Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Generální tajemník OSN António Guterres uvedl, že globální klima se nachází ve stavu nouze a planeta je tlačena za své limity. Podle něj už nejde o náhodu, ale o jasnou výzvu k akci, protože všechny klíčové klimatické indikátory varovně svítí červeně. Zpráva se letos poprvé zaměřila také na energetickou nerovnováhu planety, tedy na poměr mezi energií, kterou Země ze Slunce přijímá, a tou, kterou vyzařuje zpět do vesmíru.
V dřívějších dobách byla tato bilance vyrovnaná, ale nárůst koncentrací skleníkových plynů, jako jsou oxid uhličitý, methan a oxid dusný, tuto rovnováhu narušil. Tyto plyny dosáhly nejvyšších hodnot za posledních nejméně 800 000 let. Podle WMO se nerovnováha zvyšuje od počátku měření v roce 1960, přičemž nejvýraznější nárůst nastal v posledních dvou desetiletích a svého vrcholu dosáhl právě v roce 2025.
Více než 91 % přebytečného tepla se ukládá v oceánech, jejichž teplota loni rovněž pokořila historické rekordy. Tempo oteplování mořské vody se v posledních dvaceti letech více než zdvojnásobilo ve srovnání s obdobím mezi roky 1960 a 2005. Tento jev má drastické dopady na mořské ekosystémy a úbytek biodiverzity, ale také pohání silnější tropické bouře a urychluje tání ledovců v polárních oblastech.
Hladina světového oceánu byla loni přibližně o 11 centimetrů výše než v roce 1993, kdy začala satelitní měření. Odborníci předpokládají, že zvyšování hladiny i oteplování vod bude pokračovat po celá staletí. Antarktický i grónský ledový příkrov ztratily značné množství hmoty a průměrný rozsah arktického mořského ledu byl v roce 2025 jedním z nejnižších v historii satelitního sledování.
Podle vědeckého pracovníka WMO Johna Kennedyho je globální počasí stále pod vlivem přirozeného ochlazujícího jevu La Niña. Rekordně nejteplejším rokem zatím zůstává 2024, který začal pod vlivem silného oteplujícího jevu El Niño. Předpovědi naznačují, že v polovině roku 2026 nastanou neutrální podmínky, ale koncem roku by se mohl El Niño vrátit, což by pravděpodobně vedlo k dalšímu nárůstu teplot v roce 2027.
Zástupkyně šéfa WMO Ko Barrett označila současný výhled za tristní a dodala, že indikátory se nevyvíjejí směrem, který by dával mnoho nadějí. António Guterres v souvislosti s aktuálními válečnými konflikty a rostoucími cenami paliv zdůraznil, že závislost na fosilních palivech destabilizuje jak klima, tak globální bezpečnost. Podle jeho slov se klimatický chaos zrychluje a jakékoli odkládání řešení může být fatální.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy vedou intenzivní rozhovory s „vysoce postavenou osobou“ v rámci íránského režimu. Cílem těchto vyjednávání je ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Trump zdůraznil, že obě strany mají velký zájem na dosažení dohody a že diskuse již pokročily k několika zásadním bodům shody.
Země v roce 2025 dosáhla rekordních úrovní zachyceného tepla a OSN v pondělí varovala, že následky tohoto oteplování budou přetrvávat po tisíce let. Světová meteorologická organizace (WMO) ve své výroční zprávě potvrdila, že všech jedenáct nejteplejších let v historii měření nastalo v období mezi roky 2015 a 2025. Loňský rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let s průměrnou teplotou o 1,43 stupně Celsia vyšší, než byl průměr v letech 1850 až 1900.
Marine Le Penová, lídryně francouzské krajní pravice, otevřeně podpořila maďarského premiéra Viktora Orbána v jeho rozhodnutí zablokovat unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Během své návštěvy Budapešti, kde se v pondělí účastnila setkání vlasteneckých a pravicových lídrů, označila tento krok za „dobré rozhodnutí“. Podle ní by Francie neměla čekat na ostatní země, aby začaly jednat rozumně a chránit vlastní zájmy.
Izraelský protiraketový systém Železná kopule (Iron Dome) a jeho další vyspělé vrstvy čelí nové, mimořádně nebezpečné výzvě. Írán začal masivně využívat balistické rakety s kazetovou municí, které dokážou obcházet dosud neprostupnou obranu. Tato taktika, využívající pokročilé střely typu Chorramšahr, vystavuje izraelská města útokům desítek malých náloží, které se rozptýlí v ovzduší a promění noc v déšť zářících smrtících bodů.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sází v probíhající válce s Íránem na všechno. Podle analytiků i hlasů z jeho blízkého okolí věří, že zničení íránské „osy zla“ je jedinou cestou, jak rehabilitovat svou pověst po tragických událostech ze 7. října 2023. V sázce přitom není jen jeho politický odkaz, ale vzhledem k probíhajícím soudním procesům dost možná i jeho osobní svoboda.
Situace na ukrajinském bojišti se v posledním týdnu opět vyostřila, k čemuž přispělo i přívětivější jarní počasí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se ruská armáda pokouší zintenzivnit své ofenzivní operace a využít lepších podmínek v terénu. Výsledkem těchto snah je však podle Kyjeva především drastický nárůst ruských ztrát, které za pouhých sedm dní přesáhly 8 000 mrtvých a vážně zraněných vojáků.
V březnu oznámila americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa vypsání odměny ve výši 10 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení klíčových představitelů íránského režimu. Tento krok přišel v době extrémního napětí a probíhajících vojenských úderů v regionu. Seznam zahrnuje postavy, které tvoří samotnou páteř politické, zpravodajské a bezpečnostní struktury Islámské republiky.
