Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Netanjahu, který dorazil do amerického hlavního města při příležitosti pohřbu jednoho ze svých klíčových podporovatelů v Kongresu, senátora Lindseyho Grahama, se přitom snažil demonstrativně upevnit pozici nejbližšího spojence Bílého domu. Bílý dům dal však najevo, že o přílišnou mediální pozornost po boku izraelského lídra nestojí.
Na americké straně převládá rozčarování z nákladného a vleklého konfliktu na Blízkém východě, jehož dosavadní bilance zahrnuje desítky miliard dolarů, růst cen pohonných hmot, inflační tlaky i ztráty na životech amerických vojáků. Místo obvyklých tiskových konferencí byl izraelský premiér uveden do prezidentského sídla postranním vchodem a samotné rozhovory proběhly bez přítomnosti novinářů a s minimálním následným informováním veřejnosti.
Napětí mezi oběma lídry se projevilo ještě před samotným začátkem oficiálního jednání. Trumpa popudily zprávy izraelské strany o tom, že mu Netanjahu hodlá předložit nové zpravodajské poznatky týkající se hluboce zakopaného íránského jaderného zařízení v oblasti Pickaxe Mountain. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News tyto informace zlehčil a odmítl představu, že by potřeboval od izraelského premiéra instruovat, přičemž naznačil, že se ho Tel Aviv snaží zatáhnout do dlouhodobého konfliktu.
Vztahy dále zkomplikoval rezolutní postoj Washingtonu k plánovanému prodeji stíhacích letounů F-35 Turecku. Donald Trump rázně odmítl námitky ze strany Izraele a varoval Netanjahua před snahami ovlivňovat americká rozhodnutí v oblasti obchodu s vojenskou technikou. Navíc veřejně ocenil tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana, přičemž poznamenal, že Turecko sice není velkým příznivcem Izraele, ale pro americké zájmy funguje spolehlivě.
Navzdory chladnému přijetí ve Washingtonu potřebuje Netanjahu udržet zdání vřelých vztahů s americkým prezidentem z důvodu domácí politické situace. Před nadcházejícími podzimními volbami v Izraeli totiž premiér v průzkumech veřejného mínění zaostává za svým rivalem Davidem Eisenkotem. Americký prezident těší v Izraeli stále vysoké popularitě, a tak Netanjahu bezprostředně po schůzce zveřejnil videoposelství, ve kterém jednání označil za jedno z nejlepších vůbec, aniž by však uvedl konkrétní detaily.
Netanjahuův cíl dosáhnout obnovení rozsáhlých vojenských operací proti Íránu se střetává se změnou strategie na americké straně. Bílý dům nečekaně pozastavil některé plánované vojenské akce, k čemuž ho vedlo několik zásadních faktorů. Mezi ně patří pokrok v diplomacii zprostředkované Ománem ohledně průjezdu Hormuzským průlivem, varování vojenských velitelů před vyčerpáváním zásob zachytávacích raket i rostoucí ceny ropy způsobené útoky na přepravní trasy v Rudém moři.
Izraelský premiér neodcházel do Washingtonu pouze s požadavky týkajícími se Íránu, ale také s úsilím získat podporu pro přítomnost izraelských jednotek v Libanonu. Izrael podmiňuje stažení svých sil úplnou demontáží vojenské infrastruktury hnutí Hizballáh. Vyjednávací pozici však oslabují předchozí neshody, kdy americká administrativa naléhala na deeskalaci operací na libanonském území.
Současný vývoj ukazuje, že Netanjahuova schopnost využívat nepředvídatelnosti americké politiky ve svůj prospěch se výrazně snížila. Krok jako vynechání Izraele z rozhovorů s Íránem, prodej stíhaček Turecku nebo úvahy o jaderné dohodě se Saúdskou Arábií jdou přímo proti dlouhodobým zájmům Tel Avivu. Izraelská politika se tak dostává do pozice, kdy musí čelit nepředvídatelným krokům svého nejvýznamnějšího spojence.
Určitou naději pro Netanjahuovy záměry však paradoxně představuje postup samotného Teheránu. Írán odmítl návrhy na sdílenou správu Hormuzského průlivu a přes pozastavení amerických operací pokračoval v útocích na cíle spojené se západními zájmy v regionu. Pokud bude Írán vnímat zdrženlivost Washingtonu jako slabost a vyhrotí situaci v oblasti, může to nakonec vést k obnovení přímé americké vojenské angažovanosti, o kterou izraelský premiér dlouhodobě usiluje.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.