Nový rychlostní limit pro pohyb po chodnících musí vzít v potaz i slovenská policie. Podle jejích zástupců mají opravdu probíhat kontroly, které se ale nemají týkat chodců či běžců. Pozor si budou muset dávat pozor hlavně lidé na kolech, bruslích či koloběžkách.
Novelu zákona, která u našich sousedů zavádí maximální rychlost pohybu na chodnících, kdy limit činí šest kilometrů za hodinu, předložil poslanec Ficova Smeru Ľubomír Vážny. Podle jeho slov šlo o reakci na stále častější kolize na chodnících. "Vzhledem k narůstajícímu počet kolizí s koloběžkaři je hlavním cílem zvýšit bezpečnost na chodnících," uvedl politik v srpnu podle TA3.
Podle odborníků je běžná rychlost chůze čtyři až pět kilometrů za hodinu, takže limit se zdá být nastaven správně. Přesto se změna zákona stala předmětem vtipů na sociálních sítích. Lidé si utahovali například z toho, že se rychlost chodců bude měřit radarem.
S návrhem nicméně nesouhlasilo ministerstvo vnitra, které prosazovalo spíše omezení přístupu některých dopravních prostředků na chodníky. "Ke zvýšení bezpečnosti chodců považujeme za vhodnější zakázat jízdu elektrokoloběžkám a podobným zařízením na chodníku," sdělil úřad ve svém stanovisku.
Ozvala se už i slovenská policie, jejíž viceprezident Rastislav Polakovič popřel, že by se měřila rychlost chodců či běžců. Podle jeho slov se limit má týkat lidí na bruslích, koloběžkách, skateboradech či lyžích. "Měření by mělo probíhat na těchto lidech," řekl podle deníku Pravda.
Zástupce policistů zmínil, že chodci jsou nejzranitelnějšími účastníky provozu. Opatření má sloužit k jejich ochraně. "Chodců jdoucích pěšky určitě měřit nebudeme," zdůraznil s tím, že přístroje strážců zákona umí měřit i rychlost jízdních kol.
Policie podle Polakoviče zatím nevyřešila, jak bude provádět kontroly. "Pokud identifikujeme lokality, kde jsou problémy a bude tam docházet k nehodám anebo neštěstím, tak určitě najdeme dostatek lidí, abychom zabezpečili tato problémová místa," dodal. Za porušení zákona bude hrozit pokuta 50 eur na místě a až 100 eur ve správním řízení.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.