Předběžná dlouhodobá předpověď počasí pro Evropu na jaro 2025 naznačuje, že nás čeká teplejší sezóna, která by měla být spojená s běžným úhrnem srážek. Modely předpovědí ukazují, že nad většinou Evropy se bude vyskytovat vysoký tlak vzduchu, který přinese stabilní a mírnější počasí. Naopak severní část kontinentu se pravděpodobně bude potýkat s nízkotlakými systémy a výskytem polárního víru a střední Evropu čekají teplejší období. Tento vývoj výrazně ovlivní klimatické podmínky v jednotlivých regionech Evropy.
Zimní sezóna 2024/2025 se již ukazuje jako neobvykle chladná v západní a střední Evropě, kde vládne vysoký tlak nad severním Atlantikem. To způsobilo nižší teploty než obvykle, zatímco východní Evropa zažila teplejší období. Srážky byly častější na severu Evropy a ve Středozemí, zatímco střední a jihozápadní Evropa zažila sušší podmínky.
Důležitým faktorem, který ovlivnil klimatické podmínky, je jev La Niña. Tento jev, který ochlazuje povrchové vody Tichého oceánu, má celosvětový dopad na počasí. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) bude tento slabý La Niña jev pravděpodobně krátkodobý, přičemž WMO predikuje, že mezi březnem a květnem 2025 se zvýší pravděpodobnost neutrálního stavu.
Podle aktuálních modelů se na jaře 2025 očekává převažující vysoký tlak nad většinou Evropy, což povede k vyšším teplotám, především ve východní a střední Evropě. Západní Evropa bude ovlivněna častějšími atlantickými frontami, což přinese krátkodobé ochlazení. Průměrné teploty by měly být nad normálem, s vyššími hodnotami zejména ve střední a severní Evropě.
Pokud jde o srážky, předpokládá se, že v celkovém úhrnu budou na jaře 2025 v Evropě v normálním rozmezí. Severní a střední Evropa mohou zaznamenat vlhčí období, zatímco jižní regiony budou pravděpodobně sušší. Očekává se, že sněhové srážky v březnu budou podprůměrné, což je vzhledem k převažujícímu vysokému tlaku a teplému proudění logické.
Stav polárního víru zůstává klíčovým faktorem pro vývoj počasí v Evropě. Předpokládá se, že tento vír zůstane silný až do března, což přinese stabilní a mírné podmínky po většinu jara. Pokud dojde k jeho kolapsu, může to způsobit příchod arktického vzduchu do nižších šířek, což by mohlo vyvolat výkyvy v počasí.
Na základě současných modelů lze očekávat teplejší a suché jaro, zejména v jižní a západní Evropě, s většími srážkami na severu a východě kontinentu. I když je prognóza pro jaro 2025 pozitivní, je třeba počítat s možností změn v důsledku nečekaných klimatických událostí, jako je kolaps polárního víru nebo přechod tlakových systémů. Evropa se tak připravuje na sezónu, která by měla být mírná, ale je nutné být připraven na případné výkyvy počasí.
Kreml označil středeční jednání mezi americkým vyslancem Stevem Witkoffem a prezidentem Vladimirem Putinem za „konstruktivní“. Schůzka se konala v době, kdy se blíží termín, který pro příměří na Ukrajině stanovil prezident Donald Trump.
Neutralita už dnes není zárukou bezpečí, spíše iluzí, která neodpovídá realitě současných hrozeb. Zatímco některé státy jako Finsko a Švédsko ji opustily a staly se aktivními členy Severoatlantické aliance, jiné, například Rakousko nebo Švýcarsko, dál lavírují. Ve světě hybridních válek a autoritářské expanze je ale neutralita čím dál častěji slabinou, nikoli výhodou.
Severoatlantická aliance urychleně připravuje dodávku protiletadlových systémů Patriot na Ukrajinu. Tuto skutečnost potvrdil nový vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), generál Alexus Grynkewich. Zároveň zdůraznil, že Rusko zůstane trvalou hrozbou pro bezpečnost kontinentu, a to i v případě, že by válka na Ukrajině skončila mírovou dohodou.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že se „pravděpodobně nebude“ ucházet o třetí funkční období, ačkoliv by prý rád kandidoval, protože má „nejlepší čísla v průzkumech, jaká kdy měl“.
Toshiyuki Mimaki přežil atomové bombardování Hirošimy, a přestože je mu 83 let, jeho paměť mu stále slouží. Vzhledem k současné situaci ve světě však říká, že lidstvo čelí nejnebezpečnější éře od druhé světové války. Mimaki se celý život zasazuje o jaderné odzbrojení a je spolupředsedou organizace Nihon Hidankyo, která sdružuje lidi, kteří přežili útoky na Hirošimu a Nagasaki. V roce 2024 za svou činnost obdržela Nobelovu cenu míru.
V Moskvě se koná schůzka mezi americkým vyslancem Stevem Witkoffem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Witkoff přijel do Ruska krátce před vypršením termínu, který Putinovi stanovil prezident Trump.
Eiffelova věž, původně navržená jako 300metrová, překonává svou plánovanou výšku pokaždé, když se oteplí. Důvodem je jev nazývaný teplotní roztažnost, který ovlivňuje veškeré materiály. Teplotní roztažnost znamená, že se látky při vyšší teplotě rozpínají a naopak při ochlazení smršťují.
Plná okupace Pásma Gazy, jak ji avizoval premiér Benjamin Netanjahu, by znamenala zásadní zlom pro Izrael i celý region. Vojenská kontrola nad územím s více než dvěma miliony Palestinců by proměnila demografickou rovnováhu, zpochybnila samotnou definici Izraele jako židovského a demokratického státu a vystavila zemi obvinění z apartheidu. Bez jasné vize, co přijde po Hamásu, hrozí, že okupace Gazy přinese jen další chaos, odpor a humanitární katastrofu.
Podle analýzy BBC se počet útoků ruských dronů a raket na Ukrajinu více než zdvojnásobil od ledna, kdy se prezident Donald Trump opět ujal prezidentské funkce. K nárůstu útoků docházelo už koncem roku 2024, ještě za vlády Joea Bidena, ale po Trumpově nástupu do úřadu se jejich intenzita výrazně zvýšila a dosáhla rekordních hodnot. Trump přitom během své kampaně tvrdil, že válku ukončí do jediného dne, a Rusko podle něj zahájilo invazi kvůli tomu, že USA nevedl prezident, kterého by si Kreml vážil.
Speciální zmocněnec prezidenta USA Donalda Trumpa Steve Witkoff přistál v Moskvě. Podle médií byl přijat Kirillem Dmitrijevem, ředitelem ruského státního investičního fondu a Putinovým zvláštním zástupcem pro ekonomickou spolupráci s cizími státy.
Tento týden přichází americký prezident Donald Trump s novým ultimátem v rámci své strategie přinutit Rusko k míru v Ukrajině: Chce zavést nové tarifní sankce proti zemím, které stále nakupují ruskou ropu. Podle vysoce postaveného amerického úředníka by Trumpův zvláštní zástupce Steve Witkoff měl ve středu odcestovat do Ruska před tím, než nová pravidla vejdou v platnost.
Vysoký představitel OSN varoval před "katastrofálními důsledky", pokud Izrael rozšíří své vojenské operace v Gaze, poté co se objevily zprávy, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu plánuje kompletní znovuobsazení Pásma Gazy. Miroslav Jenča, asistent generálního tajemníka OSN, uvedl, že tento krok by byl "hluboce znepokojující" a mohl by ohrozit životy více Palestinců i izraelských rukojmí, které drží Hamás.
