Odborníci na klima varují před vysokou pravděpodobností, že se letos v létě objeví klimatický jev známý jako El Niño – a mohl by být výjimečně silný. Takzvané „super El Niño“ by podle expertů mohlo výrazně zintenzivnit extrémní projevy počasí a v příštím roce vytlačit globální teploty na rekordní úroveň. Meteorologové proto nyní bedlivě sledují vývoj v Tichém oceánu, aby mohli zpřesnit předpovědi pro nadcházející období.
Pokud se vyvine skutečně silné El Niño, existuje reálná šance, že rok 2027 přepíše historické tabulky globálních veder. Dopady by však nebyly jen teplotní; svět by mohl čelit sérii ničivých efektů, od extrémně silných dešťových bouří až po katastrofální sucha, v závislosti na konkrétním regionu. Ačkoliv jarní prognózy nelze brát jako stoprocentní jistotu, vědci varují, že riziko je dostatečně vysoké na to, aby vzbuzovalo obavy.
Abychom pochopili, co nás čeká, je třeba vědět, že oceán a atmosféra jsou nerozlučně propojeny. El Niño je charakterizováno oteplováním povrchu oceánu v centrální a východní části tropického Pacifiku. Jde o jeden ze tří stavů klimatického systému: La Niña přináší podprůměrné teploty mořské hladiny, zatímco neutrální podmínky znamenají průměrné hodnoty bez výrazných odchylek.
Tyto tři stavy společně tvoří cyklus ENSO (jižní oscilace El Niño), který se obvykle vyvíjí během jara na severní polokouli a mění se každých tři až sedm let. Teplotní výkyvy se během těchto fází pohybují mezi 1 °C až 3 °C, což má však obrovský dopad na srážky a vznik klimatických katastrof po celém světě. Během let El Niño slábnou větry, které běžně tlačí teplé vody na západ, což umožňuje povrchovým vodám v Pacifiku výrazně se ohřát.
V současné době se podmínky posouvají od fáze La Niña k neutrálnímu vzorci, ale modely ukazují na 62% pravděpodobnost, že se El Niño plně rozvine už během tohoto léta a přetrvá minimálně do konce roku. Tento jev má moc vyvolat masivní atmosférický rozvrat, protože mění tryskové proudění (jet streams) a převrací srážkové vzorce po celé planetě.
Historie ukazuje, že následky mohou být drastické. Například „super El Niño“ z roku 2015 přineslo ničivé sucho do Etiopie, nedostatek vody na Portoriko a rekordně aktivní hurikánovou sezónu v centrálním severním Pacifiku. Cyklus obvykle přináší extrémní horka a sucha do Austrálie, jižní Afriky, Indie a částí Jižní Ameriky včetně amazonského pralesa. Naopak přívalové deště mohou zasáhnout jih USA, části Blízkého východu a střední Asii.
Záplavy by sice mohly přinést úlevu vyprahlým oblastem na jihozápadě Spojených států, odborníci jsou však skeptičtí. Mnoho tamních suchých období bylo poháněno spíše vysokými teplotami než nedostatkem srážek, a je nepravděpodobné, že by El Niño přineslo úlevu od rostoucích veder. Navíc jedno deštivé období nestačí k obnově kriticky prázdných vodních nádrží; k tomu by bylo potřeba extrémní množství srážek, které by s sebou nevyhnutelně přineslo ničivé povodně.
Označení „super El Niño“ vědci používají pro události, kdy povrchová teplota moře stoupne o více než 2 °C nad normál. Od roku 1950 se tak stalo jen několikrát. Čím vyšší tato teplota je, tím pravděpodobnější jsou extrémní dopady. Někteří vědci dokonce naznačují, že existuje reálný potenciál pro nejsilnější událost El Niño za posledních 140 let, jelikož všechna pozorování i modely momentálně ukazují stejným směrem.
Vědci však upozorňují na jeden důležitý háček. Současné modely mohou sílu jevu mírně nadhodnocovat kvůli celkovému globálnímu oteplování. Tento základní trend způsobuje, že se El Niño zdá větší, než ve skutečnosti je, a La Niña naopak menší, protože se vše zkrátka otepluje. Americký úřad NOAA proto začal používat nové metody, které se snaží odlišit přirozenou anomálii od vlivu globální změny klimatu.
