Velká část Evropy je dnes opět sevřena silnou vlnou veder, která sužuje zejména jižní státy. Teploty se pohybují mezi 35 a 42 °C a úřady v několika zemích vydaly zdravotní i ekologická varování. V Itálii bylo v neděli na nejvyšší stupeň pohotovosti kvůli vedru uvedeno 27 měst, ve Francii je na druhý nejvyšší „oranžový“ stupeň výstrahy více než 80 ze 96 departementů.
Největší horka zasahují zejména Francii, Španělsko, Itálii a Portugalsko, kde už o víkendu panovalo extrémní počasí – a podle předpovědí bude pokračovat i v dalších dnech. V některých oblastech, například ve španělské Extremaduře, mohou teploty překročit i 40 °C.
Například v Římě, Madridu a Bologni dnes meteorologové očekávají 36 °C, v Aténách a Neapoli 35 °C, v Lisabonu 34 °C, v Záhřebu 33 °C, v Paříži 32 °C a v Londýně 31 °C.
„Toto je bezprecedentní,“ komentovala situaci francouzská ministryně ekologické transformace Agnès Pannier-Runacherová.
Lékaři označují vlny veder za „tichého zabijáka“ – podle statistik na extrémní horka každoročně umírá kolem půl milionu lidí. To je více než počet obětí válek nebo terorismu. Vedro extrémně zatěžuje lidský organismus – především srdce a ledviny, které se snaží tělo ochladit. Pokud jsou dny příliš horké a noci nepřinášejí úlevu, dochází k vyčerpání organismu.
S vedrem jsou spojeny i sekundární dopady: zvyšuje se počet nehod, zhoršuje se kvalita ovzduší, přibývá požárů a častěji dochází k výpadkům elektřiny, což dál komplikuje situaci nemocnicím a záchranným složkám.
Nejvíce jsou ohroženi lidé, kteří pracují venku – stavební dělníci, zemědělci nebo lidé bez domova. Nejvyšší úmrtnost ale bývá mezi seniory a osobami s chronickými nemocemi. Riziko je vyšší i u žen a sociálně slabších skupin, které často nemají klimatizaci, kvalitní bydlení nebo přístup ke stínu a zeleni.
Jak se chránit? Lékaři doporučují základní opatření, mezi které patří vyhýbat se pobytu venku během nejteplejší části dne, vyhledávat stín a větrané prostory, pít dostatek vody, nosit lehké, světlé oblečení a pravidelně kontrolovat starší či nemocné osoby ve svém okolí.
V domácnostech je vhodné během dne zavřít okna a zatáhnout závěsy či žaluzie, aby se dovnitř nedostával horký vzduch. Naopak v noci, když teplota klesne, je ideální větrat.
Současná vlna veder je podle vědců jasně spojena se změnou klimatu. Klimatický index (Climate Shift Index), který sleduje míru vlivu globálního oteplování na konkrétní jev, ukazuje pro Španělsko, Francii a Itálii nejvyšší stupeň – pětku.
Podle odborníků jsou všechny vlny veder v dnešním světě výrazně silnější a častější právě kvůli lidskému vlivu na klima. Extrémní události, jako například ničivá vedra v Kanadě a USA v roce 2021, by bez oteplování způsobeného lidstvem podle klimatologů prakticky nebyly možné.
Evropané se tak budou muset připravit na to, že vlny veder se stanou běžnou součástí léta – a že jejich dopady mohou být smrtící, pokud se jim nepřizpůsobíme.
V Uzbekistánu sílí debata o postavení ruského jazyka ve společnosti. Nová generace, zejména mladí lidé z generace Z, stále více odmítá výsadní roli ruštiny ve veřejném i každodenním životě – přestože ji nadále považují za užitečný nástroj, s významným dědictvím a politickým dopadem.
Výměna na postu předsedy ukrajinské vlády i ministerstva obrany naznačuje promyšlenou snahu prezidenta Volodymyra Zelenského nejen reagovat na potřeby válkou zasažené země, ale také vyslat jasný signál o pokračování v evropské integraci a posílení důvěryhodnosti státních institucí. Julija Svyrydenková, zkušená ekonomka, se stává tváří této transformace, zatímco Denys Šmyhal má jako nový ministr obrany napravit nedostatky v oblasti velení a transparentnosti.
Výzkumníci zjistili, že mnozí lidé věří, že extrémní výkyvy počasí jsou způsobeny klimatickou změnou. Míra tohoto přesvědčení se však liší podle typu události i regionu. V Latinské Americe například respondenti častěji uznávali, že klimatická změna je ohrožuje a že by měla být prioritou vládních politik.
Možná se pravidelně staráte o čistotu svého domova, ale některé běžné předměty, které denně používáte, mohou být plné bakterií – často mnohem víc než samotné záchodové prkénko. Například vaše láhev na vodu může obsahovat až 40 000× více bakterií než toaleta. A to je teprve začátek.
Navzdory tomu, že prezident Donald Trump v posledních dnech hrozil odvoláním předsedy Federálního rezervního systému Jeromea Powella, burzy zůstávají poblíž historických maxim. Ještě v dubnu přitom podobné úvahy způsobily propad akcií i dolaru – investoři tehdy varovali, že zpochybňovat nezávislost centrální banky je nepřípustné. Dnes už to ale vypadá, že trh si na chaos z Bílého domu zvykl.
Na sociálních sítích se často objevují tvrzení, že ženy potřebují o jednu až dvě hodiny více spánku než muži. Ale co na to skutečně říkají vědecké studie – a jak se tyto poznatky promítají do běžného života?
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa poslat Ukrajině moderní zbraně a zároveň pohrozit sankcemi všem zemím, které nadále obchodují s Ruskem, působí jako zásadní změna dosavadní politiky. Ve skutečnosti však nejde o obrat o 180 stupňů, ale spíš o návrat k přístupu jeho předchůdce Joea Bidena, tvrdí profesor mezinárodní politiky David Hastings Dunn z Birminghamské univerzity.
Dmitrij Medveděv, vlivný spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a místopředseda ruské Bezpečnostní rady, varoval, že Rusko je připraveno v případě potřeby podniknout preventivní údery proti Západu. Uvedla to ruská státní agentura TASS s tím, že Medveděv současně obvinil západní země z vedení „plnohodnotné války“ proti Rusku.
Německá vláda se rozhodně postavila proti návrhu nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie ve výši 1,816 bilionu eur, který v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Berlín uvedl, že v současné době, kdy členské státy bojují s konsolidací vlastních veřejných financí, je tak rozsáhlé zvýšení výdajů naprosto nepřijatelné.
Ve středu prezident Donald Trump znovu ukázal, proč ho velká část Američanů odmítá – a proč se ho jeho nejvěrnější příznivci nevzdají za žádných okolností. Jeho den byl plný dramat, výbušných výroků a sporů, které málo souvisely s problémy běžných voličů. Přesto si udržuje silnou oporu u republikánského jádra.
Ukrajina dnes zažila zásadní politický zlom. Parlament potvrdil Juliji Svyrydenkovou jako novou premiérku země, čímž odstartoval rozsáhlou rekonstrukci vlády, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj.
Evropská komise oznámila dramatické škrty v zemědělském rozpočtu a tvrdí, že tím zemědělcům pomáhá. Farmáři však označují rozhodnutí za zradu a hrozí bojem.
