Jak reagovat na obchodní válku se Spojenými státy? Země zasažené protekcionistickými opatřeními administrativy Donalda Trumpa stojí před zásadním rozhodnutím: přijmout novou realitu a hledat alternativní obchodní partnery, nebo setrvat na americkém trhu a cla jednoduše „překousnout“.
Trumpova cla namířená proti nejbližším obchodním partnerům jsou strašákem v pravém slova smyslu – a z nemalé části oprávněně. Například cla na kanadské zboží mohou citelně zasáhnout nejen spotřebitelské ceny v USA, ale i samotnou kanadskou ekonomiku. Ta se přitom řadí mezi nejvyspělejší na světě a jako člen G7 hraje klíčovou roli v globálním hospodářství.
Americký prezident nejprve oznámil cla proti Kanadě začátkem února, poté jejich zavedení o měsíc odložil a v březnu zopakoval tentýž krok. Mezitím však v zemi javorového listu zesílil protiamerický, respektive protitrumpovský sentiment natolik, že Ottawa vnímala zavedení razantních protiopatření nejen jako ekonomickou nutnost, ale i jako promyšlený politický tah.
Podobné tendence lze pozorovat i u dalšího klíčového obchodního partnera USA – Evropské unie. Trump oznámil zavedení 25% cel na veškerý dovoz oceli a hliníku, na což Brusel reagoval tvrdým protiúderem a uvalil cla na rozsáhlý seznam zboží čítající desítky stran. Sama „královna“ EU, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, vyjádřila nad tímto krokem lítost, avšak zdůraznila, že ochrana unijního trhu je v dané situaci nezbytná.
Sledujeme tedy plnohodnotnou obchodní válku, před níž ekonomové varovali už po Trumpově listopadovém zvolení. Tato konfrontace však může paradoxně posloužit jako katalyzátor pro diverzifikaci zahraničního obchodu – nejen v Kanadě a Evropské unii, ale i daleko za jejich hranicemi. Do obchodní války s USA jsou již zapojeny Čína a Mexiko, přičemž hrozí, že brzy do ní vstoupí i další klíčoví hráči, jako Japonsko, Jižní Korea nebo ostatní země Latinské Ameriky.
Evropská unie už delší dobu aktivně rozšiřuje své obchodní vztahy mimo tradiční partnery. Energetická krize ji přiměla hledat nové dodavatele surovin, zejména ropy a zemního plynu. Vedle Ázerbájdžánu může využít i relativně stabilních vztahů se státy jako Saúdská Arábie či Katar. Právě Katar v posledních letech intenzivně posiluje svou obchodní diplomacii na půdě EU – a v této turbulentní době by mu to mohlo přinést značné výhody.
Klíčovou otázkou zůstává, jak se budou nadále vyvíjet obchodní vztahy mezi EU a Kanadou. Jak pro EuroZprávy.cz uvedl ekonom Libor Žídek z Masarykovy univerzity v Brně, naprostá většina vzájemného obchodu – přibližně 98 % – již nyní probíhá bez cel. Nejde však jen o samotné celní úlevy, ale také o specifické komodity, s nimiž se mezi oběma partnery obchoduje.
O konkrétních komoditách pro EuroZprávy.cz promluvil kanadský politolog Charles-Étienne Beaudry, který obrazně řečeno „nabídl na stůl“ možnost zvýšeného dovozu zkapalněného zemního plynu a ropy z Kanady do EU. Tento krok by mohl být výhodný pro obě strany – Kanada by získala silnější odbytiště v Evropě, zatímco Unie by mohla efektivněji snižovat svou závislost na ruských energetických dovozech. Obě ekonomické mocnosti by si tak vzájemně „podrbaly záda“.
Beaudry zároveň upozornil na zásadní princip kanadského obchodu, který tradičně probíhá ve směru sever–jih – tedy mezi jednotlivými provinciemi a jejich obchodními partnery v USA, zatímco spolupráce ve směru východ–západ je podstatně slabší. Obchodní válka se Spojenými státy by však mohla tento trend narušit a přispět k posílení vnitrostátní obchodní výměny v rámci Kanady.
A právě zde se otevírá další strategická výhoda – obchodní válka s USA může Kanadě pomoci posílit vnitrostátní dodavatelské řetězce, které budou efektivněji fungovat na domácí úrovni. Zároveň rozšíření obchodu s EU a klíčovými pacifickými partnery, jako jsou Japonsko či Jižní Korea, vytváří ideální podmínky pro rozvoj logistiky, zejména v oblasti přístavní infrastruktury.
