Předběžná dlouhodobá předpověď počasí pro Evropu na jaro 2025 naznačuje, že nás čeká teplejší sezóna, která by měla být spojená s běžným úhrnem srážek. Modely předpovědí ukazují, že nad většinou Evropy se bude vyskytovat vysoký tlak vzduchu, který přinese stabilní a mírnější počasí. Naopak severní část kontinentu se pravděpodobně bude potýkat s nízkotlakými systémy a výskytem polárního víru a střední Evropu čekají teplejší období. Tento vývoj výrazně ovlivní klimatické podmínky v jednotlivých regionech Evropy.
Zimní sezóna 2024/2025 se již ukazuje jako neobvykle chladná v západní a střední Evropě, kde vládne vysoký tlak nad severním Atlantikem. To způsobilo nižší teploty než obvykle, zatímco východní Evropa zažila teplejší období. Srážky byly častější na severu Evropy a ve Středozemí, zatímco střední a jihozápadní Evropa zažila sušší podmínky.
Důležitým faktorem, který ovlivnil klimatické podmínky, je jev La Niña. Tento jev, který ochlazuje povrchové vody Tichého oceánu, má celosvětový dopad na počasí. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) bude tento slabý La Niña jev pravděpodobně krátkodobý, přičemž WMO predikuje, že mezi březnem a květnem 2025 se zvýší pravděpodobnost neutrálního stavu.
Podle aktuálních modelů se na jaře 2025 očekává převažující vysoký tlak nad většinou Evropy, což povede k vyšším teplotám, především ve východní a střední Evropě. Západní Evropa bude ovlivněna častějšími atlantickými frontami, což přinese krátkodobé ochlazení. Průměrné teploty by měly být nad normálem, s vyššími hodnotami zejména ve střední a severní Evropě.
Pokud jde o srážky, předpokládá se, že v celkovém úhrnu budou na jaře 2025 v Evropě v normálním rozmezí. Severní a střední Evropa mohou zaznamenat vlhčí období, zatímco jižní regiony budou pravděpodobně sušší. Očekává se, že sněhové srážky v březnu budou podprůměrné, což je vzhledem k převažujícímu vysokému tlaku a teplému proudění logické.
Stav polárního víru zůstává klíčovým faktorem pro vývoj počasí v Evropě. Předpokládá se, že tento vír zůstane silný až do března, což přinese stabilní a mírné podmínky po většinu jara. Pokud dojde k jeho kolapsu, může to způsobit příchod arktického vzduchu do nižších šířek, což by mohlo vyvolat výkyvy v počasí.
Na základě současných modelů lze očekávat teplejší a suché jaro, zejména v jižní a západní Evropě, s většími srážkami na severu a východě kontinentu. I když je prognóza pro jaro 2025 pozitivní, je třeba počítat s možností změn v důsledku nečekaných klimatických událostí, jako je kolaps polárního víru nebo přechod tlakových systémů. Evropa se tak připravuje na sezónu, která by měla být mírná, ale je nutné být připraven na případné výkyvy počasí.
Evropa se musí transformovat v geopolitickou mocnost, která bude se Spojenými státy komunikovat přímo a jasně. Lotyšská premiérka Evika Siliņa v rozhovoru pro server Politico zdůraznila, že vztahy s Washingtonem se musí od základu přenastavit. Podle ní již není možné pokračovat v dosavadním stylu spolupráce, což ovlivnily především nedávné události.
Polský prezident Karol Nawrocki prohlásil, že by jeho země měla začít pracovat na vývoji vlastních jaderných obranných mechanismů. Své tvrzení opírá o rostoucí hrozbu ze strany Moskvy, která se v posledních letech chová stále agresivněji. Polsko se podle něj nachází v bezprostřední blízkosti ozbrojeného konfliktu.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se na bezpečnostní konferenci vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Evropou a Spojenými státy, přičemž jako konkrétní příklad uvedl kontroverzní americké nároky na Grónsko. Podle Stoltenberga je v rámci spojeneckých vztahů nezbytné jasně pojmenovat situace, kdy jsou ohroženy základní hodnoty. Mnoho evropských zemí včetně Norska dalo Spojeným státům otevřeně najevo, že nárokovat si území jiného státu je nepřípustné, což považuje za správný a nutný krok.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
