Opakováním loňského finále začalo letošní mistrovství světa v hokeji, na kterém Česko obhajuje zlato z domácího šampionátu. V úvodním zápase základní skupiny v dánském Herningu se skóre opakovaně obracelo z jedné strany na druhou. Vítězem se nakonec stal národní tým, rozhodující gól padl z hokejky Romana Červenky v prodloužení.
Češi nastoupili do prvního zápasu ve skupině s elitním útokem Červenka-Sedlák-Pastrňák a bez Martina Nečase, jehož výstroj zůstala na cestě z Colorada v Londýně. Jeden ze strůjců zlatého úspěchu z Prahy tak musel na tribunu.
Švýcaři začali odvetu za loňskou finálovou porážku ve velkém stylu, když po 94 sekundách překvapil Marti ranou od mantinelu brankáře Vejmelku. Podruhé se puk ocitl za jeho zády v šesté minutě, ale obhájci stříbra nezvládli přechod přes modrou čáru, což odhalily videozáběry na základě trenérské výzvy. Ztráta tak zůstala jednobranková.
Vedení si soupeři svěřenců Radima Rulíka udrželi i po trestném střílení v 18. minutě, které jel David Pastrňák po předchozím faulu na unikajícího nejlepšího extraligového střelce Ondřeje Beránka. Hvězda Bostonu nepřekonala Genoniho a za 32 sekund padla branka na druhé straně. Švýcarské vedení navýšil Riat.
Pastrňák si ale připsal první kanadský bod ještě v úvodní dvacetiminutovce. Češi získali po dvou faulech přesilovku pět na tři, kterou po Pastrňákově přihrávce zužitkoval Matěj Stránský, který se stal autorem prvního českého gólu na turnaji.
Početní převaha pokračovala i v úvodu druhého dějství, ale proměnit se ji nepodařilo. Genoni podruhé kapituloval až na začátku sedmé minuty, kdy český tlak vyústil v přesný zásah Filipa Zadiny. Vyrovnáno.
K dokonání obratu přispěl další český zámek, kdy Pastrňák a spol. utavili obránce, předali útočné pásmo další pětce, jejíž součástí byl i obránce Filip Pyrochta, který od modré čáry propálil všechno, co mu stálo v cestě.
Přesilovku nicméně využili i hokejisté s helvetským křížem na hrudi v úvodu třetí třetiny, kdy pokračoval nerovnovážný stav po předchozím faulu Davida Špačka. Za Vejmelku se kotouč dostal od brusle Schmida. Protože nešlo o kopnutí, gól platil.
Druhý obrat skóre v utkání měli na svědomí švýcarští hokejisté. Přesně v čase 49:00 prostřelil českého gólmana Andrighetto, který se uvolnil v útočném pásmu a zamířil mezi ruku a tělo. Na vyrovnání v tu chvíli zbývalo rovných jedenáct minut.
Češi dostali velkou šanci na vyrovnání, když Malgin v 56. minutě vyhodil puk přes mantinel a dostal dvě trestné minuty za zdržování hry. A využili ji. Po rychlé souhře se nadvakrát zblízka prosadil Lukáš Sedlák a poslal zápas do prodloužení.
Nastavený čas se hrál ve třech proti třem a šance dlouho měli především Švýcaři. Vejmelka musel vytasit jeden velmi dobrý zákrok. Nakonec rozhodli elitní útočníci. Dopředu se rozjel Pastrňák, puk přenechal kapitánu Červenkovi a ten opět vstřelil vítěznou branku v úvodním zápase. Stejně jako před rokem v Praze proti Finům.
Česko - Švýcarsko 5:4 po prodloužení (1:2, 2:0, 0:1 - 1:0)
20. Stránský, 27. Zadina, 36. Pyrochta, 57. Sedlák, 63. Červenka - 2. Marti, 18. Riat, 42. Schmid, 49. Andrighetto
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.
Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Ukrajina ostře kritizuje poslední ruské útoky na civilní cíle jako zcela nesmyslné, zatímco v mírových jednáních pokračuje jen velmi pomalý posun. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil noční útok Ruska drony za "bezvýznamný z vojenského hlediska" a prohlásil, že skutečným cílem Moskvy je "způsobovat utrpení milionům Ukrajinců".
Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Prezident Spojených států Donald Trump ve své nové Národní bezpečnostní strategii tvrdí, že USA musí zachovat a posilovat dominanci svého finančního sektoru po celém světě. Tento 33-stránkový dokument představuje poměrně vzácné formální vysvětlení Trumpova pohledu na zahraniční politiku ze strany jeho administrativy a má potenciál utvářet priority americké politiky.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?
Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.
Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
