Nová vědecká studie varuje před katastrofickými důsledky zhroucení Atlantické meridionální převratné cirkulace (AMOC) – klíčového oceánského proudění, které hraje zásadní roli v regulaci klimatu na severní polokouli. Pokud by tento systém selhal, části Evropy by se ponořily do extrémních mrazů, přičemž teploty by mohly klesnout až na –48 °C.
Studii zveřejnil tým vědců z nizozemské Univerzity v Utrechtu pod vedením klimatologa René van Westena. Pomocí moderního modelu simulovali, co by se stalo, pokud by se AMOC oslabil o 80 % v době, kdy bude globální teplota vyšší o 2 °C oproti předindustriální éře – což je hodnota, ke které se planeta blíží (aktuálně jsme na +1,2 °C).
Zatímco většina debat o klimatických změnách se soustředí na globální oteplování, studie varuje, že důsledkem kolapsu AMOC by naopak mohlo dojít k prudkému ochlazení – zejména v Evropě.
V Londýně by mohly zimní teploty klesat až na –19 °C, v norském Oslu by padaly až k –48 °C,
a v některých oblastech by půl roku teploty nevystoupaly nad nulu. „To, co jsme našli, zásadně mění pohled na budoucnost klimatu,“ říká van Westen. „Nyní se připravujeme hlavně na oteplování, ale může nás zasáhnout i extrémní chlad.“
Ochladnutí by bylo umocněno masivním rozšířením mořského ledu až k pobřeží Nizozemska, Velké Británie a Skandinávie. Led by odrážel sluneční paprsky zpět do vesmíru a dále snižoval teplotu.
Tento drastický posun by navíc narušil atmosférickou cirkulaci – posílil by tryskové proudění a přinesl častější a silnější bouře do severozápadní Evropy.
Ačkoli by se mohlo zdát, že chlad je v době klimatické krize vítaným úlevou, vědci varují: Evropa není na takové mrazy připravena.
Zemědělství by čelilo zkáze, infrastruktura by kolabovala a každodenní život by se dramaticky změnil. Současně by přetrvávaly extrémní letní vlny veder, což by ještě zvyšovalo tlak na společnosti i ekosystémy.
Zatímco Evropa by mrzla, Spojené státy by podle modelu nadále čelily oteplování – zejména na jihu. Ještě hůře by byla postižena jižní polokoule, kde by kolaps AMOC způsobil ještě prudší nárůst teplot.
Zejména na severovýchodním pobřeží USA by došlo k výraznému zvýšení hladiny moře – v důsledku přerušení oběhu vody a slábnutí AMOC, které už dnes přispívá k častějším záplavám.
Studie, publikovaná v prestižním časopise Geophysical Research Letters, pracuje s jedním konkrétním modelem, a odborníci zdůrazňují, že výsledky je třeba brát jako varovný scénář, nikoli jako jistou předpověď.
„Je velmi těžké přesně určit, jak se bude klima vyvíjet, protože do hry vstupuje řada proměnných,“ říká klimatolog Richard Allen z Univerzity v Readingu. „Ale tento scénář by měl být důrazným signálem, že stav oceánských proudů musíme bedlivě sledovat.“
Jeho kolega Stefan Rahmstorf z Postupimské univerzity dodává, že konečný vývoj bude záviset na rovnováze mezi globálním oteplováním a chladicím efektem kolapsu proudění.
Van Westen proto důrazně varuje: „Kolaps AMOC by byl klimatickou katastrofou s dopady na celou civilizaci. Musíme udělat vše pro to, abychom mu zabránili.“
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
