Výstup na athénskou Akropoli, symbol antické slávy a kolébku západní civilizace, se z kdysi duchovního zážitku mění v boj o přežití. V letních měsících, kdy teploty ve městě stoupají nad čtyřicet stupňů Celsia, musejí řecké úřady kvůli bezpečnosti pravidelně uzavírat nejslavnější turistické místo země. Svatyně pod širým nebem, zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO, totiž nabízí jen minimum stínu – a slunce nemilosrdně pálí do mramoru i návštěvníků.
Případ Akropole však není ojedinělý. Athény, tradičně známé svým teplým klimatem, se stávají dějištěm stále extrémnějších meteorologických jevů. Podle údajů z roku 2024 město zaznamenalo dosud nejvyšší teploty ve své historii. Celé Středomoří se navíc podle vědců otepluje rychleji než většina ostatních oblastí planety, což představuje vážné riziko nejen pro obyvatele, ale i pro turisty.
Zájem o Řecko přitom neochabuje. Letos se do samotných Athén očekává příjezd až 10 milionů turistů, a celkový počet návštěvníků země má do roku 2030 přesáhnout 40 milionů. Meteorologové však varují, že červenec a srpen přinesou další vlny veder. Tento střet mezi neklesající poptávkou po zážitcích a rostoucími klimatickými limity vyvolává otázku, jak dlouho může být model masové turistiky udržitelný.
Zatímco hotely plní zahraniční návštěvníci, místní obyvatelé čelí růstu cen nájmů, přeplněnosti měst a nedostatku vody. Kritici v řeckém tisku varují, že země prodává svou duši: „Nejen že předáváme budoucím generacím horu dluhů, ale i Řecko bez léta.“
Starosta Athén Charis Doukas upozorňuje, že klimatická adaptace je pro město existenční otázkou. Krátkodobá řešení zahrnují varovné systémy před horkem, chladicí zóny, vodní mlhy, výsadbu stromů a záchranné týmy na exponovaných místech. Cílem je minimalizovat rizika pro návštěvníky, z nichž mnozí – především ze severní Evropy – podceňují intenzitu středomořského slunce.
Podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí způsobují vlny veder až 80 % úmrtí souvisejících s počasím v Evropě. Starobylé město, jehož zástavba z 50. a 60. let postrádá zeleň, je přitom zvláště zranitelné. Athény jsou po Paříži druhým nejhustěji osídleným městem v EU a patří k nejméně „zazeleněným“ metropolím kontinentu.
Od roku 2021 zde působí tzv. „úředník pro extrémní vedro“. Za jeho vedení vznikly první ambiciózní projekty – například výsadba sedmi tisíc stromů s cílem dosáhnout 28 tisíc během čtyř let, nebo zakládání městských „mikrolesů“. Jeden z nich v hustě osídlené čtvrti Kypseli má do pěti let snížit teplotu až o pět stupňů Celsia.
Dalším příkladem je revitalizace starořímského akvaduktu v Chalandri, který nově zásobuje zeleň zachycenou dešťovou vodou – s odhadovanou roční úsporou 100 tisíc kubíků. Město se snaží najít rovnováhu mezi zachováním historického dědictví a vytvořením odolného moderního prostoru.
Součástí dlouhodobých řešení je i přeměna bývalého letiště Ellinikon na obří městský park – největší zelenou plochu v celé aglomeraci. Současně zde vznikne i první řecký mrakodrap Riviera Tower, který má symbolizovat novou tvář Athénské riviéry – pásu pláží, promenád a hotelů táhnoucích se 50 kilometrů jižně od centra.
Masová turistika však přináší i negativní jevy – prudký nárůst cen nemovitostí, gentrifikaci a přetížení vodních i energetických zdrojů. Hotely s bazény a klimatizací rostou v zemi, která čelí historickému suchu a každoročně zápasí s rozsáhlými lesními požáry. Za posledních deset let bylo zničeno 40 % zeleně v okolí Athén.
Přesto Řecko zůstává snem milionů lidí – a řecké úřady nyní usilují o prodloužení sezóny i mimo letní měsíce. Jarní a podzimní měsíce nabízejí příznivější klima, menší davy a přístup k památkám, muzeím i kulturním událostem. Oteplující se zimy navíc přitahují nové vlny turistů ze severu Evropy.
Průvodci doporučují navštěvovat Akropoli ráno nebo večer, vstupenky kupovat online a připravit se na vedro s dostatkem vody i pokrývkou hlavy. Když je areál kvůli horku uzavřen, nabízí se návštěva Akropolského muzea, Národního archeologického muzea či muzea kykladského umění.
Odpoledne patří moři – ideálně přes nově vybudované kulturní centrum Stavrose Niarchose – a večery tradičnímu středomořskému způsobu života: pomalému pití frappé, letním kinům, koncertům pod širým nebem a rušnému nočnímu životu.
Život v Athénách se mění. Město se snaží najít nový rytmus, který dokáže skloubit historickou přitažlivost, ekonomickou závislost na turismu a hrozby, které přináší klimatická krize. Jestli se mu to podaří, bude příkladem pro celý Středomořský region – i pro svět.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.
