Meteorologové po skončení výjimečně silného jevu El Niño v roce 2024 očekávali, že jeho protějšek – La Niña – brzy nastoupí. Signály se skutečně začaly objevovat během zimních měsíců. Oceánské teploty v Tichém oceánu začaly klesat, modely ukazovaly vývoj studenější fáze klimatického cyklu ENSO a vědci předpokládali, že se La Niña naplno rozvine. Jenže vývoj se v posledních týdnech zadrhl. V březnu začalo být jasné, že k plnému přechodu na La Niñu nedošlo. A v dubnu NOAA oficiálně oznámila, že žádný skutečný La Niña fenomén nenastal.
Místo toho se nacházíme ve stavu tzv. ENSO-neutrality, tedy období, kdy mořské teploty v centrálním a východním Tichém oceánu nevybočují významně ani nahoru, ani dolů. Tento neutrální stav sice může znít jako klidný scénář, ale pro předpovědi počasí to znamená pravý opak – nejistotu.
Bez silného El Niña či La Niñy, které jinak poskytují meteorologům vodítka pro sezónní prognózy, je těžší odhadnout, co se v následujících měsících stane. Podle meteorologů je ale prakticky jasné, že letošní rok bude patřit k těm horkým a bouřlivým, uvedl server Live Science.
El Niño–Southern Oscillation (ENSO) je jeden z nejdůležitějších klimatických systémů planety. Vzniká díky výkyvům teploty povrchové vody v rovníkovém Tichém oceánu a změnám proudění pasátových větrů. Teplá fáze, známá jako El Niño, zeslabuje hurikány v Atlantiku, mění proudění tryskového proudění a přináší sucho či srážky do různých částí světa. Jeho chladný protějšek, La Niña, má opačný efekt – podporuje vznik hurikánů, zvyšuje riziko požárů a ovlivňuje výnosy plodin.
„I drobná odchylka v teplotách mořské hladiny může výrazně naklonit celosvětové počasí,“ uvedla Emily Beckerová, klimatoložka z Univerzity v Miami a spoluautorka blogu NOAA věnovaného ENSO.
Pozorování tohoto jevu se soustředí na úzký pás Tichého oceánu poblíž rovníku. Pro oficiální označení El Niño nebo La Niña musí dojít k nárůstu nebo poklesu průměrné mořské teploty o alespoň 0,5 °C, a to po dobu pěti po sobě jdoucích tříměsíčních období.
Hlavním viníkem jsou podle vědců pasátové větry. Ty obvykle vanou od východu na západ a napomáhají tomu, aby se k povrchu dostala studená voda z hlubin oceánu – klíčový faktor pro vznik La Niñy. Jenže letos pasáty zeslábly. Výsledkem bylo, že voda u povrchu Tichého oceánu sice částečně ochladla, ale změna nebyla dost výrazná ani dlouhá, aby mohla být označena za plnohodnotnou La Niñu.
„Když se časem přepočítá průměrná teplota na základě novějších, teplejších dat, může se stát, že tuto sezónu vědci zpětně vyhodnotí jako slabou La Niñu,“ upozornil Muhammad Azhar Ehsan z Columbia Climate School.
Neutrální fáze ENSO neznamená, že bude počasí normální. Znamená to, že jeho vývoj bude méně předvídatelný. Bez typických signálů z El Niña nebo La Niñy se meteorologové musejí spoléhat jen na historické trendy a obecné změny klimatu.
I tak se ale odborníci shodují, že léto 2025 bude pravděpodobně teplejší než průměr. Globální oteplování zvyšuje základní úroveň teplot a vytváří podmínky pro častější vlny veder a sucho. Očekávané sucho a horko bude navíc zhoršeno absencí ochlazující La Niñy.
V Atlantiku má ENSO zásadní vliv na hurikánovou sezónu. El Niño obvykle zesiluje střih větru, což brání rozvoji hurikánů. La Niña i neutrální podmínky ale tento efekt nemají – a tím pádem umožňují hurikánům vznikat a sílit.
„Očekáváme letos hurikánům příznivé podmínky, protože se nebude zvyšovat střih větru, který by je rozbíjel,“ uvedl odborník na hurikány Phil Klotzbach z Coloradské státní univerzity. Zároveň připomněl, že v Atlantiku jsou momentálně nadprůměrně teplé vody – další klíčový faktor pro silné bouře.
Někteří odborníci, například Muhammad Ehsan, však upozorňují, že krátkodobé ochlazení v Atlantiku mezi únorem a březnem by mohlo počet hurikánů částečně snížit.
Podle NOAA zůstane ENSO v neutrální fázi minimálně do října. V druhé polovině roku mírně stoupá šance, že se La Niña přece jen rozvine, ale zatím není jisté, kdy a zda vůbec. Vědci také varují, že jaro je z hlediska předpovědí ENSO vždy problematické. Lepší představu přinese až červen.
Vědecká obec se stále snaží pochopit, jak přesně klimatická změna ovlivní ENSO. Jasné je jedno: teplejší oceány a atmosféra znamenají, že vzduch pojme více vlhkosti. To může vést ke silnějším bouřím, delším hurikánovým sezónám a většímu množství srážek – i v oblastech, kde dříve bouře končily.
„Dřív jsme hurikány vnímali jako problém pobřežních oblastí. Dnes vidíme, že se přesouvají hluboko do vnitrozemí,“ připomněl klimatolog Tom Di Liberto. Jako příklad uvedl hurikán Helene, který v roce 2024 zpustošil Apalačské hory stovky kilometrů od oceánu.
Zároveň upozornil, že vědecké záznamy hurikánů sahají jen asi 160 let zpátky. Z geologických nálezů ale víme, že Zemi už v minulosti zasáhly daleko silnější cyklóny, často právě v obdobích změn klimatu.
Letošní rok bude zřejmě patřit k těm horkým a bouřlivým. Nepřítomnost El Niña ani La Niñy sice komplikuje předpovědi, ale teplé oceány a globální oteplování naznačují, že nás čeká aktivní hurikánová sezóna a výkyvy počasí po celém světě. ENSO je mocný klimatický nástroj – a jak ukazuje letošní rok, i jeho absence může být velmi významná.
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.
