Nový rychlostní limit pro pohyb po chodnících musí vzít v potaz i slovenská policie. Podle jejích zástupců mají opravdu probíhat kontroly, které se ale nemají týkat chodců či běžců. Pozor si budou muset dávat pozor hlavně lidé na kolech, bruslích či koloběžkách.
Novelu zákona, která u našich sousedů zavádí maximální rychlost pohybu na chodnících, kdy limit činí šest kilometrů za hodinu, předložil poslanec Ficova Smeru Ľubomír Vážny. Podle jeho slov šlo o reakci na stále častější kolize na chodnících. "Vzhledem k narůstajícímu počet kolizí s koloběžkaři je hlavním cílem zvýšit bezpečnost na chodnících," uvedl politik v srpnu podle TA3.
Podle odborníků je běžná rychlost chůze čtyři až pět kilometrů za hodinu, takže limit se zdá být nastaven správně. Přesto se změna zákona stala předmětem vtipů na sociálních sítích. Lidé si utahovali například z toho, že se rychlost chodců bude měřit radarem.
S návrhem nicméně nesouhlasilo ministerstvo vnitra, které prosazovalo spíše omezení přístupu některých dopravních prostředků na chodníky. "Ke zvýšení bezpečnosti chodců považujeme za vhodnější zakázat jízdu elektrokoloběžkám a podobným zařízením na chodníku," sdělil úřad ve svém stanovisku.
Ozvala se už i slovenská policie, jejíž viceprezident Rastislav Polakovič popřel, že by se měřila rychlost chodců či běžců. Podle jeho slov se limit má týkat lidí na bruslích, koloběžkách, skateboradech či lyžích. "Měření by mělo probíhat na těchto lidech," řekl podle deníku Pravda.
Zástupce policistů zmínil, že chodci jsou nejzranitelnějšími účastníky provozu. Opatření má sloužit k jejich ochraně. "Chodců jdoucích pěšky určitě měřit nebudeme," zdůraznil s tím, že přístroje strážců zákona umí měřit i rychlost jízdních kol.
Policie podle Polakoviče zatím nevyřešila, jak bude provádět kontroly. "Pokud identifikujeme lokality, kde jsou problémy a bude tam docházet k nehodám anebo neštěstím, tak určitě najdeme dostatek lidí, abychom zabezpečili tato problémová místa," dodal. Za porušení zákona bude hrozit pokuta 50 eur na místě a až 100 eur ve správním řízení.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.