Co může způsobit kolaps počasí? Vědci popsali, jaká katastrofa hrozí Evropě

Studii zveřejnil tým vědců z nizozemské Univerzity v Utrechtu pod vedením klimatologa René van Westena. Pomocí moderního modelu simulovali, co by se stalo, pokud by se AMOC oslabil o 80 % v době, kdy bude globální teplota vyšší o 2 °C oproti předindustriální éře – což je hodnota, ke které se planeta blíží (aktuálně jsme na +1,2 °C).

Zatímco většina debat o klimatických změnách se soustředí na globální oteplování, studie varuje, že důsledkem kolapsu AMOC by naopak mohlo dojít k prudkému ochlazení – zejména v Evropě.

V Londýně by mohly zimní teploty klesat až na –19 °C, v norském Oslu by padaly až k –48 °C,
a v některých oblastech by půl roku teploty nevystoupaly nad nulu. „To, co jsme našli, zásadně mění pohled na budoucnost klimatu,“ říká van Westen. „Nyní se připravujeme hlavně na oteplování, ale může nás zasáhnout i extrémní chlad.“

Ochladnutí by bylo umocněno masivním rozšířením mořského ledu až k pobřeží Nizozemska, Velké Británie a Skandinávie. Led by odrážel sluneční paprsky zpět do vesmíru a dále snižoval teplotu.

Tento drastický posun by navíc narušil atmosférickou cirkulaci – posílil by tryskové proudění a přinesl častější a silnější bouře do severozápadní Evropy.

Ačkoli by se mohlo zdát, že chlad je v době klimatické krize vítaným úlevou, vědci varují: Evropa není na takové mrazy připravena.

Zemědělství by čelilo zkáze, infrastruktura by kolabovala a každodenní život by se dramaticky změnil. Současně by přetrvávaly extrémní letní vlny veder, což by ještě zvyšovalo tlak na společnosti i ekosystémy.

Zatímco Evropa by mrzla, Spojené státy by podle modelu nadále čelily oteplování – zejména na jihu. Ještě hůře by byla postižena jižní polokoule, kde by kolaps AMOC způsobil ještě prudší nárůst teplot.

Zejména na severovýchodním pobřeží USA by došlo k výraznému zvýšení hladiny moře – v důsledku přerušení oběhu vody a slábnutí AMOC, které už dnes přispívá k častějším záplavám.

Studie, publikovaná v prestižním časopise Geophysical Research Letters, pracuje s jedním konkrétním modelem, a odborníci zdůrazňují, že výsledky je třeba brát jako varovný scénář, nikoli jako jistou předpověď.

„Je velmi těžké přesně určit, jak se bude klima vyvíjet, protože do hry vstupuje řada proměnných,“ říká klimatolog Richard Allen z Univerzity v Readingu. „Ale tento scénář by měl být důrazným signálem, že stav oceánských proudů musíme bedlivě sledovat.“

Jeho kolega Stefan Rahmstorf z Postupimské univerzity dodává, že konečný vývoj bude záviset na rovnováze mezi globálním oteplováním a chladicím efektem kolapsu proudění.

Van Westen proto důrazně varuje: „Kolaps AMOC by byl klimatickou katastrofou s dopady na celou civilizaci. Musíme udělat vše pro to, abychom mu zabránili.“