Semifinálová bitva mezi Hradcem Králové a Pardubicemi přinesla napínavý duel plný zvratů. Mountfield sice ve třetí třetině dokázal smazat náskok soupeře, ale Dynamo si v závěru vzalo vedení zpět a slaví první výhru v sérii.
Semifinálová série mezi Hradcem Králové a Pardubicemi začala ve vysokém tempu. Domácí se hned v úvodní minutě dostali do šance, když Klíma po přihrávce Miškáře zakončoval těsně vedle. Na druhé straně zahrozil Smejkal, ale Škorvánek byl pozorný. Mountfield nevyužil několik dalších příležitostí, včetně Klímovy rány do horní tyče při přesilové hře. Kelemen se pokoušel prosadit v oslabení, ale ani jeho pokus neskončil v síti. První třetina tak gól nepřinesla, i když oba brankáři museli předvést několik výborných zákroků.
Vyrovnaný duel pokračoval i ve druhé části, kde se obě mužstva střídala v nevyužitých příležitostech. Klíčový moment přišel v 29. minutě, kdy domácí David Šťastný obdržel pětiminutový trest za faul na Radila. Pardubice nezaváhaly a po 40 sekundách otevřel skóre obránce Čerešňák. V závěru třetiny zvýšil na 2:0 Jones, který překvapil Škorvánka střelou mezi betony. Hradec měl několik příležitostí snížit, ale proti pevné obraně hostů se nedokázal prosadit.
Mountfield se však ve třetí části nevzdal a pokračoval v tlaku. V 47. minutě snížil Jergl po Perretově přihrávce na 1:2, čímž rozbouřil domácí tribuny. Radost ale vydržela jen pár sekund – hned po buly přišla fatální chyba domácí obrany a Pavelka si srazil puk do vlastní brány, čímž Pardubice získaly zpět dvougólový náskok.
Domácí v závěru zkusili ještě zabojovat, ale hosté pevně drželi obranu a nepouštěli je do větších šancí. Hradec si sice vynutil přesilovku, avšak Bunnaman ani Perret na Willa nevyzráli. V poslední minutě zkusili domácí hru bez brankáře, ale místo snížení inkasovali čtvrtý gól, když se do prázdné branky trefil Červenka.
Pardubice tak zvládly úvodní duel semifinále a ujaly se vedení v sérii. Hradec sice předvedl bojovný výkon, ale klíčové momenty patřily Dynamu. Série však slibuje další dramatické souboje, ve kterých bude chtít Mountfield odpovědět.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.
