Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Mezi účastníky programu patří i Elena Olenivská, která podle webu Kyiv Post svým křehkým zjevem na první pohled neodpovídá typické představě o frontovém zdravotníkovi. Její motivace ke vstupu do armády byla přitom hluboce osobní a tragická. K vojenskému letectvu a následně k záchranářům se připojila poté, co její snoubenec zahynul v březnu 2022 během bojů v Irpini. Přestože ji matka naléhavě přemlouvala k odjezdu do zahraničí, Elena se rozhodla zůstat a pomáhat přímo v oblastech bojů, protože po návratu do civilního prostředí v Černivcích cítila naprosté odcizení od běžného života.
Klíčovým momentem pro ni bylo setkání s Kateřinou Haluškou z dobrovolnického zdravotnického praporu Hospitaléři, který na Donbase působí již od roku 2014. Elena, která měla původní vzdělání v oboru urgentní medicíny, okamžitě přijala nabídku pracovat jako záchranářka v evakuačním týmu. Původně sice zvažovala vstup k útočné pěchotě, kde si představovala hrdinskou smrt v boji, ale nakonec si uvědomila, že smysluplnější a těžší cesta je zůstat naživu a zachraňovat ostatní. Od té doby prošla řadou nebezpečných úseků od Černihivské až po Záporožskou oblast, přičemž nejvýrazněji jí v paměti utkvěla její první rotace u Avdiivky.
Dalším záchranářem, který prošel nejtěžšími boji, je mladý Ivan s přezdívkou „Ivo“, který do služby u Státní pohraniční služby nastoupil v roce 2019 hned po dostudování zdravotnické školy. Inspirován svým strýcem, jenž bojoval na východě země, odmítl zůstat pouhým přihlížejícím a rozhodl se převzít odpovědnost za obranu vlasti. Během plnohodnotné invaze prošel osvobozováním Sum, charkovskou protiofenzívou i boji na linii Lyman-Kupjansk, až se nakonec dostal do sumsko-kurského sektoru. Zde vede evakuační tým, jehož úkolem je vytahovat zraněné vojáky z obrněných vozidel pod palbou a udržet je naživu během transportu na stabilizační body.
Pro Ivana bylo největší výzvou překonání strachu z profesního pochybení, protože ve válce může každá malá chyba zdravotníka stát někoho život. S hrdostí však prohlašuje, že díky profesionalitě jeho týmu mu během evakuací nezemřel v náručí ani jeden voják. Nejtěžší momenty pro něj představují chvíle, kdy se z vysílačky nebo armádních komunikačních skupin dozvídá o smrti svých spolubojovníků. V takových situacích se však záchranáři musí okamžitě zkoncentrovat, protože zármutek nesmí ohrozit pomoc těm vojákům, kteří ještě žijí a zranění teprve utrpěli.
Práci evakuačních týmů v poslední době dramaticky komplikuje masivní nasazení moderních ruských dronů, zejména těch, které jsou řízeny přes optická vlákna a jsou odolné vůči běžným systémům elektronického boje. Tyto bezpilotní letouny útočí hluboko za frontovou linií a dělají z evakuačních tras extrémně nebezpečná místa. Zdravotníci jsou kvůli tomu často nuceni transportovat zraněné na obrovské vzdálenosti pěšky nebo s využitím dálkově ovládaných robotických platforem. Útěk do Karpat pomohl Ivanovi najít ztracenou psychickou rovnováhu a naučil ho pracovat se stresem jako s trvalým partnerem, kterého nelze odstranit, ale lze s ním uzavřít příměří.
Své specifické zkušenosti z fronty sdílí také Serhij Žuravljov ze 44. mechanizované brigády, který byl mobilizován hned v první den ruské invaze, když zrovna odvážel svou rodinu do bezpečí na venkov. Své povinnosti plnil v Černihivské i Doněcké oblasti a následně byl nasazen během ukrajinské ofenzívy v ruské Kurské oblasti. Do tohoto sektoru dorazila jeho jednotka v momentě, kdy se střetávala s ustupujícími oddíly a na bojišti panoval chaos. Serhij vzpomíná, že situace byla tehdy nesmírně kritická, docházelo k velkým ztrátám a někteří ukrajinští důstojníci a spojaři tehdy padli do zajetí.
Nejsilnější psychický šok zažil Serhij v roce 2023 během svého prvního intenzivního bojového nasazení v rámci protiofenzívy, kdy na jeho stanoviště začaly proudit masivní vlny raněných. Kvůli neustálému ostřelování a vypjaté situaci nebylo možné pomoci úplně všem, přesto se zdravotníci snažili dělat maximum. V tomto období se Serhij poprvé setkal také se zraněnými ruskými zajatci. Musel tehdy řešit složité morální dilema, když ošetřoval nepřátelského vojáka se zlomenýma nohama. Věděl, že jde o nepřítele, ale jako zdravotník cítil povinnost pomoci, a navíc si uvědomoval, že tito zajatci jsou klíčoví pro budoucí výměny za zajaté ukrajinské vojáky.
