Předběžná dlouhodobá předpověď počasí pro Evropu na jaro 2025 naznačuje, že nás čeká teplejší sezóna, která by měla být spojená s běžným úhrnem srážek. Modely předpovědí ukazují, že nad většinou Evropy se bude vyskytovat vysoký tlak vzduchu, který přinese stabilní a mírnější počasí. Naopak severní část kontinentu se pravděpodobně bude potýkat s nízkotlakými systémy a výskytem polárního víru a střední Evropu čekají teplejší období. Tento vývoj výrazně ovlivní klimatické podmínky v jednotlivých regionech Evropy.
Zimní sezóna 2024/2025 se již ukazuje jako neobvykle chladná v západní a střední Evropě, kde vládne vysoký tlak nad severním Atlantikem. To způsobilo nižší teploty než obvykle, zatímco východní Evropa zažila teplejší období. Srážky byly častější na severu Evropy a ve Středozemí, zatímco střední a jihozápadní Evropa zažila sušší podmínky.
Důležitým faktorem, který ovlivnil klimatické podmínky, je jev La Niña. Tento jev, který ochlazuje povrchové vody Tichého oceánu, má celosvětový dopad na počasí. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) bude tento slabý La Niña jev pravděpodobně krátkodobý, přičemž WMO predikuje, že mezi březnem a květnem 2025 se zvýší pravděpodobnost neutrálního stavu.
Podle aktuálních modelů se na jaře 2025 očekává převažující vysoký tlak nad většinou Evropy, což povede k vyšším teplotám, především ve východní a střední Evropě. Západní Evropa bude ovlivněna častějšími atlantickými frontami, což přinese krátkodobé ochlazení. Průměrné teploty by měly být nad normálem, s vyššími hodnotami zejména ve střední a severní Evropě.
Pokud jde o srážky, předpokládá se, že v celkovém úhrnu budou na jaře 2025 v Evropě v normálním rozmezí. Severní a střední Evropa mohou zaznamenat vlhčí období, zatímco jižní regiony budou pravděpodobně sušší. Očekává se, že sněhové srážky v březnu budou podprůměrné, což je vzhledem k převažujícímu vysokému tlaku a teplému proudění logické.
Stav polárního víru zůstává klíčovým faktorem pro vývoj počasí v Evropě. Předpokládá se, že tento vír zůstane silný až do března, což přinese stabilní a mírné podmínky po většinu jara. Pokud dojde k jeho kolapsu, může to způsobit příchod arktického vzduchu do nižších šířek, což by mohlo vyvolat výkyvy v počasí.
Na základě současných modelů lze očekávat teplejší a suché jaro, zejména v jižní a západní Evropě, s většími srážkami na severu a východě kontinentu. I když je prognóza pro jaro 2025 pozitivní, je třeba počítat s možností změn v důsledku nečekaných klimatických událostí, jako je kolaps polárního víru nebo přechod tlakových systémů. Evropa se tak připravuje na sezónu, která by měla být mírná, ale je nutné být připraven na případné výkyvy počasí.
Ukrajina podle svého ministra obrany Mychajla Fedorova převzala iniciativu na bojišti díky úderům na ruské jednotky, logistické uzly a ropnou infrastrukturu. Nyní se Kyjev snaží zajistit miliardy dolarů v západní vojenské pomoci, aby si udržel převahu dříve, než Moskva dokáže na novou situaci zareagovat.
Tříletý chlapec byl vyproštěn živý z trosek šest dní po ničivém zemětřesení ve Venezuele, jak oznámil jordánský záchranný tým. Batole jménem Klieber Morán objevili záchranáři v troskách ve státě La Guaira, což prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová označila za obrovský zdroj naděje pro celý národ.
Světové oceány dosáhly v červnu rekordně vysokých teplot a průměrná teplota mořské hladiny překonala dosavadní historická maxima pro toto roční období. Podle údajů evropské Služby pro klimatickou změnu Copernicus, která kombinuje měření ze satelitů, lodí i bójí, dosáhla průměrná globální teplota povrchu moří 21. června hodnoty 20,86 stupně Celsia (69,5 stupně Fahrenheita).
Maďarsko odmítlo návrh Evropské komise, podle kterého by nově příchozí ukrajinští muži v branném věku neměli mít nárok na dočasnou ochranu v Evropské unii. Budapešť se tak ocitla ve sporu s Bruselem, který aktuálně směřuje k prodloužení tohoto nouzového mechanismu pro ukrajinské uprchlíky až do 4. března 2028.
Ve středu se v katarské metropoli Dauhá uskutečnila nepřímá technická jednání na nižší úrovni mezi představiteli Spojených států a Íránu, která zprostředkovali katarští a pákistánští diplomaté. Úterní schůzka amerického zvláštního vyslance Stevea Witkoffa a zetě prezidenta Donalda Trumpa Jareda Kushnera s katarským premiérem sloužila k přípravě těchto středečních rozhovorů. Zástupci obou zemí se však přímo nesetkali.
Válka na Ukrajině vyvolala největší nucené vysídlení obyvatelstva v Evropě od konce druhé světové války. Aktuálně má přibližně 4,4 milionu uprchlíků z Ukrajiny status dočasné ochrany v Evropské unii a dalších zhruba 4,6 milionu lidí je vysídleno vnitrostátně.
Vydání povinné finanční zprávy za rok 2025 ukázalo, že americký prezident Donald Trump vydělal v loňském roce díky obchodním aktivitám v oblasti kryptoměn přes jednu miliardu dolarů. Zveřejněný dokument o rozsahu 927 stran uvádí, že 635 milionů dolarů tvořily licenční poplatky z Trumpova meme coinu, jehož hodnota od spuštění těsně před prezidentovým nástupem do úřadu prudce klesla.
Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které dnes vstoupilo v platnost, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur.
Současná vlna extrémních veder svírá evropský kontinent a podle předpovědí meteorologů povede k překonávání dosavadních teplotních rekordů. Vědečtí pracovníci upozorňují na to, že Evropa prochází procesem oteplování až třikrát rychleji, než činí celosvětový průměr.
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
