Nová vědecká studie varuje před katastrofickými důsledky zhroucení Atlantické meridionální převratné cirkulace (AMOC) – klíčového oceánského proudění, které hraje zásadní roli v regulaci klimatu na severní polokouli. Pokud by tento systém selhal, části Evropy by se ponořily do extrémních mrazů, přičemž teploty by mohly klesnout až na –48 °C.
Studii zveřejnil tým vědců z nizozemské Univerzity v Utrechtu pod vedením klimatologa René van Westena. Pomocí moderního modelu simulovali, co by se stalo, pokud by se AMOC oslabil o 80 % v době, kdy bude globální teplota vyšší o 2 °C oproti předindustriální éře – což je hodnota, ke které se planeta blíží (aktuálně jsme na +1,2 °C).
Zatímco většina debat o klimatických změnách se soustředí na globální oteplování, studie varuje, že důsledkem kolapsu AMOC by naopak mohlo dojít k prudkému ochlazení – zejména v Evropě.
V Londýně by mohly zimní teploty klesat až na –19 °C, v norském Oslu by padaly až k –48 °C,
a v některých oblastech by půl roku teploty nevystoupaly nad nulu. „To, co jsme našli, zásadně mění pohled na budoucnost klimatu,“ říká van Westen. „Nyní se připravujeme hlavně na oteplování, ale může nás zasáhnout i extrémní chlad.“
Ochladnutí by bylo umocněno masivním rozšířením mořského ledu až k pobřeží Nizozemska, Velké Británie a Skandinávie. Led by odrážel sluneční paprsky zpět do vesmíru a dále snižoval teplotu.
Tento drastický posun by navíc narušil atmosférickou cirkulaci – posílil by tryskové proudění a přinesl častější a silnější bouře do severozápadní Evropy.
Ačkoli by se mohlo zdát, že chlad je v době klimatické krize vítaným úlevou, vědci varují: Evropa není na takové mrazy připravena.
Zemědělství by čelilo zkáze, infrastruktura by kolabovala a každodenní život by se dramaticky změnil. Současně by přetrvávaly extrémní letní vlny veder, což by ještě zvyšovalo tlak na společnosti i ekosystémy.
Zatímco Evropa by mrzla, Spojené státy by podle modelu nadále čelily oteplování – zejména na jihu. Ještě hůře by byla postižena jižní polokoule, kde by kolaps AMOC způsobil ještě prudší nárůst teplot.
Zejména na severovýchodním pobřeží USA by došlo k výraznému zvýšení hladiny moře – v důsledku přerušení oběhu vody a slábnutí AMOC, které už dnes přispívá k častějším záplavám.
Studie, publikovaná v prestižním časopise Geophysical Research Letters, pracuje s jedním konkrétním modelem, a odborníci zdůrazňují, že výsledky je třeba brát jako varovný scénář, nikoli jako jistou předpověď.
„Je velmi těžké přesně určit, jak se bude klima vyvíjet, protože do hry vstupuje řada proměnných,“ říká klimatolog Richard Allen z Univerzity v Readingu. „Ale tento scénář by měl být důrazným signálem, že stav oceánských proudů musíme bedlivě sledovat.“
Jeho kolega Stefan Rahmstorf z Postupimské univerzity dodává, že konečný vývoj bude záviset na rovnováze mezi globálním oteplováním a chladicím efektem kolapsu proudění.
Van Westen proto důrazně varuje: „Kolaps AMOC by byl klimatickou katastrofou s dopady na celou civilizaci. Musíme udělat vše pro to, abychom mu zabránili.“
Americké zpravodajské služby varují, že cíle Vladimira Putina na Ukrajině zůstávají i na konci roku 2025 neměnné. Podle tajných zpráv, které mají k dispozici vysoce postavení činitelé ve Washingtonu, ruský prezident stále usiluje o ovládnutí celé země a obnovu vlivu nad částmi Evropy, které kdysi patřily k sovětskému bloku. Tyto informace jsou v přímém rozporu s tvrzeními týmu Donalda Trumpa, který věří, že se podaří brzy vyjednat mír a že Putin je ochoten konflikt ukončit.
Elon Musk se stal prvním člověkem v historii, jehož čisté jmění pokořilo hranici 700 miliard dolarů. Podle žebříčku miliardářů časopisu Forbes dosáhla hodnota jeho majetku v pátek večer astronomických 749 miliard dolarů (v přepočtu přibližně 15,6 bilionu korun).