Ošetřování nepřátel s sebou neslo i praktické komplikace, jelikož zdravotnický materiál na frontě je velmi vzácný a drahý. Serhij musel použít špičkové vybavení ze svých vlastních zásob, které si původně šetřil pro záchranu svých vlastních spolubojovníků. Vedle těchto situací ho hluboce zasáhly i momenty, kdy dělostřelecký granát zasáhl pozorovací stanoviště v době, kdy si šel zrovna odpočinout. Při tomto útoku zahynuli dva jeho blízcí kamarádi, z nichž jeden se teprve nedávno stal otcem. Neustálé napětí z neznáma, strach ze ztráty radiového spojení s předními liniemi a všudypřítomná odpovědnost za lidské životy zanechaly na všech medicích hluboké stopy.
Právě proto měl pobyt v horách pod záštitou nadace Repower pro unavené zdravotníky tak obrovský význam. Serhij popisuje, že při výstupech na karpatské vrcholy sice zažíval značnou fyzickou námahu, ale poprvé po dlouhé době cítil naprostou psychickou úlevu. V civilním prostředí s nulovou odpovědností mohl jeho mozek konečně odpočívat, což bylo v ostrém kontrastu s tíživou atmosférou v bojové zóně. Podobně to vnímá i Elena, pro kterou proces hojení nespočívá v klasických psychologických cvičeních, ale v otevřeném dialogu s lidmi, kteří si prošli stejným válečným peklem a mohou sdílet své vlastní reálné zkušenosti s překonáváním traumat.
Vyšetřování pátečního kolapsu letecké dopravy v USA ukazuje, že ho doopravdy způsobila zastaralá infrastruktura, na kterou se ve Státech stále spoléhá. Problémy se nejprve objevily na jednom místě, ale postupem času se rozšířily do většiny center řízení letového provozu v zemi.
V USA se připravují na vydání nových memoárů bývalého prezidenta Joea Bidena. Pro Evropany jsou zajímavé především jeho postřehy ohledně hlavních postav stále probíhající války na Ukrajině. Biden v knize odhalil, co si myslí o Volodymyru Zelenském i Vladimiru Putinovi.
Američtí vyjednavači se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO. Novinářům to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, informuje deník Kyiv Post.
Po Polsku se další evropská země rozhodla významně omezit vojenskou pomoc napadené Ukrajině. Bulharští představitelé v sobotu oznámili, že končí s finančními příspěvky na nákupy zbraní i dodávkami zbraní a munice z vlastních skladů.
Příjemné podzimní počasí, které panovalo o víkendu, se do nadcházejícího týdne nepřenese. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) má v následujících dnech pršet. Navzdory tomu ale mohou nejvyšší teploty vystoupat na nadprůměrných 14 stupňů.
Italské regulační orgány udělily masivní pokutu americké technologické firmě Meta, protože přistupovala k fotkám uživatelů s přístroji s operačním systémem Android bez jejich výslovného souhlasu. Informovala o tom BBC. Meta má zaplatit 805 milionů eur.
Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.
Americký prezident Donald Trump, šéf Kremlu Vladimir Putin a čínský komunistický vůdce Si Ťin-pching se příští týden plánují setkat na okraj summitu v Číně. Uvedl to Bílý dům, informovala britská stanice BBC.
Zubní lékař Roman Šmucler se poprvé vyjádřil ke svému konci v čele České stomatologické komory. Podle svých slov dokončil misi, kterou neskromně považuje za úspěšnou. Šmucler rezignoval po diskuzi ohledně dalšího fungování komory.
Rusko si začíná diktovat podmínky, které bude leckdo považovat za nesplnitelné. Delegace vyslaná Kremlem měla na jednáních v Abú Zabí přednést návrhy ohrožující suverenitu dalších pěti evropských zemí. S odvoláním na své zdroje to tvrdí německý deník Bild.
Americký prezident Donald Trump se rovněž vyjádřil k pátečnímu přerušení leteckého provozu ve Spojených státech. Podle šéfa Bílého domu ho nezapříčinil kybernetický útok. Problém prý způsobila stará a rozbitá infrastruktura, na kterou se v letecké dopravě v USA stále spoléhá.
PPL letos očekává dřívější začátek předvánoční nákupní horečky a její rozložení do několika silnějších vln už během listopadu. Více než třetina českých online nakupujících pořizuje zboží s předstihem, aby si rozložila výdaje. Významnou roli hrají také slevové akce, kterým zákazníci navzdory debatám o „falešných slevách“ ve velké míře věří. Podle průzkumu E-Commerce Trends Report 2026 důvěřuje sezónním nabídkám a cenovým akcím alespoň částečně 86 % českých online nakupujících.