Podle nejnovější zprávy Copernicus Climate Change Service (C3S), kterou provádí Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) jménem Evropské komise, byl březen 2025 nejteplejším březnem v historii měření v Evropě. Zároveň byla naměřena rekordně nízká rozloha mořského ledu v Arktidě, což vyvolává další obavy o vývoj globálního klimatu.
Průměrná teplota na evropském kontinentu dosáhla hodnoty 6,03 °C, což je o 2,41 °C více než průměr z let 1991–2020. Podle dat ERA5 to představuje nejteplejší březen v historii Evropy. Nejvyšší odchylky od normálu byly zaznamenány ve východní Evropě a jihozápadním Rusku, zatímco Pyrenejský poloostrov zaznamenal výjimečně chladné počasí.
Na globální úrovni se březen 2025 stal druhým nejteplejším březnem v dějinách, s průměrnou teplotou 14,06 °C. Ta byla o 0,65 °C vyšší než dlouhodobý průměr a o 1,60 °C převyšovala předindustriální úroveň. Pouze březen 2024 byl ještě teplejší, a to o 0,08 °C. V posledních 21 měsících se globální průměrná teplota ve 20 případech vyšplhala nad hranici 1,5 °C oproti době před průmyslovou revolucí.
Z hlediska mořských teplot byl březen rovněž výjimečný. Průměrná teplota mořské hladiny mezi 60° severní a 60° jižní šířky dosáhla hodnoty 20,96 °C, což je druhá nejvyšší hodnota v historii pro měsíc březen. Neobvykle vysoké teploty byly pozorovány v mnoha oceánech a mořích, především ve Středomoří a severovýchodním Atlantiku.
Výrazné klimatické změny zasáhly i polární oblasti. V Arktidě byla zaznamenána nejnižší rozloha mořského ledu pro měsíc březen za celou 47letou historii satelitního měření – celková plocha byla o 6 % menší než průměr. Jednalo se zároveň o nejnižší zaznamenané maximum zimní ledové pokrývky. Nejvíce se led ztenčil v oblasti Barentsova moře a Ochotského moře.
Na jižní polokouli zůstává situace rovněž znepokojivá. Antarktida vykázala čtvrtou nejnižší rozlohu mořského ledu pro březen v historii – led pokrýval o 24 % menší plochu než obvykle. Výjimkou byl pouze západní sektor Weddellova moře, kde byly koncentrace ledu blíže normálu.
Hydrologické podmínky byly na mnoha místech rovněž extrémní. Jižní Evropa, zejména Pyrenejský poloostrov, zažila nadprůměrné srážky včetně silných bouří a povodní. Nadnormální deště zasáhly také Norsko, části Islandu a severozápadní Rusko. Naopak sucho postihlo Británii, Irsko a pásmo střední Evropy až po Černé moře a Turecko.
Mimo Evropu bylo sušší než obvykle v Severní Americe, většině Asie, v jižní Africe, na jihovýchodě Jižní Ameriky a v částech Austrálie. Naopak nadprůměrné srážky zaznamenala východní Kanada, západní USA, Blízký východ, centrální Asie, jihovýchodní Afrika a severovýchod Austrálie.
Podle odborníků je patrné, že extrémy v počasí – jak z hlediska teplot, tak srážek – přibývají. „Březen 2025 opět dokazuje, že klimatické rekordy padají čím dál častěji,“ uvedla Samantha Burgessová, vedoucí klimatické strategie v ECMWF. Vývoj v Arktidě i globální trend oteplování podle ní ukazují, že klimatická krize postupuje rychleji, než se očekávalo.
Střední Evropa čelí znepokojivému výskytu vysoce nakažlivé slintavky a kulhavky (SLAK), která zasáhla hospodářská zvířata v Maďarsku a na Slovensku. Obě země již musely kvůli zabránění šíření nemoci utratit přes 10 tisíc zvířat. Politické špičky v Budapešti i Bratislavě nyní podle webu Politico nadhodily kontroverzní možnost: za šířením viru by mohl stát biologický útok. Tvrdí to však bez jakýchkoli potvrzených důkazů.
