Výstup na athénskou Akropoli, symbol antické slávy a kolébku západní civilizace, se z kdysi duchovního zážitku mění v boj o přežití. V letních měsících, kdy teploty ve městě stoupají nad čtyřicet stupňů Celsia, musejí řecké úřady kvůli bezpečnosti pravidelně uzavírat nejslavnější turistické místo země. Svatyně pod širým nebem, zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO, totiž nabízí jen minimum stínu – a slunce nemilosrdně pálí do mramoru i návštěvníků.
Případ Akropole však není ojedinělý. Athény, tradičně známé svým teplým klimatem, se stávají dějištěm stále extrémnějších meteorologických jevů. Podle údajů z roku 2024 město zaznamenalo dosud nejvyšší teploty ve své historii. Celé Středomoří se navíc podle vědců otepluje rychleji než většina ostatních oblastí planety, což představuje vážné riziko nejen pro obyvatele, ale i pro turisty.
Zájem o Řecko přitom neochabuje. Letos se do samotných Athén očekává příjezd až 10 milionů turistů, a celkový počet návštěvníků země má do roku 2030 přesáhnout 40 milionů. Meteorologové však varují, že červenec a srpen přinesou další vlny veder. Tento střet mezi neklesající poptávkou po zážitcích a rostoucími klimatickými limity vyvolává otázku, jak dlouho může být model masové turistiky udržitelný.
Zatímco hotely plní zahraniční návštěvníci, místní obyvatelé čelí růstu cen nájmů, přeplněnosti měst a nedostatku vody. Kritici v řeckém tisku varují, že země prodává svou duši: „Nejen že předáváme budoucím generacím horu dluhů, ale i Řecko bez léta.“
Starosta Athén Charis Doukas upozorňuje, že klimatická adaptace je pro město existenční otázkou. Krátkodobá řešení zahrnují varovné systémy před horkem, chladicí zóny, vodní mlhy, výsadbu stromů a záchranné týmy na exponovaných místech. Cílem je minimalizovat rizika pro návštěvníky, z nichž mnozí – především ze severní Evropy – podceňují intenzitu středomořského slunce.
Podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí způsobují vlny veder až 80 % úmrtí souvisejících s počasím v Evropě. Starobylé město, jehož zástavba z 50. a 60. let postrádá zeleň, je přitom zvláště zranitelné. Athény jsou po Paříži druhým nejhustěji osídleným městem v EU a patří k nejméně „zazeleněným“ metropolím kontinentu.
Od roku 2021 zde působí tzv. „úředník pro extrémní vedro“. Za jeho vedení vznikly první ambiciózní projekty – například výsadba sedmi tisíc stromů s cílem dosáhnout 28 tisíc během čtyř let, nebo zakládání městských „mikrolesů“. Jeden z nich v hustě osídlené čtvrti Kypseli má do pěti let snížit teplotu až o pět stupňů Celsia.
Dalším příkladem je revitalizace starořímského akvaduktu v Chalandri, který nově zásobuje zeleň zachycenou dešťovou vodou – s odhadovanou roční úsporou 100 tisíc kubíků. Město se snaží najít rovnováhu mezi zachováním historického dědictví a vytvořením odolného moderního prostoru.
Součástí dlouhodobých řešení je i přeměna bývalého letiště Ellinikon na obří městský park – největší zelenou plochu v celé aglomeraci. Současně zde vznikne i první řecký mrakodrap Riviera Tower, který má symbolizovat novou tvář Athénské riviéry – pásu pláží, promenád a hotelů táhnoucích se 50 kilometrů jižně od centra.
Masová turistika však přináší i negativní jevy – prudký nárůst cen nemovitostí, gentrifikaci a přetížení vodních i energetických zdrojů. Hotely s bazény a klimatizací rostou v zemi, která čelí historickému suchu a každoročně zápasí s rozsáhlými lesními požáry. Za posledních deset let bylo zničeno 40 % zeleně v okolí Athén.
Přesto Řecko zůstává snem milionů lidí – a řecké úřady nyní usilují o prodloužení sezóny i mimo letní měsíce. Jarní a podzimní měsíce nabízejí příznivější klima, menší davy a přístup k památkám, muzeím i kulturním událostem. Oteplující se zimy navíc přitahují nové vlny turistů ze severu Evropy.
Průvodci doporučují navštěvovat Akropoli ráno nebo večer, vstupenky kupovat online a připravit se na vedro s dostatkem vody i pokrývkou hlavy. Když je areál kvůli horku uzavřen, nabízí se návštěva Akropolského muzea, Národního archeologického muzea či muzea kykladského umění.
Odpoledne patří moři – ideálně přes nově vybudované kulturní centrum Stavrose Niarchose – a večery tradičnímu středomořskému způsobu života: pomalému pití frappé, letním kinům, koncertům pod širým nebem a rušnému nočnímu životu.
Život v Athénách se mění. Město se snaží najít nový rytmus, který dokáže skloubit historickou přitažlivost, ekonomickou závislost na turismu a hrozby, které přináší klimatická krize. Jestli se mu to podaří, bude příkladem pro celý Středomořský region – i pro svět.
