Počasí vyděsilo vědce: La Niña je mrtvá. Na letošní léto se připravme, nečeká nás nic hezkého

Místo toho se nacházíme ve stavu tzv. ENSO-neutrality, tedy období, kdy mořské teploty v centrálním a východním Tichém oceánu nevybočují významně ani nahoru, ani dolů. Tento neutrální stav sice může znít jako klidný scénář, ale pro předpovědi počasí to znamená pravý opak – nejistotu.

Bez silného El Niña či La Niñy, které jinak poskytují meteorologům vodítka pro sezónní prognózy, je těžší odhadnout, co se v následujících měsících stane. Podle meteorologů je ale prakticky jasné, že letošní rok bude patřit k těm horkým a bouřlivým, uvedl server Live Science.

El Niño–Southern Oscillation (ENSO) je jeden z nejdůležitějších klimatických systémů planety. Vzniká díky výkyvům teploty povrchové vody v rovníkovém Tichém oceánu a změnám proudění pasátových větrů. Teplá fáze, známá jako El Niño, zeslabuje hurikány v Atlantiku, mění proudění tryskového proudění a přináší sucho či srážky do různých částí světa. Jeho chladný protějšek, La Niña, má opačný efekt – podporuje vznik hurikánů, zvyšuje riziko požárů a ovlivňuje výnosy plodin.

„I drobná odchylka v teplotách mořské hladiny může výrazně naklonit celosvětové počasí,“ uvedla Emily Beckerová, klimatoložka z Univerzity v Miami a spoluautorka blogu NOAA věnovaného ENSO.

Pozorování tohoto jevu se soustředí na úzký pás Tichého oceánu poblíž rovníku. Pro oficiální označení El Niño nebo La Niña musí dojít k nárůstu nebo poklesu průměrné mořské teploty o alespoň 0,5 °C, a to po dobu pěti po sobě jdoucích tříměsíčních období.

Hlavním viníkem jsou podle vědců pasátové větry. Ty obvykle vanou od východu na západ a napomáhají tomu, aby se k povrchu dostala studená voda z hlubin oceánu – klíčový faktor pro vznik La Niñy. Jenže letos pasáty zeslábly. Výsledkem bylo, že voda u povrchu Tichého oceánu sice částečně ochladla, ale změna nebyla dost výrazná ani dlouhá, aby mohla být označena za plnohodnotnou La Niñu.

„Když se časem přepočítá průměrná teplota na základě novějších, teplejších dat, může se stát, že tuto sezónu vědci zpětně vyhodnotí jako slabou La Niñu,“ upozornil Muhammad Azhar Ehsan z Columbia Climate School.

Neutrální fáze ENSO neznamená, že bude počasí normální. Znamená to, že jeho vývoj bude méně předvídatelný. Bez typických signálů z El Niña nebo La Niñy se meteorologové musejí spoléhat jen na historické trendy a obecné změny klimatu.

I tak se ale odborníci shodují, že léto 2025 bude pravděpodobně teplejší než průměr. Globální oteplování zvyšuje základní úroveň teplot a vytváří podmínky pro častější vlny veder a sucho. Očekávané sucho a horko bude navíc zhoršeno absencí ochlazující La Niñy.

V Atlantiku má ENSO zásadní vliv na hurikánovou sezónu. El Niño obvykle zesiluje střih větru, což brání rozvoji hurikánů. La Niña i neutrální podmínky ale tento efekt nemají – a tím pádem umožňují hurikánům vznikat a sílit.

„Očekáváme letos hurikánům příznivé podmínky, protože se nebude zvyšovat střih větru, který by je rozbíjel,“ uvedl odborník na hurikány Phil Klotzbach z Coloradské státní univerzity. Zároveň připomněl, že v Atlantiku jsou momentálně nadprůměrně teplé vody – další klíčový faktor pro silné bouře.

Někteří odborníci, například Muhammad Ehsan, však upozorňují, že krátkodobé ochlazení v Atlantiku mezi únorem a březnem by mohlo počet hurikánů částečně snížit.

Podle NOAA zůstane ENSO v neutrální fázi minimálně do října. V druhé polovině roku mírně stoupá šance, že se La Niña přece jen rozvine, ale zatím není jisté, kdy a zda vůbec. Vědci také varují, že jaro je z hlediska předpovědí ENSO vždy problematické. Lepší představu přinese až červen.

Vědecká obec se stále snaží pochopit, jak přesně klimatická změna ovlivní ENSO. Jasné je jedno: teplejší oceány a atmosféra znamenají, že vzduch pojme více vlhkosti. To může vést ke silnějším bouřím, delším hurikánovým sezónám a většímu množství srážek – i v oblastech, kde dříve bouře končily.

„Dřív jsme hurikány vnímali jako problém pobřežních oblastí. Dnes vidíme, že se přesouvají hluboko do vnitrozemí,“ připomněl klimatolog Tom Di Liberto. Jako příklad uvedl hurikán Helene, který v roce 2024 zpustošil Apalačské hory stovky kilometrů od oceánu.

Zároveň upozornil, že vědecké záznamy hurikánů sahají jen asi 160 let zpátky. Z geologických nálezů ale víme, že Zemi už v minulosti zasáhly daleko silnější cyklóny, často právě v obdobích změn klimatu.

Letošní rok bude zřejmě patřit k těm horkým a bouřlivým. Nepřítomnost El Niña ani La Niñy sice komplikuje předpovědi, ale teplé oceány a globální oteplování naznačují, že nás čeká aktivní hurikánová sezóna a výkyvy počasí po celém světě. ENSO je mocný klimatický nástroj – a jak ukazuje letošní rok, i jeho absence může být velmi významná.