Opakováním loňského finále začalo letošní mistrovství světa v hokeji, na kterém Česko obhajuje zlato z domácího šampionátu. V úvodním zápase základní skupiny v dánském Herningu se skóre opakovaně obracelo z jedné strany na druhou. Vítězem se nakonec stal národní tým, rozhodující gól padl z hokejky Romana Červenky v prodloužení.
Češi nastoupili do prvního zápasu ve skupině s elitním útokem Červenka-Sedlák-Pastrňák a bez Martina Nečase, jehož výstroj zůstala na cestě z Colorada v Londýně. Jeden ze strůjců zlatého úspěchu z Prahy tak musel na tribunu.
Švýcaři začali odvetu za loňskou finálovou porážku ve velkém stylu, když po 94 sekundách překvapil Marti ranou od mantinelu brankáře Vejmelku. Podruhé se puk ocitl za jeho zády v šesté minutě, ale obhájci stříbra nezvládli přechod přes modrou čáru, což odhalily videozáběry na základě trenérské výzvy. Ztráta tak zůstala jednobranková.
Vedení si soupeři svěřenců Radima Rulíka udrželi i po trestném střílení v 18. minutě, které jel David Pastrňák po předchozím faulu na unikajícího nejlepšího extraligového střelce Ondřeje Beránka. Hvězda Bostonu nepřekonala Genoniho a za 32 sekund padla branka na druhé straně. Švýcarské vedení navýšil Riat.
Pastrňák si ale připsal první kanadský bod ještě v úvodní dvacetiminutovce. Češi získali po dvou faulech přesilovku pět na tři, kterou po Pastrňákově přihrávce zužitkoval Matěj Stránský, který se stal autorem prvního českého gólu na turnaji.
Početní převaha pokračovala i v úvodu druhého dějství, ale proměnit se ji nepodařilo. Genoni podruhé kapituloval až na začátku sedmé minuty, kdy český tlak vyústil v přesný zásah Filipa Zadiny. Vyrovnáno.
K dokonání obratu přispěl další český zámek, kdy Pastrňák a spol. utavili obránce, předali útočné pásmo další pětce, jejíž součástí byl i obránce Filip Pyrochta, který od modré čáry propálil všechno, co mu stálo v cestě.
Přesilovku nicméně využili i hokejisté s helvetským křížem na hrudi v úvodu třetí třetiny, kdy pokračoval nerovnovážný stav po předchozím faulu Davida Špačka. Za Vejmelku se kotouč dostal od brusle Schmida. Protože nešlo o kopnutí, gól platil.
Druhý obrat skóre v utkání měli na svědomí švýcarští hokejisté. Přesně v čase 49:00 prostřelil českého gólmana Andrighetto, který se uvolnil v útočném pásmu a zamířil mezi ruku a tělo. Na vyrovnání v tu chvíli zbývalo rovných jedenáct minut.
Češi dostali velkou šanci na vyrovnání, když Malgin v 56. minutě vyhodil puk přes mantinel a dostal dvě trestné minuty za zdržování hry. A využili ji. Po rychlé souhře se nadvakrát zblízka prosadil Lukáš Sedlák a poslal zápas do prodloužení.
Nastavený čas se hrál ve třech proti třem a šance dlouho měli především Švýcaři. Vejmelka musel vytasit jeden velmi dobrý zákrok. Nakonec rozhodli elitní útočníci. Dopředu se rozjel Pastrňák, puk přenechal kapitánu Červenkovi a ten opět vstřelil vítěznou branku v úvodním zápase. Stejně jako před rokem v Praze proti Finům.
Česko - Švýcarsko 5:4 po prodloužení (1:2, 2:0, 0:1 - 1:0)
20. Stránský, 27. Zadina, 36. Pyrochta, 57. Sedlák, 63. Červenka - 2. Marti, 18. Riat, 42. Schmid, 49. Andrighetto
Babí léto se podle aktuální předpovědi protáhne i do příštího, tedy prvního ryze říjnového týdne. V jeho průběhu ale nastane zlom, kdy se počasí změní k horšímu. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.
Více než osm tisíc případů a téměř čtyři tisíce mrtvých už má na svědomí aktuální epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo, která vypukla již na jaře letošního roku. Nejnovější komplikací je, že se zhoršilo trasování kontaktů nakažených. Podle expertů z WHO dokonce hrozí, že se epidemie rozšíří i do sousedních zemí.
