Podle nejnovější zprávy Copernicus Climate Change Service (C3S), kterou provádí Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) jménem Evropské komise, byl březen 2025 nejteplejším březnem v historii měření v Evropě. Zároveň byla naměřena rekordně nízká rozloha mořského ledu v Arktidě, což vyvolává další obavy o vývoj globálního klimatu.
Průměrná teplota na evropském kontinentu dosáhla hodnoty 6,03 °C, což je o 2,41 °C více než průměr z let 1991–2020. Podle dat ERA5 to představuje nejteplejší březen v historii Evropy. Nejvyšší odchylky od normálu byly zaznamenány ve východní Evropě a jihozápadním Rusku, zatímco Pyrenejský poloostrov zaznamenal výjimečně chladné počasí.
Na globální úrovni se březen 2025 stal druhým nejteplejším březnem v dějinách, s průměrnou teplotou 14,06 °C. Ta byla o 0,65 °C vyšší než dlouhodobý průměr a o 1,60 °C převyšovala předindustriální úroveň. Pouze březen 2024 byl ještě teplejší, a to o 0,08 °C. V posledních 21 měsících se globální průměrná teplota ve 20 případech vyšplhala nad hranici 1,5 °C oproti době před průmyslovou revolucí.
Z hlediska mořských teplot byl březen rovněž výjimečný. Průměrná teplota mořské hladiny mezi 60° severní a 60° jižní šířky dosáhla hodnoty 20,96 °C, což je druhá nejvyšší hodnota v historii pro měsíc březen. Neobvykle vysoké teploty byly pozorovány v mnoha oceánech a mořích, především ve Středomoří a severovýchodním Atlantiku.
Výrazné klimatické změny zasáhly i polární oblasti. V Arktidě byla zaznamenána nejnižší rozloha mořského ledu pro měsíc březen za celou 47letou historii satelitního měření – celková plocha byla o 6 % menší než průměr. Jednalo se zároveň o nejnižší zaznamenané maximum zimní ledové pokrývky. Nejvíce se led ztenčil v oblasti Barentsova moře a Ochotského moře.
Na jižní polokouli zůstává situace rovněž znepokojivá. Antarktida vykázala čtvrtou nejnižší rozlohu mořského ledu pro březen v historii – led pokrýval o 24 % menší plochu než obvykle. Výjimkou byl pouze západní sektor Weddellova moře, kde byly koncentrace ledu blíže normálu.
Hydrologické podmínky byly na mnoha místech rovněž extrémní. Jižní Evropa, zejména Pyrenejský poloostrov, zažila nadprůměrné srážky včetně silných bouří a povodní. Nadnormální deště zasáhly také Norsko, části Islandu a severozápadní Rusko. Naopak sucho postihlo Británii, Irsko a pásmo střední Evropy až po Černé moře a Turecko.
Mimo Evropu bylo sušší než obvykle v Severní Americe, většině Asie, v jižní Africe, na jihovýchodě Jižní Ameriky a v částech Austrálie. Naopak nadprůměrné srážky zaznamenala východní Kanada, západní USA, Blízký východ, centrální Asie, jihovýchodní Afrika a severovýchod Austrálie.
Podle odborníků je patrné, že extrémy v počasí – jak z hlediska teplot, tak srážek – přibývají. „Březen 2025 opět dokazuje, že klimatické rekordy padají čím dál častěji,“ uvedla Samantha Burgessová, vedoucí klimatické strategie v ECMWF. Vývoj v Arktidě i globální trend oteplování podle ní ukazují, že klimatická krize postupuje rychleji, než se očekávalo.
Víkend už doslova klepe na dveře, přičemž lidé si ho klidně mohou prodloužit až do úterního státního svátku. A třeba vyrazit na hory. Zájemci o takový výlet jistě chtějí vědět, jak tam podle meteorologů bude.
Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.
