Nový rychlostní limit pro pohyb po chodnících musí vzít v potaz i slovenská policie. Podle jejích zástupců mají opravdu probíhat kontroly, které se ale nemají týkat chodců či běžců. Pozor si budou muset dávat pozor hlavně lidé na kolech, bruslích či koloběžkách.
Novelu zákona, která u našich sousedů zavádí maximální rychlost pohybu na chodnících, kdy limit činí šest kilometrů za hodinu, předložil poslanec Ficova Smeru Ľubomír Vážny. Podle jeho slov šlo o reakci na stále častější kolize na chodnících. "Vzhledem k narůstajícímu počet kolizí s koloběžkaři je hlavním cílem zvýšit bezpečnost na chodnících," uvedl politik v srpnu podle TA3.
Podle odborníků je běžná rychlost chůze čtyři až pět kilometrů za hodinu, takže limit se zdá být nastaven správně. Přesto se změna zákona stala předmětem vtipů na sociálních sítích. Lidé si utahovali například z toho, že se rychlost chodců bude měřit radarem.
S návrhem nicméně nesouhlasilo ministerstvo vnitra, které prosazovalo spíše omezení přístupu některých dopravních prostředků na chodníky. "Ke zvýšení bezpečnosti chodců považujeme za vhodnější zakázat jízdu elektrokoloběžkám a podobným zařízením na chodníku," sdělil úřad ve svém stanovisku.
Ozvala se už i slovenská policie, jejíž viceprezident Rastislav Polakovič popřel, že by se měřila rychlost chodců či běžců. Podle jeho slov se limit má týkat lidí na bruslích, koloběžkách, skateboradech či lyžích. "Měření by mělo probíhat na těchto lidech," řekl podle deníku Pravda.
Zástupce policistů zmínil, že chodci jsou nejzranitelnějšími účastníky provozu. Opatření má sloužit k jejich ochraně. "Chodců jdoucích pěšky určitě měřit nebudeme," zdůraznil s tím, že přístroje strážců zákona umí měřit i rychlost jízdních kol.
Policie podle Polakoviče zatím nevyřešila, jak bude provádět kontroly. "Pokud identifikujeme lokality, kde jsou problémy a bude tam docházet k nehodám anebo neštěstím, tak určitě najdeme dostatek lidí, abychom zabezpečili tato problémová místa," dodal. Za porušení zákona bude hrozit pokuta 50 eur na místě a až 100 eur ve správním řízení.
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.