Nová vědecká studie varuje před katastrofickými důsledky zhroucení Atlantické meridionální převratné cirkulace (AMOC) – klíčového oceánského proudění, které hraje zásadní roli v regulaci klimatu na severní polokouli. Pokud by tento systém selhal, části Evropy by se ponořily do extrémních mrazů, přičemž teploty by mohly klesnout až na –48 °C.
Studii zveřejnil tým vědců z nizozemské Univerzity v Utrechtu pod vedením klimatologa René van Westena. Pomocí moderního modelu simulovali, co by se stalo, pokud by se AMOC oslabil o 80 % v době, kdy bude globální teplota vyšší o 2 °C oproti předindustriální éře – což je hodnota, ke které se planeta blíží (aktuálně jsme na +1,2 °C).
Zatímco většina debat o klimatických změnách se soustředí na globální oteplování, studie varuje, že důsledkem kolapsu AMOC by naopak mohlo dojít k prudkému ochlazení – zejména v Evropě.
V Londýně by mohly zimní teploty klesat až na –19 °C, v norském Oslu by padaly až k –48 °C,
a v některých oblastech by půl roku teploty nevystoupaly nad nulu. „To, co jsme našli, zásadně mění pohled na budoucnost klimatu,“ říká van Westen. „Nyní se připravujeme hlavně na oteplování, ale může nás zasáhnout i extrémní chlad.“
Ochladnutí by bylo umocněno masivním rozšířením mořského ledu až k pobřeží Nizozemska, Velké Británie a Skandinávie. Led by odrážel sluneční paprsky zpět do vesmíru a dále snižoval teplotu.
Tento drastický posun by navíc narušil atmosférickou cirkulaci – posílil by tryskové proudění a přinesl častější a silnější bouře do severozápadní Evropy.
Ačkoli by se mohlo zdát, že chlad je v době klimatické krize vítaným úlevou, vědci varují: Evropa není na takové mrazy připravena.
Zemědělství by čelilo zkáze, infrastruktura by kolabovala a každodenní život by se dramaticky změnil. Současně by přetrvávaly extrémní letní vlny veder, což by ještě zvyšovalo tlak na společnosti i ekosystémy.
Zatímco Evropa by mrzla, Spojené státy by podle modelu nadále čelily oteplování – zejména na jihu. Ještě hůře by byla postižena jižní polokoule, kde by kolaps AMOC způsobil ještě prudší nárůst teplot.
Zejména na severovýchodním pobřeží USA by došlo k výraznému zvýšení hladiny moře – v důsledku přerušení oběhu vody a slábnutí AMOC, které už dnes přispívá k častějším záplavám.
Studie, publikovaná v prestižním časopise Geophysical Research Letters, pracuje s jedním konkrétním modelem, a odborníci zdůrazňují, že výsledky je třeba brát jako varovný scénář, nikoli jako jistou předpověď.
„Je velmi těžké přesně určit, jak se bude klima vyvíjet, protože do hry vstupuje řada proměnných,“ říká klimatolog Richard Allen z Univerzity v Readingu. „Ale tento scénář by měl být důrazným signálem, že stav oceánských proudů musíme bedlivě sledovat.“
Jeho kolega Stefan Rahmstorf z Postupimské univerzity dodává, že konečný vývoj bude záviset na rovnováze mezi globálním oteplováním a chladicím efektem kolapsu proudění.
Van Westen proto důrazně varuje: „Kolaps AMOC by byl klimatickou katastrofou s dopady na celou civilizaci. Musíme udělat vše pro to, abychom mu zabránili.“
Ničivá středeční zemětřesení ve Venezuele, která prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová popsala jako nejhorší přírodní katastrofu v dějinách země, si vyžádala nejméně 1 700 lidských životů.
V souvislosti s přibližováním Ukrajiny k evropské integraci se jasně ukazují limity tradičního modelu rozšiřování Evropské unie. Otázka ukrajinské budoucnosti podle expertů webu National Interest již nepředstavuje pouze téma začlenění do unijních struktur, ale stala se klíčovým strategickým bodem. Současné evropské debaty o obraně, nezávislosti a ekonomice, které dříve působily odděleně, se nyní stále více propojují. Snahy o urychlení institucionální integrace, návrhy na postupné zapojení Ukrajiny do jednotného trhu i konzultace o transatlantické bezpečnosti odrážejí zásadní posun v evropském uvažování.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.
