Opakováním loňského finále začalo letošní mistrovství světa v hokeji, na kterém Česko obhajuje zlato z domácího šampionátu. V úvodním zápase základní skupiny v dánském Herningu se skóre opakovaně obracelo z jedné strany na druhou. Vítězem se nakonec stal národní tým, rozhodující gól padl z hokejky Romana Červenky v prodloužení.
Češi nastoupili do prvního zápasu ve skupině s elitním útokem Červenka-Sedlák-Pastrňák a bez Martina Nečase, jehož výstroj zůstala na cestě z Colorada v Londýně. Jeden ze strůjců zlatého úspěchu z Prahy tak musel na tribunu.
Švýcaři začali odvetu za loňskou finálovou porážku ve velkém stylu, když po 94 sekundách překvapil Marti ranou od mantinelu brankáře Vejmelku. Podruhé se puk ocitl za jeho zády v šesté minutě, ale obhájci stříbra nezvládli přechod přes modrou čáru, což odhalily videozáběry na základě trenérské výzvy. Ztráta tak zůstala jednobranková.
Vedení si soupeři svěřenců Radima Rulíka udrželi i po trestném střílení v 18. minutě, které jel David Pastrňák po předchozím faulu na unikajícího nejlepšího extraligového střelce Ondřeje Beránka. Hvězda Bostonu nepřekonala Genoniho a za 32 sekund padla branka na druhé straně. Švýcarské vedení navýšil Riat.
Pastrňák si ale připsal první kanadský bod ještě v úvodní dvacetiminutovce. Češi získali po dvou faulech přesilovku pět na tři, kterou po Pastrňákově přihrávce zužitkoval Matěj Stránský, který se stal autorem prvního českého gólu na turnaji.
Početní převaha pokračovala i v úvodu druhého dějství, ale proměnit se ji nepodařilo. Genoni podruhé kapituloval až na začátku sedmé minuty, kdy český tlak vyústil v přesný zásah Filipa Zadiny. Vyrovnáno.
K dokonání obratu přispěl další český zámek, kdy Pastrňák a spol. utavili obránce, předali útočné pásmo další pětce, jejíž součástí byl i obránce Filip Pyrochta, který od modré čáry propálil všechno, co mu stálo v cestě.
Přesilovku nicméně využili i hokejisté s helvetským křížem na hrudi v úvodu třetí třetiny, kdy pokračoval nerovnovážný stav po předchozím faulu Davida Špačka. Za Vejmelku se kotouč dostal od brusle Schmida. Protože nešlo o kopnutí, gól platil.
Druhý obrat skóre v utkání měli na svědomí švýcarští hokejisté. Přesně v čase 49:00 prostřelil českého gólmana Andrighetto, který se uvolnil v útočném pásmu a zamířil mezi ruku a tělo. Na vyrovnání v tu chvíli zbývalo rovných jedenáct minut.
Češi dostali velkou šanci na vyrovnání, když Malgin v 56. minutě vyhodil puk přes mantinel a dostal dvě trestné minuty za zdržování hry. A využili ji. Po rychlé souhře se nadvakrát zblízka prosadil Lukáš Sedlák a poslal zápas do prodloužení.
Nastavený čas se hrál ve třech proti třem a šance dlouho měli především Švýcaři. Vejmelka musel vytasit jeden velmi dobrý zákrok. Nakonec rozhodli elitní útočníci. Dopředu se rozjel Pastrňák, puk přenechal kapitánu Červenkovi a ten opět vstřelil vítěznou branku v úvodním zápase. Stejně jako před rokem v Praze proti Finům.
Česko - Švýcarsko 5:4 po prodloužení (1:2, 2:0, 0:1 - 1:0)
20. Stránský, 27. Zadina, 36. Pyrochta, 57. Sedlák, 63. Červenka - 2. Marti, 18. Riat, 42. Schmid, 49. Andrighetto
Ukrajina se bez otálení snaží napravit škody způsobené masivním korupčním skandálem odhaleným tento týden. Přední představitelé spěchají s ujištěním západních partnerů poté, co údajná aféra se sto milionů dolarů v energetickém sektoru, která se dotýká současných i bývalých vysokých úředníků a některých blízkých spolupracovníků prezidenta Volodymyra Zelenského, znepokojila spojence.
Čína vydala varování pro své občany před cestováním do Japonska, čímž stupňuje svou odezvu na nedávné výroky japonské premiérky týkající se ostrova Tchaj-wan. Tento krok představuje dosud nejzásadnější reakci Pekingu na komentáře Sanae Takaichi. Ačkoliv se může jednat o převážně symbolické gesto, ukazuje to na ochotu Pekingu využívat svou ekonomickou sílu k prosazování geopolitických zájmů, což je již známý scénář.
Americká vláda zahájila intenzivní operace zaměřené na rodiče a opatrovníky, kteří zaplatili za to, aby se jejich děti dostaly přes jižní hranici USA. Zatčení Diany Patricie Santillany Galeano v chicagské školce, kam uprchla po silniční kontrole, poskytlo exkluzivní náhled do této nové vlny imigračních zásahů Trumpovy administrativy. K zatčení došlo jen několik týdnů poté, co přes hranici přešli její dospívající synové, kteří byli umístěni do útulku pod správou ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb (HHS).
