Meteorologové po skončení výjimečně silného jevu El Niño v roce 2024 očekávali, že jeho protějšek – La Niña – brzy nastoupí. Signály se skutečně začaly objevovat během zimních měsíců. Oceánské teploty v Tichém oceánu začaly klesat, modely ukazovaly vývoj studenější fáze klimatického cyklu ENSO a vědci předpokládali, že se La Niña naplno rozvine. Jenže vývoj se v posledních týdnech zadrhl. V březnu začalo být jasné, že k plnému přechodu na La Niñu nedošlo. A v dubnu NOAA oficiálně oznámila, že žádný skutečný La Niña fenomén nenastal.
Místo toho se nacházíme ve stavu tzv. ENSO-neutrality, tedy období, kdy mořské teploty v centrálním a východním Tichém oceánu nevybočují významně ani nahoru, ani dolů. Tento neutrální stav sice může znít jako klidný scénář, ale pro předpovědi počasí to znamená pravý opak – nejistotu.
Bez silného El Niña či La Niñy, které jinak poskytují meteorologům vodítka pro sezónní prognózy, je těžší odhadnout, co se v následujících měsících stane. Podle meteorologů je ale prakticky jasné, že letošní rok bude patřit k těm horkým a bouřlivým, uvedl server Live Science.
El Niño–Southern Oscillation (ENSO) je jeden z nejdůležitějších klimatických systémů planety. Vzniká díky výkyvům teploty povrchové vody v rovníkovém Tichém oceánu a změnám proudění pasátových větrů. Teplá fáze, známá jako El Niño, zeslabuje hurikány v Atlantiku, mění proudění tryskového proudění a přináší sucho či srážky do různých částí světa. Jeho chladný protějšek, La Niña, má opačný efekt – podporuje vznik hurikánů, zvyšuje riziko požárů a ovlivňuje výnosy plodin.
„I drobná odchylka v teplotách mořské hladiny může výrazně naklonit celosvětové počasí,“ uvedla Emily Beckerová, klimatoložka z Univerzity v Miami a spoluautorka blogu NOAA věnovaného ENSO.
Pozorování tohoto jevu se soustředí na úzký pás Tichého oceánu poblíž rovníku. Pro oficiální označení El Niño nebo La Niña musí dojít k nárůstu nebo poklesu průměrné mořské teploty o alespoň 0,5 °C, a to po dobu pěti po sobě jdoucích tříměsíčních období.
Hlavním viníkem jsou podle vědců pasátové větry. Ty obvykle vanou od východu na západ a napomáhají tomu, aby se k povrchu dostala studená voda z hlubin oceánu – klíčový faktor pro vznik La Niñy. Jenže letos pasáty zeslábly. Výsledkem bylo, že voda u povrchu Tichého oceánu sice částečně ochladla, ale změna nebyla dost výrazná ani dlouhá, aby mohla být označena za plnohodnotnou La Niñu.
„Když se časem přepočítá průměrná teplota na základě novějších, teplejších dat, může se stát, že tuto sezónu vědci zpětně vyhodnotí jako slabou La Niñu,“ upozornil Muhammad Azhar Ehsan z Columbia Climate School.
Neutrální fáze ENSO neznamená, že bude počasí normální. Znamená to, že jeho vývoj bude méně předvídatelný. Bez typických signálů z El Niña nebo La Niñy se meteorologové musejí spoléhat jen na historické trendy a obecné změny klimatu.
I tak se ale odborníci shodují, že léto 2025 bude pravděpodobně teplejší než průměr. Globální oteplování zvyšuje základní úroveň teplot a vytváří podmínky pro častější vlny veder a sucho. Očekávané sucho a horko bude navíc zhoršeno absencí ochlazující La Niñy.
V Atlantiku má ENSO zásadní vliv na hurikánovou sezónu. El Niño obvykle zesiluje střih větru, což brání rozvoji hurikánů. La Niña i neutrální podmínky ale tento efekt nemají – a tím pádem umožňují hurikánům vznikat a sílit.
„Očekáváme letos hurikánům příznivé podmínky, protože se nebude zvyšovat střih větru, který by je rozbíjel,“ uvedl odborník na hurikány Phil Klotzbach z Coloradské státní univerzity. Zároveň připomněl, že v Atlantiku jsou momentálně nadprůměrně teplé vody – další klíčový faktor pro silné bouře.
Někteří odborníci, například Muhammad Ehsan, však upozorňují, že krátkodobé ochlazení v Atlantiku mezi únorem a březnem by mohlo počet hurikánů částečně snížit.
Podle NOAA zůstane ENSO v neutrální fázi minimálně do října. V druhé polovině roku mírně stoupá šance, že se La Niña přece jen rozvine, ale zatím není jisté, kdy a zda vůbec. Vědci také varují, že jaro je z hlediska předpovědí ENSO vždy problematické. Lepší představu přinese až červen.
Vědecká obec se stále snaží pochopit, jak přesně klimatická změna ovlivní ENSO. Jasné je jedno: teplejší oceány a atmosféra znamenají, že vzduch pojme více vlhkosti. To může vést ke silnějším bouřím, delším hurikánovým sezónám a většímu množství srážek – i v oblastech, kde dříve bouře končily.
„Dřív jsme hurikány vnímali jako problém pobřežních oblastí. Dnes vidíme, že se přesouvají hluboko do vnitrozemí,“ připomněl klimatolog Tom Di Liberto. Jako příklad uvedl hurikán Helene, který v roce 2024 zpustošil Apalačské hory stovky kilometrů od oceánu.
Zároveň upozornil, že vědecké záznamy hurikánů sahají jen asi 160 let zpátky. Z geologických nálezů ale víme, že Zemi už v minulosti zasáhly daleko silnější cyklóny, často právě v obdobích změn klimatu.
Letošní rok bude zřejmě patřit k těm horkým a bouřlivým. Nepřítomnost El Niña ani La Niñy sice komplikuje předpovědi, ale teplé oceány a globální oteplování naznačují, že nás čeká aktivní hurikánová sezóna a výkyvy počasí po celém světě. ENSO je mocný klimatický nástroj – a jak ukazuje letošní rok, i jeho absence může být velmi významná.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
