Předběžná dlouhodobá předpověď počasí pro Evropu na jaro 2025 naznačuje, že nás čeká teplejší sezóna, která by měla být spojená s běžným úhrnem srážek. Modely předpovědí ukazují, že nad většinou Evropy se bude vyskytovat vysoký tlak vzduchu, který přinese stabilní a mírnější počasí. Naopak severní část kontinentu se pravděpodobně bude potýkat s nízkotlakými systémy a výskytem polárního víru a střední Evropu čekají teplejší období. Tento vývoj výrazně ovlivní klimatické podmínky v jednotlivých regionech Evropy.
Zimní sezóna 2024/2025 se již ukazuje jako neobvykle chladná v západní a střední Evropě, kde vládne vysoký tlak nad severním Atlantikem. To způsobilo nižší teploty než obvykle, zatímco východní Evropa zažila teplejší období. Srážky byly častější na severu Evropy a ve Středozemí, zatímco střední a jihozápadní Evropa zažila sušší podmínky.
Důležitým faktorem, který ovlivnil klimatické podmínky, je jev La Niña. Tento jev, který ochlazuje povrchové vody Tichého oceánu, má celosvětový dopad na počasí. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) bude tento slabý La Niña jev pravděpodobně krátkodobý, přičemž WMO predikuje, že mezi březnem a květnem 2025 se zvýší pravděpodobnost neutrálního stavu.
Podle aktuálních modelů se na jaře 2025 očekává převažující vysoký tlak nad většinou Evropy, což povede k vyšším teplotám, především ve východní a střední Evropě. Západní Evropa bude ovlivněna častějšími atlantickými frontami, což přinese krátkodobé ochlazení. Průměrné teploty by měly být nad normálem, s vyššími hodnotami zejména ve střední a severní Evropě.
Pokud jde o srážky, předpokládá se, že v celkovém úhrnu budou na jaře 2025 v Evropě v normálním rozmezí. Severní a střední Evropa mohou zaznamenat vlhčí období, zatímco jižní regiony budou pravděpodobně sušší. Očekává se, že sněhové srážky v březnu budou podprůměrné, což je vzhledem k převažujícímu vysokému tlaku a teplému proudění logické.
Stav polárního víru zůstává klíčovým faktorem pro vývoj počasí v Evropě. Předpokládá se, že tento vír zůstane silný až do března, což přinese stabilní a mírné podmínky po většinu jara. Pokud dojde k jeho kolapsu, může to způsobit příchod arktického vzduchu do nižších šířek, což by mohlo vyvolat výkyvy v počasí.
Na základě současných modelů lze očekávat teplejší a suché jaro, zejména v jižní a západní Evropě, s většími srážkami na severu a východě kontinentu. I když je prognóza pro jaro 2025 pozitivní, je třeba počítat s možností změn v důsledku nečekaných klimatických událostí, jako je kolaps polárního víru nebo přechod tlakových systémů. Evropa se tak připravuje na sezónu, která by měla být mírná, ale je nutné být připraven na případné výkyvy počasí.
Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Napětí v Hormuzském průlivu opět vyostřil další útok na komerční plavidlo a ostrá slovní přestřelka mezi Washingtonem a Teheránem. Spojené arabské emiráty obvinily Írán, že jeho Islámské revoluční gardy v průlivu zasáhly loď spojenou se státní ropnou společností ADNOC.
Hospodářské dopady zablokování Hormuzského průlivu jsou předmětem častých debat, avšak riziko ekologických škod způsobených dlouhodobým odstavením lodí zůstávalo dosud opomíjeno. Nedávný výzkum ukazuje, že více než 1 500 obchodních plavidel, která od února uvízla v Perském zálivu, představuje značnou hrozbu pro životní prostředí. Na jejich trupech se totiž ve zvýšené míře usazují mořské organismy.
Při izraelském leteckém úderu na jiholibanonskou obec Ansár v okrese Nabatíja zahynulo sedm lidí. Podle libanonských úřadů a státní tiskové agentury zasáhla střela v brzkých ranních hodinách domov, v němž pobývaly vysídlené rodiny. Mezi oběťmi jsou tři děti a dvě ženy. Jde o jeden z nejkrvavějších útoků od chvíle, kdy byla v červnu oznámena dohoda zaměřená na omezení bojových operací v oblasti.
Francouzská Ústavní rada zablokovala chystaný zákon, který měl od září zamezit přístupu dětí mladších patnácti let na sociální sítě. Podle nejvyšší soudní instance v zemi představuje plošný zákaz nepřiměřený zásah do svobody projevu a komunikace nezletilých. Rozhodnutí znamená výraznou politickou porážku pro prezidenta Emmanuela Macrona, pro něhož byla ochrana dětí na internetu jedním z hlavních témat závěru jeho druhého funkčního období.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval v sobotu k zahájení jednání se Severní Koreou s cílem dosáhnout mírového soužití na Korejském poloostrově. Současně navrhl nahradit dosavadní dohodu o příměří z padesátých let řádnou mírovou smlouvou. Ve svém projevu u příležitosti výročí osvobození Koreje od japonské nadvlády zdůraznil, že Soul bude usilovat o vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku případného vojenského konfliktu.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
