Zatímco globální průměrná teplota za posledních 30 let rostla přibližně o 0,26 °C za dekádu, Evropa a Arktida zažívají dvojnásobné tempo oteplování. Podle dat ERA5 programu Copernicus Climate Change Service se Evropa oteplila od poloviny 90. let přibližně o 0,53 °C za dekádu, Arktida dokonce o 0,69 °C.
Důvody nerovnoměrného tempa globálního oteplování jsou podle meteorologů různorodé. Pevniny se zahřívají rychleji než oceány kvůli jejich nižší tepelné kapacitě. Atmosférické proudy, změny ve větrných vzorcích a místní kvalita ovzduší také hrají významnou roli. Například v oblastech s větším znečištěním může množství aerosolů částečně blokovat sluneční záření a tím zpomalit oteplování.
Evropa se ukazuje jako nejrychleji se oteplující kontinent a tento trend má několik příčin. Atmosférická cirkulace v regionu se změnila způsobem, který podporuje častější a intenzivnější vlny veder. Léto roku 2024 přineslo druhý nejvyšší počet dní s tepelným stresem v historii měření.
Současně se v Evropě výrazně snížily emise aerosolů díky přísnějším regulacím kvality ovzduší. To znamená, že na povrch nyní dopadá více slunečního záření než dřív, což oteplování dál urychluje. V neposlední řadě některé části Evropy zasahují do Arktidy — nejrychleji se oteplující oblasti světa.
Fenomén známý jako "arktické zesílení" vysvětluje, proč se severní oblasti zahřívají tak dramaticky. Když tají sníh a led, odhalují se tmavší povrchy, jako je oceánská voda nebo holá zem, které absorbují více sluneční energie. Tento takzvaný albedo efekt rozjíždí zpětnou smyčku — čím více tání, tím více absorpce tepla, a tím rychlejší oteplování.
V Arktidě navíc není dostatečná konvekce, která by teplo rozptylovala do vyšších vrstev atmosféry. Místo toho se drží u povrchu a zesiluje oteplovací proces. Také je zde patrný takzvaný lapse rate feedback — teplota u povrchu se zvyšuje mnohem rychleji než ve vyšších vrstvách atmosféry.
A konečně, teplejší vzduch z tropů přenáší k pólům více vodní páry, což dále zvyšuje oteplování, protože vodní pára je silný skleníkový plyn.
Přestože se většina světa otepluje, existují lokální výjimky. Například v severním Atlantiku, ve východní části jižního Pacifiku a kolem jižních oceánů byly pozorovány oblasti s mírným ochlazováním — takzvané „chladné skvrny“. Přesto je celkový trend na pevnině jednoznačně směrem k vyšším teplotám.
Pochopení těchto regionálních rozdílů není jen akademickou otázkou, ale klíčem k tomu, jak se přizpůsobit měnícímu se klimatu. Evropa a Arktida nám svým zrychleným oteplováním dávají důrazné varování: klimatické změny se neprojevují všude stejně, a proto musí být reakce na ně místně přizpůsobené.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.
Zatímco hlavní zprávy často plní zprávy o stoupajících emisích a úbytku biodiverzity, rok 2025 přinesl i řadu zásadních, byť nenápadných úspěchů. Cílené kroky v oblasti čisté energie, ochrany oceánů a práv domorodých obyvatel ukazují, že ochrana planety přináší hmatatelné výsledky. BBC vybrala sedm klíčových milníků tohoto roku.
Americká Sněmovna reprezentantů vyslala jasný vzkaz Bílému domu. Navzdory nové národní bezpečnostní strategii Donalda Trumpa, která Evropu vykresluje jako kontinent v úpadku, schválili zákonodárci drtivou většinou obranný zákon (NDAA) pro rok 2026. Ten nejenže navyšuje rozpočet na obranu, ale přímo svazuje prezidentovi ruce v jeho snaze oslabit vazby na NATO.
Před dvěma týdny se v Bílém domě odehrála scéna, která by mohla být začátkem nové kapitoly americké politiky. Prezident Donald Trump se při zasedání kabinetu rozhlédl po místnosti a pronesl předpověď: „Příští republikánský kandidát na prezidenta pravděpodobně sedí u tohoto stolu.“
Německý kancléř Friedrich Merz v posledních týdnech radikálně mění tvář německé zahraniční politiky. Na rozdíl od svých předchůdců, Olafa Scholze a Angely Merkelové, kteří byli často kritizováni za váhavost (pro kterou se v Německu vžilo slovo „merkeln“), se Merz podle webu Politico staví do role nesmlouvavého lídra a ochránce zájmů celé Evropy.
Evropští lídři vyjádřili připravenost postavit se do čela „mnohonárodních sil“, které by v rámci nového amerického mírového plánu operovaly přímo na území Ukrajiny. Tento návrh, podporovaný Bílým domem, představuje zásadní průlom v diplomatickém úsilí o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
