Výstup na athénskou Akropoli, symbol antické slávy a kolébku západní civilizace, se z kdysi duchovního zážitku mění v boj o přežití. V letních měsících, kdy teploty ve městě stoupají nad čtyřicet stupňů Celsia, musejí řecké úřady kvůli bezpečnosti pravidelně uzavírat nejslavnější turistické místo země. Svatyně pod širým nebem, zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO, totiž nabízí jen minimum stínu – a slunce nemilosrdně pálí do mramoru i návštěvníků.
Případ Akropole však není ojedinělý. Athény, tradičně známé svým teplým klimatem, se stávají dějištěm stále extrémnějších meteorologických jevů. Podle údajů z roku 2024 město zaznamenalo dosud nejvyšší teploty ve své historii. Celé Středomoří se navíc podle vědců otepluje rychleji než většina ostatních oblastí planety, což představuje vážné riziko nejen pro obyvatele, ale i pro turisty.
Zájem o Řecko přitom neochabuje. Letos se do samotných Athén očekává příjezd až 10 milionů turistů, a celkový počet návštěvníků země má do roku 2030 přesáhnout 40 milionů. Meteorologové však varují, že červenec a srpen přinesou další vlny veder. Tento střet mezi neklesající poptávkou po zážitcích a rostoucími klimatickými limity vyvolává otázku, jak dlouho může být model masové turistiky udržitelný.
Zatímco hotely plní zahraniční návštěvníci, místní obyvatelé čelí růstu cen nájmů, přeplněnosti měst a nedostatku vody. Kritici v řeckém tisku varují, že země prodává svou duši: „Nejen že předáváme budoucím generacím horu dluhů, ale i Řecko bez léta.“
Starosta Athén Charis Doukas upozorňuje, že klimatická adaptace je pro město existenční otázkou. Krátkodobá řešení zahrnují varovné systémy před horkem, chladicí zóny, vodní mlhy, výsadbu stromů a záchranné týmy na exponovaných místech. Cílem je minimalizovat rizika pro návštěvníky, z nichž mnozí – především ze severní Evropy – podceňují intenzitu středomořského slunce.
Podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí způsobují vlny veder až 80 % úmrtí souvisejících s počasím v Evropě. Starobylé město, jehož zástavba z 50. a 60. let postrádá zeleň, je přitom zvláště zranitelné. Athény jsou po Paříži druhým nejhustěji osídleným městem v EU a patří k nejméně „zazeleněným“ metropolím kontinentu.
Od roku 2021 zde působí tzv. „úředník pro extrémní vedro“. Za jeho vedení vznikly první ambiciózní projekty – například výsadba sedmi tisíc stromů s cílem dosáhnout 28 tisíc během čtyř let, nebo zakládání městských „mikrolesů“. Jeden z nich v hustě osídlené čtvrti Kypseli má do pěti let snížit teplotu až o pět stupňů Celsia.
Dalším příkladem je revitalizace starořímského akvaduktu v Chalandri, který nově zásobuje zeleň zachycenou dešťovou vodou – s odhadovanou roční úsporou 100 tisíc kubíků. Město se snaží najít rovnováhu mezi zachováním historického dědictví a vytvořením odolného moderního prostoru.
Součástí dlouhodobých řešení je i přeměna bývalého letiště Ellinikon na obří městský park – největší zelenou plochu v celé aglomeraci. Současně zde vznikne i první řecký mrakodrap Riviera Tower, který má symbolizovat novou tvář Athénské riviéry – pásu pláží, promenád a hotelů táhnoucích se 50 kilometrů jižně od centra.
Masová turistika však přináší i negativní jevy – prudký nárůst cen nemovitostí, gentrifikaci a přetížení vodních i energetických zdrojů. Hotely s bazény a klimatizací rostou v zemi, která čelí historickému suchu a každoročně zápasí s rozsáhlými lesními požáry. Za posledních deset let bylo zničeno 40 % zeleně v okolí Athén.
Přesto Řecko zůstává snem milionů lidí – a řecké úřady nyní usilují o prodloužení sezóny i mimo letní měsíce. Jarní a podzimní měsíce nabízejí příznivější klima, menší davy a přístup k památkám, muzeím i kulturním událostem. Oteplující se zimy navíc přitahují nové vlny turistů ze severu Evropy.
Průvodci doporučují navštěvovat Akropoli ráno nebo večer, vstupenky kupovat online a připravit se na vedro s dostatkem vody i pokrývkou hlavy. Když je areál kvůli horku uzavřen, nabízí se návštěva Akropolského muzea, Národního archeologického muzea či muzea kykladského umění.
Odpoledne patří moři – ideálně přes nově vybudované kulturní centrum Stavrose Niarchose – a večery tradičnímu středomořskému způsobu života: pomalému pití frappé, letním kinům, koncertům pod širým nebem a rušnému nočnímu životu.
Život v Athénách se mění. Město se snaží najít nový rytmus, který dokáže skloubit historickou přitažlivost, ekonomickou závislost na turismu a hrozby, které přináší klimatická krize. Jestli se mu to podaří, bude příkladem pro celý Středomořský region – i pro svět.
