Velká část Evropy je dnes opět sevřena silnou vlnou veder, která sužuje zejména jižní státy. Teploty se pohybují mezi 35 a 42 °C a úřady v několika zemích vydaly zdravotní i ekologická varování. V Itálii bylo v neděli na nejvyšší stupeň pohotovosti kvůli vedru uvedeno 27 měst, ve Francii je na druhý nejvyšší „oranžový“ stupeň výstrahy více než 80 ze 96 departementů.
Největší horka zasahují zejména Francii, Španělsko, Itálii a Portugalsko, kde už o víkendu panovalo extrémní počasí – a podle předpovědí bude pokračovat i v dalších dnech. V některých oblastech, například ve španělské Extremaduře, mohou teploty překročit i 40 °C.
Například v Římě, Madridu a Bologni dnes meteorologové očekávají 36 °C, v Aténách a Neapoli 35 °C, v Lisabonu 34 °C, v Záhřebu 33 °C, v Paříži 32 °C a v Londýně 31 °C.
„Toto je bezprecedentní,“ komentovala situaci francouzská ministryně ekologické transformace Agnès Pannier-Runacherová.
Lékaři označují vlny veder za „tichého zabijáka“ – podle statistik na extrémní horka každoročně umírá kolem půl milionu lidí. To je více než počet obětí válek nebo terorismu. Vedro extrémně zatěžuje lidský organismus – především srdce a ledviny, které se snaží tělo ochladit. Pokud jsou dny příliš horké a noci nepřinášejí úlevu, dochází k vyčerpání organismu.
S vedrem jsou spojeny i sekundární dopady: zvyšuje se počet nehod, zhoršuje se kvalita ovzduší, přibývá požárů a častěji dochází k výpadkům elektřiny, což dál komplikuje situaci nemocnicím a záchranným složkám.
Nejvíce jsou ohroženi lidé, kteří pracují venku – stavební dělníci, zemědělci nebo lidé bez domova. Nejvyšší úmrtnost ale bývá mezi seniory a osobami s chronickými nemocemi. Riziko je vyšší i u žen a sociálně slabších skupin, které často nemají klimatizaci, kvalitní bydlení nebo přístup ke stínu a zeleni.
Jak se chránit? Lékaři doporučují základní opatření, mezi které patří vyhýbat se pobytu venku během nejteplejší části dne, vyhledávat stín a větrané prostory, pít dostatek vody, nosit lehké, světlé oblečení a pravidelně kontrolovat starší či nemocné osoby ve svém okolí.
V domácnostech je vhodné během dne zavřít okna a zatáhnout závěsy či žaluzie, aby se dovnitř nedostával horký vzduch. Naopak v noci, když teplota klesne, je ideální větrat.
Současná vlna veder je podle vědců jasně spojena se změnou klimatu. Klimatický index (Climate Shift Index), který sleduje míru vlivu globálního oteplování na konkrétní jev, ukazuje pro Španělsko, Francii a Itálii nejvyšší stupeň – pětku.
Podle odborníků jsou všechny vlny veder v dnešním světě výrazně silnější a častější právě kvůli lidskému vlivu na klima. Extrémní události, jako například ničivá vedra v Kanadě a USA v roce 2021, by bez oteplování způsobeného lidstvem podle klimatologů prakticky nebyly možné.
Evropané se tak budou muset připravit na to, že vlny veder se stanou běžnou součástí léta – a že jejich dopady mohou být smrtící, pokud se jim nepřizpůsobíme.
Téměř tři a půl roku po invazi na Ukrajinu se stále neobjevila na bojišti ruská chlouba – tank T-14 Armata. Nejnovější a údajně nejpokročilejší hlavní bojový tank ruské armády se na frontě objevil jen výjimečně a krátkodobě, což podle analytiků svědčí o tom, že jeho výkon v praxi nedosahuje očekávání.
Navzdory současnému klidu zbraní mezi Izraelem a Íránem zůstává otázka: bylo celé riziko ozbrojené eskalace ospravedlnitelné? A co když se Írán v budoucnu rozhodne znovu intenzivně usilovat o jadernou zbraň? Odpověď na základní otázku – můžeme žít s jaderně vyzbrojeným Íránem? – podle odborníků zní: ano, i když s nelibostí.
