Velká část Evropy je dnes opět sevřena silnou vlnou veder, která sužuje zejména jižní státy. Teploty se pohybují mezi 35 a 42 °C a úřady v několika zemích vydaly zdravotní i ekologická varování. V Itálii bylo v neděli na nejvyšší stupeň pohotovosti kvůli vedru uvedeno 27 měst, ve Francii je na druhý nejvyšší „oranžový“ stupeň výstrahy více než 80 ze 96 departementů.
Největší horka zasahují zejména Francii, Španělsko, Itálii a Portugalsko, kde už o víkendu panovalo extrémní počasí – a podle předpovědí bude pokračovat i v dalších dnech. V některých oblastech, například ve španělské Extremaduře, mohou teploty překročit i 40 °C.
Například v Římě, Madridu a Bologni dnes meteorologové očekávají 36 °C, v Aténách a Neapoli 35 °C, v Lisabonu 34 °C, v Záhřebu 33 °C, v Paříži 32 °C a v Londýně 31 °C.
„Toto je bezprecedentní,“ komentovala situaci francouzská ministryně ekologické transformace Agnès Pannier-Runacherová.
Lékaři označují vlny veder za „tichého zabijáka“ – podle statistik na extrémní horka každoročně umírá kolem půl milionu lidí. To je více než počet obětí válek nebo terorismu. Vedro extrémně zatěžuje lidský organismus – především srdce a ledviny, které se snaží tělo ochladit. Pokud jsou dny příliš horké a noci nepřinášejí úlevu, dochází k vyčerpání organismu.
S vedrem jsou spojeny i sekundární dopady: zvyšuje se počet nehod, zhoršuje se kvalita ovzduší, přibývá požárů a častěji dochází k výpadkům elektřiny, což dál komplikuje situaci nemocnicím a záchranným složkám.
Nejvíce jsou ohroženi lidé, kteří pracují venku – stavební dělníci, zemědělci nebo lidé bez domova. Nejvyšší úmrtnost ale bývá mezi seniory a osobami s chronickými nemocemi. Riziko je vyšší i u žen a sociálně slabších skupin, které často nemají klimatizaci, kvalitní bydlení nebo přístup ke stínu a zeleni.
Jak se chránit? Lékaři doporučují základní opatření, mezi které patří vyhýbat se pobytu venku během nejteplejší části dne, vyhledávat stín a větrané prostory, pít dostatek vody, nosit lehké, světlé oblečení a pravidelně kontrolovat starší či nemocné osoby ve svém okolí.
V domácnostech je vhodné během dne zavřít okna a zatáhnout závěsy či žaluzie, aby se dovnitř nedostával horký vzduch. Naopak v noci, když teplota klesne, je ideální větrat.
Současná vlna veder je podle vědců jasně spojena se změnou klimatu. Klimatický index (Climate Shift Index), který sleduje míru vlivu globálního oteplování na konkrétní jev, ukazuje pro Španělsko, Francii a Itálii nejvyšší stupeň – pětku.
Podle odborníků jsou všechny vlny veder v dnešním světě výrazně silnější a častější právě kvůli lidskému vlivu na klima. Extrémní události, jako například ničivá vedra v Kanadě a USA v roce 2021, by bez oteplování způsobeného lidstvem podle klimatologů prakticky nebyly možné.
Evropané se tak budou muset připravit na to, že vlny veder se stanou běžnou součástí léta – a že jejich dopady mohou být smrtící, pokud se jim nepřizpůsobíme.
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se v úterý večer sešli na pivu v Malostranské besedě v Praze. Voličům chtějí dát najevo, že případná povolební spolupráce s hnutím ANO, které je podle průzkumů favoritem voleb, nepřipadá v úvahu.
Lucie Vondráčková je známá i tím, že je neustále zvědavá. Možná i z toho důvodu se podrobila speciálnímu testu, díky kterému zjistila zajímavé věci o svém původu.
Americký prezident Donald Trump prozradil, že se již po mítinku na Aljašce znovu spojil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu podle Trumpa nadále projevuje vůli se dohodnout na ukončení konfliktu na Ukrajině. Obě hlavy státu společně řešily i otázku jaderného odzbrojení.
V září začne nejprve meteorologický a následně i astronomický podzim. Léto se každopádně chýlí ke konci, což vyplývá i z dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teploty totiž budou týden od týdne pozvolna klesat.
Česko na den přesně před třemi lety zasáhla velmi smutná zpráva. Po vleklých zdravotních problémech zemřela Hana Zagorová, bylo jí 75 let. Legendární zpěvačce byl do poslední chvíle oporou její manžel Štefan Margita, který si ji stále připomíná.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.
