Opakováním loňského finále začalo letošní mistrovství světa v hokeji, na kterém Česko obhajuje zlato z domácího šampionátu. V úvodním zápase základní skupiny v dánském Herningu se skóre opakovaně obracelo z jedné strany na druhou. Vítězem se nakonec stal národní tým, rozhodující gól padl z hokejky Romana Červenky v prodloužení.
Češi nastoupili do prvního zápasu ve skupině s elitním útokem Červenka-Sedlák-Pastrňák a bez Martina Nečase, jehož výstroj zůstala na cestě z Colorada v Londýně. Jeden ze strůjců zlatého úspěchu z Prahy tak musel na tribunu.
Švýcaři začali odvetu za loňskou finálovou porážku ve velkém stylu, když po 94 sekundách překvapil Marti ranou od mantinelu brankáře Vejmelku. Podruhé se puk ocitl za jeho zády v šesté minutě, ale obhájci stříbra nezvládli přechod přes modrou čáru, což odhalily videozáběry na základě trenérské výzvy. Ztráta tak zůstala jednobranková.
Vedení si soupeři svěřenců Radima Rulíka udrželi i po trestném střílení v 18. minutě, které jel David Pastrňák po předchozím faulu na unikajícího nejlepšího extraligového střelce Ondřeje Beránka. Hvězda Bostonu nepřekonala Genoniho a za 32 sekund padla branka na druhé straně. Švýcarské vedení navýšil Riat.
Pastrňák si ale připsal první kanadský bod ještě v úvodní dvacetiminutovce. Češi získali po dvou faulech přesilovku pět na tři, kterou po Pastrňákově přihrávce zužitkoval Matěj Stránský, který se stal autorem prvního českého gólu na turnaji.
Početní převaha pokračovala i v úvodu druhého dějství, ale proměnit se ji nepodařilo. Genoni podruhé kapituloval až na začátku sedmé minuty, kdy český tlak vyústil v přesný zásah Filipa Zadiny. Vyrovnáno.
K dokonání obratu přispěl další český zámek, kdy Pastrňák a spol. utavili obránce, předali útočné pásmo další pětce, jejíž součástí byl i obránce Filip Pyrochta, který od modré čáry propálil všechno, co mu stálo v cestě.
Přesilovku nicméně využili i hokejisté s helvetským křížem na hrudi v úvodu třetí třetiny, kdy pokračoval nerovnovážný stav po předchozím faulu Davida Špačka. Za Vejmelku se kotouč dostal od brusle Schmida. Protože nešlo o kopnutí, gól platil.
Druhý obrat skóre v utkání měli na svědomí švýcarští hokejisté. Přesně v čase 49:00 prostřelil českého gólmana Andrighetto, který se uvolnil v útočném pásmu a zamířil mezi ruku a tělo. Na vyrovnání v tu chvíli zbývalo rovných jedenáct minut.
Češi dostali velkou šanci na vyrovnání, když Malgin v 56. minutě vyhodil puk přes mantinel a dostal dvě trestné minuty za zdržování hry. A využili ji. Po rychlé souhře se nadvakrát zblízka prosadil Lukáš Sedlák a poslal zápas do prodloužení.
Nastavený čas se hrál ve třech proti třem a šance dlouho měli především Švýcaři. Vejmelka musel vytasit jeden velmi dobrý zákrok. Nakonec rozhodli elitní útočníci. Dopředu se rozjel Pastrňák, puk přenechal kapitánu Červenkovi a ten opět vstřelil vítěznou branku v úvodním zápase. Stejně jako před rokem v Praze proti Finům.
Česko - Švýcarsko 5:4 po prodloužení (1:2, 2:0, 0:1 - 1:0)
20. Stránský, 27. Zadina, 36. Pyrochta, 57. Sedlák, 63. Červenka - 2. Marti, 18. Riat, 42. Schmid, 49. Andrighetto
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