Interní e-mailová komunikace z ministerstva spravedlnosti znovu rozvířila kauzu kolem daru kryptoměn, které měl stát obdržet od odsouzeného drogového dealera. Podle místopředsedkyně hnutí ANO Aleny Schillerové a kandidátky na ministryni spravedlnosti Evy Decroix (ODS) existuje důkaz, že náměstek Karel Dvořák byl o celé nabídce informován už na konci loňského roku.
Uplynulo už dvanáct let od chvíle, kdy legenda formule 1 Michael Schumacher utrpěl vážný úraz hlavy při lyžování ve francouzských Alpách. Přestože o jeho zdravotním stavu panuje od nehody velké mlčení, nedávný rozhovor jeho bývalého týmového šéfa Flavia Briatoreho pro italský deník Corriere della Sera přinesl další střípky do obrazu Schumacherova současného života – a nejsou příliš povzbudivé.
Íránské úřady výrazně zpřísnily pravidla pro venčení psů na veřejnosti. Podle tamních médií se zákaz, který původně platil pouze v Teheránu, nově rozšířil do mnoha dalších měst včetně Ílamu, Isfahánu nebo Kermánu. Celkem se má jednat minimálně o 17 měst, kde byly podobné restrikce zavedeny v posledních dnech.
Prezident Donald Trump v neděli uvedl, že federálně nasazená Národní garda úspěšně zasáhla proti imigračním protestům v Los Angeles. Jenže starostka města Karen Bassová jeho slova ihned vyvrátila a zdůraznila, že v ulicích žádní vojáci nejsou.
Ruská armáda oznámila, že její jednotky postoupily až k západní hranici Doněcké oblasti a zahájily útoky na sousední Dněpropetrovskou oblast. Tento vývoj přichází uprostřed otevřeného sporu mezi Moskvou a Kyjevem o mírových jednáních a výměně padlých vojáků, jejichž těla se podle Ruska hromadí.
Výstup na athénskou Akropoli, symbol antické slávy a kolébku západní civilizace, se z kdysi duchovního zážitku mění v boj o přežití. V letních měsících, kdy teploty ve městě stoupají nad čtyřicet stupňů Celsia, musejí řecké úřady kvůli bezpečnosti pravidelně uzavírat nejslavnější turistické místo země. Svatyně pod širým nebem, zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO, totiž nabízí jen minimum stínu – a slunce nemilosrdně pálí do mramoru i návštěvníků.
V neděli ráno došlo k dočasnému uzavření dvou hlavních moskevských letišť – Domodědova a Vnukova – kvůli sérii ukrajinských dronových útoků, které mířily na ruskou metropoli a přilehlé oblasti. O události informoval moskevský starosta Sergej Sobjanin na Telegramu.
Dnes nás čeká převážně zatažená obloha s přeháňkami a místy i bouřkami, zejména v Čechách. Na východě území budou srážky spíše slabší a rovnoměrné, zatímco v Čechách se už od dopoledne objeví četnější přeháňky, které budou odpoledne doprovázet i bouřky.
Boxerský galavečer organizace Clash nabídl atraktivní souboj dvou výrazně odlišných postav – mediálního podnikatele Jaromíra Soukupa (56) a o 29 let mladšího influencera Marka Valáška (27), známého pod přezdívkou Datel. Zápas, který se konal v sobotu 7. června, skončil už ve třetím kole technickým knokautem. Soukup nedokázal čelit tlaku mladého soupeře a po tvrdém úderu padl na zem, což rozhodčí vyhodnotil jako důvod k okamžnému ukončení zápasu.
Americký prezident Donald Trump ostře vzkázal Elonu Muskovi, že ho čekají „velmi vážné důsledky“, pokud by se rozhodl finančně podpořit demokratické kandidáty. Učinil tak v rozhovoru pro stanici NBC News, který má být odvysílán v neděli. Jde o vyvrcholení bouřlivého týdne, během něhož mezi oběma muži došlo k veřejné roztržce poté, co Musk ostře kritizoval republikánský návrh rozpočtu.
Prezident Spojených států Donald Trump nařídil v sobotu večer nasazení dvou tisíc příslušníků národní gardy do Los Angeles. Důvodem jsou rozsáhlé demonstrace, které vypukly v reakci na imigrační zásahy ve městě a které během víkendu přerostly v ostré střety s policií. Ta proti protestujícím použila slzný plyn a zadržela několik osob.
Jedna z nejbolestnějších tragédií dosavadního konfliktu v Pásmu Gazy se odehrála před několika dny, kdy izraelské letectvo zasáhlo dům dětské lékařky Alaa al-Najjar v Khan Yúnis. Při útoku přišlo o život devět z jejích deseti dětí, její manžel utrpěl těžká zranění. Jediným přeživším z dětí je jedenáctiletý Adam. Alaa přežila pouze proto, že v době útoku zachraňovala životy v nemocnici.
