Klimatické změny a cyklický jev La Niña vytvořily v jižní Africe ničivou kombinaci, kterou vědci označují za „dokonalou bouři“. Katastrofální záplavy sužují region již měsíc a vyžádaly si přes sto obětí v Jihoafrické republice, Mosambiku, Zambii, Zimbabwe a Svazijsku. Stovky tisíc lidí byly nuceny opustit své domovy poté, co v některých oblastech spadlo během několika dní množství srážek, které obvykle odpovídá úhrnu za celý rok.
Mezinárodní tým vědců ze skupiny World Weather Attribution (WWA) uvádí, že intenzita těchto extrémních dešťů vzrostla od průmyslové revoluce o 40 procent. Hlavní příčinou je ohřívání oceánů spojené s emisemi skleníkových plynů, které vede k mnohem prudším a nebezpečnějším lijákům. Jev La Niña sice přirozeně přináší do této části světa vlhčí podmínky, ale v současné atmosféře nasycené vlhkostí jsou jeho dopady mnohem drsnější.
V Mosambiku zasáhla velká voda přes 180 tisíc hektarů zemědělské půdy, což vyvolalo kritický nedostatek potravin a jejich prudké zdražení. Například v provincii Gaza se cena pytle rýže zvýšila o polovinu a cena dřevěného uhlí se zdvojnásobila. V nouzových přístřešcích, jako je ten ve městě Xai-Xai, vydávají dobrovolníci přes 1 700 jídel denně, přičemž porce jsou často malé a lidé se musí rozhodovat, zda budou snídat, nebo večeřet.
Jihoafrická republika vyhlásila kvůli bouřím na východním pobřeží stav národní katastrofy. Rozvodněné řeky si vynutily uzavření Krugerova národního parku, jedné z největších turistických atrakcí země. Patnáct kempů zůstává zcela nepřístupných a opravy škod budou podle úřadů trvat roky a vyžádají si miliony dolarů. Přestože se díky včasné evakuaci podařilo zabránit ztrátám na životech v parku, místní obyvatele nyní ohrožují krokodýli, které voda vyplavila mimo jejich přirozená stanoviště.
V severních oblastech Jihoafrické republiky platil nejvyšší stupeň varování před nepřízní počasí déle než týden. Do záchranných operací se musela zapojit armáda, jejíž vrtulníky evakuovaly lidi ze střech domů a stromů. Mnoho komunit zůstává zcela odříznuto od světa, protože voda spláchla silnice i mosty. Lidé v těchto oblastech jsou bez elektřiny, mají kontaminované zásoby jídla a trpí akutním nedostatkem pitné vody.
Izidine Pinto, klimatolog z Královského nizozemského meteorologického ústavu, zdůraznil, že pokračující spalování fosilních paliv přímo zvyšuje intenzitu srážek. Podle jeho analýzy lidmi způsobená změna klimatu tyto události „přeplňuje“ a mění je v katastrofy s devastačními dopady. Situaci v Zimbabwe a Mosambiku navíc podle odborníků zhoršuje rozsáhlé odlesňování, které snižuje schopnost krajiny absorbovat přívaly vody.
Zveřejněná data potvrzují jasný trend směrem k násilnějším přírodním jevům v celé jihovýchodní Africe. Zatímco vědci varují před dalšími extrémy spojenými s oteplováním Indického oceánu, humanitární organizace se snaží doručit základní zásoby do regionů, kde infrastruktura prakticky přestala existovat. Obnova postižených oblastí bude pro ekonomiky jihoafrických států představovat obrovskou zátěž.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.
Ničivé lesní požáry, které v těchto dnech ohrožují předměstí Bordeaux i Madridu, znovu neúprosně připomínají evropským lídrům tvrdou realitu. Rychle se oteplující planeta totiž mění rozsáhlé oblasti starého kontinentu v místa, která bude v brzké době prakticky nemožné pojistit. Rekordní požáry už donutily ke evakuaci stovky tisíc lidí, zničily přírodní rezervace a ohrozily i města, která byla dosud považována za zcela bezpečná.
