Klimatické změny a cyklický jev La Niña vytvořily v jižní Africe ničivou kombinaci, kterou vědci označují za „dokonalou bouři“. Katastrofální záplavy sužují region již měsíc a vyžádaly si přes sto obětí v Jihoafrické republice, Mosambiku, Zambii, Zimbabwe a Svazijsku. Stovky tisíc lidí byly nuceny opustit své domovy poté, co v některých oblastech spadlo během několika dní množství srážek, které obvykle odpovídá úhrnu za celý rok.
Mezinárodní tým vědců ze skupiny World Weather Attribution (WWA) uvádí, že intenzita těchto extrémních dešťů vzrostla od průmyslové revoluce o 40 procent. Hlavní příčinou je ohřívání oceánů spojené s emisemi skleníkových plynů, které vede k mnohem prudším a nebezpečnějším lijákům. Jev La Niña sice přirozeně přináší do této části světa vlhčí podmínky, ale v současné atmosféře nasycené vlhkostí jsou jeho dopady mnohem drsnější.
V Mosambiku zasáhla velká voda přes 180 tisíc hektarů zemědělské půdy, což vyvolalo kritický nedostatek potravin a jejich prudké zdražení. Například v provincii Gaza se cena pytle rýže zvýšila o polovinu a cena dřevěného uhlí se zdvojnásobila. V nouzových přístřešcích, jako je ten ve městě Xai-Xai, vydávají dobrovolníci přes 1 700 jídel denně, přičemž porce jsou často malé a lidé se musí rozhodovat, zda budou snídat, nebo večeřet.
Jihoafrická republika vyhlásila kvůli bouřím na východním pobřeží stav národní katastrofy. Rozvodněné řeky si vynutily uzavření Krugerova národního parku, jedné z největších turistických atrakcí země. Patnáct kempů zůstává zcela nepřístupných a opravy škod budou podle úřadů trvat roky a vyžádají si miliony dolarů. Přestože se díky včasné evakuaci podařilo zabránit ztrátám na životech v parku, místní obyvatele nyní ohrožují krokodýli, které voda vyplavila mimo jejich přirozená stanoviště.
V severních oblastech Jihoafrické republiky platil nejvyšší stupeň varování před nepřízní počasí déle než týden. Do záchranných operací se musela zapojit armáda, jejíž vrtulníky evakuovaly lidi ze střech domů a stromů. Mnoho komunit zůstává zcela odříznuto od světa, protože voda spláchla silnice i mosty. Lidé v těchto oblastech jsou bez elektřiny, mají kontaminované zásoby jídla a trpí akutním nedostatkem pitné vody.
Izidine Pinto, klimatolog z Královského nizozemského meteorologického ústavu, zdůraznil, že pokračující spalování fosilních paliv přímo zvyšuje intenzitu srážek. Podle jeho analýzy lidmi způsobená změna klimatu tyto události „přeplňuje“ a mění je v katastrofy s devastačními dopady. Situaci v Zimbabwe a Mosambiku navíc podle odborníků zhoršuje rozsáhlé odlesňování, které snižuje schopnost krajiny absorbovat přívaly vody.
Zveřejněná data potvrzují jasný trend směrem k násilnějším přírodním jevům v celé jihovýchodní Africe. Zatímco vědci varují před dalšími extrémy spojenými s oteplováním Indického oceánu, humanitární organizace se snaží doručit základní zásoby do regionů, kde infrastruktura prakticky přestala existovat. Obnova postižených oblastí bude pro ekonomiky jihoafrických států představovat obrovskou zátěž.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
