Žádné rozvody, mobily, hudba a pro dívky školy. Jak vypadá život v Afghánistánu?

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 24. srpna 2026 11:08
Sdílej:

Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.

Jedním z příkladů fungování současného režimu je situace v provincii Džovzdán, kde úřaduje guvernér Abdulláh Sarhadí. V jeho kanceláři se odehrál incident, při němž osmnáctiletá žena požadovala rozvod kvůli dlouhodobému domácímu násilí ze strany manžela. Guvernér se ji pokoušel od záměru odradit s tím, že rozvedená žena ztratí svou čest a důstojnost. Vládní činitel následně před přítomnými muži prohlásil, že ženy mají nedostatečný intelekt, čímž vyvolal pobavené reakce svého okolí.

Guvernér Sarhadí má za sebou pestrou minulost velitele z devadesátých let, byl vězněn na americké základně Guantánamo a osobně se podílel na zničení starobylých soch Buddhy v Bamjánu. Své tehdejší i současné kroky obhajuje tím, že jedná výhradně v souladu s Boží vůlí a zákony. Zároveň si však stěžuje na nová interní nařízení hnutí, která činitelům zakázala používat chytré telefony, což podle něj výrazně zpomalilo úřední komunikaci.

Podobný přechod od ozbrojeného boje k úřednické funkci prožil i Habíbulláh Badr, bývalý velitel odpovědný za plánování samovražedných útoků v Kábulu, který nyní působil ve vedení vězeňské služby. Badr se vyhýbá podrobnostem o minulých útocích, při nichž zahynuly tisíce civilistů, a tvrdí, že cílem byly výhradně zahraniční jednotky. Na veřejném shromáždění však čelil nečekané výzvě místního staršiny, který před přítomnými otevřeně požádal o zpřístupnění vzdělání pro dívky.

Téma vzdělávání a zapojení žen do společnosti zůstává jedním z nejspornějších bodů vlády Tálibánu. Dívky mají v současnosti zakázáno navštěvovat střední i vysoké školy, nesmějí pracovat ve většině odvětví a mají omezený pohyb na veřejnosti. Mluvčí vlády Zabíhulláh Mudžáhid v rozhovoru uvedl, že veškerá práva žen a svoboda projevů musí být nahlížena výhradně skrze optiku práva šaría, přičemž otázka obnovení výuky pro dívky se podle něj stále řeší.

Centrem moci se postupně stává Kandahár, kde sídlí nejvyšší vůdce hnutí Hibatulláh Achundzáda. V této oblasti platí ještě přísnější pravidla než v hlavním městě. Muži mají povinnost nosit vousy, v rádiu je zakázáno vysílat hudbu i ženské hlasy a platí přísný zákaz fotografování či natáčení. Běžní obyvatelé i bývalí bojovníci se přitom potýkají s chudobou a nedostatkem základních životních potřeb.

Hospodářská situace v zemi zůstává kritická, přičemž podle údajů Organizace spojených národů není většina obyvatel schopna zajistit své základní životní potřeby. Bývalí řadoví bojovníci, kteří dříve žili v jeskynních komplexech a dnes stráží kontrolní stanoviště, sice věří v postupnou nápravu ze strany vedení, reálné investice do infrastruktury, pitné vody či zdravotnictví však chybí.

Mnozí obyvatelé, a především ženy, vyjadřují nad současným vývojem hlubokou frustraci. Některé z nich se v minulosti účastnily veřejných protestů, za což mnohým hrozilo zatčení ze strany zpravodajských služeb. Kritičky režimu poukazují na to, že se vedení Tálibánu obává vzdělaných žen, které by mohly vychovat generaci schopnou zpochybnit autoritu radikálního hnutí.

Zatímco novináři a aktivisté čelí pravidelným výslechům a represím, režim se snaží upevnit svou kontrolu nad všemi složkami státu. Zpravodajské služby dohlížejí na média i veřejné projevy obyvatelstva a jakákoliv kritika náboženských nařízení je systematicky potlačována.

Pět let po převzetí moci tak Afghánistán zůstává izolovanou zemí zmítanou ekonomickými problémy a hlubokou společenskou krizí. Navzdory snahám představitelů Tálibánu prezentovat svou vládu jako stabilní, přetrvává mezi obyvatelstvem napětí a obavy z dalšího zpřísňování režimních opatření.

Stalo se
Novinky
Jižní Korea

Jihokorejská vláda začne řešit údajné zásilky paliva směřujících do Ruska

Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.

Novinky
Donald Trump

Předvolební shromáždění Trumpa v Texasu narušila série protestů a incidentů

Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.

Novinky
Pásmo Gazy

Příměří nic nezměnilo. Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům

Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.

Novinky
Libanon

BBC: Syrský generál stojící za programem chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA

Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.