Výstup na athénskou Akropoli, symbol antické slávy a kolébku západní civilizace, se z kdysi duchovního zážitku mění v boj o přežití. V letních měsících, kdy teploty ve městě stoupají nad čtyřicet stupňů Celsia, musejí řecké úřady kvůli bezpečnosti pravidelně uzavírat nejslavnější turistické místo země. Svatyně pod širým nebem, zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO, totiž nabízí jen minimum stínu – a slunce nemilosrdně pálí do mramoru i návštěvníků.
Případ Akropole však není ojedinělý. Athény, tradičně známé svým teplým klimatem, se stávají dějištěm stále extrémnějších meteorologických jevů. Podle údajů z roku 2024 město zaznamenalo dosud nejvyšší teploty ve své historii. Celé Středomoří se navíc podle vědců otepluje rychleji než většina ostatních oblastí planety, což představuje vážné riziko nejen pro obyvatele, ale i pro turisty.
Zájem o Řecko přitom neochabuje. Letos se do samotných Athén očekává příjezd až 10 milionů turistů, a celkový počet návštěvníků země má do roku 2030 přesáhnout 40 milionů. Meteorologové však varují, že červenec a srpen přinesou další vlny veder. Tento střet mezi neklesající poptávkou po zážitcích a rostoucími klimatickými limity vyvolává otázku, jak dlouho může být model masové turistiky udržitelný.
Zatímco hotely plní zahraniční návštěvníci, místní obyvatelé čelí růstu cen nájmů, přeplněnosti měst a nedostatku vody. Kritici v řeckém tisku varují, že země prodává svou duši: „Nejen že předáváme budoucím generacím horu dluhů, ale i Řecko bez léta.“
Starosta Athén Charis Doukas upozorňuje, že klimatická adaptace je pro město existenční otázkou. Krátkodobá řešení zahrnují varovné systémy před horkem, chladicí zóny, vodní mlhy, výsadbu stromů a záchranné týmy na exponovaných místech. Cílem je minimalizovat rizika pro návštěvníky, z nichž mnozí – především ze severní Evropy – podceňují intenzitu středomořského slunce.
Podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí způsobují vlny veder až 80 % úmrtí souvisejících s počasím v Evropě. Starobylé město, jehož zástavba z 50. a 60. let postrádá zeleň, je přitom zvláště zranitelné. Athény jsou po Paříži druhým nejhustěji osídleným městem v EU a patří k nejméně „zazeleněným“ metropolím kontinentu.
Od roku 2021 zde působí tzv. „úředník pro extrémní vedro“. Za jeho vedení vznikly první ambiciózní projekty – například výsadba sedmi tisíc stromů s cílem dosáhnout 28 tisíc během čtyř let, nebo zakládání městských „mikrolesů“. Jeden z nich v hustě osídlené čtvrti Kypseli má do pěti let snížit teplotu až o pět stupňů Celsia.
Dalším příkladem je revitalizace starořímského akvaduktu v Chalandri, který nově zásobuje zeleň zachycenou dešťovou vodou – s odhadovanou roční úsporou 100 tisíc kubíků. Město se snaží najít rovnováhu mezi zachováním historického dědictví a vytvořením odolného moderního prostoru.
Součástí dlouhodobých řešení je i přeměna bývalého letiště Ellinikon na obří městský park – největší zelenou plochu v celé aglomeraci. Současně zde vznikne i první řecký mrakodrap Riviera Tower, který má symbolizovat novou tvář Athénské riviéry – pásu pláží, promenád a hotelů táhnoucích se 50 kilometrů jižně od centra.
Masová turistika však přináší i negativní jevy – prudký nárůst cen nemovitostí, gentrifikaci a přetížení vodních i energetických zdrojů. Hotely s bazény a klimatizací rostou v zemi, která čelí historickému suchu a každoročně zápasí s rozsáhlými lesními požáry. Za posledních deset let bylo zničeno 40 % zeleně v okolí Athén.
Přesto Řecko zůstává snem milionů lidí – a řecké úřady nyní usilují o prodloužení sezóny i mimo letní měsíce. Jarní a podzimní měsíce nabízejí příznivější klima, menší davy a přístup k památkám, muzeím i kulturním událostem. Oteplující se zimy navíc přitahují nové vlny turistů ze severu Evropy.
Průvodci doporučují navštěvovat Akropoli ráno nebo večer, vstupenky kupovat online a připravit se na vedro s dostatkem vody i pokrývkou hlavy. Když je areál kvůli horku uzavřen, nabízí se návštěva Akropolského muzea, Národního archeologického muzea či muzea kykladského umění.
Odpoledne patří moři – ideálně přes nově vybudované kulturní centrum Stavrose Niarchose – a večery tradičnímu středomořskému způsobu života: pomalému pití frappé, letním kinům, koncertům pod širým nebem a rušnému nočnímu životu.
Život v Athénách se mění. Město se snaží najít nový rytmus, který dokáže skloubit historickou přitažlivost, ekonomickou závislost na turismu a hrozby, které přináší klimatická krize. Jestli se mu to podaří, bude příkladem pro celý Středomořský region – i pro svět.
Americký prezident Donald Trump a první dáma Melania Trumpová jsou na historické druhé státní návštěvě ve Spojeném království. Král Karel III. a královna Camilla je přivítali na hradě Windsor. Jejich příjezd doprovázel průvod kočárů a čestná stráž, která se uskutečnila na jejich počest.
Ve exkluzivním rozhovoru pro stanici Sky News ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj volá po jasném postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se týká sankčního balíčku pro Rusko a bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, jež by měly ukončit válku. V prezidentském paláci v Kyjevě Zelenskyj řekl, že jediným způsobem, jak zastavit boje, je nejprve zavést pevné bezpečnostní záruky. Ty mohou přijít jen tehdy, pokud bude Trump odvážný.
Léto s extrémním počasím způsobilo v Evropě krátkodobé ekonomické ztráty ve výši nejméně 43 miliard eur. To odpovídá 0,26 % celkového ekonomického výkonu EU za rok 2024. Odborníci očekávají, že do roku 2029 se tyto náklady zvýší na 126 miliard eur.
Hlavní podezřelý v případu zmizení Madeleine McCannové, Christian Brückner, byl propuštěn z německého vězení, kde si odpykával trest za nesouvisející trestný čin. Brückner byl převezen v černém autě se svým právníkem a policejním doprovodem. U vchodu do věznice Sehnde nedaleko Hannoveru čekaly na propuštění vozidla média. Brückner sice nebyl ve voze vidět, ale policie potvrdila, že věznici opustil. .
Izraelští lékaři se ocitli v morální dilematu, když se dobrovolně rozhodli pracovat v dočasném zdravotnickém zařízení v táboře Sde Teiman, nechvalně proslulém „černém středisku“ v Negevské poušti. Tento tábor byl zřízen pro palestinské zadržené z Gazy po útoku Hamásu 7. října 2023. Zatímco někteří lékaři vidí v táboře ztělesnění válečných zločinů, jiní jej považují za projev pomoci.
Severní Korea má tajnou raketovou základnu, která je schovaná poblíž hranic s Čínou. Tento objev, který odhalila zpráva Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), naznačuje, že KLDR nemá v úmyslu se zapojit do seriózních jednání o kontrole zbrojení.
Donald Trump čelil protestům, které na něj křičely "Svobodu pro DC! Svobodu pro Palestinu! Trump je Hitler naší doby!". K protestu došlo ve washingtonské restauraci, kde prezident večeřel. Záběry zveřejněné online ukazují, že se prezident k protestujícím přiblížil, usmíval se a pokyvoval hlavou, aniž by cokoli řekl. Následně ale vyzval, aby byl prostor vyklizen.
Studie zveřejněná klimatickými a zdravotními výzkumníky uvádí, že změna klimatu způsobená lidskou činností měla toto léto na svědomí přibližně 16 500 úmrtí v evropských městech. Podle vědců může být tento počet ještě vyšší, protože toto léto bylo čtvrté nejteplejší v historii měření.
Izrael oznámil otevření dočasné evakuační trasy pro obyvatele Pásma Gazy. Stalo se tak poté, co zahájil intenzivní pozemní ofenzivu v Gaze, největším městě Palestiny. Otevření dočasné evakuační cesty je pouze na 48 hodin a bylo oznámeno izraelskou armádou.
Donald Trump přiletěl do Spojeného království na svou druhou státní návštěvu. Prezident USA a první dáma Melania Trumpová přistáli v úterý večer na londýnském letišti Stansted. Během následujících dvou dnů je čeká bohatý program. Setkají se s králem Charlesem, čekají je vojenské přehlídky a možné přelety letounů Red Arrows spolu s britskými a americkými stíhačkami F-35.
Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády tvrdí, že od začátku války před téměř dvěma lety bylo zabito nebo zraněno víc než 10 % obyvatel Pásma Gazy. Generálporučík ve výslužbě Herzi Halevi to řekl minulý týden v komunitě Ein HaBesor na jihu Izraele. Uvedl, že v Gaze žije 2,2 milionu lidí a víc než 200 000 z nich bylo zabito nebo zraněno.
Babyboom v českém šoubyznyse pokračoval i o letních prázdninách. Prvního potomka v srpnu přivedla na svět sympatická herečka Veronika Khek Kubařová. Od radostného oznámení se její fanoušci těšili na další zprávy. Dočkali se až o uplynulém víkendu.