Jednání na konferenci OSN o změně klimatu COP31 v turecké Antalyi pokračují. Česká delegace se zapojuje do odborných jednání a představila také pokrok při plnění svých klimatických a energetických opatření, redukčního příspěvku a dalších povinností, které vyplývají z Pařížské dohody. Česká republika všechny své závazky plní, uvedlo ministerstvo životního prostředí v tiskové zprávě.
Akcie české zbrojařské skupiny Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada vykazují podle konsensu analytiků nejvyšší potenciál zhodnocení ze zhruba 400 největších evropských akciových titulů. Z údajů agentury Bloomberg k 11. listopadu 2026 vyplývá, že analytici u akcií CSG předpokládají v horizontu dalších dvanácti měsíců zhodnocení o 132,8 procenta. Pokud by se jejich očekávání naplnilo, hodnota investice do akcií společnosti by se více než zdvojnásobila.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang nedávno odstoupil z funkce po vlně spekulací a událostí spojených s podezřením na špionáž. Důvodem jeho odchodu se staly zprávy o údajném poměru se ženou, kterou americké úřady podezřívají z předávání informací čínské vládě. Peking toto obvinění označil za nepodložené spekulace, avšak případ již nyní vyvolává vážné mezinárodní obavy.
Evropské ozbrojené síly by mohly v případě budoucího rozsáhlého konfliktu čelit vážnému nedostatku leteckého paliva. Vyplývá to z nové studie podpořené Severoatlantickou aliancí, podle níž k tomuto riziku přispívá probíhající odklon Evropy od fosilních paliv a postupný pokles kapacity ropných rafinerií na kontinentu.
Senátor za stát Maryland Chris Van Hollen oznámil, že se hodlá utkat se současným lídrem demokratické větve v americkém Senátu Chuckem Schumerem o pozici vůdce demokratické většiny. Toto klání, které proběhne v rámci tajné volby počátkem prosince, přichází po úspěšných volbách a podle CNN odráží hlubší ideologické a generační pnutí uvnitř Demokratické strany.
Bývalý americký prezident Joe Biden odhaluje ve své nadcházející knize obsah dosud nezveřejněného dopisu, který mu v lednu 2021 při odchodu z Bílého domu zanechal Donald Trump. Tento dokument přináší nečekaný pohled na vztahy mezi oběma politickými rivaly v době, kdy se jejich cesty v nejvyšších patrech americké moci protly.
Indonésie čelí nejintenzivnějším lesním požárům za poslední desetiletí, které letos spálily téměř tři miliony hektarů půdy a zanechaly za sebou toxický smog sužující velkou část jihovýchodní Asie. Podle vědců byly ničivé požáry v období od srpna do října vyvolány kombinací silného jevu El Niño a globálního oteplování způsobeného spalováním fosilních paliv, píše The Guardian.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval v rozhovoru pro dánskou vysílací společnost DR Nyheder, že případné vzdání se Donbasu ve prospěch Ruské federace by nepřineslo trvalý mír. Podle jeho slov by ruský prezident Vladimir Putin získal pouze čas k přeskupení sil před dalším útokem, který by mohl přijít v horizontu jednoho až pěti let. Nikdo podle něj nevěří tomu, že by se Moskva po takovém ústupku zastavila.
Světová ekonomika definitivně opustila éru uhlí, ropy a zemního plynu a vstoupila do nového věku elektřiny. Na probíhajícím klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi to prohlásil výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii Fatih Birol. Podle jeho slov se elektřina stává hlavním a dominantním zdrojem energie pro budoucí generace.
Spojené státy nabízejí odměnu až dvacet milionů dolarů za informace týkající se íránského jaderného programu, a to navzdory opakovaným tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, že klíčové íránské kapacity byly zcela zničeny. Program Rewards for Justice, spadající pod americké ministerstvo zahraničních věcí, takovým krokem signalizuje přetrvávající obavy Washingtonu ohledně reálného stavu íránského vývoje.
