Podle nejnovější zprávy Copernicus Climate Change Service (C3S), kterou provádí Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) jménem Evropské komise, byl březen 2025 nejteplejším březnem v historii měření v Evropě. Zároveň byla naměřena rekordně nízká rozloha mořského ledu v Arktidě, což vyvolává další obavy o vývoj globálního klimatu.
Průměrná teplota na evropském kontinentu dosáhla hodnoty 6,03 °C, což je o 2,41 °C více než průměr z let 1991–2020. Podle dat ERA5 to představuje nejteplejší březen v historii Evropy. Nejvyšší odchylky od normálu byly zaznamenány ve východní Evropě a jihozápadním Rusku, zatímco Pyrenejský poloostrov zaznamenal výjimečně chladné počasí.
Na globální úrovni se březen 2025 stal druhým nejteplejším březnem v dějinách, s průměrnou teplotou 14,06 °C. Ta byla o 0,65 °C vyšší než dlouhodobý průměr a o 1,60 °C převyšovala předindustriální úroveň. Pouze březen 2024 byl ještě teplejší, a to o 0,08 °C. V posledních 21 měsících se globální průměrná teplota ve 20 případech vyšplhala nad hranici 1,5 °C oproti době před průmyslovou revolucí.
Z hlediska mořských teplot byl březen rovněž výjimečný. Průměrná teplota mořské hladiny mezi 60° severní a 60° jižní šířky dosáhla hodnoty 20,96 °C, což je druhá nejvyšší hodnota v historii pro měsíc březen. Neobvykle vysoké teploty byly pozorovány v mnoha oceánech a mořích, především ve Středomoří a severovýchodním Atlantiku.
Výrazné klimatické změny zasáhly i polární oblasti. V Arktidě byla zaznamenána nejnižší rozloha mořského ledu pro měsíc březen za celou 47letou historii satelitního měření – celková plocha byla o 6 % menší než průměr. Jednalo se zároveň o nejnižší zaznamenané maximum zimní ledové pokrývky. Nejvíce se led ztenčil v oblasti Barentsova moře a Ochotského moře.
Na jižní polokouli zůstává situace rovněž znepokojivá. Antarktida vykázala čtvrtou nejnižší rozlohu mořského ledu pro březen v historii – led pokrýval o 24 % menší plochu než obvykle. Výjimkou byl pouze západní sektor Weddellova moře, kde byly koncentrace ledu blíže normálu.
Hydrologické podmínky byly na mnoha místech rovněž extrémní. Jižní Evropa, zejména Pyrenejský poloostrov, zažila nadprůměrné srážky včetně silných bouří a povodní. Nadnormální deště zasáhly také Norsko, části Islandu a severozápadní Rusko. Naopak sucho postihlo Británii, Irsko a pásmo střední Evropy až po Černé moře a Turecko.
Mimo Evropu bylo sušší než obvykle v Severní Americe, většině Asie, v jižní Africe, na jihovýchodě Jižní Ameriky a v částech Austrálie. Naopak nadprůměrné srážky zaznamenala východní Kanada, západní USA, Blízký východ, centrální Asie, jihovýchodní Afrika a severovýchod Austrálie.
Podle odborníků je patrné, že extrémy v počasí – jak z hlediska teplot, tak srážek – přibývají. „Březen 2025 opět dokazuje, že klimatické rekordy padají čím dál častěji,“ uvedla Samantha Burgessová, vedoucí klimatické strategie v ECMWF. Vývoj v Arktidě i globální trend oteplování podle ní ukazují, že klimatická krize postupuje rychleji, než se očekávalo.
Dana Bártu potkala v dubnu velká nepříjemnost. Populární kapela J.A.R. musela odložit dva pražské koncerty kvůli velkým problémům Dana Bárty, jenž utrpěl poškození sluchu. Původně se očekávalo, že zpěvák bude během několika týdnů zpátky na pódiu. Situace se však komplikuje.
Česko dnes zasáhly silné bouřky, které zanechaly největší spoušť v Dalešicích na Jablonecku. Na místě zasahuje několik jednotek hasičů. Bahno a přívalové srážky zaplavily nejméně šest domů v obci. Varování před bouřkami platí až do sobotního večera.
Jiřina Bohdalová (94) znovu vyděsila své fanoušky! Legendární herečka musela kvůli zdravotním problémům na pozorování do nemocnice – a právě proto chyběla na slavnostním křtu výbušné politické knihy Cirkus Fiala. Marně na ni čekal i Miloš Zeman (80), který si neodpustil ostrý vzkaz.
Komunální politik a někdejší novinář Pavel Novotný definitivně potvrdil, že nastoupí do vězení. Odpykat si má tři měsíce za mřížemi, protože porušil podmínku. Novotný zároveň sdělil, že rezignuje na funkci starosty pražské městské části Řeporyje.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zkritizoval ruský přístup k mírovým jednáním. Uvedla to BBC. Moskva mezitím potvrdila, že posílá diplomatickou delegaci na pondělní rozhovory do tureckého Istanbulu. Kyjev nicméně požaduje, aby mu Rusové předem sdělili, co chtějí navrhovat.
Pravděpodobnost historicky nejlevnějšího motoristického léta české historie se po dnešku dále zvyšuje. Uskupení tradičních těžařů ropy OPEC+ se dnes dohodlo na dalším zvýšení těžby ropy. Od července tak produkce ropy v rámci daného uskupení vzroste o dodatečných 411 tisíc barelů denně, stejně jako v květnu a jak se to chystá nyní od června.
Dagmar Patrasová se jen pomalu vyrovnává s odchodem blízkého, ačkoliv tušila, že milovaná dcera Anička už podruhé zákeřnou rakovinu neporazí. Aktuálně se známá herečka nachází v péči odborníků. Její manžel Felix Slováček to jenom kvituje.
Sobotou začíná série bouřkových dní, které hrozí nejen o víkendu, ale i na začátku příštího týdne. Sobotní bouřky mohou být ojediněle i silné, varovali meteorologové. Zároveň nebudou ještě tak tak plošně rozsáhlé jako v následujících dnech.
Z Hollywoodu přišla smutná zpráva. Ve věku 87 let zemřela slavná americká herečka Loretta Switová, která se do paměti českých diváků zapsala především jako šťabajzna Margaret Houlihanová v legendárním televizním seriálu M.A.S.H.
Jiřina Bohdalová v květnu oslavila narozeniny a zapila dobrého kamaráda Jiřího Bartošku. Na veřejnosti se měla ukázat i v těchto dnech, ale zase ji pozlobilo zdraví. V jejím věku se tomu nikdo nemůže divit.
Podle investigativní zprávy deníku The New York Times měl nejbohatší muž světa Elon Musk během svého působení jako blízký poradce Donalda Trumpa intenzivně užívat návykové látky, včetně ketaminu, extáze (MDMA) a psychedelických hub. Informace pocházejí z výpovědí několika anonymních zdrojů, které upozorňují na jeho téměř každodenní konzumaci ketaminu a nošení léků v množství, které by mohlo ohrozit jeho zdraví i způsobilost k výkonu funkce.
Bývalý britský ministr Tobias Ellwood odhalil, že už v roce 2016 vyzýval tehdejšího ministra zahraničí Borise Johnsona, aby Británie zakoupila strategický pozemek v arktickém souostroví Špicberky. Nákup 250 milionů liber drahého území poblíž norského města Longyearbyen mohl podle něj výrazně posílit britskou přítomnost v oblasti, která se dnes stává centrem rostoucího geopolitického napětí – zejména kvůli agresivní expanzi Ruska.
