Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Jedním z příkladů fungování současného režimu je situace v provincii Džovzdán, kde úřaduje guvernér Abdulláh Sarhadí. V jeho kanceláři se odehrál incident, při němž osmnáctiletá žena požadovala rozvod kvůli dlouhodobému domácímu násilí ze strany manžela. Guvernér se ji pokoušel od záměru odradit s tím, že rozvedená žena ztratí svou čest a důstojnost. Vládní činitel následně před přítomnými muži prohlásil, že ženy mají nedostatečný intelekt, čímž vyvolal pobavené reakce svého okolí.
Guvernér Sarhadí má za sebou pestrou minulost velitele z devadesátých let, byl vězněn na americké základně Guantánamo a osobně se podílel na zničení starobylých soch Buddhy v Bamjánu. Své tehdejší i současné kroky obhajuje tím, že jedná výhradně v souladu s Boží vůlí a zákony. Zároveň si však stěžuje na nová interní nařízení hnutí, která činitelům zakázala používat chytré telefony, což podle něj výrazně zpomalilo úřední komunikaci.
Podobný přechod od ozbrojeného boje k úřednické funkci prožil i Habíbulláh Badr, bývalý velitel odpovědný za plánování samovražedných útoků v Kábulu, který nyní působil ve vedení vězeňské služby. Badr se vyhýbá podrobnostem o minulých útocích, při nichž zahynuly tisíce civilistů, a tvrdí, že cílem byly výhradně zahraniční jednotky. Na veřejném shromáždění však čelil nečekané výzvě místního staršiny, který před přítomnými otevřeně požádal o zpřístupnění vzdělání pro dívky.
Téma vzdělávání a zapojení žen do společnosti zůstává jedním z nejspornějších bodů vlády Tálibánu. Dívky mají v současnosti zakázáno navštěvovat střední i vysoké školy, nesmějí pracovat ve většině odvětví a mají omezený pohyb na veřejnosti. Mluvčí vlády Zabíhulláh Mudžáhid v rozhovoru uvedl, že veškerá práva žen a svoboda projevů musí být nahlížena výhradně skrze optiku práva šaría, přičemž otázka obnovení výuky pro dívky se podle něj stále řeší.
Centrem moci se postupně stává Kandahár, kde sídlí nejvyšší vůdce hnutí Hibatulláh Achundzáda. V této oblasti platí ještě přísnější pravidla než v hlavním městě. Muži mají povinnost nosit vousy, v rádiu je zakázáno vysílat hudbu i ženské hlasy a platí přísný zákaz fotografování či natáčení. Běžní obyvatelé i bývalí bojovníci se přitom potýkají s chudobou a nedostatkem základních životních potřeb.
Hospodářská situace v zemi zůstává kritická, přičemž podle údajů Organizace spojených národů není většina obyvatel schopna zajistit své základní životní potřeby. Bývalí řadoví bojovníci, kteří dříve žili v jeskynních komplexech a dnes stráží kontrolní stanoviště, sice věří v postupnou nápravu ze strany vedení, reálné investice do infrastruktury, pitné vody či zdravotnictví však chybí.
Mnozí obyvatelé, a především ženy, vyjadřují nad současným vývojem hlubokou frustraci. Některé z nich se v minulosti účastnily veřejných protestů, za což mnohým hrozilo zatčení ze strany zpravodajských služeb. Kritičky režimu poukazují na to, že se vedení Tálibánu obává vzdělaných žen, které by mohly vychovat generaci schopnou zpochybnit autoritu radikálního hnutí.
Zatímco novináři a aktivisté čelí pravidelným výslechům a represím, režim se snaží upevnit svou kontrolu nad všemi složkami státu. Zpravodajské služby dohlížejí na média i veřejné projevy obyvatelstva a jakákoliv kritika náboženských nařízení je systematicky potlačována.
Pět let po převzetí moci tak Afghánistán zůstává izolovanou zemí zmítanou ekonomickými problémy a hlubokou společenskou krizí. Navzdory snahám představitelů Tálibánu prezentovat svou vládu jako stabilní, přetrvává mezi obyvatelstvem napětí a obavy z dalšího zpřísňování režimních opatření.
Ukrajinská armáda podnikla překvapivý a vícestupňový útok na Krymský most, který spojuje Ruskem okupovaný polostrov s ruskou pevninou. Akce proběhla v noci na úterý a zanechala za sebou vážné škody na silniční i železniční části této monumentální stavby. Kyjev přitom operaci načasoval záměrně tak, aby demonstroval zranitelnost režimu ruského prezidenta Vladimira Putina před nadcházejícím mezinárodním summitem.
Globální klimatická konference COP31 v turecké Antalyi v neděli ztroskotala, protože se více než sto devadesáti zúčastněným zemím nepodařilo shodnout na zastřešující dohodě po více než dvou týdnech sporných jednání. Zlomovým bodem se stala samotná příčina změny klimatu, tedy fosilní paliva, kolem nichž se státy nedokázaly dohodnout na odklonu.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.