Podle nejnovější zprávy Copernicus Climate Change Service (C3S), kterou provádí Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí (ECMWF) jménem Evropské komise, byl březen 2025 nejteplejším březnem v historii měření v Evropě. Zároveň byla naměřena rekordně nízká rozloha mořského ledu v Arktidě, což vyvolává další obavy o vývoj globálního klimatu.
Průměrná teplota na evropském kontinentu dosáhla hodnoty 6,03 °C, což je o 2,41 °C více než průměr z let 1991–2020. Podle dat ERA5 to představuje nejteplejší březen v historii Evropy. Nejvyšší odchylky od normálu byly zaznamenány ve východní Evropě a jihozápadním Rusku, zatímco Pyrenejský poloostrov zaznamenal výjimečně chladné počasí.
Na globální úrovni se březen 2025 stal druhým nejteplejším březnem v dějinách, s průměrnou teplotou 14,06 °C. Ta byla o 0,65 °C vyšší než dlouhodobý průměr a o 1,60 °C převyšovala předindustriální úroveň. Pouze březen 2024 byl ještě teplejší, a to o 0,08 °C. V posledních 21 měsících se globální průměrná teplota ve 20 případech vyšplhala nad hranici 1,5 °C oproti době před průmyslovou revolucí.
Z hlediska mořských teplot byl březen rovněž výjimečný. Průměrná teplota mořské hladiny mezi 60° severní a 60° jižní šířky dosáhla hodnoty 20,96 °C, což je druhá nejvyšší hodnota v historii pro měsíc březen. Neobvykle vysoké teploty byly pozorovány v mnoha oceánech a mořích, především ve Středomoří a severovýchodním Atlantiku.
Výrazné klimatické změny zasáhly i polární oblasti. V Arktidě byla zaznamenána nejnižší rozloha mořského ledu pro měsíc březen za celou 47letou historii satelitního měření – celková plocha byla o 6 % menší než průměr. Jednalo se zároveň o nejnižší zaznamenané maximum zimní ledové pokrývky. Nejvíce se led ztenčil v oblasti Barentsova moře a Ochotského moře.
Na jižní polokouli zůstává situace rovněž znepokojivá. Antarktida vykázala čtvrtou nejnižší rozlohu mořského ledu pro březen v historii – led pokrýval o 24 % menší plochu než obvykle. Výjimkou byl pouze západní sektor Weddellova moře, kde byly koncentrace ledu blíže normálu.
Hydrologické podmínky byly na mnoha místech rovněž extrémní. Jižní Evropa, zejména Pyrenejský poloostrov, zažila nadprůměrné srážky včetně silných bouří a povodní. Nadnormální deště zasáhly také Norsko, části Islandu a severozápadní Rusko. Naopak sucho postihlo Británii, Irsko a pásmo střední Evropy až po Černé moře a Turecko.
Mimo Evropu bylo sušší než obvykle v Severní Americe, většině Asie, v jižní Africe, na jihovýchodě Jižní Ameriky a v částech Austrálie. Naopak nadprůměrné srážky zaznamenala východní Kanada, západní USA, Blízký východ, centrální Asie, jihovýchodní Afrika a severovýchod Austrálie.
Podle odborníků je patrné, že extrémy v počasí – jak z hlediska teplot, tak srážek – přibývají. „Březen 2025 opět dokazuje, že klimatické rekordy padají čím dál častěji,“ uvedla Samantha Burgessová, vedoucí klimatické strategie v ECMWF. Vývoj v Arktidě i globální trend oteplování podle ní ukazují, že klimatická krize postupuje rychleji, než se očekávalo.
Baby boom v českém šoubyznyse pokračuje i hned na začátku listopadu. Kamila Nývltová prozradila, že je těhotná. Do mateřských povinností se bude muset vrhnout po hlavě. Nečeká totiž jenom jednoho potomka, ale rovnou dva.
Na jednom ze železničních koridorů v Česku jsou už od nedělního večera hlášeny problémy. Kvůli krádeži kabelů došlo k výraznému omezení provozu, regionální dopravu zajišťují autobusy. Na obnovení provozu pracuje Správa železnic.
Na další setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem podle Moskvy není v tuto chvíli nutné spěchat. Putin a Trump se měli v minulém týdnu sejít v Budapešti, ale na srpnové rozhovory na Aljašce se zatím
Princ Andrew přijde i o poslední čestnou armádní hodnost. Britské ministerstvo obrany na tom pracuje podle pokynů krále Karla III., prozradil ministr John Healey. Labouristický politik uvedl, že se řídí přáním panovníka a staršího bratra zdiskreditovaného Andrewa.
Írán hodlá obnovit zničená jaderná zařízení, řekl prezident Masúd Pezeškján v neděli státním médiím. Nová zařízení mají demonstrovat ještě větší sílu. Pezeškján přesto tvrdí, že Teherán nechce mít jaderné zbraně. Na jeho slova upozornil web Times of Israel.
Agáta Hanychová umí překvapit, což se nyní opět potvrdilo. Letos totiž oslavila kulaté čtyřicáté narozeniny, ale už loni udělala něco, co by jste od osoby jejího věku nečekali. Popravdě byste to možná nečekali ani od její maminky Veroniky Žilkové.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš v nedělním videu potvrdil, že zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v pondělí podepíší koaliční smlouvu. Babiš zároveň reagoval na kritiku toho, že koaliční smlouvu budou podepisovat všichni poslanci trojice uskupení. Vyjádřil se i k odeslání programového prohlášení do datové schránky Pražského hradu.
Od čtvrtka vyšetřují kriminalisté vraždu ve věznici v Plzni, kde měl jeden z vězňů připravit o život jiného odsouzeného. Podle nejnovějších informací ho uškrtil a k činu se přiznal. Pobyt za mřížemi si tak nejspíš výrazně prodlouží.
Lenka Filipová se v letošním roce už na pódia nevrátí, vyplývá z nejnovějších vyjádření její dcery a jejích spolupracovníků. Listopadové a prosincové koncerty se odkládají, nové termíny budou zveřejněny.
Někdy to vypadá, že americký prezident Donald Trump trpí schizofrenií. Po úspěšném jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem sice slibuje trvalý mír, ale vzápětí připouští další vojenský zásah. Pentagon se podle jeho slov má připravit na případnou akci v Nigérii. Vadí mu vraždění tamních křesťanů.
Štefan Margita se v příštím roce na svém velkém koncertě chystá "oživit" zesnulou manželku Hanu Zagorovou, která zazpívá přítomným lidem sama i s ním. Nebude to levná záležitost. Operní pěvec musí vytáhnout z kapsy pořádný balík.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.
