Papež František, hlava katolické církve respektovaná daleko za hranicemi náboženské komunity, zemřel ve věku 88 let. Vatikán podle webu The Guardian oznámil jeho smrt v pondělí 21. dubna 2025 v 7:35 ráno, kdy se podle slov kardinála Kevina Farrella „biskup Říma, František, navrátil do Otcova domu“. Jeho úmrtím začíná období celosvětového smutku a příprav na konkláve, které rozhodne o jeho nástupci.
František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, trpěl chronickým plicním onemocněním, přičemž část jedné plíce mu byla odstraněna již v mládí. Letos 14. února byl hospitalizován kvůli vážné respirační krizi, která přerostla v oboustranný zápal plic. V nemocnici Gemelli strávil 38 dní, což byla jeho nejdelší hospitalizace během dvanáctiletého pontifikátu.
Papežem byl zvolen v březnu 2013 jako 267. hlava katolické církve a ihned naznačil odlišný přístup: místo papamobilu zvolil autobus a než se přestěhoval do vatikánského ubytování Casa Santa Marta, sám zaplatil účet v hotelu. Symbolicky se vzdal luxusních papežských apartmánů a hned při prvním veřejném vystoupení prohlásil, že chce „chudou církev pro chudé“.
Svou pozornost zaměřoval na nerovnost, chudobu, klima a sociální spravedlnost. Ve své encyklice „Laudato si’“ varoval před devastací planety a požadoval, aby nejbohatší národy světa splatily svůj „tíživý sociální dluh“ vůči chudým. Neúnavně obhajoval práva uprchlíků, chudých, vězňů i obětí moderního otroctví.
Papež František také čelil jedné z největších výzev katolické církve – skandálům kolem sexuálního zneužívání. Zpočátku byl kritizován za nedostatečné kroky, v roce 2019 ale do Říma svolal biskupy z celého světa a zavedl pravidla, která přikazují hlásit zneužívání církevním autoritám a chránit oznamovatele.
Na mezinárodní scéně se stal symbolem míru a porozumění. Ostře odmítl spojování islámu s násilím a apeloval na rozlišování mezi náboženstvím a fanatismem. S empatií mluvil i o sexualitě, roli žen a rodině, přičemž si zachoval věrnost tradičnímu katolickému učení o manželství a potratech.
V roce 2016 šokoval svět, když na dotaz ohledně homosexuálních kněží pronesl: „Kdo jsem já, abych soudil?“ Jeho lidskost a pokora mu vynesly oblibu napříč kontinenty. Během zahraničních cest vítaly papeže davy, někdy čítající i miliony lidí, a mezi mladými lidmi se těšil mimořádné popularitě.
Navzdory zdravotním potížím zůstával aktivní až do posledních měsíců. V roce 2021 podstoupil chirurgické odstranění části tlustého střeva a následně i další zákroky. Ještě v září loňského roku absolvoval náročnou cestu do jihovýchodní Asie.
Papež František již dříve oznámil, že si přeje být pohřben v bazilice Santa Maria Maggiore, která mu byla duchovním domovem, na rozdíl od většiny papežů, kteří spočinuli v kryptách baziliky sv. Petra.
V příštích dnech se sejde kardinálské kolégium, aby svolalo konkláve, které během 15 až 20 dnů zvolí nového papeže. Otázkou zůstává, zda nový Svatý otec naváže na reformní směr Františkova pontifikátu, který zdůrazňoval otevřenost, solidaritu a službu nejzranitelnějším.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.
Když loď MV Hondius vyplouvala 1. dubna z nejjižnějšího města světa, argentinské Ushuaii, obloha nad Ohňovou zemí se projasnila a osvětlila čerstvý sníh na vrcholcích hor. Na palubu polárního plavidla nastoupilo 88 cestujících a 61 členů posádky celkem 23 národností. Před sebou měli pětatřicetidenní „atlantickou expedici“, která je měla zavést přes odlehlé ostrovy až na Kapverdy.
Současný ozbrojený střet v Íránu zasahuje evropské hospodářství nebývalou silou a otřásá jeho finanční stabilitou. Prudké zdražování fosilních paliv vyčerpává rozpočet Evropské unie obrovským tempem, přičemž náklady na zvládnutí situace dosahují stovek milionů eur každým dnem. Napětí navíc stupňuje postoj Bílého domu, který zvažuje časově neomezenou izolaci íránského režimu, což by pro světovou energetiku znamenalo další hluboký propad.
Vztah mezi izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který byl dlouhou dobu prezentován jako nerozbitné spojenectví dvou populistických lídrů, prochází hlubokou krizí. Ačkoliv se Netanjahu snaží v médiích vyvolat dojem „plné koordinace“ a tvrdí, že s Trumpem hovoří téměř denně, realita v zákulisí podle analytiků webu The Guarian vypadá mnohem dramatičtěji.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus vydal mimořádné prohlášení adresované obyvatelům ostrova Tenerife. Snaží se tak uklidnit veřejnost před nedělním ranním zakotvením výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě vypukla nákaza hantavirem. Šéf WHO zdůraznil, že riziko pro místní obyvatele je velmi nízké a situace se nijak nepodobá pandemii covidu.
Ruský prezident Vladimir Putin využil tradiční vojenskou přehlídku ke Dni vítězství v Moskvě k vyslání ostrého vzkazu celému světu. Stalo se tak jen několik hodin poté, co americký prezident Donald Trump oznámil dosažení třídenního příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Putin ve svém projevu na Rudém náměstí dal jasně najevo, že navzdory snahám o klid zbraní nehodlá ve svých válečných cílech polevit.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že zvažuje přesun části amerických jednotek z Německa do Polska. Toto vyjádření přichází v době, kdy se Pentagon připravuje na stažení přibližně 5 000 vojáků z německých základen, k čemuž má dojít v průběhu nadcházejícího roku. Trump na dotaz novinářů uvedl, že Polsko o takový krok stojí a že on sám má s polským prezidentem velmi dobré vztahy, což tuto možnost činí reálnou.
Spojené státy americké v současné době očekávají reakci Íránu na návrh prozatímní dohody, která by měla ukončit konflikt na Blízkém východě. Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své návštěvy Říma vyjádřil naději, že Teherán přijde se seriózní nabídkou, která by umožnila zahájit skutečný proces vyjednávání. Také prezident Donald Trump potvrdil, že očekává vyjádření íránské strany ve velmi krátké době.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.