Spojené státy americké plánují dlouhodobé rozdělení Gazy na dvě zóny: „zelenou zónu“ a „červenou zónu“. Zelená zóna by měla být pod kontrolou izraelských a mezinárodních jednotek, a právě tam by měla začít obnova. Oproti tomu červená zóna, kam byla přesunuta drtivá většina Palestinců, by měla zůstat v ruinách bez plánované rekonstrukce.
Testy protisatelitních zbraní (ASAT) trvají sice jen vteřiny, ale kosmické smetí, které generují, ohrožuje satelity, astronauty a celosvětovou kosmickou ekonomiku o objemu 1,8 bilionu dolarů na desítky let dopředu. Dne 4. listopadu 2025 se kus kosmického smetí srazil s čínskou kosmickou lodí Shenzhou-20. Tato událost donutila Čínu odložit návrat tří astronautů, dokud inženýři neposoudí rozsah poškození plavidla. I když přesná povaha střetu a rozsah škod nejsou známy, je možné, že útočící kus kosmického odpadu nebyl větší než několik milimetrů. Při oběžných rychlostech se však trosky mohou srážet s objekty ve vesmíru rychlostí téměř desetkrát vyšší než rychlost střely.
Pobaltské země se snaží oslabit dohodu o globální minimální dani poté, co americký prezident Donald Trump stáhl svou podporu. Kritika této iniciativy, která má podkopat daňové ráje po celém světě, vyvrcholila během setkání ministrů financí Evropské unie v Bruselu. Několik malých zemí z východní Evropy, včetně Maďarska, Slovenska a pobaltských států, vyjádřilo obavy, že nová pravidla zvýší byrokracii a naruší konkurenceschopnost Evropy ve srovnání s USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštíví v pondělí Paříž, kde bude jednat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, oznámil Elysejský palác. Návštěva se uskuteční v době, kdy je Zelenskyjho vláda zasažena poškozujícím korupčním skandálem.
Ve španělském městečku Taradell v Katalánsku začala ambiciózní iniciativa, která měla místním lidem poskytnout komunitní zahrady pro pěstování vlastních potravin. Čtyři aktivisté se spojili s cílem podpořit environmentální praxi v zemědělství a podnikání a zároveň zajistit obnovitelné zdroje energie. Z projektu, který přerostl zahradničení, nakonec vzniklo družstvo Taradell Sostenible, které má nyní 111 členů a dodává energii více než 100 domácnostem. Mezi nimi jsou i ti nejzranitelnější obyvatelé oblasti.
Před šestnácti lety na klimatickém summitu v Kodani se bohaté a znečišťující země zavázaly, že do roku 2020 poskytnou chudším národům 100 miliard dolarů ročně. Tyto prostředky měly sloužit na snižování emisí a adaptaci na teplejší svět. V loňském roce si stanovily nový cíl, a to 300 miliard dolarů ročně do roku 2035. Sledování toho, co se za klimatické finance skutečně počítá, je však dlouhodobě složité, přičemž někteří odborníci tento systém označují za „divoký západ“ kvůli nejasným definicím, pochybným projektům a nadhodnocenému účetnictví.
Pokud prezident Donald Trump skutečně nemá co skrývat ve spojitosti s Jeffreym Epsteinem, pak zvolil poněkud zvláštní způsob, jak to demonstrovat. Přestože Trump nebyl obviněn z žádného protiprávního jednání ve spojitosti s odsouzeným sexuálním delikventem, jeho kroky nyní vyvolávají dojem, že je podezřelý. Tato optika sama o sobě může představovat politický problém, a to nezávisle na tom, co nakonec vyplyne z obsahu Epsteinových spisů.
I když se v současné době zdají být rozhovory o kontrole zbrojení s Ruskem nepravděpodobné, právě to je důvod, proč jsou tak naléhavě potřeba. Prezident Donald Trump sice pociťuje frustraci z rozhodnutí Vladimira Putina nesetkat se v říjnu v Budapešti ohledně války na Ukrajině, ale měl by mít na paměti, že Putin navrhl prodloužení smlouvy Nový START o strategické jaderné kontrole zbrojení o další rok. Tento krok je klíčový, protože pokud nebude dohoda prodloužena vzájemnou shodou mezi Washingtonem a Moskvou, automaticky vyprší v únoru 2026. Smlouva Nový START je, kromě Smlouvy o částečném zákazu jaderných zkoušek, poslední zbývající bilaterální dohodou mezi USA a Ruskem o kontrole jaderných zbraní.
Rozsáhlý průzkum veřejného mínění, který provedla agentura Ipsos na vzorku téměř 10 000 voličů v devíti západních zemích, odhaluje široké znepokojení nad stavem demokracie. Zhruba polovina dotázaných voličů napříč sedmi členskými státy Evropské unie, Spojeným královstvím a Spojenými státy americkými vyjádřila nespokojenost se způsobem, jakým demokracie funguje. S výjimkou Švédska, kde většina lidí hodnotí demokratickou politiku jako funkční, panuje ve všech ostatních zemích jasná většina obav ohledně rizika pro jejich systémy samosprávy v příštích pěti letech.
