Podle nejnovější zprávy Copernicus Climate Change Service (C3S), kterou provádí Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) jménem Evropské komise, byl březen 2025 nejteplejším březnem v historii měření v Evropě. Zároveň byla naměřena rekordně nízká rozloha mořského ledu v Arktidě, což vyvolává další obavy o vývoj globálního klimatu.
Průměrná teplota na evropském kontinentu dosáhla hodnoty 6,03 °C, což je o 2,41 °C více než průměr z let 1991–2020. Podle dat ERA5 to představuje nejteplejší březen v historii Evropy. Nejvyšší odchylky od normálu byly zaznamenány ve východní Evropě a jihozápadním Rusku, zatímco Pyrenejský poloostrov zaznamenal výjimečně chladné počasí.
Na globální úrovni se březen 2025 stal druhým nejteplejším březnem v dějinách, s průměrnou teplotou 14,06 °C. Ta byla o 0,65 °C vyšší než dlouhodobý průměr a o 1,60 °C převyšovala předindustriální úroveň. Pouze březen 2024 byl ještě teplejší, a to o 0,08 °C. V posledních 21 měsících se globální průměrná teplota ve 20 případech vyšplhala nad hranici 1,5 °C oproti době před průmyslovou revolucí.
Z hlediska mořských teplot byl březen rovněž výjimečný. Průměrná teplota mořské hladiny mezi 60° severní a 60° jižní šířky dosáhla hodnoty 20,96 °C, což je druhá nejvyšší hodnota v historii pro měsíc březen. Neobvykle vysoké teploty byly pozorovány v mnoha oceánech a mořích, především ve Středomoří a severovýchodním Atlantiku.
Výrazné klimatické změny zasáhly i polární oblasti. V Arktidě byla zaznamenána nejnižší rozloha mořského ledu pro měsíc březen za celou 47letou historii satelitního měření – celková plocha byla o 6 % menší než průměr. Jednalo se zároveň o nejnižší zaznamenané maximum zimní ledové pokrývky. Nejvíce se led ztenčil v oblasti Barentsova moře a Ochotského moře.
Na jižní polokouli zůstává situace rovněž znepokojivá. Antarktida vykázala čtvrtou nejnižší rozlohu mořského ledu pro březen v historii – led pokrýval o 24 % menší plochu než obvykle. Výjimkou byl pouze západní sektor Weddellova moře, kde byly koncentrace ledu blíže normálu.
Hydrologické podmínky byly na mnoha místech rovněž extrémní. Jižní Evropa, zejména Pyrenejský poloostrov, zažila nadprůměrné srážky včetně silných bouří a povodní. Nadnormální deště zasáhly také Norsko, části Islandu a severozápadní Rusko. Naopak sucho postihlo Británii, Irsko a pásmo střední Evropy až po Černé moře a Turecko.
Mimo Evropu bylo sušší než obvykle v Severní Americe, většině Asie, v jižní Africe, na jihovýchodě Jižní Ameriky a v částech Austrálie. Naopak nadprůměrné srážky zaznamenala východní Kanada, západní USA, Blízký východ, centrální Asie, jihovýchodní Afrika a severovýchod Austrálie.
Podle odborníků je patrné, že extrémy v počasí – jak z hlediska teplot, tak srážek – přibývají. „Březen 2025 opět dokazuje, že klimatické rekordy padají čím dál častěji,“ uvedla Samantha Burgessová, vedoucí klimatické strategie v ECMWF. Vývoj v Arktidě i globální trend oteplování podle ní ukazují, že klimatická krize postupuje rychleji, než se očekávalo.
Veronika Arichteva je známou herečkou, ale v první řadě považuje sama sebe za maminku. Nyní prozradila jednu zajímavost o tom, jak vykonává tuto rodinnou roli. Některé fanoušky to dost překvapilo.
K tragickému incidentu došlo ve čtvrtek na střelnici v Příbrami. Zemřela tam žena, která při střelbě s instruktorem obrátila zbraň proti sobě. Případ vyšetřuje policie. Tuzemská média připomínají, že na Příbramsku si loni totožným způsobem vzal život populární herec Karel Heřmánek.
Českou hereckou obec zasáhla v pátek smutná zpráva. Ve věku 85 let zemřel Stanislav Šárský, dlouholetý člen souboru a někdejší šéf činohry ostravského státního divadla. Před dvěma lety získal Thálii za celoživotní mistrovství.
Španělský premiér Pedro Sánchez ostře odmítl návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby členské státy NATO navýšily své obranné výdaje až na 5 % HDP. Ve čtvrtek označil tento požadavek za „nepřiměřený“ a varoval, že by mohl vážně poškodit španělskou ekonomiku, veřejné služby i sociální soudržnost.
Rusko během nedávné výměny padlých vojáků předalo Ukrajině i ostatky svých vlastních vojáků. Oznámil to ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko s tím, že může jít o záměrné jednání nebo o projev lhostejnosti Moskvy ke svým padlým.
Zatímco Izrael pokračuje v útocích proti Íránu, americký prezident Donald Trump i další světoví lídři zaujali vůči islámské republice tvrdší postoj. Trump nejenže zvažuje útok na íránská jaderná zařízení, ale dokonce označil nejvyššího vůdce Alího Chameneího za „snadný cíl“ a požaduje od Íránu „bezpodmínečnou kapitulaci“. Zároveň se přidávají další západní země, jako Německo, Kanada, Velká Británie a Austrálie, které naléhají na Teherán, aby zcela zanechal svého jaderného programu.
Čínské hackerské skupiny napojené na komunistický režim systematicky útočí na ruské vládní instituce a obranný sektor, přestože Peking i Moskva hovoří o strategickém partnerství. Podle expertů se Čína snaží získat informace o ruských vojenských technologiích a zkušenostech z války na Ukrajině. Úniky z ruské FSB ukazují narůstající nedůvěru a spolupráce „bez hranic“ tak čelí vážné zkoušce.
Letní měsíce lákají k procházkám v přírodě, piknikům i večerním posezením pod širým nebem. S těmito příjemnými aktivitami ale často přichází i méně vítaní společníci – komáři, klíšťata, blechy, pavouci, včely nebo vosy. Jejich štípnutí mohou být jen mírným obtěžováním, ale také signálem závažnějšího zdravotního rizika.
V České republice se ročně rozvede zhruba 20 tisíc párů. A i když je rozvod především citlivou osobní záležitostí, pro mnohé znamená i značnou finanční zátěž. O výši nákladů rozhoduje hlavně to, zda se manželé dokážou dohodnout, nebo se vše řeší u soudu. Analytici z Banky.cz připravili detailní přehled toho, co všechno může rozvod stát.
Zatímco se svět obává možného amerického útoku na Írán a situace na Blízkém východě dál eskaluje, Rusko ostře varovalo před jakýmikoli pokusy o změnu režimu v Teheránu nebo atentát na duchovního vůdce Alího Chameneího.
Exprezident Miloš Zeman objíždí republiku se svou knihou Prezidentský úděl a během turné nastávají bizarní situace. Poslední beseda, která se konala ve středu v Ústí nad Labem, proběhla v prostředí svatebního salonu.
Česko v květnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel Jiří Bartoška, jehož všichni měli především za herce a dlouholetého prezidenta karlovarského filmového festivalu. Svým způsobem byl ale také podnikatelem a právě osud jeho společností se v těchto dnech začíná řešit.