Další komplikací je takzvaná „jarní bariéra předpověditelnosti“. Přírodní přechody, ke kterým v tomto ročním období dochází, činí výsledky hůře odhadnutelnými. Meteorologové se proto nebudou divit, pokud se předpovědi během příštích několika měsíců ještě změní. Přesto zůstává pravděpodobnost silného posunu velmi vysoká, což vede úřady po celém světě k výzvám k přípravě.
Zkušenosti z minulých let, zejména z velmi silného El Niña v letech 2023–2024, potvrzují, že tento jev hraje zásadní roli v dosahování globálních teplotních rekordů. Světová meteorologická organizace (WMO) zdůrazňuje, že včasné sezónní předpovědi pomáhají odvrátit ekonomické ztráty v řádech milionů dolarů a jsou nezbytné pro sektory jako zemědělství, zdravotnictví či energetika.
V konečném důsledku jsou tyto předpovědi klíčovou součástí „klimatického zpravodajství“, které podporuje humanitární operace a řízení rizik při katastrofách. V oteplujícím se světě se schopnost předvídat tyto cykly stává otázkou záchrany životů. Vše nasvědčuje tomu, že nadcházející měsíce prověří naši připravenost na extrémy, které s sebou silné El Niño nevyhnutelně přinese.
Situace v Tichém oceánu bude v následujících týdnech určujícím faktorem pro počasí na celé planetě. Ať už se „super El Niño“ rozvine v plné síle, nebo bude o něco mírnější, jeho vliv na globální klima v příštích dvou letech pocítí lidé ve všech koutech světa. Příprava na tyto změny není jen doporučením, ale nutností pro zmírnění budoucích škod.
Počasí u nás je už několik dní v podstatě neměnné. Víkendová předpověď ale slibuje jistou změnu. Podle meteorologů by mohlo zapršet, místy spadne až 25 milimetrů srážek. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek oznámil, že vydal armádě pokyn k převzetí kontroly nad 70 % území Pásma Gazy. Během rozhovoru na konferenci na okupovaném Západním břehu Jordánu prohlásil, že Izrael upevňuje svou pozici vůči hnutí Hamás. Podle jeho slov se izraelská přítomnost na tomto území aktuálně zvýšila z původní poloviny na 60 %. Premiér upřesnil, že jeho současným nařízením je postupovat krok za krokem a dosáhnout nejprve sedmdesátiprocentní hranice, přičemž publikum v sále během jeho projevu skandovalo výzvy k obsazení celého Pásma Gazy.
Repelenty s obsahem látky Deet, které se celosvětově používají jako hlavní ochrana před komářími kousnutími a jimi přenášenými chorobami, mohou u hmyzu za specifických okolností vyvolat opačnou reakci.
Evropská unie v současnosti intenzivně zvažuje možnost zahájení diplomatických rozhovorů s Moskvou o ukončení války na Ukrajině. Důvodem je skutečnost, že Spojené státy jsou plně zaměstnány konfliktem s Íránem, americké mírové snahy uvízly na mrtvém bodě a ukrajinský postup podpořený drony oslabuje ruskou ofenzivu i tamní ekonomiku. Předtím, než evropští představitelé zasednou k jednacímu stolu s Vladimirem Putinem, se však unijní státy musí nejdříve samy shodnout na tom, jaké cíle chtějí prosazovat a kdo by měl zájmy Evropy reprezentovat. Tato témata se stala hlavním bodem programu čtvrtečního setkání ministrů zahraničí EU na Kypru.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí označil hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Ománu za nebezpečné a za projev šikany. Reagoval tím na prohlášení hlavy Spojených států, která pohrozila zničením Ománu v případě, že tato země uzavře dohodu s Íránem ohledně správy lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Přední američtí experti na výzkum infekčních chorob nesmějí napřímo komunikovat se Světovou zdravotnickou organizací, což je v podstatě odřízlo od celosvětových debat o šíření epidemií. Podle interních materiálů a zdrojů stanice CNN zavedla Trumpova administrativa toto nařízení pro pracovníky Národního institutu pro alergie a infekční onemocnění (NIAID). Tato instituce, kterou po desítky let řídil lékař Anthony Fauci, přitom v minulosti hrála klíčovou roli při zvládání zdravotnických krizí typu pandemie covidu-19 nebo šíření viru HIV.