Navzdory těžkým ztrátám a rostoucí ekonomické zátěži ruského režimu prezident Vladimir Putin odmítá ukončit válku na Ukrajině. Ačkoliv americký prezident Donald Trump učinil řadu ústupků, které měly Moskvu přivést k jednacímu stolu, výsledek je nulový. Podle analytika a odborníka na Rusko Leona Arona Putin stále nevidí v míru výhodu, která by převážila nad pokračováním konfliktu.
Lucie Borhyová, ikona českého televizního zpravodajství, slaví 47. narozeniny – a fanoušci nevěří vlastním očím. Od roku 1999 je stálicí hlavního vysílacího času na TV Nova, ale jak se zdá, čas se jí vyhýbá obloukem. Co stojí za jejím nehasnoucím půvabem? A čím si během své dlouhé kariéry prošla nejen před kamerou, ale i v osobním životě?
Ticho kolem manželství Leoše a Moniky Marešových narušila až Helena Harabinová. V rozhovoru pro pořad Face to Face bez okolků promluvila o vztahu své dcery Moniky, změnách v rodině i o tom, co podle ní znamená být skutečnou oporou v dobrém i zlém.
Annu Slováčkovou, se kterou se v úterý rodina rozloučila na neveřejném pohřbu, si lidé budou pamatovat nejen jako zpěvačku, ale také jako herečku, která se neodmyslitelně zapsala do srdcí diváků televizního seriálu Ordinace v růžové zahradě. Co teď bude s její postavou?
V Česku už několik let zákon upravuje to, jak jsou otevřené obchody o vybraných svátcích. Již pozítří mají lidé první volný den během letošních Velikonoc. Zrovna v pátek si nakoupí všichni bez problémů. Po celou čtyřdenní epizodu to ale platit nebude.
Říká se, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Pravdivost tohoto přísloví poznali Jakub Štáfek a především jeho druhorozená dcera. Lékaři holčičce diagnostikovali závažnou nemoc. Naštěstí je pokrok v lidském vědění takový, že již existuje léčba.
Mimořádně tragická nehoda se stala dnes odpoledne na dálnici D2. Dodávka nedobrzdila do kolony a srazila se s dvěma nákladními vozidly. Bilance je hrozivá. Nehodu nepřežili tři lidé, další čtyři osoby utrpěly zranění.
Evropa zažila v roce 2024 nejteplejší rok v historii měření. Výsledky nové zprávy o stavu evropského klimatu, zveřejněné v úterý službou Copernicus a Světovou meteorologickou organizací (WMO), ukazují alarmující klimatické změny, které tvrdě dopadly na miliony obyvatel. Zároveň však přinášejí náznaky naděje, například rostoucí podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie.
Česko dnes mohlo sledovat poslední rozloučení s Aloisem Švehlíkem, jehož nedílnou součástí byla stráž složená z jeho hereckých kolegů. Často šlo o hvězdy z těch největších. Kdo všechno se vystřídal u rakve s ostatky zesnulého herce?
Nejnovější útok ruských sil na ukrajinské město Sumy, který si vyžádal desítky civilních obětí, potvrdil, že Vladimir Putin nehodlá ustoupit. Přes opakované výzvy k mírovému řešení konfliktu zůstává ruský prezident neoblomný. Naopak dává najevo, že jeho cílem je rozšíření moci na území Ukrajiny za každou cenu.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa dál zostřují svůj obchodní kurz vůči Číně. V úterý večer Bílý dům oznámil dramatické zvýšení cel na čínské zboží, a to až na 245 %, což je oproti dřívějším 145 % výrazný nárůst. Podle administrativy jde o reakci na čínská odvetná opatření i rostoucí obavy o národní bezpečnost. Opatření byla zveřejněna v rámci nového dekretu, který také zahajuje vyšetřování závislosti Spojených států na dovozu zpracovaných kritických surovin.
