá největší ekonomika světa a druhý největší spotřebitelský trh bude Čína bez ohledu na měnící se mezinárodní prostředí nadále jen otevírat své dveře dokořán,“ popsalo čínské ministerstvo zahraničí.

Jako příležitost vnímají nastávající obchodní válku pro i někteří ekonomičtí experti. „Čína vysílá světu významný vzkaz: nemůžeme ustupovat nebo tolerovat šikanu ze strany USA, protože tolerance nakonec vede k další šikaně,“ zdůraznil Liu Zhiqin, ekonomický expert z Chongyang Institute for Finance Studies na Renmin University of China.

Podle Ju Jiandonga ze Školy financí Čínské lidové banky se mezinárodní obchodní řád skutečně začíná přetvářet. „Čína a USA jsou nyní přímými soupeři při přetváření mezinárodního obchodního řádu. Jsme ochotni tuto výzvu přijmout – jsme připraveni soutěžit s USA v redefinování nového globálního obchodního systému,“ uvedl.

Čínské exporty jsou všechno – jen ne bezpečné

Vlna vývozů z Číny vyvolává čím dál větší znepokojení – nejen kvůli rostoucím číslům, ale hlavně kvůli dopadům, které mohou být fatální pro průmysl po celém světě. Nejde jen o americké továrny a pracovní místa. „Tsunami se blíží pro všechny,“ varovala někdejší hlavní obchodní vyjednavačka Bílého domu Katherine Taiová pro New York Times.

Čínští představitelé reagují podrážděně, zejména po nedávném rozhodnutí Trumpa o uvalení cel na v podstatě celý svět, které podle všeho v Pekingu vyvolalo zuřivost. Podle NY Times jsou čínští činitelé hrdí na vysokou míru úspor, extrémní pracovní nasazení a armádu inženýrů a programátorů. „Spojené státy využívají cla k rozvrácení mezinárodního hospodářského řádu ve jménu svých hegemonistických zájmů,“ zaznělo v sobotním večerním vysílání čínské státní televize.

Za poslední dvě dekády Čína neúnavně posilovala svou pozici ve světové výrobě. Zatímco v roce 2000 se podílela na globální průmyslové produkci jen z 6 %, dnes drží bezprecedentních 32 %. Čínská tovární výroba je teď větší než kombinovaná produkce Spojených států, Německa, Japonska, Jižní Koreje a Velké Británie dohromady.

Již za prezidenta Joea Bidena došlo k posílení některých cel, především na čínské elektromobily. Administrativa se ale soustředila hlavně na omezení vývozu špičkových technologií – například polovodičů – z bezpečnostních důvodů. Cla ve výši 7,5–25 %, která Trump zavedl během svého prvního mandátu, Bidenova vláda ponechala beze změny.

Opatření neznamenají, že by USA měly navrch

Peking má přitom v rukávu několik alternativ, jak se případnému snížení exportu do USA přizpůsobit. Nejpravděpodobnější strategií je přesměrování vývozu na trhy v Evropské unii nebo jihovýchodní Asii – s výjimkou Tchaj-wanu. Takový krok by ovšem mohl destabilizovat ekonomiky dlouholetých amerických spojenců, jak podotýkají NY Times.

Čínské automobily se staly jedním z nejvýraznějších symbolů obchodního napětí mezi Pekingem a Washingtonem. V reakci na sérii restrikcí nejprve ze strany Trumpovy administrativy a následně i za prezidenta Bidena čínské automobilky prakticky zastavily výrobu určenou pro americký trh. A jak se zdá, žádná změna se na obzoru nerýsuje. Zůstává jediná cesta, jak dostat čínská auta do Spojených států – formou importu. Ten je ovšem po rozhodnutí z minulého týdne zatížen extrémním clem ve výši 181 %, což činí vývoz prakticky nemožným.

Peking však našel alternativní směry. Výroba a export čínských vozů razantně narůstá v Austrálii a jihovýchodní Asii, kde čínské značky rychle získávají obří tržní podíly – často na úkor tradičních hráčů, jako jsou japonské či americké automobilky. Výrazný růst zaznamenávají čínské společnosti také v Mexiku. Tamní automobilový trh zažil během několika let doslova revoluci – zatímco v roce 2017 představovaly čínské vozy jen 0,3 % trhu, loni už to bylo plných 20 %. A jejich pozice dál sílí.

Kdo vlastně hraje podle pravidel?

Čínský režim sice přiznal, že americká cla – konkrétně ta zavedená minulou středu – představují ekonomický zásah, ale odmítá, že by šlo o ránu na solar. „Ano, dopad tu bude. Ale nebe nespadne. Čína je superekonomika. Odoláme americké šikaně,“ uvedla podle státních médií Komunistická strana Číny v oficiálním prohlášení.

Místo role oběti se Peking stylizuje do pozice „spravedlivého obchodníka“, který čelí nespravedlivým sankcím. A co víc – solidárně nabízí ruku ostatním zemím, které se také staly terčem amerických cel. Z čínské strany zaznívá kritika, že Washington se snaží rozbít stávající globální ekonomický řád a bezostyšně upřednostňuje vlastní zájmy nad kolektivním dobrem mezinárodního společenství.

Tím Čína vysílá do světa jasný signál: My nejsme ti agresivní, my jsme ti, kdo hrají podle pravidel. Taková image může být na globální scéně přitažlivá, zejména pro země, které mají k americkému ekonomickému nátlaku výhrady. Jenže za touto diplomatickou fasádou zůstává realita domácí ekonomiky, která má daleko k nezlomnosti. Zejména realitní sektor – dříve motor čínského růstu – v posledních letech prudce ztrácí dech. Po dekádách expanze přišla stagnace, a ta se postupně přelila do strukturální krize, která podkopává důvěru investorů i běžných obyvatel.