Pokud se Kanadě podaří proměnit tyto nepříznivé podmínky ve svou výhodu, mohla by se stát inspirací i pro Evropskou unii. Transatlantický obchod s USA samozřejmě nezmizí a bude pokračovat, avšak hledání nových odbytišť s výhodnějšími cenami je logickým krokem. Řada zemí za Atlantikem má potenciál částečně kompenzovat ztráty z amerického trhu, nicméně Spojené státy zůstanou i nadále klíčovým obchodním partnerem.
Obchod s USA je nepostradatelný
Stačí se podívat na některé klíčové americké společnosti, bez nichž by se Evropská unie jen stěží obešla. V oblasti špičkových technologií a sociálních sítí hrají dominantní roli giganti jako Nvidia, Microsoft, Meta, Alphabet (Google) či Apple – a produkty alespoň jedné z těchto firem jsou dnes takřka nepostradatelné pro většinu Evropanů.
Výrazné postavení mají americké firmy i v automobilovém průmyslu. Elektromobily Tesla se na evropských silnicích objevují stále častěji, i když prodeje této značky po kontroverzních výstupech Elona Muska, včetně jeho aktivit na půdě Bílého domu, zaznamenaly výrazný pokles. Potenciální omezení dovozu či výroby vozů Ford, Jeep, Chevrolet nebo ikonických motocyklů Harley-Davidson by navíc představovalo další citelný zásah do evropského trhu. Konkrétně vozy značky Ford se v České republice těší velké oblibě – a to jak starší, tak nové modely.
Evropská unie má v automobilovém průmyslu dostatek vlastních zdrojů a teoreticky by se na transatlantický obchod nemusela spoléhat. Přesto zůstávají Spojené státy klíčovým odbytištěm, zejména pro německé automobilky. Právě na ně opakovaně narážel Trump během svých kampaňových projevů, když s nelibostí komentoval fakt, že německé vozy „zaplavily“ newyorský Manhattan.
Na koho se obrátit?
V širším kontextu existuje řada trhů, na které se Evropská unie i další země postižené Trumpovými cly mohou obrátit. Mnohé z těchto alternativ však představují Pyrrhovo vítězství – krátkodobý ekonomický zisk může být vykoupen dlouhodobými strategickými riziky. Například orientace na Čínu sice nabízí obrovské výrobní kapacity a nízké náklady, ale zároveň vyvolává vážné bezpečnostní obavy – a to jak v oblasti ekonomické závislosti, tak kybernetické bezpečnosti.
Nahrazení amerických technologických gigantů čínskými alternativami by navíc znamenalo zásadní riziko pro informační svrchovanost Evropské unie. Ačkoli někteří uživatelé, například platformy X (dříve Twitter), by možná výraznou změnu nepocítili, na širší úrovni by to mohlo mít dalekosáhlé dopady na kontrolu dat a ochranu soukromí.
Vedle Číny se jako alternativní obchodní partneři nabízí Japonsko a Jižní Korea, které již dnes patří mezi klíčové hráče v hospodářských vztazích s EU. Největší překážkou v prohlubování této spolupráce však zůstává geografická vzdálenost – čím blíže jsou si trhy, tím výhodnější a pružnější bývá obchodní výměna. Vysoké náklady na logistiku a dopravu mohou částečně kompenzovat pokročilé technologie a kvalitní produkce, avšak z hlediska rychlosti a cenové efektivity nelze přehlížet výhody regionálních partnerů.
Na druhé straně Čína zůstává ekonomickou velmocí, která dokáže vyrobit prakticky cokoli za zlomek ceny oproti Západu. To z ní činí atraktivního, avšak problematického partnera, jehož obchodní praktiky – od státních subvencí po netransparentní podmínky – vzbuzují obavy nejen v Bruselu, ale i ve Washingtonu. Evropská unie tak stojí před klíčovým dilematem: hledat bezpečnější a stabilnější obchodní partnery, nebo akceptovat rizika spojená s levným, ale geopoliticky citlivým trhem.
Pro některé země, zejména v Latinské Americe, může být řešením regionální spolupráce. Například Mexiko, Brazílie či Argentina by mohly poskytnout alternativní dodavatelské řetězce a částečně nahradit výpadky způsobené americkými cly. Je však nutné brát v potaz politickou a ekonomickou stabilitu těchto zemí, která může být v porovnání se Západem méně předvídatelná.
