Výstup na athénskou Akropoli, symbol antické slávy a kolébku západní civilizace, se z kdysi duchovního zážitku mění v boj o přežití. V letních měsících, kdy teploty ve městě stoupají nad čtyřicet stupňů Celsia, musejí řecké úřady kvůli bezpečnosti pravidelně uzavírat nejslavnější turistické místo země. Svatyně pod širým nebem, zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO, totiž nabízí jen minimum stínu – a slunce nemilosrdně pálí do mramoru i návštěvníků.
Případ Akropole však není ojedinělý. Athény, tradičně známé svým teplým klimatem, se stávají dějištěm stále extrémnějších meteorologických jevů. Podle údajů z roku 2024 město zaznamenalo dosud nejvyšší teploty ve své historii. Celé Středomoří se navíc podle vědců otepluje rychleji než většina ostatních oblastí planety, což představuje vážné riziko nejen pro obyvatele, ale i pro turisty.
Zájem o Řecko přitom neochabuje. Letos se do samotných Athén očekává příjezd až 10 milionů turistů, a celkový počet návštěvníků země má do roku 2030 přesáhnout 40 milionů. Meteorologové však varují, že červenec a srpen přinesou další vlny veder. Tento střet mezi neklesající poptávkou po zážitcích a rostoucími klimatickými limity vyvolává otázku, jak dlouho může být model masové turistiky udržitelný.
Zatímco hotely plní zahraniční návštěvníci, místní obyvatelé čelí růstu cen nájmů, přeplněnosti měst a nedostatku vody. Kritici v řeckém tisku varují, že země prodává svou duši: „Nejen že předáváme budoucím generacím horu dluhů, ale i Řecko bez léta.“
Starosta Athén Charis Doukas upozorňuje, že klimatická adaptace je pro město existenční otázkou. Krátkodobá řešení zahrnují varovné systémy před horkem, chladicí zóny, vodní mlhy, výsadbu stromů a záchranné týmy na exponovaných místech. Cílem je minimalizovat rizika pro návštěvníky, z nichž mnozí – především ze severní Evropy – podceňují intenzitu středomořského slunce.
Podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí způsobují vlny veder až 80 % úmrtí souvisejících s počasím v Evropě. Starobylé město, jehož zástavba z 50. a 60. let postrádá zeleň, je přitom zvláště zranitelné. Athény jsou po Paříži druhým nejhustěji osídleným městem v EU a patří k nejméně „zazeleněným“ metropolím kontinentu.
Od roku 2021 zde působí tzv. „úředník pro extrémní vedro“. Za jeho vedení vznikly první ambiciózní projekty – například výsadba sedmi tisíc stromů s cílem dosáhnout 28 tisíc během čtyř let, nebo zakládání městských „mikrolesů“. Jeden z nich v hustě osídlené čtvrti Kypseli má do pěti let snížit teplotu až o pět stupňů Celsia.
Dalším příkladem je revitalizace starořímského akvaduktu v Chalandri, který nově zásobuje zeleň zachycenou dešťovou vodou – s odhadovanou roční úsporou 100 tisíc kubíků. Město se snaží najít rovnováhu mezi zachováním historického dědictví a vytvořením odolného moderního prostoru.
Součástí dlouhodobých řešení je i přeměna bývalého letiště Ellinikon na obří městský park – největší zelenou plochu v celé aglomeraci. Současně zde vznikne i první řecký mrakodrap Riviera Tower, který má symbolizovat novou tvář Athénské riviéry – pásu pláží, promenád a hotelů táhnoucích se 50 kilometrů jižně od centra.
Masová turistika však přináší i negativní jevy – prudký nárůst cen nemovitostí, gentrifikaci a přetížení vodních i energetických zdrojů. Hotely s bazény a klimatizací rostou v zemi, která čelí historickému suchu a každoročně zápasí s rozsáhlými lesními požáry. Za posledních deset let bylo zničeno 40 % zeleně v okolí Athén.
Přesto Řecko zůstává snem milionů lidí – a řecké úřady nyní usilují o prodloužení sezóny i mimo letní měsíce. Jarní a podzimní měsíce nabízejí příznivější klima, menší davy a přístup k památkám, muzeím i kulturním událostem. Oteplující se zimy navíc přitahují nové vlny turistů ze severu Evropy.
