Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Netanjahu, který dorazil do amerického hlavního města při příležitosti pohřbu jednoho ze svých klíčových podporovatelů v Kongresu, senátora Lindseyho Grahama, se přitom snažil demonstrativně upevnit pozici nejbližšího spojence Bílého domu. Bílý dům dal však najevo, že o přílišnou mediální pozornost po boku izraelského lídra nestojí.
Na americké straně převládá rozčarování z nákladného a vleklého konfliktu na Blízkém východě, jehož dosavadní bilance zahrnuje desítky miliard dolarů, růst cen pohonných hmot, inflační tlaky i ztráty na životech amerických vojáků. Místo obvyklých tiskových konferencí byl izraelský premiér uveden do prezidentského sídla postranním vchodem a samotné rozhovory proběhly bez přítomnosti novinářů a s minimálním následným informováním veřejnosti.
Napětí mezi oběma lídry se projevilo ještě před samotným začátkem oficiálního jednání. Trumpa popudily zprávy izraelské strany o tom, že mu Netanjahu hodlá předložit nové zpravodajské poznatky týkající se hluboce zakopaného íránského jaderného zařízení v oblasti Pickaxe Mountain. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News tyto informace zlehčil a odmítl představu, že by potřeboval od izraelského premiéra instruovat, přičemž naznačil, že se ho Tel Aviv snaží zatáhnout do dlouhodobého konfliktu.
Vztahy dále zkomplikoval rezolutní postoj Washingtonu k plánovanému prodeji stíhacích letounů F-35 Turecku. Donald Trump rázně odmítl námitky ze strany Izraele a varoval Netanjahua před snahami ovlivňovat americká rozhodnutí v oblasti obchodu s vojenskou technikou. Navíc veřejně ocenil tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, přičemž poznamenal, že Turecko sice není velkým příznivcem Izraele, ale pro americké zájmy funguje spolehlivě.
Navzdory chladnému přijetí ve Washingtonu potřebuje Netanjahu udržet zdání vřelých vztahů s americkým prezidentem z důvodu domácí politické situace. Před nadcházejícími podzimními volbami v Izraeli totiž premiér v průzkumech veřejného mínění zaostává za svým rivalem Davidem Eisenkotem. Americký prezident těší v Izraeli stále vysoké popularitě, a tak Netanjahu bezprostředně po schůzce zveřejnil videoposelství, ve kterém jednání označil za jedno z nejlepších vůbec, aniž by však uvedl konkrétní detaily.
Netanjahuův cíl dosáhnout obnovení rozsáhlých vojenských operací proti Íránu se střetává se změnou strategie na americké straně. Bílý dům nečekaně pozastavil některé plánované vojenské akce, k čemuž ho vedlo několik zásadních faktorů. Mezi ně patří pokrok v diplomacii zprostředkované Ománem ohledně průjezdu Hormuzským průlivem, varování vojenských velitelů před vyčerpáváním zásob zachytávacích raket i rostoucí ceny ropy způsobené útoky na přepravní trasy v Rudém moři.
Izraelský premiér neodcházel do Washingtonu pouze s požadavky týkajícími se Íránu, ale také s úsilím získat podporu pro přítomnost izraelských jednotek v Libanonu. Izrael podmiňuje stažení svých sil úplnou demontáží vojenské infrastruktury hnutí Hizballáh. Vyjednávací pozici však oslabují předchozí neshody, kdy americká administrativa naléhala na deeskalaci operací na libanonském území.
Současný vývoj ukazuje, že Netanjahuova schopnost využívat nepředvídatelnosti americké politiky ve svůj prospěch se výrazně snížila. Krok jako vynechání Izraele z rozhovorů s Íránem, prodej stíhaček Turecku nebo úvahy o jaderné dohodě se Saúdskou Arábií jdou přímo proti dlouhodobým zájmům Tel Avivu. Izraelská politika se tak dostává do pozice, kdy musí čelit nepředvídatelným krokům svého nejvýznamnějšího spojence.
Určitou naději pro Netanjahuovy záměry však paradoxně představuje postup samotného Teheránu. Írán odmítl návrhy na sdílenou správu Hormuzského průlivu a přes pozastavení amerických operací pokračoval v útocích na cíle spojené se západními zájmy v regionu. Pokud bude Írán vnímat zdrženlivost Washingtonu jako slabost a vyhrotí situaci v oblasti, může to nakonec vést k obnovení přímé americké vojenské angažovanosti, o kterou izraelský premiér dlouhodobě usiluje.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.
Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.
Iránské Islámské revoluční gardy oznámily zásah dvou ropných tankerů, které se za doprovodu amerického letectva pokusily proplout Hormuzským průlivem. Podle teheránských úřadů plavidla využila neohlášenou trasu, pročež byla po úderu donucena zastavit, zatímco další čtyři tankery v reakci na to změnily kurz. Strategická námořní cesta zůstává kvůli pokračujícím bojům téměř uzavřena, což obnovilo napětí v celém regionu.
Nejhorší stav za čtyři roky očekávají odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v následujících dnech. Aktuální tropická epizoda podle nich přispěje k dalšímu prohloubení hydrologického sucha v republice.
Exprezident Miloš Zeman využil dobrého počasí a během dovolené vyrazil na legendární žlutý člun. Češi se tak opět dočkali scény, kterou si dobře pamatují z let, kdy Zeman seděl na Pražském hradě.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností.