Velká část Evropy je dnes opět sevřena silnou vlnou veder, která sužuje zejména jižní státy. Teploty se pohybují mezi 35 a 42 °C a úřady v několika zemích vydaly zdravotní i ekologická varování. V Itálii bylo v neděli na nejvyšší stupeň pohotovosti kvůli vedru uvedeno 27 měst, ve Francii je na druhý nejvyšší „oranžový“ stupeň výstrahy více než 80 ze 96 departementů.
Největší horka zasahují zejména Francii, Španělsko, Itálii a Portugalsko, kde už o víkendu panovalo extrémní počasí – a podle předpovědí bude pokračovat i v dalších dnech. V některých oblastech, například ve španělské Extremaduře, mohou teploty překročit i 40 °C.
Například v Římě, Madridu a Bologni dnes meteorologové očekávají 36 °C, v Aténách a Neapoli 35 °C, v Lisabonu 34 °C, v Záhřebu 33 °C, v Paříži 32 °C a v Londýně 31 °C.
„Toto je bezprecedentní,“ komentovala situaci francouzská ministryně ekologické transformace Agnès Pannier-Runacherová.
Lékaři označují vlny veder za „tichého zabijáka“ – podle statistik na extrémní horka každoročně umírá kolem půl milionu lidí. To je více než počet obětí válek nebo terorismu. Vedro extrémně zatěžuje lidský organismus – především srdce a ledviny, které se snaží tělo ochladit. Pokud jsou dny příliš horké a noci nepřinášejí úlevu, dochází k vyčerpání organismu.
S vedrem jsou spojeny i sekundární dopady: zvyšuje se počet nehod, zhoršuje se kvalita ovzduší, přibývá požárů a častěji dochází k výpadkům elektřiny, což dál komplikuje situaci nemocnicím a záchranným složkám.
Nejvíce jsou ohroženi lidé, kteří pracují venku – stavební dělníci, zemědělci nebo lidé bez domova. Nejvyšší úmrtnost ale bývá mezi seniory a osobami s chronickými nemocemi. Riziko je vyšší i u žen a sociálně slabších skupin, které často nemají klimatizaci, kvalitní bydlení nebo přístup ke stínu a zeleni.
Jak se chránit? Lékaři doporučují základní opatření, mezi které patří vyhýbat se pobytu venku během nejteplejší části dne, vyhledávat stín a větrané prostory, pít dostatek vody, nosit lehké, světlé oblečení a pravidelně kontrolovat starší či nemocné osoby ve svém okolí.
V domácnostech je vhodné během dne zavřít okna a zatáhnout závěsy či žaluzie, aby se dovnitř nedostával horký vzduch. Naopak v noci, když teplota klesne, je ideální větrat.
Současná vlna veder je podle vědců jasně spojena se změnou klimatu. Klimatický index (Climate Shift Index), který sleduje míru vlivu globálního oteplování na konkrétní jev, ukazuje pro Španělsko, Francii a Itálii nejvyšší stupeň – pětku.
Podle odborníků jsou všechny vlny veder v dnešním světě výrazně silnější a častější právě kvůli lidskému vlivu na klima. Extrémní události, jako například ničivá vedra v Kanadě a USA v roce 2021, by bez oteplování způsobeného lidstvem podle klimatologů prakticky nebyly možné.
Evropané se tak budou muset připravit na to, že vlny veder se stanou běžnou součástí léta – a že jejich dopady mohou být smrtící, pokud se jim nepřizpůsobíme.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.