Jižní Korea požaduje po Severní Koreji omluvu a přijetí odpovídajících opatření v souvislosti s výbuchem miny, který zranil tři jihokorejské vojáky. Podle jihokorejské armády k incidentu došlo na jižní straně hranice, kde KLDR v poslední době umisťuje nástražná zařízení. Ředitel operací generálního štábu jihokorejské armády Kang Hjon-u vyzval k okamžitému zastavení kladení min a budování opevnění v pohraničním pásmu. Upozornil přitom, že tyto kroky porušují dohodu o příměří i duch vzájemných mezinárodních ujednání.
Několik evropských policejních a bezpečnostních složek pozastavuje nebo zcela ukončuje používání sledovacího softwaru od společnosti Oxygen Forensics. Tento krok následuje po zjištěních novinářů serveru Politico, podle nichž americká firma tajila své skutečné ruské vlastníky a řízení. Technologie dané společnosti přitom sloužila bezpečnostním orgánům napříč kontinentem k získávání a analýze dat z mobilních telefonů při vyšetřování trestné činnosti. Vyšetřovatelé ve Spojených státech amerických tvrdí, že vývoj a správa softwaru probíhaly přímo na území Ruska.
Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly růst v reakci na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně vyjednávání s Íránem. Šéf Bílého domu ostře odmítl zprávy, podle kterých měla americká administrativa nabídnout Teheránu zmírnění sankcí výměnou za omezení jeho jaderného programu. Trump na své sociální síti uvedl, že íránské straně nenabídl vůbec nic. Reagoval tak na informace některých amerických médií, která tvrdila, že Washington zvažuje uvolnění zmrazených íránských financí.
Evropská unie připravuje zásadní změnu ve své politice rozšiřování, která má uchazečům o členství zpřístupnit unijní trh ještě před samotným vstupem do bloku. Evropská komise vypracovala návrh, který kandidátským zemím nabízí takzvanou postupnou integraci a hlubší hospodářskou spolupráci. Výhody mají zahrnovat zapojení do výzkumných programů i odstranění obchodních bariér. Tento krok má posílit evropské dodavatelské řetězce a zároveň snížit strategickou závislost Unie na vnějších aktérech.
Severoatlantická aliance rázně zareagovala na nová varování ze strany Ruské federace ohledně možného použití jaderného arsenálu. Moskva zaslala NATO oficiální dopis, ve kterém hrozí nasazením jaderných zbraní v případě ohrožení své baltické enklávy Kaliningradu.
Americké vojenské jednotky opouštějí své zbývající základny v Iráku a dokončují tak stahování, na kterém se dohodla předchozí i současná administrativa v Washingtonu. Odchod vojsk přichází více než dvacet let po invazi, která tehdy svrhla diktátora Saddáma Husajna a zahájila dlouholeté období nestability. Stažení amerických sil vyvolává v regionu značné obavy z vznikajícího bezpečnostního vákua. Mnozí odborníci i místní představitelé podle France24 varují, že situace může posílit milice podporované Íránem a poskytnout nový prostor radikálům.
Téměř 93 procent známých chemických látek obsažených v plastech pro balení potravin, výrobu oděvů, hraček i zdravotnických potřeb představuje vysoké riziko pro lidské zdraví. Vyplývá to z výzkumu organizace Environmental Justice Foundation se sídlem v Londýně. Hlavní autorka zprávy Naima Fenderl web CNN upozornila, že mezi možná zdravotní rizika patří rakovina, genetické změny a poškození hormonálního i reprodukčního systému. Vědci při výpočtu celkového rizika posuzovali účinky těchto chemikálií na lidský organismus společně s mírou vystavení obyvatelstva těmto látkám.
Americký prezident Donald Trump uspořádal v Bílém domě setkání s klíčovými představiteli technologického sektoru, které označil za výjimečné shromáždění osobností budujících novou éru Spojených států. Schůzky se zúčastnili šéfové společností OpenAI, Anthropic, Nvidia, SpaceX, Meta a Google. Hlavním tématem jednání byl překotný rozvoj umělé inteligence a způsoby, jak čelit jejím potenciálním rizikům. Prezident po uzavřeném jednání předstoupil před novináře spolu s předními technologickými magnáty.
Světové oceány pohltily v loňském roce rekordní množství tepla, které odpovídá téměř čtyřicetinásobku veškeré energie spotřebované lidstvem za jeden rok. Tento obrovský přísun tepelné energie zásadním způsobem mění hluboké vodní plochy, jež jsou klíčové pro život na Zemi. Důsledkem zvyšování teploty je nejen zrychlující se růst mořské hladiny, ale také pokračující zakyselování mořské vody. Moře a oceány se tak stávají čím dál méně hostinným prostředím pro živé organismy.
