V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Historie těchto letních krizí sahá do roku 1991, kdy se skupina komunistických radikálů pokusila o puč proti sovětskému vůdci Michailu Gorbačovovi. Tento neúspěšný pokus o převrat rozpoutal procesy, které v konečném důsledku vedly k úplnému rozpadu Sovětského svazu. O sedm let později, v srpnu 1998, zasáhla Rusko hluboká finanční krize spojená s devalvací rublu a státním bankrotem. V srpnu 1999 pak vpád ozbrojenců do Dagestánu zahájil druhou čečenskou válku, která vynikla jako klíčový moment pro vzestup do té doby málo známého důstojníka KGB Vladimira Putina.
Ani sám Vladimir Putin, který převzal moc na konci roku 1999, nezůstal vůči srpnovému prokletí imunní. Hned v počátcích jeho vlády v srpnu 2000 došlo k havárii jaderné ponorky Kursk, při níž zahynulo všech 118 námořníků na palubě. O osamocených osm let později, v srpnu 2008, vstoupilo Rusko do ozbrojeného konfliktu se sousední Gruzií, což jasně ukázalo nový, agresivnější směr tehdejší zahraniční politiky Kremlu.
Probíhající léto se pro ruské vedení vyvíjí v podobně temném duchu. Postup ruských jednotek na Ukrajině je minimální, zatímco ruská města se potýkají s následky ukrajinských úderů na rafinerie a logistická centra. Obyvatelstvo navíc znervózňují fronty u čerpacích stanic, rostoucí ceny a spekulace o možné další vlně mobilizace. Ruský exilový komentátor Ilja Varlamov sice označil opakování srpnových katastrof za náhodu, zároveň však upozornil, že společnost očekává konec léta s velkými obavami z prohlubující se ekonomické a palivové krize.
Na narůstající napětí reagují i prokremelská média, která se snaží veřejnost uklidnit poměrně netradičními způsoby. Deník Moskovsky Komsomolets věnoval prostor astrologickým předpovědím spojeným s nadcházejícím zatměním Měsíce. Podle citovaných astrologických výkladů by konstelace hvězd mohla vyvolat společenské posuny, politické změny ve vztazích se sousedy i vnitřní neklid, doprovázený zvýšenou mírou úzkosti a psychických poruch v populaci.
Samotný prezident Vladimir Putin navzdory nepříznivé situaci nadále vystupuje se sebejistotou. Při nedávném projednávání infrastrukturních projektů veřejně přiznal škody způsobené ukrajinskými útoky na skladovací prostory obchodního gigantu Wildberries. Současně však zdůraznil, že tyto údery nemají a nemohou mít pro zemi žádné kritické následky, a přislíbil zasaženým logistickým objektům státní podporu.
Zatímco Rusko čelí ekonomickému tlaku, ukrajinská politika prochází vnitřními výzvami způsobenými válečným stavem. Nedávno sesazený ministr obrany Mychajlo Fedorov vyzval k uspořádání voleb i během války, čímž otevřel citlivou politickou otázku. Prezidentské volby na Ukrajině byly odloženy z důvodu vyhlášeného válečného stavu po ruské invazi, což ukazuje na fungující vnitropolitickou debatu, kterou se však Moskva snaží využít ke zpochybnění legitimity ukrajinského vedení.
Kontrast mezi oběma zeměmi v oblasti politických svobod zůstává propastný. Zatímco na Ukrajině probíhají veřejné diskuse a protivládní protesty, v Rusku byla opozice prakticky potlačena. Ruský soud v pondělí odsoudil opozičního politika Leva Shlosberga k 11 letům vězení za jeho odmítavý postoj k válce na Ukrajině. Nejvyšší soud navíc vyřadil jeho stranu Jabloko z nadcházejících parlamentních voleb.
Postupné umlčování ruské občanské společnosti a opozice vyvrcholilo v únoru 2024 úmrtím vězněného opozičního lídra Alexeje Navalného v trestanecké kolonii za polárním kruhem. Symbolické přitom zůstává, že i jeho tragický příběh začal v srpnu roku 2020, kdy byl otráven nervově paralytickou látkou během letu ze Sibiře do Moskvy.
Ať už jde o pouhou souhru okolností, nebo o systémový jev, měsíc srpen se do novodobé historie Ruska zapisuje jako období zásadních zkoušek a krizových momentů. Nabízející se paralely s minulostí tak i letos vyvolávají otázky nad dalším vývojem v zemi.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.
Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.
Americká armáda ztratila nebo zaznamenala poškození u 81 vojenských letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů v rámci války s Íránem. Celková hodnota poškozené či zničené letecké techniky dosahuje až 3,3 miliardy dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněné zprávy Výzkumné služby Kongresu (CRS), která vychází z údajů Ministerstva obrany USA, zpráv Ústředního velení armády i inspekčních nálezů.
Česko si v pondělí připomnělo osobnost Václava Havla, který by se toho dne dožil kulatých 90. narozenin. Veřejně se vyjádřil i Miloš Zeman, jenž s Havlem patřil k trojici nejvýraznějších osobností 90. let minulého století.
V Česku je v plném proudu volební týden. Už v pátek budou lidé mít možnost odevzdat hlas v komunálních či senátních volbách. O podporu usilují v některých městech či obcích i známí herci. Kdo se snaží oslovit spoluobčany?
V těžké situaci se nachází Pražský hrad poté, co prezident Petr Pavel oznámil, že kvůli soukromé zahraniční cestě neodevzdá hlas v komunálních volbách. Ačkoliv je těžké hlavu státu obhajovat, první dáma Eva Pavlová se o to pokusila.
Čtyřmi různými způsoby se může projevit očekávaná zítřejší změna počasí, která definitivně ukončí dlouhé období babího léta. Podrobnosti prozradili tuzemští meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil ruskou armádu ze záměrného úderu na civilní obyvatelstvo a obytné domy, který označil za morbidní dar k narozeninám ruského prezidenta Vladimira Putina. Masivní noční útok raket a dronů zasáhl celkem jedenáct ukrajinských regionů a vyžádal si nejméně patnáct lidských životů. Nejtragičtější bilanci hlásí město Pryluky v Černihivské oblasti, kde po zásahu pětipodlažního obytného domu zahynulo nejméně devět lidí, včetně tří dětí.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími parlamentními volbami plánovanými na konec října největší výzvě své politické kariéry. Tři roky od tragických útoků hnutí Hamás se v zemi naplno rozhořela debata o jeho osobní odpovědnosti za tehdejší bezpečnostní selhání. Nová odhalení naznačují, že izraelský předseda vlády dostal předem varování od lídrů arabských států, což zásadně zpochybňuje jeho dosavadní tvrzení, že vinu nesou výhradně šéfové armády a zpravodajských služeb.