Průvodci doporučují navštěvovat Akropoli ráno nebo večer, vstupenky kupovat online a připravit se na vedro s dostatkem vody i pokrývkou hlavy. Když je areál kvůli horku uzavřen, nabízí se návštěva Akropolského muzea, Národního archeologického muzea či muzea kykladského umění.
Odpoledne patří moři – ideálně přes nově vybudované kulturní centrum Stavrose Niarchose – a večery tradičnímu středomořskému způsobu života: pomalému pití frappé, letním kinům, koncertům pod širým nebem a rušnému nočnímu životu.
Život v Athénách se mění. Město se snaží najít nový rytmus, který dokáže skloubit historickou přitažlivost, ekonomickou závislost na turismu a hrozby, které přináší klimatická krize. Jestli se mu to podaří, bude příkladem pro celý Středomořský region – i pro svět.
Nových singlů či alb se hudební fanoušci dočkají vždy v pátek. Na první listopadový pátek se těšili především příznivci Davida Stypky. Spolupracovníci zesnulého hitmakera totiž dokončili jeho druhé posmrtné album nazvané Opatruj.
Na Ukrajině zemřeli při nočních ruských úderech ze vzduchu nejméně dva lidé. Prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci vyzval k uvalení dalších sankcí na Moskvu. Stalo se tak den poté, co Spojené státy udělily výjimku Maďarsku, aby mohlo dále kupovat ruský plyn a ropu bez sankcí.
Britský král Karel III. už i oficiálně připravil mladšího bratra Andrewa o tituly prince a vévody z Yorku. Panovníkův sourozenec také nemůže nadále používat oslovení "Jeho královská Výsost". Informoval o tom britský deník Guardian.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který byl pověřen jednáním o sestavení příští české vlády, naznačil, že nevidí ve svém střetu zájmů důvod k tomu, aby nebyl jmenován premiérem. Babiš nicméně nadále tvrdí, že prezidentovi Petru Pavlovi, který si ho opět pozval na Pražský hrad, předloží řešení problému.
Bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) se dnes rozloučila s vrcholnou politikou, když si její strana zvolila nové vedení. Spolustraníky i členy dalších stran končící vlády vyzvala, aby nadále poukazovali na všemožná nebezpečí.
Opravdu není žádným tajemstvím, že Dara Rolins se v relativně nedávné době podrobila estetickému zákroku. Nějaký čas už to je, takže fanoušci se domnívají, že tvář zpěvačky má již finální podobu. Rolins ale vysvětlila, že je to mylná představa.
Česko v týdnu zasáhla mimořádně smutná zpráva. Ve věku 82 let zemřel kardinál Dominik Duka, v závěru života se potýkal se zdravotními problémy. Informace doputovala i do Vatikánu, odkud přišel kondolenční dopis od papeže Lva XIV. Potvrdilo to pražské arcibiskupství.
TOP 09 si zvolila nového předsedu, který nahrazuje končící Markétu Pekarovou Adamovou. Stranu od soboty povede poslanec Matěj Ondřej Havel, byl jediným kandidátem na nejvyšší stranickou funkci.
V Česku jde o jednu z nejsledovanějších kauz. Spor mezi bývalými manželi Ondřejem Brzobohatým a Taťánou Kuchařovou se táhne už dlouho, ale pomalu spěje k rozsudku. Padnout měl v těchto dnech, jenže nakonec je zase všechno jinak.
Americký prezident Donald Trump udělil Maďarsku výjimku ze sankcí kvůli pokračujícím nákupům ruské ropy a plynu po dobu jednoho roku. Informovala o tom BBC po návštěvě maďarského premiéra Viktora Orbána v Bílém domě.
S omluvou musel přispěchat princ Harry kvůli části oděvu, který zvolil při návštěvě sportovního utkání v Severní Americe. Hrál totiž tým z Kanady, jejíž hlavou státu je formálně stále britský panovník. A právě kvůli tomu nastal menší problém.
Exprezident Miloš Zeman se ozval poprvé po středeční operaci v jedné z pražských nemocnic. Zákrok dopadl dobře, tlumočil Zeman stanovisko lékařů. Bývalá hlava státu má každopádně zbytek probíhajícího týdne strávit v nemocnici pod dohledem odborníků.
