Opakováním loňského finále začalo letošní mistrovství světa v hokeji, na kterém Česko obhajuje zlato z domácího šampionátu. V úvodním zápase základní skupiny v dánském Herningu se skóre opakovaně obracelo z jedné strany na druhou. Vítězem se nakonec stal národní tým, rozhodující gól padl z hokejky Romana Červenky v prodloužení.
Češi nastoupili do prvního zápasu ve skupině s elitním útokem Červenka-Sedlák-Pastrňák a bez Martina Nečase, jehož výstroj zůstala na cestě z Colorada v Londýně. Jeden ze strůjců zlatého úspěchu z Prahy tak musel na tribunu.
Švýcaři začali odvetu za loňskou finálovou porážku ve velkém stylu, když po 94 sekundách překvapil Marti ranou od mantinelu brankáře Vejmelku. Podruhé se puk ocitl za jeho zády v šesté minutě, ale obhájci stříbra nezvládli přechod přes modrou čáru, což odhalily videozáběry na základě trenérské výzvy. Ztráta tak zůstala jednobranková.
Vedení si soupeři svěřenců Radima Rulíka udrželi i po trestném střílení v 18. minutě, které jel David Pastrňák po předchozím faulu na unikajícího nejlepšího extraligového střelce Ondřeje Beránka. Hvězda Bostonu nepřekonala Genoniho a za 32 sekund padla branka na druhé straně. Švýcarské vedení navýšil Riat.
Pastrňák si ale připsal první kanadský bod ještě v úvodní dvacetiminutovce. Češi získali po dvou faulech přesilovku pět na tři, kterou po Pastrňákově přihrávce zužitkoval Matěj Stránský, který se stal autorem prvního českého gólu na turnaji.
Početní převaha pokračovala i v úvodu druhého dějství, ale proměnit se ji nepodařilo. Genoni podruhé kapituloval až na začátku sedmé minuty, kdy český tlak vyústil v přesný zásah Filipa Zadiny. Vyrovnáno.
K dokonání obratu přispěl další český zámek, kdy Pastrňák a spol. utavili obránce, předali útočné pásmo další pětce, jejíž součástí byl i obránce Filip Pyrochta, který od modré čáry propálil všechno, co mu stálo v cestě.
Přesilovku nicméně využili i hokejisté s helvetským křížem na hrudi v úvodu třetí třetiny, kdy pokračoval nerovnovážný stav po předchozím faulu Davida Špačka. Za Vejmelku se kotouč dostal od brusle Schmida. Protože nešlo o kopnutí, gól platil.
Druhý obrat skóre v utkání měli na svědomí švýcarští hokejisté. Přesně v čase 49:00 prostřelil českého gólmana Andrighetto, který se uvolnil v útočném pásmu a zamířil mezi ruku a tělo. Na vyrovnání v tu chvíli zbývalo rovných jedenáct minut.
Češi dostali velkou šanci na vyrovnání, když Malgin v 56. minutě vyhodil puk přes mantinel a dostal dvě trestné minuty za zdržování hry. A využili ji. Po rychlé souhře se nadvakrát zblízka prosadil Lukáš Sedlák a poslal zápas do prodloužení.
Nastavený čas se hrál ve třech proti třem a šance dlouho měli především Švýcaři. Vejmelka musel vytasit jeden velmi dobrý zákrok. Nakonec rozhodli elitní útočníci. Dopředu se rozjel Pastrňák, puk přenechal kapitánu Červenkovi a ten opět vstřelil vítěznou branku v úvodním zápase. Stejně jako před rokem v Praze proti Finům.
Česko - Švýcarsko 5:4 po prodloužení (1:2, 2:0, 0:1 - 1:0)
20. Stránský, 27. Zadina, 36. Pyrochta, 57. Sedlák, 63. Červenka - 2. Marti, 18. Riat, 42. Schmid, 49. Andrighetto
Plány Evropské komise propojit vyplácení unijních peněz s plněním strukturálních reforem narazily na odpor klíčových členských států. Proti navrženému konceptu v rámci přípravy sedmiletého rozpočtu EU na období 2028 až 2034 vystoupila skupina deseti zemí, v jejímž čele stojí Francie, Itálie a Španělsko. Navrhovaný rozpočet v hodnotě téměř dvou bilionů eur by totiž podle kritiků znamenal, že by národní vlády musely výměnou za unijní dotace prosazovat i vysoce citlivé domácí změny.
