Zatímco globální průměrná teplota za posledních 30 let rostla přibližně o 0,26 °C za dekádu, Evropa a Arktida zažívají dvojnásobné tempo oteplování. Podle dat ERA5 programu Copernicus Climate Change Service se Evropa oteplila od poloviny 90. let přibližně o 0,53 °C za dekádu, Arktida dokonce o 0,69 °C.
Důvody nerovnoměrného tempa globálního oteplování jsou podle meteorologů různorodé. Pevniny se zahřívají rychleji než oceány kvůli jejich nižší tepelné kapacitě. Atmosférické proudy, změny ve větrných vzorcích a místní kvalita ovzduší také hrají významnou roli. Například v oblastech s větším znečištěním může množství aerosolů částečně blokovat sluneční záření a tím zpomalit oteplování.
Evropa se ukazuje jako nejrychleji se oteplující kontinent a tento trend má několik příčin. Atmosférická cirkulace v regionu se změnila způsobem, který podporuje častější a intenzivnější vlny veder. Léto roku 2024 přineslo druhý nejvyšší počet dní s tepelným stresem v historii měření.
Současně se v Evropě výrazně snížily emise aerosolů díky přísnějším regulacím kvality ovzduší. To znamená, že na povrch nyní dopadá více slunečního záření než dřív, což oteplování dál urychluje. V neposlední řadě některé části Evropy zasahují do Arktidy — nejrychleji se oteplující oblasti světa.
Fenomén známý jako "arktické zesílení" vysvětluje, proč se severní oblasti zahřívají tak dramaticky. Když tají sníh a led, odhalují se tmavší povrchy, jako je oceánská voda nebo holá zem, které absorbují více sluneční energie. Tento takzvaný albedo efekt rozjíždí zpětnou smyčku — čím více tání, tím více absorpce tepla, a tím rychlejší oteplování.
V Arktidě navíc není dostatečná konvekce, která by teplo rozptylovala do vyšších vrstev atmosféry. Místo toho se drží u povrchu a zesiluje oteplovací proces. Také je zde patrný takzvaný lapse rate feedback — teplota u povrchu se zvyšuje mnohem rychleji než ve vyšších vrstvách atmosféry.
A konečně, teplejší vzduch z tropů přenáší k pólům více vodní páry, což dále zvyšuje oteplování, protože vodní pára je silný skleníkový plyn.
Přestože se většina světa otepluje, existují lokální výjimky. Například v severním Atlantiku, ve východní části jižního Pacifiku a kolem jižních oceánů byly pozorovány oblasti s mírným ochlazováním — takzvané „chladné skvrny“. Přesto je celkový trend na pevnině jednoznačně směrem k vyšším teplotám.
Pochopení těchto regionálních rozdílů není jen akademickou otázkou, ale klíčem k tomu, jak se přizpůsobit měnícímu se klimatu. Evropa a Arktida nám svým zrychleným oteplováním dávají důrazné varování: klimatické změny se neprojevují všude stejně, a proto musí být reakce na ně místně přizpůsobené.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.
Podepsání dohody o společné obraně mezi Pákistánem, Saúdskou Arábií a Tureckem vyvolalo v mezinárodních politických kruzích značný ohlas. Pakt uzavřený v Mekce stanovuje, že útok na jednoho ze signatářů bude považován za útok na všechny smluvní strany, což přímo odkazuje na principy známé z Severoatlantické aliance.
