Už příští týden se má Tomio Okamura (SPD) na základě dohody stran příští vlády stát novým předsedou Poslanecké sněmovny. Pojistkou toho, že se tak opravdu stane, má být dodatek koaliční smlouvy, který budou podepisovat všichni poslanci zvolení za trojici uskupení.
Potvrdil to zástupce vítězného hnutí ANO. "Poslanci podepisují dodatek, kde vyjadřují souhlas s textem koaliční smlouvy a zavazují se dodržovat vše, co z koaliční smlouvy vyplývá," uvedl první místopředseda hnutí Karel Havlíček pro webiDnes.cz. Příští vládní koalice si tak chce pojistit už jen to, že její poslanci zvolí Okamuru šéfem dolní komory parlamentu.
ANO, SPD a Motoristé dokončili jednání ohledně vládního programu, uvedl Havlíček ve středu. Program má být představen v pondělí 3. listopadu, kdy také zástupci všech zastoupených uskupení podepíší koaliční smlouvu. To už v předchozím průběhu včerejšího dne oznámil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO).
"Nemáme tam žádné rozpory. Upřesnili jsme si některé náležitosti a můžeme v tuto chvíli zkonstatovat, že je definitivně ze sta procent hotový," řekl Havlíček k programu podle ČT. Okamura označil debatu za pracovní, věcnou a pozitivní. Sám bude nominantem koalice na post předsedy Poslanecké sněmovny. Motoristé navrhnou do vedení dolní parlamentní komory poslance Jiřího Bartáka na post místopředsedy.
Vládní personálie zatím uskupení tají. "Vládní jména budeme komentovat až v momentě, kdy bude finální seznam. Nejdříve s ním bude seznámen pan prezident," sdělil Havlíček. Okamura ho doplnil slovy, že SPD nebude mluvit jiné straně do nominací.
"Máme domluvenou koaliční smlouvu. Domluvili jsme se, že ji podepíšeme v pondělí 3. listopadu. V den, kdy vlastně poprvé zasedne nová Sněmovna," řekl Babiš na záběrech, které ve středu zveřejnil na facebooku.
Babiš zdůraznil, že nejvíce práce bude s návrhem státního rozpočtu na příští rok. "Doufáme, že ho konečně tato vláda pošle do Sněmovny, protože bez toho není možné ho projednávat. Je tam samozřejmě obrovská díra. Nebudeme měnit ten deficit, protože to ani z časových důvodů není možné, ale chybí tam všude peníze," poznamenal.
"Nejvíc práce samozřejmě máme s přípravou těch nových zákonů, které chceme změnit pro váš lepší život," dodal Babiš a konkrétně zmínil stavební zákon či reformu v problematice duševního zdraví.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.