Super El Niño se blíží. Extrémní počasí dotlačí globální teploty na rekordní úroveň, varují meteorologové

Pokud se vyvine skutečně silné El Niño, existuje reálná šance, že rok 2027 přepíše historické tabulky globálních veder. Dopady by však nebyly jen teplotní; svět by mohl čelit sérii ničivých efektů, od extrémně silných dešťových bouří až po katastrofální sucha, v závislosti na konkrétním regionu. Ačkoliv jarní prognózy nelze brát jako stoprocentní jistotu, vědci varují, že riziko je dostatečně vysoké na to, aby vzbuzovalo obavy.

Abychom pochopili, co nás čeká, je třeba vědět, že oceán a atmosféra jsou nerozlučně propojeny. El Niño je charakterizováno oteplováním povrchu oceánu v centrální a východní části tropického Pacifiku. Jde o jeden ze tří stavů klimatického systému: La Niña přináší podprůměrné teploty mořské hladiny, zatímco neutrální podmínky znamenají průměrné hodnoty bez výrazných odchylek.

Tyto tři stavy společně tvoří cyklus ENSO (jižní oscilace El Niño), který se obvykle vyvíjí během jara na severní polokouli a mění se každých tři až sedm let. Teplotní výkyvy se během těchto fází pohybují mezi 1 °C až 3 °C, což má však obrovský dopad na srážky a vznik klimatických katastrof po celém světě. Během let El Niño slábnou větry, které běžně tlačí teplé vody na západ, což umožňuje povrchovým vodám v Pacifiku výrazně se ohřát.

V současné době se podmínky posouvají od fáze La Niña k neutrálnímu vzorci, ale modely ukazují na 62% pravděpodobnost, že se El Niño plně rozvine už během tohoto léta a přetrvá minimálně do konce roku. Tento jev má moc vyvolat masivní atmosférický rozvrat, protože mění tryskové proudění (jet streams) a převrací srážkové vzorce po celé planetě.

Historie ukazuje, že následky mohou být drastické. Například „super El Niño“ z roku 2015 přineslo ničivé sucho do Etiopie, nedostatek vody na Portoriko a rekordně aktivní hurikánovou sezónu v centrálním severním Pacifiku. Cyklus obvykle přináší extrémní horka a sucha do Austrálie, jižní Afriky, Indie a částí Jižní Ameriky včetně amazonského pralesa. Naopak přívalové deště mohou zasáhnout jih USA, části Blízkého východu a střední Asii.

Záplavy by sice mohly přinést úlevu vyprahlým oblastem na jihozápadě Spojených států, odborníci jsou však skeptičtí. Mnoho tamních suchých období bylo poháněno spíše vysokými teplotami než nedostatkem srážek, a je nepravděpodobné, že by El Niño přineslo úlevu od rostoucích veder. Navíc jedno deštivé období nestačí k obnově kriticky prázdných vodních nádrží; k tomu by bylo potřeba extrémní množství srážek, které by s sebou nevyhnutelně přineslo ničivé povodně.

Označení „super El Niño“ vědci používají pro události, kdy povrchová teplota moře stoupne o více než 2 °C nad normál. Od roku 1950 se tak stalo jen několikrát. Čím vyšší tato teplota je, tím pravděpodobnější jsou extrémní dopady. Někteří vědci dokonce naznačují, že existuje reálný potenciál pro nejsilnější událost El Niño za posledních 140 let, jelikož všechna pozorování i modely momentálně ukazují stejným směrem.

Vědci však upozorňují na jeden důležitý háček. Současné modely mohou sílu jevu mírně nadhodnocovat kvůli celkovému globálnímu oteplování. Tento základní trend způsobuje, že se El Niño zdá větší, než ve skutečnosti je, a La Niña naopak menší, protože se vše zkrátka otepluje. Americký úřad NOAA proto začal používat nové metody, které se snaží odlišit přirozenou anomálii od vlivu globální změny klimatu.

Další komplikací je takzvaná „jarní bariéra předpověditelnosti“. Přírodní přechody, ke kterým v tomto ročním období dochází, činí výsledky hůře odhadnutelnými. Meteorologové se proto nebudou divit, pokud se předpovědi během příštích několika měsíců ještě změní. Přesto zůstává pravděpodobnost silného posunu velmi vysoká, což vede úřady po celém světě k výzvám k přípravě.

Zkušenosti z minulých let, zejména z velmi silného El Niña v letech 2023–2024, potvrzují, že tento jev hraje zásadní roli v dosahování globálních teplotních rekordů. Světová meteorologická organizace (WMO) zdůrazňuje, že včasné sezónní předpovědi pomáhají odvrátit ekonomické ztráty v řádech milionů dolarů a jsou nezbytné pro sektory jako zemědělství, zdravotnictví či energetika.

V konečném důsledku jsou tyto předpovědi klíčovou součástí „klimatického zpravodajství“, které podporuje humanitární operace a řízení rizik při katastrofách. V oteplujícím se světě se schopnost předvídat tyto cykly stává otázkou záchrany životů. Vše nasvědčuje tomu, že nadcházející měsíce prověří naši připravenost na extrémy, které s sebou silné El Niño nevyhnutelně přinese.

Situace v Tichém oceánu bude v následujících týdnech určujícím faktorem pro počasí na celé planetě. Ať už se „super El Niño“ rozvine v plné síle, nebo bude o něco mírnější, jeho vliv na globální klima v příštích dvou letech pocítí lidé ve všech koutech světa. Příprava na tyto změny není jen doporučením, ale nutností pro zmírnění budoucích škod.