Papež František, hlava katolické církve respektovaná daleko za hranicemi náboženské komunity, zemřel ve věku 88 let. Vatikán podle webu The Guardian oznámil jeho smrt v pondělí 21. dubna 2025 v 7:35 ráno, kdy se podle slov kardinála Kevina Farrella „biskup Říma, František, navrátil do Otcova domu“. Jeho úmrtím začíná období celosvětového smutku a příprav na konkláve, které rozhodne o jeho nástupci.
František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, trpěl chronickým plicním onemocněním, přičemž část jedné plíce mu byla odstraněna již v mládí. Letos 14. února byl hospitalizován kvůli vážné respirační krizi, která přerostla v oboustranný zápal plic. V nemocnici Gemelli strávil 38 dní, což byla jeho nejdelší hospitalizace během dvanáctiletého pontifikátu.
Papežem byl zvolen v březnu 2013 jako 267. hlava katolické církve a ihned naznačil odlišný přístup: místo papamobilu zvolil autobus a než se přestěhoval do vatikánského ubytování Casa Santa Marta, sám zaplatil účet v hotelu. Symbolicky se vzdal luxusních papežských apartmánů a hned při prvním veřejném vystoupení prohlásil, že chce „chudou církev pro chudé“.
Svou pozornost zaměřoval na nerovnost, chudobu, klima a sociální spravedlnost. Ve své encyklice „Laudato si’“ varoval před devastací planety a požadoval, aby nejbohatší národy světa splatily svůj „tíživý sociální dluh“ vůči chudým. Neúnavně obhajoval práva uprchlíků, chudých, vězňů i obětí moderního otroctví.
Papež František také čelil jedné z největších výzev katolické církve – skandálům kolem sexuálního zneužívání. Zpočátku byl kritizován za nedostatečné kroky, v roce 2019 ale do Říma svolal biskupy z celého světa a zavedl pravidla, která přikazují hlásit zneužívání církevním autoritám a chránit oznamovatele.
Na mezinárodní scéně se stal symbolem míru a porozumění. Ostře odmítl spojování islámu s násilím a apeloval na rozlišování mezi náboženstvím a fanatismem. S empatií mluvil i o sexualitě, roli žen a rodině, přičemž si zachoval věrnost tradičnímu katolickému učení o manželství a potratech.
V roce 2016 šokoval svět, když na dotaz ohledně homosexuálních kněží pronesl: „Kdo jsem já, abych soudil?“ Jeho lidskost a pokora mu vynesly oblibu napříč kontinenty. Během zahraničních cest vítaly papeže davy, někdy čítající i miliony lidí, a mezi mladými lidmi se těšil mimořádné popularitě.
Navzdory zdravotním potížím zůstával aktivní až do posledních měsíců. V roce 2021 podstoupil chirurgické odstranění části tlustého střeva a následně i další zákroky. Ještě v září loňského roku absolvoval náročnou cestu do jihovýchodní Asie.
Papež František již dříve oznámil, že si přeje být pohřben v bazilice Santa Maria Maggiore, která mu byla duchovním domovem, na rozdíl od většiny papežů, kteří spočinuli v kryptách baziliky sv. Petra.
V příštích dnech se sejde kardinálské kolégium, aby svolalo konkláve, které během 15 až 20 dnů zvolí nového papeže. Otázkou zůstává, zda nový Svatý otec naváže na reformní směr Františkova pontifikátu, který zdůrazňoval otevřenost, solidaritu a službu nejzranitelnějším.
Summit na Kypru měl být původně pracovní schůzkou zaměřenou na rozpočet, ale evropské lídry opět pohltila nečekaná krize. Namísto řešení praktických záležitostí se museli vyrovnávat s dalšími politickými otřesy, které ohrožují stabilitu transatlantických vztahů. Napětí mezi Bruselem a Washingtonem dosáhlo nového vrcholu, což vyvolává hluboké obavy o budoucí směřování obranné aliance.
