Sparťané ve druhém semifinálovém duelu předvedli dominantní výkon a zvítězili nad Kometou 3:0. Góly Chlapíka, Kousala a Řepíka zajistily vyrovnání série na 1:1, zatímco brankář Kořenář udržel své první čisté konto v extraligovém play-off. Nyní se boj o finále přesouvá na brněnský led.
Sparta nastoupila do druhého semifinálového duelu s jasným cílem – srovnat stav série proti Kometě. Hosté mohli jít do vedení už ve čtvrté minutě, kdy se Flek dostal do samostatného úniku. Brankář Josef Kořenář ale jeho pokus skvěle zlikvidoval. O chvíli později zahrozila i Sparta, když Horák prověřil brněnského gólmana Postavu, ale ani on nenechal puk projít za svá záda.
Skóre se změnilo v 10. minutě, kdy Chlapík využil přesné přihrávky Němečka a prostřelil Postavu. Domácí se dostali do vedení a pokračovali v tlaku, ale další šance nevyužili. Blízko gólu byl znovu Chlapík i Horák, jejich pokusy však mířily mimo nebo je zlikvidoval brněnský brankář. Kometa byla v ofenzivě aktivnější než v prvním zápase, ale Kořenář už v první třetině ukázal, že je ve skvělé formě.
Druhá část přinesla další nápor hostů, ale jejich střelecké pokusy narážely na bezchybného Kořenáře. Naopak Sparta byla efektivnější a ve 26. minutě navýšil náskok Kousal, který využil rychlý protiútok. Brněnský tým se snažil najít odpověď, ale ani přesilová hra mu nepomohla. V závěru druhé třetiny se domácí prosadili znovu – Řepík dorazil Hykovu střelu a zvýšil na 3:0.
Ve třetí třetině Kometa pokračovala v aktivní hře a měla několik příležitostí ke snížení. Největší šanci měl Stránský, který se ocitl sám před Kořenářem, ale sparťanský gólman znovu podržel svůj tým. Hosté tlačili i v závěru, přidali na důrazu a častěji drželi kotouč v útočném pásmu, ale bez gólového efektu. V 51. minutě se do slibné šance dostal Cingeľ, Kořenář však znovu zasáhl.
Sparta si v závěrečných minutách výsledek pohlídala a nepřipustila žádné drama. Kořenář svým výkonem položil základ k vítězství a připsal si první nulu v extraligovém play-off. Série je tak srovnaná na 1:1 a nyní se přesouvá do Brna, kde se Kometa pokusí najít recept na sparťanskou defenzivu i skvěle chytajícího brankáře.
HC Sparta Praha – HC Kometa Brno 3:0 (1:0, 2:0, 0:0)
Branky a nahrávky: 10. Chlapík (Lajunen, Němeček), 28. P. Kousal (Forman, Moravčík), 39. Řepík (Hyka, Mikliš).
Rozhodčí: Jeřábek, Mejzlík – Hynek, Špůr.
Vyloučení: 2:2.
Využití: 0:0.
V oslabení: 0:0.
Diváci: 17 220.
Průběh zápasu: 3:0.
Nejlepší hráči utkání: Josef Kořenář – Jakub Flek.
Stav série: 1:1.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu připustil, že Izrael čelí „izolaci“, která může trvat i několik let. Na pondělní konferenci ministerstva financí varoval, že kvůli globálnímu hněvu nad válkou v Gaze, která trvá již téměř dva roky, nemá Izrael jinou možnost, než se spoléhat sám na sebe.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes informoval ruské novináře, že Severoatlantická aliance je ve válce s Ruskem. Jeho slova reagovala na události z minulých dnů, kdy Polsko sestřelilo ruské drony. Uvedl to server Meduza.