Střední a jižní Evropa čelí mimořádně silné vlně veder, která trvá už několik dní a způsobuje vážné dopady v Itálii, Francii i Španělsku. Teploty se pohybují nad hranicí 40 stupňů Celsia, což přináší nárůst pacientů v nemocnicích, vypuknutí požárů a celou řadu nouzových opatření ze strany státních i regionálních úřadů.
Nový výzkum odhalil znepokojivý trend: planeta Země zadržuje stále více tepla, a to tempem, které výrazně překonává předpovědi klimatických modelů. Míra tzv. energetické nerovnováhy – rozdílu mezi teplem přicházejícím od Slunce a teplem odcházejícím zpět do vesmíru – se za posledních 20 let více než zdvojnásobila. Vědci tak varují, že oteplování Země by mohlo v příštích letech výrazně zrychlit.
Velká část Evropy je dnes opět sevřena silnou vlnou veder, která sužuje zejména jižní státy. Teploty se pohybují mezi 35 a 42 °C a úřady v několika zemích vydaly zdravotní i ekologická varování. V Itálii bylo v neděli na nejvyšší stupeň pohotovosti kvůli vedru uvedeno 27 měst, ve Francii je na druhý nejvyšší „oranžový“ stupeň výstrahy více než 80 ze 96 departementů.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un osobně přestřihl pásku u nového luxusního letoviska na pobřeží, které státní média označují za „turistické město národní hodnoty“. Tento rozsáhlý komplex v oblasti Wonsan-Kalma, postavený na východním pobřeží země, nabízí vodní parky, výškové hotely a kapacitu pro téměř 20 tisíc hostů.
Předpovídaná ruská letní ofenziva, která měla zásadně změnit situaci na východní frontě, zatím působí spíše rozpačitě. Přestože ruské síly zaznamenaly určitý postup a výrazně navýšily počet vojáků na vybraných úsecích fronty, zdaleka nejde o bleskový průlom, jaký se možná v Moskvě očekával.
Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa bombardovat íránská jaderná zařízení bylo tvrdým vojenským zásahem proti Teheránu — a zároveň potupou pro evropskou diplomacii. Zatímco klíčové evropské státy vyzývaly k umírněnosti, Washington jednal bez ohledu na své tradiční spojence. Evropa se tak probudila do reality své rostoucí mezinárodní bezvýznamnosti.
Vlna veder, která zasáhla velkou část Evropy, nepolevuje. Nejhůře postiženým regionem je jih Španělska, kde byly zaznamenány teploty přesahující 45 stupňů Celsia. Ve městě El Granado padl v sobotu nový červnový teplotní rekord – 46 °C. Podle španělské meteorologické služby je velmi pravděpodobné, že letošní červen bude nejteplejším v historii měření.
Již příští týden začne letošní MFF Karlovy Vary. 59. ročník festivalu bude po mnoha letech prvním bez dlouholetého prezidenta Jiřího Bartošky, který na začátku května zemřel ve věku 78 let. Prakticky od té chvíle se řešilo, jak si ho organizátoři filmové přehlídky připomenou. Nyní už jsou detaily festivalové pocty známé.
Pozítří začne červenec, tedy měsíc, v němž si posledních několik připomínáme Karla Gotta. Spadají do něj totiž jeho nedožité narozeniny. Na podzim totiž uplyne již šest let od odchodu nejslavnějšího českého zpěváka na věčnost. Pokud si ale myslíte, že o Mistrovi již bylo řečeno všechno, jste na omylu.
Letošní ročník Formule 1 pokračoval v neděli závodem na Red Bull Ringu u našich sousedů v Rakousku. Domácí stáji se tentokrát hrubě nevydařil. Max Verstappen projel jen několik zatáček, Yuki Tsunoda dokončil na posledním místě. Nejlépe se vedlo jezdcům McLarenu. Vítězem se stal Lando Norris, který ustál útoky dotírajícího stájového kolegy Oscara Piastriho.