Válka v Íránu se nezadržitelně blíží k šedesátidennímu limitu, který americké zákony stanovují pro vojenské operace bez výslovného souhlasu Kongresu. Podle takzvané Rezoluce o válečných pravomocech (War Powers Resolution), která vznikla po zkušenostech z Vietnamu, připadá tento kritický termín na 1. května. Prezident Donald Trump se však zatím nezdá být pod tlakem, aby o povolení zákonodárce žádal, a jeho administrativa dává jasně najevo, že se nenechá do žádných dohod dotlačit.
Představitelé Evropské unie začínají pracovat na konkrétním plánu, jak využít vzájemnou asistenční doložku v případě napadení členského státu. Tento krok přichází v době, kdy se transatlantická aliance NATO potýká s nejtěžší krizí ve své historii, mimo jiné kvůli zesilující kritice ze strany Donalda Trumpa. Bruselské úřady dostaly za úkol připravit detailní scénář, jakým způsobem by blok reagoval, pokud by byla tato klauzule aktivována.
Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropané musí začít bránit své vlastní zájmy, protože Spojené státy, Čína i Rusko jsou podle něj v současnosti naladěny proti nim. Během diskuse v Aténách s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem zdůraznil, že jde o jedinečný a kritický okamžik, kdy se zájmy těchto tří velmocí střetávají s evropskými. Podle Macrona je nyní ten správný čas, aby se Evropa konečně probudila a začala jednat se zdravým sebevědomím.
Globální ropná krize vyvolaná válkou v Íránu navždy změnila odvětví fosilních paliv. Podle Fatiha Birola, šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA), se země nyní odklánějí od těchto zdrojů, aby si zajistily energetickou bezpečnost.
Přes Česko o víkendu přejde studená fronta, za kterou se ochladí. Teploty ale neklesnou tak výrazně. Vyplývá to z předpovědi na první polovinu příštího týdne. Odpolední maxima budou téměř atakovat dvacítku.
Andrej Babiš dluží českým občanům 7,5 miliard Kč. Jde o peníze, které dle pravomocných rozsudků a nejrůznějších autorit a analýz získal nezákonně koncern Agrofert. Zemědělský fond však nyní oznámil, že většinu těchto prostředků neplánuje vymáhat a dokonce i to, že opět začne přidělovat evropské dotace koncernu Agrofert. Dochází tedy k hazardu s miliardy korun daňových poplatníků, čemuž se Piráti snaží zabránit, a proto rozšířili svoje trestní oznámení z února tohoto roku.
Americký prezident Donald Trump si nenechal líbit poučování ze strany prince Harryho, jenž na Ukrajině mluvil o tom, jaká by měla být role Spojených států amerických.
Je stále důležitější si dávat pozor na nejrůznější internetové podvodníky, ale občas není jednoduché se orientovat, kdo je kdo. Objevují se totiž stále nové praktiky. Policisté nyní varovali před další vlnou nebezpečných esemesek.
Předpovědím počasí momentálně dominuje změna, která se očekává uprostřed nadcházejícího dubnového víkendu. Zařídí ji studená fronta. Experti upozorňují, že pocitově bude v neděli ještě chladněji, než má ukazovat teploměr.
Velké kontroverze vzbuzuje záměr uspořádat v Praze koncert kontroverzního rappera Kanyeho Westa. Show by měla proběhnout v létě na dostihovém závodišti ve Velké Chuchli. Téma je z toho i v politických kruzích. Nejméně jeden politik už vyjádřil názor, že by se akce měla zrušit.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Spojenému království zavedením vysokých cel, pokud Londýn nezruší svou daň z digitálních služeb zaměřenou na velké americké technologické firmy. Trump v Oválné pracovně obvinil Británii, že se snaží na úkor amerických společností „snadno vydělat“, a varoval, že odveta bude pro Brity bolestivá.