Rok 2025 se podle webu Politico do historie evropského obchodu zapíše jako jeden z nejvíce traumatizujících. Donald Trump od svého návratu do Bílého domu nešetřil kritikou na adresu Evropské unie, kterou označil za „zvěrstvo“ vytvořené k vykořisťování Američanů. Evropa, sužovaná nejvyššími cly za poslední století, byla nucena přistoupit na jednostrannou dohodu, která tvrdě zasáhne její exportéry, zatímco lídři v Bruselu se snažili zachovat dekorum při oficiálních setkáních na Trumpově skotském golfovém hřišti.
Americký prezident Donald Trump vyhlásil 16. prosince „úplnou blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely nebo odplouvajících z jejích přístavů. Tento krok představuje nejtvrdší jednostranné námořní opatření Spojených států od dob kubánské raketové krize. Podle analytika Matthewa Reisenera z Centra pro námořní strategii však nejde o předehru k invazi, ale o demonstraci síly v rámci nové strategie zaměřené na Latinskou Ameriku.
Příběh Jeffreyho Epsteina se v titulcích médií objevuje opakovaně, ale vždy s velmi specifickým zaměřením. Většina zpráv si klade jedinou otázku: Kteří mocní muži jsou na onom pověstném seznamu? Pozornost se upírá na neidentifikované elity a na to, kdo by mohl být kompromitován nebo vystaven veřejné hanbě. Zcela se však přitom zapomíná na ty, jejichž utrpení tento případ vyvolalo – na dívky a mladé ženy, které Epstein zneužíval a s nimiž obchodoval.
Ministerstvo spravedlnosti USA zveřejnilo v úterý další rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se zemřelého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Mezi tisíci stranami se objevují nové informace o vazbách na Donalda Trumpa, ale také detaily o Epsteinově vztahu s ekonomem Larrym Summersem nebo zmínky o kouzelníku Davidu Copperfieldovi. Ačkoliv Trump v minulosti sliboval úplné odkrytí těchto spisů, aktuální nález ukazuje, že jeho kontakty s finančníkem byly v 90. letech intenzivnější, než uváděly dřívější zprávy.
Spojené státy americké přistoupily k bezprecedentnímu kroku, když zakázaly vstup do země pěti významným Evropanům. Ministerstvo zahraničí je obviňuje z nátlaku na americké technologické firmy s cílem cenzurovat nebo potlačovat americké názory. Ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že tyto osoby vedly organizované úsilí o vynucování omezení obsahu na amerických platformách. Tento krok je dosud nejostřejším útokem Trumpovy administrativy na evropské digitální regulace, zejména na přelomový Akt o digitálních službách (DSA).
V roce 2025 se vědcům, historikům a archeologům podařilo s využitím nejmodernějších technologií rozluštit několik záhad, které lidstvo trápily po celá desetiletí i staletí. Od analýzy DNA z dob napoleonských válek až po CT skeny barokních mumií – věda letos opět přepsala naše chápání historie.
V Rusku dochází k výraznému stárnutí vozového parku, což je podle webu Meduza přímý důsledek západních sankcí a odchodu světových automobilek. Majitelé zahraničních vozů se místo nákupu nových modelů, které jsou extrémně drahé, soustředí na náročné opravy svých stávajících aut.
Vánoce bývají romantizovány jako období klidu, sounáležitosti a radosti. Tato představa je však v ostrém rozporu s realitou, kterou mnozí z nás každoročně zažívají. Právě vánoční svátky patří k psychicky nejnáročnějším obdobím roku – a není to náhoda. Tyto konflikty jsou předvídatelným důsledkem kombinace tlaku, nevyřčených očekávání a dlouhodobě neřešených vztahových vzorců.
Vědci z University of California v Santa Barbaře přišli s varováním před dosud podceňovaným dopadem klimatických změn na lidské zdraví. Podle nové studie publikované v časopise Science Advances může vystavení extrémnímu horku a vlhkosti během těhotenství vést k výraznému zpomalení růstu dětí.
Napětí v Karibiku dosáhlo nového vrcholu. Zatímco americký prezident Donald Trump stupňuje námořní blokádu Venezuely, Rusko a Čína se otevřeně postavily na stranu režimu Nicoláse Madura. Peking označil nedávné zabavení čínského ropného tankeru za závažné porušení mezinárodního práva, zatímco Moskva varovala před „vážnými následky“, které by americké operace v Karibském moři mohly mít pro mezinárodní plavbu.
Britská policie zatkla v centru Londýna známou klimatickou aktivistku Gretu Thunbergovou. Dvaadvacetiletá Švédka se účastnila demonstrace před kancelářemi pojišťovny Aspen Insurance na podporu vězněných členů skupiny Palestine Action, kteří drží hladovku. Thunbergová byla natočena s transparentem, na němž stálo: „Podporuji vězně z Palestine Action. Jsem proti genocidě.“
Rusko v úterý podniklo masivní útok drony a raketami na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Podle místních představitelů bylo na cíle po celé zemi vysláno více než 650 bezpilotních letounů a přes 30 raket. Údery si vyžádaly nejméně tři oběti, mezi nimiž je i teprve čtyřleté dítě v Žytomyrské oblasti. Další žena zahynula při náletu dronu nedaleko Kyjeva.
