Meteorologové po skončení výjimečně silného jevu El Niño v roce 2024 očekávali, že jeho protějšek – La Niña – brzy nastoupí. Signály se skutečně začaly objevovat během zimních měsíců. Oceánské teploty v Tichém oceánu začaly klesat, modely ukazovaly vývoj studenější fáze klimatického cyklu ENSO a vědci předpokládali, že se La Niña naplno rozvine. Jenže vývoj se v posledních týdnech zadrhl. V březnu začalo být jasné, že k plnému přechodu na La Niñu nedošlo. A v dubnu NOAA oficiálně oznámila, že žádný skutečný La Niña fenomén nenastal.
Místo toho se nacházíme ve stavu tzv. ENSO-neutrality, tedy období, kdy mořské teploty v centrálním a východním Tichém oceánu nevybočují významně ani nahoru, ani dolů. Tento neutrální stav sice může znít jako klidný scénář, ale pro předpovědi počasí to znamená pravý opak – nejistotu.
Bez silného El Niña či La Niñy, které jinak poskytují meteorologům vodítka pro sezónní prognózy, je těžší odhadnout, co se v následujících měsících stane. Podle meteorologů je ale prakticky jasné, že letošní rok bude patřit k těm horkým a bouřlivým, uvedl server Live Science.
El Niño–Southern Oscillation (ENSO) je jeden z nejdůležitějších klimatických systémů planety. Vzniká díky výkyvům teploty povrchové vody v rovníkovém Tichém oceánu a změnám proudění pasátových větrů. Teplá fáze, známá jako El Niño, zeslabuje hurikány v Atlantiku, mění proudění tryskového proudění a přináší sucho či srážky do různých částí světa. Jeho chladný protějšek, La Niña, má opačný efekt – podporuje vznik hurikánů, zvyšuje riziko požárů a ovlivňuje výnosy plodin.
„I drobná odchylka v teplotách mořské hladiny může výrazně naklonit celosvětové počasí,“ uvedla Emily Beckerová, klimatoložka z Univerzity v Miami a spoluautorka blogu NOAA věnovaného ENSO.
Pozorování tohoto jevu se soustředí na úzký pás Tichého oceánu poblíž rovníku. Pro oficiální označení El Niño nebo La Niña musí dojít k nárůstu nebo poklesu průměrné mořské teploty o alespoň 0,5 °C, a to po dobu pěti po sobě jdoucích tříměsíčních období.
Hlavním viníkem jsou podle vědců pasátové větry. Ty obvykle vanou od východu na západ a napomáhají tomu, aby se k povrchu dostala studená voda z hlubin oceánu – klíčový faktor pro vznik La Niñy. Jenže letos pasáty zeslábly. Výsledkem bylo, že voda u povrchu Tichého oceánu sice částečně ochladla, ale změna nebyla dost výrazná ani dlouhá, aby mohla být označena za plnohodnotnou La Niñu.
„Když se časem přepočítá průměrná teplota na základě novějších, teplejších dat, může se stát, že tuto sezónu vědci zpětně vyhodnotí jako slabou La Niñu,“ upozornil Muhammad Azhar Ehsan z Columbia Climate School.
Neutrální fáze ENSO neznamená, že bude počasí normální. Znamená to, že jeho vývoj bude méně předvídatelný. Bez typických signálů z El Niña nebo La Niñy se meteorologové musejí spoléhat jen na historické trendy a obecné změny klimatu.
I tak se ale odborníci shodují, že léto 2025 bude pravděpodobně teplejší než průměr. Globální oteplování zvyšuje základní úroveň teplot a vytváří podmínky pro častější vlny veder a sucho. Očekávané sucho a horko bude navíc zhoršeno absencí ochlazující La Niñy.
V Atlantiku má ENSO zásadní vliv na hurikánovou sezónu. El Niño obvykle zesiluje střih větru, což brání rozvoji hurikánů. La Niña i neutrální podmínky ale tento efekt nemají – a tím pádem umožňují hurikánům vznikat a sílit.
„Očekáváme letos hurikánům příznivé podmínky, protože se nebude zvyšovat střih větru, který by je rozbíjel,“ uvedl odborník na hurikány Phil Klotzbach z Coloradské státní univerzity. Zároveň připomněl, že v Atlantiku jsou momentálně nadprůměrně teplé vody – další klíčový faktor pro silné bouře.
Někteří odborníci, například Muhammad Ehsan, však upozorňují, že krátkodobé ochlazení v Atlantiku mezi únorem a březnem by mohlo počet hurikánů částečně snížit.
Podle NOAA zůstane ENSO v neutrální fázi minimálně do října. V druhé polovině roku mírně stoupá šance, že se La Niña přece jen rozvine, ale zatím není jisté, kdy a zda vůbec. Vědci také varují, že jaro je z hlediska předpovědí ENSO vždy problematické. Lepší představu přinese až červen.
Vědecká obec se stále snaží pochopit, jak přesně klimatická změna ovlivní ENSO. Jasné je jedno: teplejší oceány a atmosféra znamenají, že vzduch pojme více vlhkosti. To může vést ke silnějším bouřím, delším hurikánovým sezónám a většímu množství srážek – i v oblastech, kde dříve bouře končily.
„Dřív jsme hurikány vnímali jako problém pobřežních oblastí. Dnes vidíme, že se přesouvají hluboko do vnitrozemí,“ připomněl klimatolog Tom Di Liberto. Jako příklad uvedl hurikán Helene, který v roce 2024 zpustošil Apalačské hory stovky kilometrů od oceánu.
Zároveň upozornil, že vědecké záznamy hurikánů sahají jen asi 160 let zpátky. Z geologických nálezů ale víme, že Zemi už v minulosti zasáhly daleko silnější cyklóny, často právě v obdobích změn klimatu.
Letošní rok bude zřejmě patřit k těm horkým a bouřlivým. Nepřítomnost El Niña ani La Niñy sice komplikuje předpovědi, ale teplé oceány a globální oteplování naznačují, že nás čeká aktivní hurikánová sezóna a výkyvy počasí po celém světě. ENSO je mocný klimatický nástroj – a jak ukazuje letošní rok, i jeho absence může být velmi významná.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval v sobotu k zahájení jednání se Severní Koreou s cílem dosáhnout mírového soužití na Korejském poloostrově. Současně navrhl nahradit dosavadní dohodu o příměří z padesátých let řádnou mírovou smlouvou. Ve svém projevu u příležitosti výročí osvobození Koreje od japonské nadvlády zdůraznil, že Soul bude usilovat o vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku případného vojenského konfliktu.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
