Velká část Evropy je dnes opět sevřena silnou vlnou veder, která sužuje zejména jižní státy. Teploty se pohybují mezi 35 a 42 °C a úřady v několika zemích vydaly zdravotní i ekologická varování. V Itálii bylo v neděli na nejvyšší stupeň pohotovosti kvůli vedru uvedeno 27 měst, ve Francii je na druhý nejvyšší „oranžový“ stupeň výstrahy více než 80 ze 96 departementů.
Největší horka zasahují zejména Francii, Španělsko, Itálii a Portugalsko, kde už o víkendu panovalo extrémní počasí – a podle předpovědí bude pokračovat i v dalších dnech. V některých oblastech, například ve španělské Extremaduře, mohou teploty překročit i 40 °C.
Například v Římě, Madridu a Bologni dnes meteorologové očekávají 36 °C, v Aténách a Neapoli 35 °C, v Lisabonu 34 °C, v Záhřebu 33 °C, v Paříži 32 °C a v Londýně 31 °C.
„Toto je bezprecedentní,“ komentovala situaci francouzská ministryně ekologické transformace Agnès Pannier-Runacherová.
Lékaři označují vlny veder za „tichého zabijáka“ – podle statistik na extrémní horka každoročně umírá kolem půl milionu lidí. To je více než počet obětí válek nebo terorismu. Vedro extrémně zatěžuje lidský organismus – především srdce a ledviny, které se snaží tělo ochladit. Pokud jsou dny příliš horké a noci nepřinášejí úlevu, dochází k vyčerpání organismu.
S vedrem jsou spojeny i sekundární dopady: zvyšuje se počet nehod, zhoršuje se kvalita ovzduší, přibývá požárů a častěji dochází k výpadkům elektřiny, což dál komplikuje situaci nemocnicím a záchranným složkám.
Nejvíce jsou ohroženi lidé, kteří pracují venku – stavební dělníci, zemědělci nebo lidé bez domova. Nejvyšší úmrtnost ale bývá mezi seniory a osobami s chronickými nemocemi. Riziko je vyšší i u žen a sociálně slabších skupin, které často nemají klimatizaci, kvalitní bydlení nebo přístup ke stínu a zeleni.
Jak se chránit? Lékaři doporučují základní opatření, mezi které patří vyhýbat se pobytu venku během nejteplejší části dne, vyhledávat stín a větrané prostory, pít dostatek vody, nosit lehké, světlé oblečení a pravidelně kontrolovat starší či nemocné osoby ve svém okolí.
V domácnostech je vhodné během dne zavřít okna a zatáhnout závěsy či žaluzie, aby se dovnitř nedostával horký vzduch. Naopak v noci, když teplota klesne, je ideální větrat.
Současná vlna veder je podle vědců jasně spojena se změnou klimatu. Klimatický index (Climate Shift Index), který sleduje míru vlivu globálního oteplování na konkrétní jev, ukazuje pro Španělsko, Francii a Itálii nejvyšší stupeň – pětku.
Podle odborníků jsou všechny vlny veder v dnešním světě výrazně silnější a častější právě kvůli lidskému vlivu na klima. Extrémní události, jako například ničivá vedra v Kanadě a USA v roce 2021, by bez oteplování způsobeného lidstvem podle klimatologů prakticky nebyly možné.
Evropané se tak budou muset připravit na to, že vlny veder se stanou běžnou součástí léta – a že jejich dopady mohou být smrtící, pokud se jim nepřizpůsobíme.
V posledních letech zažívá francouzský trh prudký nárůst obliby ultra-levných e-shopů jako jsou Shein, Temu a AliExpress. Podle dat se počet platebních karet, které alespoň jednou měsíčně zaznamenaly transakci na diskontním webu, zvýšil mezi prvním čtvrtletím roku 2022 a 2023 o 20 %. Jen platformu Temu navštěvují měsíčně miliony francouzských zákazníků.
Zubní ordinace vzbuzuje u mnoha lidí obavy, což není nic překvapivého. Nahrazení ztraceného zubu často vyžaduje invazivní chirurgický zákrok, implantaci titanového šroubu do čelisti a dlouhé měsíce čekání na jeho vhojení, než na něj lze připevnit korunku. Skupiny vědců po celém světě však intenzivně pracují na tom, aby dokázaly vypěstovat skutečný biologický zub přímo v lidské čelisti.
Vedení Evropské unie, zastoupené předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou, čelí kritice poté, co na summitu nedokázalo zajistit schválení finanční pomoci pro Ukrajinu. Plán, který měl Kyjevu poskytnout zásadní úvěr ve výši 140 miliard eur na pokrytí potřeb pro nadcházející dva roky, byl v Bruselu zablokován.
Nové americké sankce, které nečekaně vyhlásil Donald Trump a které cílí na ruské ropné giganty Lukoil a státem vlastněný Rosněft, pravděpodobně neochromí válečnou mašinérii Vladimira Putina. Podle odborníků však sankce de facto dokončí vytlačení ruské ropy z Evropské unie, což se Bruselu dosud zcela nepodařilo.
Měření času ve vesmíru je inženýrský zázrak, na jehož absolutní přesnosti závisí globální bankovnictví, navigace automobilů nebo dokonce stabilita elektrických sítí. I odchylka v řádu miliardtin sekundy může způsobit chaos. Udržet přesné měření času na oběžné dráze je však extrémně náročné, ať už jde o hodinky astronautů, nebo o atomové hodiny v navigačních satelitech.
Trumpova administrativa nečekaně obrátila kurz ve své strategii vůči Rusku, když po devíti měsících snah o ústupky pomocí pobídek uvalila „masivní sankce“ na dva největší ruské producenty ropy. Tyto sankce, namířené na společnosti Rosněfť a Lukoil a desítky jejich dceřiných společností, představují první přímá opatření, která prezident Donald Trump zavedl od svého návratu do úřadu. Odborníci se shodují, že cílení na tyto giganty, které tvoří zhruba polovinu ruského ropného exportu, je významnou změnou oproti předchozí praxi.
Evropa čelí demografické krizi, která zásadně promění její ekonomiku, politiku i sociální strukturu. Populace stárne, porodnost klesá a bez migrace by se kontinent začal zmenšovat. Česká republika není výjimkou – prudce ubývá lidí v produktivním věku a důchodový systém se blíží hranici udržitelnosti. Migrace se tak stává nejen pracovním, ale i strategickým tématem. A také otázkou, zda dokážeme proměnit nevyhnutelný trend v nástroj přežití a dalšího rozvoje.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se jeho země nikdy nepodvolí tlaku Spojených států, zároveň však připustil, že nové americké sankce mohou způsobit Rusku určité ekonomické škody. K jeho prohlášení došlo poté, co USA uvalily sankce na dva největší ruské producenty ropy, a objevily se zprávy, že Čína a Indie zvažují omezení nákupu ruské ropy.
Jihokorejští rybáři čelí rostoucímu nebezpečí na moři, a úřady i odborníci se shodují, že hlavní příčinou je klimatická změna. Prudký nárůst nehod s fatálními následky vyvolal v zemi znepokojení. V loňském roce v mořích kolem Jižní Koreje zahynulo nebo se pohřešovalo 164 lidí, což představuje nárůst o 75 % oproti předchozímu roku. Většinou šlo o rybáře, jejichž lodě se potopily nebo převrátily.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