Vypočítat přesnou cenu případné americké invaze do Venezuely je nesmírně složité, ale pokud se budeme držet historických paralel a aktuálních vojenských dat z roku 2025, konzervativní odhady začínají na stovkách miliard dolarů. Prezident USA Donald Trump v Karibiku postupně buduje nejsilnější vojenskou přítomnost za poslední desetiletí. Aktuálně operuje u venezuelských břehů přibližně 16 000 příslušníků námořní pěchoty a rozsáhlá flotila, což vyvolává otázky, zda jde pouze o boj proti drogám, nebo o přípravu na svržení režimu Nicoláse Madura.
V údolí řeky Jordán se odehrává každodenní boj o půdu, který má podobu bizarní, ale nebezpečné „hry v šachy s dobytkem“. Skupiny mladých izraelských osadníků zde pravidelně vyhánějí svá stáda koz a velbloudů přímo do palestinské vesnice Ras Ein al-Auja. Jejich cílem, který se ani nepokoušejí tajit, je znepříjemnit místním rodinám život natolik, aby oblast definitivně opustily a uvolnily ji pro další rozšiřování židovských osad.
V horách řeckého Peloponésu dochází k tiché ekologické katastrofě, která mění tamní hluboce zelené svahy v rezavě hnědé plochy mrtvých lesů. Jedle řecká, která byla po generace považována za jeden z nejodolnějších druhů schopných přežít sucho i požáry, nyní hromadně hyne. Vědci, kteří vyrazili do terénu zdokumentovat následky jarních požárů, s hrůzou zjistili, že stromy umírají i tam, kam plameny vůbec nedosáhly.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zahájila v prosinci novou globální strategii, která má za cíl integrovat staleté léčitelské postupy do moderní medicíny.
Maďarský premiér Viktor Orbán na tiskové konferenci po prosincovém summitu EU v Bruselu vyvolal značné kontroverze svými výroky o původu konfliktu na Ukrajině. Orbán zpochybnil obecně přijímaný fakt o ruské agresi, když prohlásil, že není zcela jasné, kdo vlastně válku začal.
Prezident Donald Trump představil plány na uspořádání „Patriot Games“, atletické soutěže pro mládež, která se stane součástí velkolepých oslav 250. výročí vzniku Spojených států. Tato čtyřdenní akce se uskuteční příští podzim a zúčastní se jí nejlepší středoškolští sportovci z každého státu i amerického teritoria.
Američané po návratu z cest po Evropě stále častěji pociťují takzvaný „reverzní kulturní šok“. Zatímco v italských piazzách, španělských plazách či německých tržištích zažívají pocit sounáležitosti a přirozeného setkávání, doma je čeká izolace v autech a na dálnicích. Elizabeth Ruaneová z Washingtonu vzpomíná na život v německém Lüneburgu, kde se vše točilo kolem centrálního náměstí. Pro ni i pro mnohé další je návrat k nakupování potravin bez sociálního kontaktu skličující zkušeností.
Napětí mezi Washingtonem a Caracasem v posledních dnech prudce vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump nařídil úplnou blokádu ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní.
Ruská ekonomika se v letošním roce potýká s čím dál silnějšími nepříznivými vlivy. Mezi hlavní problémy patří neovladatelná inflace, bobtnající rozpočtový deficit způsobený masivními výdaji na armádu a klesající příjmy z prodeje ropy a zemního plynu. Hospodářský růst sice prudce zpomalil, ale podle analytiků tato situace v dohledné době nepřiměje prezidenta Vladimira Putina k zasednutí k jednacímu stolu. Kreml je totiž schopen čelit ekonomickému tlaku ještě několik let, aniž by musel zásadně měnit své válečné plány.
OSN v pátek oznámila, že hladomor v Pásmu Gazy skončil díky zvýšenému objemu humanitární pomoci, která do oblasti proudí. Přestože oficiální klasifikace hladomoru byla zrušena, varovné signály přetrvávají a situace zůstává kritická. Téměř každý osmý obyvatel se stále potýká s nedostatkem potravin, což v zimních měsících komplikují i záplavy a mrazy. Většina lidí přebývá v provizorních stanech, protože infrastruktura byla během dvouletého konfliktu zničena.