Bílý dům zveřejnil plán určený k demilitarizaci Pásma Gazy. Úspěch celého plánu však závisí na tom, zda Hamás a Izrael dokážou naplnit řadu zásadních závazků. Navržená dohoda počítá s tím, že se hnutí Hamás vzdá zbraní a ukončí svou vládu v Pásmu Gazy. Na druhé straně by Izrael musel ze zasaženého území kompletně stáhnout svoje vojenské jednotky.
Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.
Americký státní dluh překročil hranici 40 bilionů dolarů, což začíná výrazně zasahovat do globální ekonomiky i evropských financí. Náklady na vypůjčení peněz pro vlády po celém světě v posledních dnech vzrostly na nejvyšší úroveň za několik let. Tento vývoj odráží obavy investorů z války, stárnutí populace i dopadů technologických změn, které vyčerpávají americké veřejné finance.
Uzavření Hormuzského průlivu představuje podle mořských biologů nebezpečí pro globální mořskou biodiverzitu. Tisíce nákladních lodí, které uvízly v Perském zálivu květnu a červenci v důsledku vojenského konfliktu, by totiž po obnovení provozu mohly do celého světa roznést vysoce invazivní druhy. Voda v této strategické oblasti je plná nehybně stojících plavidel, jejichž trupy se postupně stávají útočištěm pro nejrůznější mořské organismy – od mikroobů a řas až po svijonožce a další bezobratlé.
Německé bezpečnostní orgány odhalily v lese nedaleko Berlína tajný sklad se střelnými zbraněmi a municí, který byl podle vyšetřovatelů připraven pro nájemné vraždy plánované ruskou rozvědkou. O nálezu informoval deník Süddeutsche Zeitung ve spolupráci s veřejnoprávními stanicemi NDR a WDR.
Vedení amerického námořnictva diskutuje o možnosti přejmenovat rozestavěnou letadlovou loď USS Doris Miller po prezidentu Donaldu Trumpovi. Plavidlo mělo původně nést jméno černošského námořníka, který se proslavil hrdinským činem během japonského útoku na Pearl Harbor za druhé světové války.
Mírová jednání týkající se Pásma Gazy se opakovaně hroutí kvůli zásadním nedostatkům v nastavení kontrolních a vynucovacích mechanismů. Jednotlivé dohody uzavřené od ledna 2025 sice řeší výměnu rukojmích či stahování vojsk, žádná z nich však předem nedefinuje, kdo bude dohlížet na dodržování podmínek a jak se bude postupovat při jejich porušení.
Německo posiluje svou vojenskou přítomnost na východním křídle Severoatlantické aliance a vysílá do Litvy plně vybavenou brigádu. Tento krok představuje zásadní posun v německé obranné politice, neboť jde o vůbec první trvalé rozmístění německých vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Němečtí představitelé tímto rozhodnutím reagují na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě a na potřebu efektivně odstrašit případnou agresi.
Pět let od návratu Tálibánu k moci v Afghánistánu zůstává režim hnutí extrémně radikální. Skupina podle očekávání nenaplnila své původní sliby o umírněnější vládě, respektování práv žen či udílení amnestií a v zemi nadále uplatňuje tvrdou represi. Zahraniční experti i OSN navíc opakovaně varují před tím, že Afghánistán opět slouží jako zázemí pro mezinárodní teroristické organizace.
Ruská agrese vůči Ukrajině se zdaleka neodehrává pouze na bojišti, ale má za cíl také úplné vymazání ukrajinské identity a kultury. Už od roku 2013 Vladimir Putin prosazuje narativ, že Ukrajinci a Rusové představují jeden národ. Tento dlouhodobý tlak vyvrcholil po plnohodnotné invazi v roce 2022, odkdy ruské síly systematicky útočí na ukrajinské kulturní instituce a tamní nakladatelský sektor.
První dáma Spojených států Melania Trumpová spojila svou dlouholetou vášeň pro automobilový sport s novou veřejnou iniciativou zaměřenou na mladé lidi opouštějící pěstounskou péči. V Růžové zahradě Bílého domu oznámila spuštění nového stipendijního programu v hodnotě dvou milionů dolarů. Tento projekt vznikl ve spolupráci se sérií IndyCar a společností Fox Corporation a jeho cílem je pomoci mladým dospělým při přechodu z pěstounského systému k samostatnému životu.
