Meteorologové po skončení výjimečně silného jevu El Niño v roce 2024 očekávali, že jeho protějšek – La Niña – brzy nastoupí. Signály se skutečně začaly objevovat během zimních měsíců. Oceánské teploty v Tichém oceánu začaly klesat, modely ukazovaly vývoj studenější fáze klimatického cyklu ENSO a vědci předpokládali, že se La Niña naplno rozvine. Jenže vývoj se v posledních týdnech zadrhl. V březnu začalo být jasné, že k plnému přechodu na La Niñu nedošlo. A v dubnu NOAA oficiálně oznámila, že žádný skutečný La Niña fenomén nenastal.
Místo toho se nacházíme ve stavu tzv. ENSO-neutrality, tedy období, kdy mořské teploty v centrálním a východním Tichém oceánu nevybočují významně ani nahoru, ani dolů. Tento neutrální stav sice může znít jako klidný scénář, ale pro předpovědi počasí to znamená pravý opak – nejistotu.
Bez silného El Niña či La Niñy, které jinak poskytují meteorologům vodítka pro sezónní prognózy, je těžší odhadnout, co se v následujících měsících stane. Podle meteorologů je ale prakticky jasné, že letošní rok bude patřit k těm horkým a bouřlivým, uvedl server Live Science.
El Niño–Southern Oscillation (ENSO) je jeden z nejdůležitějších klimatických systémů planety. Vzniká díky výkyvům teploty povrchové vody v rovníkovém Tichém oceánu a změnám proudění pasátových větrů. Teplá fáze, známá jako El Niño, zeslabuje hurikány v Atlantiku, mění proudění tryskového proudění a přináší sucho či srážky do různých částí světa. Jeho chladný protějšek, La Niña, má opačný efekt – podporuje vznik hurikánů, zvyšuje riziko požárů a ovlivňuje výnosy plodin.
„I drobná odchylka v teplotách mořské hladiny může výrazně naklonit celosvětové počasí,“ uvedla Emily Beckerová, klimatoložka z Univerzity v Miami a spoluautorka blogu NOAA věnovaného ENSO.
Pozorování tohoto jevu se soustředí na úzký pás Tichého oceánu poblíž rovníku. Pro oficiální označení El Niño nebo La Niña musí dojít k nárůstu nebo poklesu průměrné mořské teploty o alespoň 0,5 °C, a to po dobu pěti po sobě jdoucích tříměsíčních období.
Hlavním viníkem jsou podle vědců pasátové větry. Ty obvykle vanou od východu na západ a napomáhají tomu, aby se k povrchu dostala studená voda z hlubin oceánu – klíčový faktor pro vznik La Niñy. Jenže letos pasáty zeslábly. Výsledkem bylo, že voda u povrchu Tichého oceánu sice částečně ochladla, ale změna nebyla dost výrazná ani dlouhá, aby mohla být označena za plnohodnotnou La Niñu.
„Když se časem přepočítá průměrná teplota na základě novějších, teplejších dat, může se stát, že tuto sezónu vědci zpětně vyhodnotí jako slabou La Niñu,“ upozornil Muhammad Azhar Ehsan z Columbia Climate School.
Neutrální fáze ENSO neznamená, že bude počasí normální. Znamená to, že jeho vývoj bude méně předvídatelný. Bez typických signálů z El Niña nebo La Niñy se meteorologové musejí spoléhat jen na historické trendy a obecné změny klimatu.
I tak se ale odborníci shodují, že léto 2025 bude pravděpodobně teplejší než průměr. Globální oteplování zvyšuje základní úroveň teplot a vytváří podmínky pro častější vlny veder a sucho. Očekávané sucho a horko bude navíc zhoršeno absencí ochlazující La Niñy.
V Atlantiku má ENSO zásadní vliv na hurikánovou sezónu. El Niño obvykle zesiluje střih větru, což brání rozvoji hurikánů. La Niña i neutrální podmínky ale tento efekt nemají – a tím pádem umožňují hurikánům vznikat a sílit.
„Očekáváme letos hurikánům příznivé podmínky, protože se nebude zvyšovat střih větru, který by je rozbíjel,“ uvedl odborník na hurikány Phil Klotzbach z Coloradské státní univerzity. Zároveň připomněl, že v Atlantiku jsou momentálně nadprůměrně teplé vody – další klíčový faktor pro silné bouře.
Někteří odborníci, například Muhammad Ehsan, však upozorňují, že krátkodobé ochlazení v Atlantiku mezi únorem a březnem by mohlo počet hurikánů částečně snížit.
Podle NOAA zůstane ENSO v neutrální fázi minimálně do října. V druhé polovině roku mírně stoupá šance, že se La Niña přece jen rozvine, ale zatím není jisté, kdy a zda vůbec. Vědci také varují, že jaro je z hlediska předpovědí ENSO vždy problematické. Lepší představu přinese až červen.
Vědecká obec se stále snaží pochopit, jak přesně klimatická změna ovlivní ENSO. Jasné je jedno: teplejší oceány a atmosféra znamenají, že vzduch pojme více vlhkosti. To může vést ke silnějším bouřím, delším hurikánovým sezónám a většímu množství srážek – i v oblastech, kde dříve bouře končily.
„Dřív jsme hurikány vnímali jako problém pobřežních oblastí. Dnes vidíme, že se přesouvají hluboko do vnitrozemí,“ připomněl klimatolog Tom Di Liberto. Jako příklad uvedl hurikán Helene, který v roce 2024 zpustošil Apalačské hory stovky kilometrů od oceánu.
Zároveň upozornil, že vědecké záznamy hurikánů sahají jen asi 160 let zpátky. Z geologických nálezů ale víme, že Zemi už v minulosti zasáhly daleko silnější cyklóny, často právě v obdobích změn klimatu.
Letošní rok bude zřejmě patřit k těm horkým a bouřlivým. Nepřítomnost El Niña ani La Niñy sice komplikuje předpovědi, ale teplé oceány a globální oteplování naznačují, že nás čeká aktivní hurikánová sezóna a výkyvy počasí po celém světě. ENSO je mocný klimatický nástroj – a jak ukazuje letošní rok, i jeho absence může být velmi významná.
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.
