Nová vědecká studie varuje před katastrofickými důsledky zhroucení Atlantické meridionální převratné cirkulace (AMOC) – klíčového oceánského proudění, které hraje zásadní roli v regulaci klimatu na severní polokouli. Pokud by tento systém selhal, části Evropy by se ponořily do extrémních mrazů, přičemž teploty by mohly klesnout až na –48 °C.
Studii zveřejnil tým vědců z nizozemské Univerzity v Utrechtu pod vedením klimatologa René van Westena. Pomocí moderního modelu simulovali, co by se stalo, pokud by se AMOC oslabil o 80 % v době, kdy bude globální teplota vyšší o 2 °C oproti předindustriální éře – což je hodnota, ke které se planeta blíží (aktuálně jsme na +1,2 °C).
Zatímco většina debat o klimatických změnách se soustředí na globální oteplování, studie varuje, že důsledkem kolapsu AMOC by naopak mohlo dojít k prudkému ochlazení – zejména v Evropě.
V Londýně by mohly zimní teploty klesat až na –19 °C, v norském Oslu by padaly až k –48 °C,
a v některých oblastech by půl roku teploty nevystoupaly nad nulu. „To, co jsme našli, zásadně mění pohled na budoucnost klimatu,“ říká van Westen. „Nyní se připravujeme hlavně na oteplování, ale může nás zasáhnout i extrémní chlad.“
Ochladnutí by bylo umocněno masivním rozšířením mořského ledu až k pobřeží Nizozemska, Velké Británie a Skandinávie. Led by odrážel sluneční paprsky zpět do vesmíru a dále snižoval teplotu.
Tento drastický posun by navíc narušil atmosférickou cirkulaci – posílil by tryskové proudění a přinesl častější a silnější bouře do severozápadní Evropy.
Ačkoli by se mohlo zdát, že chlad je v době klimatické krize vítaným úlevou, vědci varují: Evropa není na takové mrazy připravena.
Zemědělství by čelilo zkáze, infrastruktura by kolabovala a každodenní život by se dramaticky změnil. Současně by přetrvávaly extrémní letní vlny veder, což by ještě zvyšovalo tlak na společnosti i ekosystémy.
Zatímco Evropa by mrzla, Spojené státy by podle modelu nadále čelily oteplování – zejména na jihu. Ještě hůře by byla postižena jižní polokoule, kde by kolaps AMOC způsobil ještě prudší nárůst teplot.
Zejména na severovýchodním pobřeží USA by došlo k výraznému zvýšení hladiny moře – v důsledku přerušení oběhu vody a slábnutí AMOC, které už dnes přispívá k častějším záplavám.
Studie, publikovaná v prestižním časopise Geophysical Research Letters, pracuje s jedním konkrétním modelem, a odborníci zdůrazňují, že výsledky je třeba brát jako varovný scénář, nikoli jako jistou předpověď.
„Je velmi těžké přesně určit, jak se bude klima vyvíjet, protože do hry vstupuje řada proměnných,“ říká klimatolog Richard Allen z Univerzity v Readingu. „Ale tento scénář by měl být důrazným signálem, že stav oceánských proudů musíme bedlivě sledovat.“
Jeho kolega Stefan Rahmstorf z Postupimské univerzity dodává, že konečný vývoj bude záviset na rovnováze mezi globálním oteplováním a chladicím efektem kolapsu proudění.
Van Westen proto důrazně varuje: „Kolaps AMOC by byl klimatickou katastrofou s dopady na celou civilizaci. Musíme udělat vše pro to, abychom mu zabránili.“
Silné zemětřesení o síle 8,8 magnituda, které zasáhlo východní pobřeží Ruska, vyvolalo tsunami, jež ohrožuje nejen Kamčatku, ale i Havaj a Japonsko. Přestože první vlny byly malé, hrozí další. Událost připomněla ničivou sílu podobných katastrof – od tsunami v Indickém oceánu 2004, přes Fukušimu 2011, až po megatsunami na Aljašce a tragédii na Kamčatce roku 1952.
V nadcházejících hodinách se očekává, že Markézské ostrovy ve Francouzské Polynésii zasáhnou vlny tsunami, jejichž výška bude dosahovat až 4 metrů. Podle místních úřadů se první vlny objeví kolem 1 hodiny ráno místního času a budou mít výšku od 1,10 metru do 4 metrů. Nejvíce zasaženy budou ostrovy Nuku Hiva, Ua Huka a Hiva Oa v Markézském souostroví.
Prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Rusko musí souhlasit s příměřím na Ukrajině do 8. srpna, jinak hrozí sankce. Tento termín zkrátil během své návštěvy v Evropě, přičemž původně stanovil lhůtu 50 dnů.
Silné zemětřesení o síle 8,8 stupně, které zasáhlo vzdálené východní pobřeží Ruska, vyvolalo vlny tsunami, jež dorazily do států v oblasti Tichého oceánu, Havaje a na západní pobřeží Spojených států. Tento otřes je podle seismologů šestým nejsilnějším zemětřesením v historii, přesto si zatím nevyžádal žádné ztráty na životech ani zraněné.
V úterý ráno došlo k ruskému raketovému útoku na porodnici v Kamianske na východní Ukrajině. Mezi oběťmi byla 23letá Diana Koshyk, která byla sedm měsíců těhotná. Diana, která dlouho usilovala o dítě a prodělala několik potratů, byla nadšená, když zjistila, že čeká dítě. Proto se rozhodla porodit v nemocnici, kterou považovala za nejbezpečnější místo pro sebe i pro svou nenarozenou holčičku.
Japonská meteorologická agentura oznámila, že tsunami vlny již dosáhly některých částí japonského pobřeží, včetně prefektur Fukushima, Miyagi a Iwate. Podle údajů na živé mapě agentury se očekává, že výška vln může dosáhnout až 3 metry.
Tsunami vlny začaly zasahovat pobřeží USA, přičemž první vlny již dorazily k Havajským ostrovům, informuje Národní oceánická a atmosférická správa (NOAA). V oblasti Haleiwa na severním pobřeží ostrova Oahu byla zaznamenána hladina vody přes 1,2 metru. Očekává se, že hladina vody bude kolísat, jak budou přicházet další vlny.
Ruský distrikt Severo-Kurilsk, nacházející se na jižním cípu Kamčatky, vyhlásil stav nouze po silném zemětřesení a následném tsunami, které zasáhlo tuto oblast. Podle médií magnituda zemětřesení dosáhla 8,8 stupně a otřesy byly cítit v širokém okolí.
Silné zemětřesení o síle 8,8 stupně, které zasáhlo vzdálené východní pobřeží Ruska, vyvolalo vlny tsunami, jež ohrožují oblasti v Tichém oceánu, Havaj a západní pobřeží Spojených států. Tento otřes je podle seismologů šestým nejsilnějším zemětřesením v historii.
Velká Británie se chystá na velkolepou rozlučku s legendárním Ozzym Osbournem, která proběhne zítra v jeho rodném Birminghamu. Ulicí v centru města povede průvod k uctění památky slavného zpěváka, informovala britská BBC.
Srpen začne už v pátek a mnoho lidí si od osmého kalendářního měsíce nepochybně slibuje návrat pravého léta. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se nic takového neočekává.
Dva dny už měli lidé z okolí zesnulého Jiřího Krampola na to, aby promysleli, jak to bude s posledním rozloučením. Sám herec měl jistou představu o tom, jak by smuteční obřad mohl vypadat. Otázkou však zůstává, kdo by se pořádání pohřbu měl ujmout.
