Zatímco globální průměrná teplota za posledních 30 let rostla přibližně o 0,26 °C za dekádu, Evropa a Arktida zažívají dvojnásobné tempo oteplování. Podle dat ERA5 programu Copernicus Climate Change Service se Evropa oteplila od poloviny 90. let přibližně o 0,53 °C za dekádu, Arktida dokonce o 0,69 °C.
Důvody nerovnoměrného tempa globálního oteplování jsou podle meteorologů různorodé. Pevniny se zahřívají rychleji než oceány kvůli jejich nižší tepelné kapacitě. Atmosférické proudy, změny ve větrných vzorcích a místní kvalita ovzduší také hrají významnou roli. Například v oblastech s větším znečištěním může množství aerosolů částečně blokovat sluneční záření a tím zpomalit oteplování.
Evropa se ukazuje jako nejrychleji se oteplující kontinent a tento trend má několik příčin. Atmosférická cirkulace v regionu se změnila způsobem, který podporuje častější a intenzivnější vlny veder. Léto roku 2024 přineslo druhý nejvyšší počet dní s tepelným stresem v historii měření.
Současně se v Evropě výrazně snížily emise aerosolů díky přísnějším regulacím kvality ovzduší. To znamená, že na povrch nyní dopadá více slunečního záření než dřív, což oteplování dál urychluje. V neposlední řadě některé části Evropy zasahují do Arktidy — nejrychleji se oteplující oblasti světa.
Fenomén známý jako "arktické zesílení" vysvětluje, proč se severní oblasti zahřívají tak dramaticky. Když tají sníh a led, odhalují se tmavší povrchy, jako je oceánská voda nebo holá zem, které absorbují více sluneční energie. Tento takzvaný albedo efekt rozjíždí zpětnou smyčku — čím více tání, tím více absorpce tepla, a tím rychlejší oteplování.
V Arktidě navíc není dostatečná konvekce, která by teplo rozptylovala do vyšších vrstev atmosféry. Místo toho se drží u povrchu a zesiluje oteplovací proces. Také je zde patrný takzvaný lapse rate feedback — teplota u povrchu se zvyšuje mnohem rychleji než ve vyšších vrstvách atmosféry.
A konečně, teplejší vzduch z tropů přenáší k pólům více vodní páry, což dále zvyšuje oteplování, protože vodní pára je silný skleníkový plyn.
Přestože se většina světa otepluje, existují lokální výjimky. Například v severním Atlantiku, ve východní části jižního Pacifiku a kolem jižních oceánů byly pozorovány oblasti s mírným ochlazováním — takzvané „chladné skvrny“. Přesto je celkový trend na pevnině jednoznačně směrem k vyšším teplotám.
Pochopení těchto regionálních rozdílů není jen akademickou otázkou, ale klíčem k tomu, jak se přizpůsobit měnícímu se klimatu. Evropa a Arktida nám svým zrychleným oteplováním dávají důrazné varování: klimatické změny se neprojevují všude stejně, a proto musí být reakce na ně místně přizpůsobené.
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.