Evropská unie vyměřila čínskému internetovému prodejci Temu pokutu ve výši 200 milionů eur za to, že na své platformě umožňoval prodej nelegálních a nebezpečných produktů, jako jsou rizikové dětské hračky či vadné nabíječky.
Klimatologové vyřadili ze svých modelů dosud nejhorší možný scénář vývoje globálního oteplování, protože dosavadní kroky lidstva v boji proti emisím začínají přinášet reálné výsledky. Tyto scénáře ukazují budoucí podobu klimatu v závislosti na rychlosti omezování skleníkových plynů. O sedm nových modelů představených minulý týden projevil nečekaný zájem i americký prezident Donald Trump, a to právě kvůli vyjmutí nejčernějšího scénáře s označením RCP8.5 a jeho nástupce SSP5-8.5. Tato prognóza počítala s tím, že státy nevyvinou žádné úsilí ke snižování emisí a masivně rozšíří využívání fosilních paliv, což by do roku 2100 znamenalo ztrojnásobení hladiny oxidu uhličitého a oteplení planety o zhruba 4,5 stupně Celsia oproti předprůmyslové éře.
Íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zaútočily na americkou leteckou základnu v regionu poté, co Spojené státy provedly nové údery v jižním Íránu. Revoluční gardy sice neupřesnily přesné umístění této základny, nicméně Kuvajt, který na svém území hostí americké síly, potvrdil zachycení nepřátelských raketových a dronových hrozeb, aniž by specifikoval místo jejich původu. Eskalace přišla poté, co americká armáda sestřelila íránské bezpilotní letouny nad Hormuzským průlivem a zasáhla vojenské stanoviště ve strategickém přístavním městě Bandar Abbás. Tyto obnovené střety vážně ohrožují křehké příměří mezi oběma státy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se s naléhavou výzvou obrátil na amerického prezidenta Donalda Trumpa a tamní Kongres se žádostí o urychlené dodávky munice pro protivzdušnou obranu, zejména systémů Patriot. Krok zdůvodnil tím, že balistické střely představují poslední zásadní výhodu Vladimira Putina na bojišti a jejich neutralizace by ruského vůdce donutila zasednout k vyjednávacímu stolu. Reagoval tak na nedělní masivní útok, při kterém Rusko nasadilo třicet balistických raket, z nichž ukrajinské letectvo dokázalo sestřelit pouze jedenáct. Podle Zelenského navíc Moskva při úderech použila i dvě střely Orešnik schopné nést jaderné hlavice.
Americké námořnictvo dopsalo závěrečnou kapitolu kontroverzního programu plavidel pro pobřežní boj (LCS), když dříve v tomto měsíci v Ohiu slavnostně zařadilo do služby poslední z 35 plánovaných lodí, USS Cleveland. Ačkoli úřadující ministr námořnictva Hung Cao na sociálních sítích vyzdvihoval ocel, sílu a výkon nového plavidla, kritici pro tento ambiciózní vojenský projekt nacházejí podstatně méně lichotivá označení. Celý program, jehož cena se původně odhadovala na 60 miliard dolarů, se podle investigativních novinářů ze serveru ProPublica může vyšplhat až přes hranici 100 miliard dolarů, což z něj činí jedno z nejvýraznějších plýtvání v historii amerických armádních nákupů.
Po 88 dnech téměř úplného výpadku internetu v Íránu se v úterý kolem páté hodiny odpoledne začaly na telefonech a sociálních sítích objevovat dlouho odkládané zprávy, básně a snímky, když se částečně obnovilo dosud velmi omezené spojení. Prvotní reakce veřejnosti však nebyly radostné, v nových příspěvcích se odrážela spíše skepse, hněv a úzkost.