Ať už se jednotlivé státy rozhodnou pro jakoukoli strategii, jedno je jisté – obchodní války zřídka končí jednostranným vítězstvím. Spíše vedou k přeskupení obchodních vztahů, hledání nových aliancí a posilování domácích trhů. Evropská unie a další země tak stojí před výzvou, jak se co nejrychleji adaptovat na novou ekonomickou realitu a minimalizovat negativní dopady protekcionistických opatření Spojených států.
Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo vládě novelu zákona o důchodovém pojištění. Návrh obsahuje několik praktických změn, které reagují na potřeby seniorů, zkušenosti z praxe i na současnou situaci na trhu práce i v ekonomice. Zavádí pravidelné navyšování důchodů od 80 let věku, posiluje motivaci u pracujících seniorů a upřesňuje pravidla pro výplatu důchodů do zahraničí.
Nikomu asi není třeba vysvětlovat, čím synem je princ Harry. Je to už téměř třicet let, co ještě jako nezletilý přišel o jednoho z rodičů. Princeznu Dianu si její mladší syn uchovává ve vzpomínkách. A také v receptech, jak vyšlo najevo.
Vědci poprvé objevil atmosféru obklopující kamennou planetu podobnou Zemi, která se nachází v obyvatelné zóně vzdálené hvězdy. Tento objevu poskytuje dosud nejsilnější důkaz, že ve vesmíru mohou existovat světy s podmínkami podobnými těm na naší planetě.
Úspěch bezpilotních letounů při pronikání hluboko nad ruské území odhaluje zásadní limity a strukturální slabiny tamní protivzdušné obrany. Obranný systém byl totiž historicky navržen především pro zachycení konvenčních vojenských letadel, balistických raket nebo křižujících střel, nikoliv pro detekci malých a pomalu letících dronů. Moderní bezpilotní prostředky jsou pro tradiční radarové systémy těžko sledovatelné, což znesnadňuje jejich včasnou identifikaci i zaměření.
Současná medicína zaměřená na zdravé stárnutí se dosud věnovala především dospělé populaci, u níž usiluje o zpomalení či zvrácení funkčního poklesu způsobeného desetiletími nahromaděného poškození. Jak ale upozorňuje mezinárodní tým odborníků v odborném článku publikovaném v časopise Nature Health, tento přístup přichází o kritické okno příležitosti. Preventivní zásahy a diagnostika by totiž měly začínat od nejranějších fází života.
Lidé by měli omezit konzumaci alkoholu na maximálně jeden nápoj denně, vyplývá ze studie mezinárodního týmu vědců zveřejněné v odborném časopise Journal of Studies on Alcohol and Drugs. Tento závěr se liší od oficiálních amerických výživových doporučení, která v minulosti radila mužům limit dvou nápojů a ženám jednoho. Nejnovější verze těchto vládních pokynů, kterou vydala Trumpova administrativa, je však méně konkrétní a obecně doporučuje pouze pít méně alkoholu pro dosažení lepšího zdraví.
Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Americký viceprezident JD Vance a jeho manželka Usha oznámili narození svého čtvrtého dítěte, chlapce jménem Alec Neel Vance. Jedná se o první případ po více než 150 letech, kdy se úřadujícímu viceprezidentovi narodil potomek.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že se Írán snaží využít Hormuzský průliv jako páku v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu, a vyzval ostatní země k vyvinutí tlaku na ochranu globální námořní dopravy. Před odletem na setkání ministrů zahraničí Sdružení národů jihovýchodní Asie na Filipínách uvedl, že se někteří lidé v Íránu snaží průliv ovládnout.
Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž.
Britský deník The Independent zveřejnil podrobnou zprávu o narůstajících rizicích konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin (UPF), které podle vědeckých poznatků prokazatelně poškozují lidské zdraví, urychlují stárnutí organismu a vedou k nadbytečnému příjmu kalorií.
Administrace prezidenta Donalda Trumpa poprvé v historii aktivovala přísně tajný a dosud nikdy nepoužitý právní proces určený k rychlé deportaci cizích státních příslušníků označených za „cizí teroristy“ nebo jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo spravedlnosti podalo historicky první žádost k Zvláštnímu soudu pro vyhoštění cizích teroristů (Alien Terrorist Removal Court – ATRC), který od svého založení zákonem v roce 1996 zůstával zcela neaktivní. Detaily podání z 15. července jsou zapečetěné a průvodní dokumentace podléhá utajení.