Nadcházející vzpomínková akce, která se koná na počest zavražděného konzervativního aktivisty Charlieho Kirka, představuje značnou bezpečnostní výzvu. Na pietním shromáždění, které se uskuteční na obrovském stadionu State Farm Stadium, se totiž očekává přítomnost prezidenta Donalda Trumpa a mnoha dalších vrcholných představitelů administrativy a Republikánské strany. Pro Americkou tajnou službu (US Secret Service) to bude obrovská zkouška, a to v době, kdy už je pod velkým tlakem a potýká se s omezenými zdroji.
Spojené státy americké a Čína se podle oznámení představitelů Trumpovy administrativy konečně dohodly na podmínkách, které umožní platformě TikTok i nadále fungovat na území USA. Tímto krokem je uzavřeno několikaleté vyjednávání, které započalo už v době prvního funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Jedná se o průlom v dlouhotrvajícím sporu ohledně vlastnictví TikToku, který vyvolával bezpečnostní obavy.
Na samé hranici NATO probíhají společné rusko-běloruské vojenské manévry Zapad-2025, které zahrnují pozemní, námořní a vzdušné operace. Tyto manévry, které jsou prvním společným cvičením od ruské invaze na Ukrajinu, vyvolávají v Evropě velké obavy.
Práce stíhacího pilota je považována za jednu z nejstresovějších, a to kvůli kombinaci extrémní zodpovědnosti, neustálého existenčního rizika a psychologické zátěže, kterou musí pilot nést. I když jsou fyzická rizika spojená s letem dobře známá, psychologická daň za tuto práci je často přehlížena.
Smrt Charlieho Kirka, politického komentátora a aktivisty, vyvolala vlnu reakcí mezi konzervativními evangelickými lídry, kteří ho na nedělních kázáních označili za mučedníka.
Používání malých a levných dronů se stává stále častějším způsobem, jak narušit nepřátelskou logistiku, což vede k zamyšlení, zda tato moderní technologie nenahradí helikoptéry. I když drony nemohou fyzicky obsadit důležité body, jejich schopnost paralyzovat zásobování za zlomek ceny a rizika ukazuje na významný posun v současné vojenské doktríně.
Když Shahnaz začala rodit, její manžel Abdul ji odvezl do jediné dostupné kliniky v afghánské vesnici Shesh Pol. Bohužel zjistili, že klinika je zavřená. Abdul nevěděl, že klinika je jedna z více než 400 zdravotnických zařízení, která byla uzavřena po náhlém a drastickém snížení americké pomoci, ke kterému došlo letos v rámci snížení vlivu USAID.
Nedávno se ruský prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching bavili o myšlence nesmrtelnosti, přičemž Putin navrhl, že opakované transplantace orgánů by mohly zajistit věčné mládí. Podle bioetika Juliana Koplinse je však tato myšlenka nepravděpodobná a s ohledem na etiku by mohla vyvolat řadu problémů. Ačkoliv se snaha o prodloužení života nemusí zdát tak přehnaná, některé věci by se měly prozkoumat do hloubky.
Atentát na konzervativního aktivistu Charlieho Kirka na Capitol Hill otřásl americkými zákonodárci. Událost vyvolala novou vlnu obav o bezpečnost a podnítila snahy o její posílení. Někteří však varují, že to může změnit vztah mezi zvolenými politiky a veřejností, kterou zastupují. Atentát na Kirka je posledním z řady politicky motivovaných násilných činů, které v posledních letech poznamenaly americkou politiku.
První australská Národní zpráva o klimatických rizicích varuje, že do roku 2050 bude v pobřežních oblastech Austrálie v ohrožení až 1,5 milionu lidí kvůli stoupajícím hladinám moří. Zpráva předpovídá častější a závažnější klimatické jevy, jako jsou záplavy, cyklony, vlny veder, sucha a lesní požáry, které postihnou celou zemi. Ministr pro klimatické změny Chris Bowen zdůraznil, že Austrálii již dnes pociťují dopady klimatické krize a že každé snížení oteplování má pro budoucí generace velký význam.
