Předběžná dlouhodobá předpověď počasí pro Evropu na jaro 2025 naznačuje, že nás čeká teplejší sezóna, která by měla být spojená s běžným úhrnem srážek. Modely předpovědí ukazují, že nad většinou Evropy se bude vyskytovat vysoký tlak vzduchu, který přinese stabilní a mírnější počasí. Naopak severní část kontinentu se pravděpodobně bude potýkat s nízkotlakými systémy a výskytem polárního víru a střední Evropu čekají teplejší období. Tento vývoj výrazně ovlivní klimatické podmínky v jednotlivých regionech Evropy.
Zimní sezóna 2024/2025 se již ukazuje jako neobvykle chladná v západní a střední Evropě, kde vládne vysoký tlak nad severním Atlantikem. To způsobilo nižší teploty než obvykle, zatímco východní Evropa zažila teplejší období. Srážky byly častější na severu Evropy a ve Středozemí, zatímco střední a jihozápadní Evropa zažila sušší podmínky.
Důležitým faktorem, který ovlivnil klimatické podmínky, je jev La Niña. Tento jev, který ochlazuje povrchové vody Tichého oceánu, má celosvětový dopad na počasí. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) bude tento slabý La Niña jev pravděpodobně krátkodobý, přičemž WMO predikuje, že mezi březnem a květnem 2025 se zvýší pravděpodobnost neutrálního stavu.
Podle aktuálních modelů se na jaře 2025 očekává převažující vysoký tlak nad většinou Evropy, což povede k vyšším teplotám, především ve východní a střední Evropě. Západní Evropa bude ovlivněna častějšími atlantickými frontami, což přinese krátkodobé ochlazení. Průměrné teploty by měly být nad normálem, s vyššími hodnotami zejména ve střední a severní Evropě.
Pokud jde o srážky, předpokládá se, že v celkovém úhrnu budou na jaře 2025 v Evropě v normálním rozmezí. Severní a střední Evropa mohou zaznamenat vlhčí období, zatímco jižní regiony budou pravděpodobně sušší. Očekává se, že sněhové srážky v březnu budou podprůměrné, což je vzhledem k převažujícímu vysokému tlaku a teplému proudění logické.
Stav polárního víru zůstává klíčovým faktorem pro vývoj počasí v Evropě. Předpokládá se, že tento vír zůstane silný až do března, což přinese stabilní a mírné podmínky po většinu jara. Pokud dojde k jeho kolapsu, může to způsobit příchod arktického vzduchu do nižších šířek, což by mohlo vyvolat výkyvy v počasí.
Na základě současných modelů lze očekávat teplejší a suché jaro, zejména v jižní a západní Evropě, s většími srážkami na severu a východě kontinentu. I když je prognóza pro jaro 2025 pozitivní, je třeba počítat s možností změn v důsledku nečekaných klimatických událostí, jako je kolaps polárního víru nebo přechod tlakových systémů. Evropa se tak připravuje na sezónu, která by měla být mírná, ale je nutné být připraven na případné výkyvy počasí.
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
