Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Jedním z příkladů fungování současného režimu je situace v provincii Džovzdán, kde úřaduje guvernér Abdulláh Sarhadí. V jeho kanceláři se odehrál incident, při němž osmnáctiletá žena požadovala rozvod kvůli dlouhodobému domácímu násilí ze strany manžela. Guvernér se ji pokoušel od záměru odradit s tím, že rozvedená žena ztratí svou čest a důstojnost. Vládní činitel následně před přítomnými muži prohlásil, že ženy mají nedostatečný intelekt, čímž vyvolal pobavené reakce svého okolí.
Guvernér Sarhadí má za sebou pestrou minulost velitele z devadesátých let, byl vězněn na americké základně Guantánamo a osobně se podílel na zničení starobylých soch Buddhy v Bamjánu. Své tehdejší i současné kroky obhajuje tím, že jedná výhradně v souladu s Boží vůlí a zákony. Zároveň si však stěžuje na nová interní nařízení hnutí, která činitelům zakázala používat chytré telefony, což podle něj výrazně zpomalilo úřední komunikaci.
Podobný přechod od ozbrojeného boje k úřednické funkci prožil i Habíbulláh Badr, bývalý velitel odpovědný za plánování samovražedných útoků v Kábulu, který nyní působil ve vedení vězeňské služby. Badr se vyhýbá podrobnostem o minulých útocích, při nichž zahynuly tisíce civilistů, a tvrdí, že cílem byly výhradně zahraniční jednotky. Na veřejném shromáždění však čelil nečekané výzvě místního staršiny, který před přítomnými otevřeně požádal o zpřístupnění vzdělání pro dívky.
Téma vzdělávání a zapojení žen do společnosti zůstává jedním z nejspornějších bodů vlády Tálibánu. Dívky mají v současnosti zakázáno navštěvovat střední i vysoké školy, nesmějí pracovat ve většině odvětví a mají omezený pohyb na veřejnosti. Mluvčí vlády Zabíhulláh Mudžáhid v rozhovoru uvedl, že veškerá práva žen a svoboda projevů musí být nahlížena výhradně skrze optiku práva šaría, přičemž otázka obnovení výuky pro dívky se podle něj stále řeší.
Centrem moci se postupně stává Kandahár, kde sídlí nejvyšší vůdce hnutí Hibatulláh Achundzáda. V této oblasti platí ještě přísnější pravidla než v hlavním městě. Muži mají povinnost nosit vousy, v rádiu je zakázáno vysílat hudbu i ženské hlasy a platí přísný zákaz fotografování či natáčení. Běžní obyvatelé i bývalí bojovníci se přitom potýkají s chudobou a nedostatkem základních životních potřeb.
Hospodářská situace v zemi zůstává kritická, přičemž podle údajů Organizace spojených národů není většina obyvatel schopna zajistit své základní životní potřeby. Bývalí řadoví bojovníci, kteří dříve žili v jeskynních komplexech a dnes stráží kontrolní stanoviště, sice věří v postupnou nápravu ze strany vedení, reálné investice do infrastruktury, pitné vody či zdravotnictví však chybí.
Mnozí obyvatelé, a především ženy, vyjadřují nad současným vývojem hlubokou frustraci. Některé z nich se v minulosti účastnily veřejných protestů, za což mnohým hrozilo zatčení ze strany zpravodajských služeb. Kritičky režimu poukazují na to, že se vedení Tálibánu obává vzdělaných žen, které by mohly vychovat generaci schopnou zpochybnit autoritu radikálního hnutí.
Zatímco novináři a aktivisté čelí pravidelným výslechům a represím, režim se snaží upevnit svou kontrolu nad všemi složkami státu. Zpravodajské služby dohlížejí na média i veřejné projevy obyvatelstva a jakákoliv kritika náboženských nařízení je systematicky potlačována.
Pět let po převzetí moci tak Afghánistán zůstává izolovanou zemí zmítanou ekonomickými problémy a hlubokou společenskou krizí. Navzdory snahám představitelů Tálibánu prezentovat svou vládu jako stabilní, přetrvává mezi obyvatelstvem napětí a obavy z dalšího zpřísňování režimních opatření.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.
Ebola již v Demokratické republice Kongo připravila o život více než 2500 lidí. Podle zástupců OSN se epidemie nadále šíří na další území a hrozí tak, že nemoc pronikne z Konga i do sousedních zemí. Pomoci zastavit šíření viru by mohla vakcína.