Klimatické změny a cyklický jev La Niña vytvořily v jižní Africe ničivou kombinaci, kterou vědci označují za „dokonalou bouři“. Katastrofální záplavy sužují region již měsíc a vyžádaly si přes sto obětí v Jihoafrické republice, Mosambiku, Zambii, Zimbabwe a Svazijsku. Stovky tisíc lidí byly nuceny opustit své domovy poté, co v některých oblastech spadlo během několika dní množství srážek, které obvykle odpovídá úhrnu za celý rok.
Mezinárodní tým vědců ze skupiny World Weather Attribution (WWA) uvádí, že intenzita těchto extrémních dešťů vzrostla od průmyslové revoluce o 40 procent. Hlavní příčinou je ohřívání oceánů spojené s emisemi skleníkových plynů, které vede k mnohem prudším a nebezpečnějším lijákům. Jev La Niña sice přirozeně přináší do této části světa vlhčí podmínky, ale v současné atmosféře nasycené vlhkostí jsou jeho dopady mnohem drsnější.
V Mosambiku zasáhla velká voda přes 180 tisíc hektarů zemědělské půdy, což vyvolalo kritický nedostatek potravin a jejich prudké zdražení. Například v provincii Gaza se cena pytle rýže zvýšila o polovinu a cena dřevěného uhlí se zdvojnásobila. V nouzových přístřešcích, jako je ten ve městě Xai-Xai, vydávají dobrovolníci přes 1 700 jídel denně, přičemž porce jsou často malé a lidé se musí rozhodovat, zda budou snídat, nebo večeřet.
Jihoafrická republika vyhlásila kvůli bouřím na východním pobřeží stav národní katastrofy. Rozvodněné řeky si vynutily uzavření Krugerova národního parku, jedné z největších turistických atrakcí země. Patnáct kempů zůstává zcela nepřístupných a opravy škod budou podle úřadů trvat roky a vyžádají si miliony dolarů. Přestože se díky včasné evakuaci podařilo zabránit ztrátám na životech v parku, místní obyvatele nyní ohrožují krokodýli, které voda vyplavila mimo jejich přirozená stanoviště.
V severních oblastech Jihoafrické republiky platil nejvyšší stupeň varování před nepřízní počasí déle než týden. Do záchranných operací se musela zapojit armáda, jejíž vrtulníky evakuovaly lidi ze střech domů a stromů. Mnoho komunit zůstává zcela odříznuto od světa, protože voda spláchla silnice i mosty. Lidé v těchto oblastech jsou bez elektřiny, mají kontaminované zásoby jídla a trpí akutním nedostatkem pitné vody.
Izidine Pinto, klimatolog z Královského nizozemského meteorologického ústavu, zdůraznil, že pokračující spalování fosilních paliv přímo zvyšuje intenzitu srážek. Podle jeho analýzy lidmi způsobená změna klimatu tyto události „přeplňuje“ a mění je v katastrofy s devastačními dopady. Situaci v Zimbabwe a Mosambiku navíc podle odborníků zhoršuje rozsáhlé odlesňování, které snižuje schopnost krajiny absorbovat přívaly vody.
Zveřejněná data potvrzují jasný trend směrem k násilnějším přírodním jevům v celé jihovýchodní Africe. Zatímco vědci varují před dalšími extrémy spojenými s oteplováním Indického oceánu, humanitární organizace se snaží doručit základní zásoby do regionů, kde infrastruktura prakticky přestala existovat. Obnova postižených oblastí bude pro ekonomiky jihoafrických států představovat obrovskou zátěž.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.
