Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že globální klima se nachází ve stavu nouze a planeta je tlačena za své limity. Podle něj už nejde o náhodu, ale o jasnou výzvu k akci, protože všechny klíčové klimatické indikátory varovně svítí červeně. Zpráva se letos poprvé zaměřila také na energetickou nerovnováhu planety, tedy na poměr mezi energií, kterou Země ze Slunce přijímá, a tou, kterou vyzařuje zpět do vesmíru.
V dřívějších dobách byla tato bilance vyrovnaná, ale nárůst koncentrací skleníkových plynů, jako jsou oxid uhličitý, methan a oxid dusný, tuto rovnováhu narušil. Tyto plyny dosáhly nejvyšších hodnot za posledních nejméně 800 000 let. Podle WMO se nerovnováha zvyšuje od počátku měření v roce 1960, přičemž nejvýraznější nárůst nastal v posledních dvou desetiletích a svého vrcholu dosáhl právě v roce 2025.
Více než 91 % přebytečného tepla se ukládá v oceánech, jejichž teplota loni rovněž pokořila historické rekordy. Tempo oteplování mořské vody se v posledních dvaceti letech více než zdvojnásobilo ve srovnání s obdobím mezi roky 1960 a 2005. Tento jev má drastické dopady na mořské ekosystémy a úbytek biodiverzity, ale také pohání silnější tropické bouře a urychluje tání ledovců v polárních oblastech.
Hladina světového oceánu byla loni přibližně o 11 centimetrů výše než v roce 1993, kdy začala satelitní měření. Odborníci předpokládají, že zvyšování hladiny i oteplování vod bude pokračovat po celá staletí. Antarktický i grónský ledový příkrov ztratily značné množství hmoty a průměrný rozsah arktického mořského ledu byl v roce 2025 jedním z nejnižších v historii satelitního sledování.
Podle vědeckého pracovníka WMO Johna Kennedyho je globální počasí stále pod vlivem přirozeného ochlazujícího jevu La Niña. Rekordně nejteplejším rokem zatím zůstává 2024, který začal pod vlivem silného oteplujícího jevu El Niño. Předpovědi naznačují, že v polovině roku 2026 nastanou neutrální podmínky, ale koncem roku by se mohl El Niño vrátit, což by pravděpodobně vedlo k dalšímu nárůstu teplot v roce 2027.
Zástupkyně šéfa WMO Ko Barrett označila současný výhled za tristní a dodala, že indikátory se nevyvíjejí směrem, který by dával mnoho nadějí. António Guterres v souvislosti s aktuálními válečnými konflikty a rostoucími cenami paliv zdůraznil, že závislost na fosilních palivech destabilizuje jak klima, tak globální bezpečnost. Podle jeho slov se klimatický chaos zrychluje a jakékoli odkládání řešení může být fatální.
Evropa vstupuje do rozhodující fáze přípravy na topnou sezonu s nezvykle nízkými zásobami zemního plynu. Zásobníky v celé Evropské unii jsou nyní naplněny zhruba z 58 procent, zatímco ve stejném období loňského roku byly přibližně o dvanáct procentních bodů plnější. Naplněnost z 58 procent je pro tuto část roku nejnižší za celé období minimálně od roku 2009, vyplývá z dat agentury Bloomberg.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Šéf Bílého domu Donald Trump vyvíjí tlak na Írán, aby došlo k uzavření dohody. Činí tak už tradičním způsobem, kdy Teheránu hrozí vojenským úderem v případě, že nedojde k otevření Hormuzského průlivu.
Izraelská armáda obnovila ve středu vojenské útoky v jižním Libanonu poté, co obvinila hnutí Hizballáh z porušení platného příměří. K eskalaci došlo navzdory probíhajícím diplomatickým jednáním v italské metropoli, kde se zástupci obou stran snaží pod patronací Spojených států ukončit měsíce trvající přeshraniční konflikt.
Írán a Omán dospěly k vzájemné shodě ohledně geografických souřadnic pro lodní trasu vedoucí strategickým Hormuzským průlivem. Podle vyjádření íránského ministerstva zahraničí se nyní připravuje společné oficiální prohlášení, pokud do celého procesu nevstoupí třetí strany.
Americká prokurátorka Jeanine Pirrová čelí svízelné situaci, kterou dříve či později zakouší každý člen týmu prezidenta Donalda Trumpa. Dostala se do sporu s hlavou státu poté, co dospěla k názoru, že poškození památkového bazénu v hlavním městě nezpůsobili vandalové, ale nepovedená renovace. Tím, že se přiklonila k reálným důkazům, opustila fiktivní svět, který kolem sebe šéf Bílého domu neustále buduje.
Možnost uzavření dohody o budoucnosti strategického Hormuzského průlivu se sice rychle rýsuje, avšak Washington má o konečné podobě zcela jiné představy než Teherán. Americký prezident Donald Trump sice v posledních dnech vyjadřoval značný optimismus a naznačoval, že by k podpisu mohlo dojít každým dnem, Washington však zároveň varuje před jakýmkoliv ujednáním, které by Íránu přiznalo kontrolu nad mezinárodními vodami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po ničivém nočním ruském útoku na Kyjev zkritizoval spojence za zpoždění v dodávkách systémů protivzdušné obrany či neochotu s ní pomoci. Podle Zelenského by mělo dojít i k uvalení dalších sankcí na Rusko.
Evropu v minulém týdnu šokovala invaze desítek tisíc migrantů z Maroka do španělské exklávy Ceuta na africkém kontinentu. Ke kritikům Madridu se přidal i český premiér Andrej Babiš. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je však nutné hledat společné řešení problému v rámci celé EU.
Červnový vývoj maloobchodních tržeb potvrzuje, že spotřeba domácností zůstává oporou české ekonomiky, přestože se očekávání analytiků tentokrát spíše nenaplnila. Maloobchodní tržby bez motorových vozidel se po očištění o cenové vlivy meziročně zvýšily o 3,6 procenta. Výsledek tudíž zaostal za mediánovým odhadem analytiků oslovených agenturou Bloomberg, který činil čtyři procenta, a znamená zpomalení proti květnovému růstu o 4,8 procenta. Meziměsíčně tržby o 0,1 procenta klesly.
Jednomu z největších a nejtragičtějších ruských útoků čelil ukrajinský Kyjev v uplynulých hodinách. Moskva v noci nasadila drony a balistické rakety. V ukrajinské metropoli zemřelo nejméně 14 lidí. Přes dvě desítky dalších osob utrpěly zranění. Informovala o tom britská stanice BBC.
Nebezpečné jevy očekávají meteorologové i dnes a zítra. V nové výstraze varují před silnými bouřkami ve středu a ve čtvrtek ráno a odpoledne. Beze změny zůstávají výstrahy před vysokými teplotami a rizikem vzniku a šíření požárů.
