Země loni dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla. Následky budou přetrvávat tisíce let

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Depositphotos
Klára Marková 23. března 2026 17:18
Sdílej:

Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.

Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že globální klima se nachází ve stavu nouze a planeta je tlačena za své limity. Podle něj už nejde o náhodu, ale o jasnou výzvu k akci, protože všechny klíčové klimatické indikátory varovně svítí červeně. Zpráva se letos poprvé zaměřila také na energetickou nerovnováhu planety, tedy na poměr mezi energií, kterou Země ze Slunce přijímá, a tou, kterou vyzařuje zpět do vesmíru.

V dřívějších dobách byla tato bilance vyrovnaná, ale nárůst koncentrací skleníkových plynů, jako jsou oxid uhličitý, methan a oxid dusný, tuto rovnováhu narušil. Tyto plyny dosáhly nejvyšších hodnot za posledních nejméně 800 000 let. Podle WMO se nerovnováha zvyšuje od počátku měření v roce 1960, přičemž nejvýraznější nárůst nastal v posledních dvou desetiletích a svého vrcholu dosáhl právě v roce 2025.

Více než 91 % přebytečného tepla se ukládá v oceánech, jejichž teplota loni rovněž pokořila historické rekordy. Tempo oteplování mořské vody se v posledních dvaceti letech více než zdvojnásobilo ve srovnání s obdobím mezi roky 1960 a 2005. Tento jev má drastické dopady na mořské ekosystémy a úbytek biodiverzity, ale také pohání silnější tropické bouře a urychluje tání ledovců v polárních oblastech.

Hladina světového oceánu byla loni přibližně o 11 centimetrů výše než v roce 1993, kdy začala satelitní měření. Odborníci předpokládají, že zvyšování hladiny i oteplování vod bude pokračovat po celá staletí. Antarktický i grónský ledový příkrov ztratily značné množství hmoty a průměrný rozsah arktického mořského ledu byl v roce 2025 jedním z nejnižších v historii satelitního sledování.

Podle vědeckého pracovníka WMO Johna Kennedyho je globální počasí stále pod vlivem přirozeného ochlazujícího jevu La Niña. Rekordně nejteplejším rokem zatím zůstává 2024, který začal pod vlivem silného oteplujícího jevu El Niño. Předpovědi naznačují, že v polovině roku 2026 nastanou neutrální podmínky, ale koncem roku by se mohl El Niño vrátit, což by pravděpodobně vedlo k dalšímu nárůstu teplot v roce 2027.

Zástupkyně šéfa WMO Ko Barrett označila současný výhled za tristní a dodala, že indikátory se nevyvíjejí směrem, který by dával mnoho nadějí. António Guterres v souvislosti s aktuálními válečnými konflikty a rostoucími cenami paliv zdůraznil, že závislost na fosilních palivech destabilizuje jak klima, tak globální bezpečnost. Podle jeho slov se klimatický chaos zrychluje a jakékoli odkládání řešení může být fatální.

Stalo se
Novinky
Ilustrační foto

Mohou se hantaviry přenášet mezi lidmi? Malá možnost zde je, varují vědci

Vědecký svět s napětím sleduje situaci na výletní lodi MV Hondius, kde se potvrdilo ohnisko vzácného a nebezpečného viru Andes. Ačkoliv jsou hantaviry běžně spojovány s hlodavci a považovány za „slepou uličku“ – tedy infekci, která se z člověka na člověka nepřenáší – kmen Andes představuje děsivou výjimku. Odborníci, kteří studovali předchozí epidemie v Jižní Americe, nyní varují před specifickými vlastnostmi tohoto patogenu.

Novinky
Marco Rubio

Rubio se ve Vatikánu sešel s papežem Lvem

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se ve čtvrtek ve Vatikánu sešel s papežem Lvem XIV. Schůzka proběhla v období historicky nejvyššího napětí mezi Washingtonem a Svatým stolcem, které vyvolala otevřená kritika prezidenta Donalda Trumpa na adresu vůbec prvního amerického papeže v dějinách církve.

Novinky
MV Hondius

Loď s nakaženými hantavirem opustilo 40 lidí. Letadly odletěli domů

Případ výletního plavidla MV Hondius, na jehož palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus, se stává čím dál složitějším mezinárodním problémem. Podle čerstvých zpráv z nizozemského ministerstva zahraničí se ukázalo, že loď opustilo podstatně více lidí, než se původně uvádělo. Během zastávky na britském ostrově Svatá Helena se od plavby odpojilo zhruba 40 pasažérů, kteří se následně rozjeli do svých domovů běžnými leteckými spoji.

Novinky
Evropská unie

Válka s Íránem podle politiků jasně ukázala, kde leží budoucnost EU

Válka v Íránu a s ní spojený prudký nárůst cen energií by měly být pro Evropskou unii impulsem k ráznému posílení energetické nezávislosti. Nizozemská ministryně pro klimatu a zelený růst Stientje van Veldhoven v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že Brusel musí vytrvat v nastaveném kurzu klimatických zákonů a neustupovat z ambiciózních cílů.