Lando Norris zvládl dramatický závod plný restartů, nepříznivého počasí a ztráty vedení, aby nakonec triumfoval ve Velké ceně Austrálie. V deštivých podmínkách předčil Maxe Verstappena, zatímco třetí místo obsadil George Russell.
Velká cena Austrálie nabídla napínavý závod plný nečekaných zvratů, kolizí a strategických rozhodnutí, které nakonec přinesly triumf Landa Norrise. Britský jezdec McLarenu se dokázal vypořádat s nepředvídatelnými podmínkami a v cíli porazil Maxe Verstappena o necelou sekundu. Na třetím místě skončil George Russell s Mercedesem.
Už před startem bylo jasné, že závod nebude snadný. Déšť, který vedl ke zrušení předcházejícího závodu Formule 2, zůstával hrozbou i pro hlavní podnik. Isack Hadjar se ještě před startem roztočil a musel odstoupit. Po několika restartech závod odstartoval s Norrisem na čele, přičemž Verstappen brzy získal druhou pozici na úkor Oscara Piastriho. Krátce nato však došlo k havárii Jacka Doohana a následně i Carlose Sainze, což vyvolalo výjezd safety caru.
Situace se dále komplikovala. Verstappen chyboval a v 17. kole pustil Piastriho na druhé místo, zatímco Norris si držel vedení. „Moje pneumatiky jsou v prdeli,“ hlásil do vysílačky frustrovaný Verstappen, ale Red Bull ho přesvědčil, aby na trati zůstal. Mezitím se déšť vrátil a vyvolal sérii zastávek v boxech. Zatímco někteří jezdci volili přechodné pneumatiky, jiní riskovali se suchou směsí, což vedlo k chaotickému pořadí.
Závod pokračoval v dešti a na trati panoval zmatek. Norris vyjel z dráhy, ale dokázal se vrátit na trať jako první. Piastri takové štěstí neměl a ztratil pozice. Verstappen chvíli vedl, ale nakonec zajel do boxů a ztratil šanci na vítězství. Hamilton se díky tomu na chvíli ocitl na druhém místě, ale následné zastávky a safety car ho poslaly až na devátou příčku.
„Bylo to bláznivé, ale věděl jsem, že musím zůstat soustředěný,“ řekl Norris po závodě. „Podmínky byly extrémně náročné, ale tým odvedl skvělou práci. Jsem neuvěřitelně šťastný, že jsme to zvládli.“ Verstappen uznal, že bojoval s pneumatikami a že Norris si vítězství zasloužil. „Na konci už to nešlo, tlačil jsem, ale neměl jsem dostatečnou přilnavost,“ přiznal.
V dramatické závěrečné fázi závodu se Verstappen ještě pokusil dotáhnout na Norrise, ale Brit si udržel náskok 0,9 sekundy a oslavil cenné vítězství. Antonelli, který původně dojel čtvrtý, obdržel penalizaci za nebezpečné uvolnění v boxech, což ho posunulo na páté místo za Albona. Do první desítky se dostali také Stroll, Hülkenberg, Leclerc, Piastri a Hamilton.
Australská Grand Prix tak přinesla jeden z nejnapínavějších závodů sezóny, který ovlivnilo nevyzpytatelné počasí i množství incidentů. Další závod se pojede příští víkend v Číně, kde se ukáže, zda McLaren dokáže udržet svou formu.
1 Lando Norris McLaren 1:42:06.304 57 kol
2 Max Verstappen Red Bull Racing +0.895
3 George Russell Mercedes +8.481
4 Andrea Kimi Antonelli Mercedes +10.135
5 Alexander Albon Williams +12.773
6 Lance Stroll Aston Martin +17.413
7 Nico Hülkenberg Sauber +18.423
8 Charles Leclerc Ferrari +19.826
9 Oscar Piastri McLaren +20.448
10 Lewis Hamilton Ferrari +22.473
11 Pierre Gasly Alpine +26.502
12 Yuki Tsunoda Racing Bulls +29.884
13 Esteban Ocon Haas F1 Team +33.161
14 Oliver Bearman Haas F1 Team +40.351
Gabriel Bortoleto Sauber – havárie
Liam Lawson, Red Bull – havárie
Fernando Alonso, Aston Martin – havárie,
Carlos Sainz Williams – havárie
Jack Doohan Alpine – havárie,
Isack Hadjar Racing Bulls – zaváděcí kolo, havárie
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
