Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že globální klima se nachází ve stavu nouze a planeta je tlačena za své limity. Podle něj už nejde o náhodu, ale o jasnou výzvu k akci, protože všechny klíčové klimatické indikátory varovně svítí červeně. Zpráva se letos poprvé zaměřila také na energetickou nerovnováhu planety, tedy na poměr mezi energií, kterou Země ze Slunce přijímá, a tou, kterou vyzařuje zpět do vesmíru.
V dřívějších dobách byla tato bilance vyrovnaná, ale nárůst koncentrací skleníkových plynů, jako jsou oxid uhličitý, methan a oxid dusný, tuto rovnováhu narušil. Tyto plyny dosáhly nejvyšších hodnot za posledních nejméně 800 000 let. Podle WMO se nerovnováha zvyšuje od počátku měření v roce 1960, přičemž nejvýraznější nárůst nastal v posledních dvou desetiletích a svého vrcholu dosáhl právě v roce 2025.
Více než 91 % přebytečného tepla se ukládá v oceánech, jejichž teplota loni rovněž pokořila historické rekordy. Tempo oteplování mořské vody se v posledních dvaceti letech více než zdvojnásobilo ve srovnání s obdobím mezi roky 1960 a 2005. Tento jev má drastické dopady na mořské ekosystémy a úbytek biodiverzity, ale také pohání silnější tropické bouře a urychluje tání ledovců v polárních oblastech.
Hladina světového oceánu byla loni přibližně o 11 centimetrů výše než v roce 1993, kdy začala satelitní měření. Odborníci předpokládají, že zvyšování hladiny i oteplování vod bude pokračovat po celá staletí. Antarktický i grónský ledový příkrov ztratily značné množství hmoty a průměrný rozsah arktického mořského ledu byl v roce 2025 jedním z nejnižších v historii satelitního sledování.
Podle vědeckého pracovníka WMO Johna Kennedyho je globální počasí stále pod vlivem přirozeného ochlazujícího jevu La Niña. Rekordně nejteplejším rokem zatím zůstává 2024, který začal pod vlivem silného oteplujícího jevu El Niño. Předpovědi naznačují, že v polovině roku 2026 nastanou neutrální podmínky, ale koncem roku by se mohl El Niño vrátit, což by pravděpodobně vedlo k dalšímu nárůstu teplot v roce 2027.
Zástupkyně šéfa WMO Ko Barrett označila současný výhled za tristní a dodala, že indikátory se nevyvíjejí směrem, který by dával mnoho nadějí. António Guterres v souvislosti s aktuálními válečnými konflikty a rostoucími cenami paliv zdůraznil, že závislost na fosilních palivech destabilizuje jak klima, tak globální bezpečnost. Podle jeho slov se klimatický chaos zrychluje a jakékoli odkládání řešení může být fatální.
Vláda Andreje Babiše v pondělí projednala a schválila návrh nového zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a související novelu zákona o cenách, který má dát vládě operativní nástroj pro řešení mimořádných situací na trhu s pohonnými hmotami. Schválila také návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.
Mimořádně smutná zpráva přišla na začátku tohoto dubnového týdne ze světa hudby. Zemřel známý hudebník Václav Hybš, jehož taneční orchestr doprovázel největší hvězda naší popmusic. Bylo mu 90 let.
Ukrajina vnímá výsledek maďarských parlamentních voleb jako zásadní zlom a naději na zlepšení vzájemných vztahů. Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána, který svou kampaň postavil na konfrontaci s Kyjevem a otevřeném nadbíhání Kremlu, se situace v regionu začíná dramaticky měnit. Ukrajinští představitelé oslavují Orbánovu porážku jako jasný signál, že pokusy Ruska o rozbití evropské jednoty neuspěly.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová využila historické porážky Viktora Orbána v maďarských volbách k ambicióznímu politickému tlaku. Méně než den po oznámení výsledků vyzvala k zásadní reformě rozhodovacích procesů v EU. Jejím cílem je zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky, které Orbán po dobu 16 let opakovaně využíval k blokování sankcí proti Rusku nebo finanční pomoci pro Ukrajinu.
Odborníci na klima varují před vysokou pravděpodobností, že se letos v létě objeví klimatický jev známý jako El Niño – a mohl by být výjimečně silný. Takzvané „super El Niño“ by podle expertů mohlo výrazně zintenzivnit extrémní projevy počasí a v příštím roce vytlačit globální teploty na rekordní úroveň. Meteorologové proto nyní bedlivě sledují vývoj v Tichém oceánu, aby mohli zpřesnit předpovědi pro nadcházející období.
Velká Británie se nezapojí do námořní blokády Hormuzského průlivu, kterou plánuje administrativa Donalda Trumpa. Podle informací listu The Guardian Londýn sice zvažuje pomoc při odminování této klíčové vodní cesty, striktně však odmítá účast na samotné blokádě. Britská vláda se obává, že vyhovění Trumpovým požadavkům by mohlo vést k nekontrolované eskalaci už tak napjaté krize na Blízkém východě.
I když prezident USA Donald Trump navenek deklaruje vítězství, realita na Blízkém východě ukazuje podle webu The Independent na totální selhání americké politiky na všech frontách – od vojenské strategie až po diplomatické úsilí v pákistánském Islámábádu.
Nejdůležitější maďarské volby za poslední desetiletí přinesly zásadní vítězství pro principy demokracie a politické odpovědnosti. Pro Maďary znamená drtivá porážka Viktora Orbána a jeho strany Fidesz konec šestnáctiletého období poznamenaného korupcí a kvaziautoritářstvím. Dopady tohoto výsledku se však projeví mnohem dál než jen v Budapešti – od Moskvy až po Washington. Vítězství opozičního lídra Pétera Magyara je jasným odmítnutím sil nativismu a politiky zášti, které se v posledních letech staly součástí hlavního politického proudu.
Bezpečnostní expert Péter Tarjányi zveřejnil v pondělí ráno hloubkovou analýzu, v níž shrnul 12 klíčových důvodů, které vedly k drtivé porážce hnutí Fidesz a ústavní většině pro stranu Tisza. Podle jeho slov Orbánova strana v nedělních volbách neztratila jen politický souboj, ale především pouto s maďarským lidem, což se ukázalo jako rozhodující.
Americký prezident Donald Trump po neúspěšném víkendovém vyjednávání v pákistánském Islámábádu přitvrdil. Poté, co diplomatický tým vedený viceprezidentem JD Vancem nedosáhl dohody o ukončení války s Íránem, oznámil Trump v neděli ráno na své sociální síti Truth Social uvalení námořní blokády na íránské přístavy.
Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová neskrývala radost nad drtivou porážkou maďarského premiéra Viktora Orbána v nedělních parlamentních volbách. Jak upozornil web Politico, své gratulace a oslavné komentáře zveřejnila na sociálních sítích pouhých 17 minut poté, co Orbán uznal vítězství svého opozičního rivala Pétera Magyara. Podle jejích slov si Maďarsko vybralo Evropu, čímž se země vrací na svou evropskou cestu a celá Unie tím posiluje.
