Papež František, hlava katolické církve respektovaná daleko za hranicemi náboženské komunity, zemřel ve věku 88 let. Vatikán podle webu The Guardian oznámil jeho smrt v pondělí 21. dubna 2025 v 7:35 ráno, kdy se podle slov kardinála Kevina Farrella „biskup Říma, František, navrátil do Otcova domu“. Jeho úmrtím začíná období celosvětového smutku a příprav na konkláve, které rozhodne o jeho nástupci.
František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, trpěl chronickým plicním onemocněním, přičemž část jedné plíce mu byla odstraněna již v mládí. Letos 14. února byl hospitalizován kvůli vážné respirační krizi, která přerostla v oboustranný zápal plic. V nemocnici Gemelli strávil 38 dní, což byla jeho nejdelší hospitalizace během dvanáctiletého pontifikátu.
Papežem byl zvolen v březnu 2013 jako 267. hlava katolické církve a ihned naznačil odlišný přístup: místo papamobilu zvolil autobus a než se přestěhoval do vatikánského ubytování Casa Santa Marta, sám zaplatil účet v hotelu. Symbolicky se vzdal luxusních papežských apartmánů a hned při prvním veřejném vystoupení prohlásil, že chce „chudou církev pro chudé“.
Svou pozornost zaměřoval na nerovnost, chudobu, klima a sociální spravedlnost. Ve své encyklice „Laudato si’“ varoval před devastací planety a požadoval, aby nejbohatší národy světa splatily svůj „tíživý sociální dluh“ vůči chudým. Neúnavně obhajoval práva uprchlíků, chudých, vězňů i obětí moderního otroctví.
Papež František také čelil jedné z největších výzev katolické církve – skandálům kolem sexuálního zneužívání. Zpočátku byl kritizován za nedostatečné kroky, v roce 2019 ale do Říma svolal biskupy z celého světa a zavedl pravidla, která přikazují hlásit zneužívání církevním autoritám a chránit oznamovatele.
Na mezinárodní scéně se stal symbolem míru a porozumění. Ostře odmítl spojování islámu s násilím a apeloval na rozlišování mezi náboženstvím a fanatismem. S empatií mluvil i o sexualitě, roli žen a rodině, přičemž si zachoval věrnost tradičnímu katolickému učení o manželství a potratech.
V roce 2016 šokoval svět, když na dotaz ohledně homosexuálních kněží pronesl: „Kdo jsem já, abych soudil?“ Jeho lidskost a pokora mu vynesly oblibu napříč kontinenty. Během zahraničních cest vítaly papeže davy, někdy čítající i miliony lidí, a mezi mladými lidmi se těšil mimořádné popularitě.
Navzdory zdravotním potížím zůstával aktivní až do posledních měsíců. V roce 2021 podstoupil chirurgické odstranění části tlustého střeva a následně i další zákroky. Ještě v září loňského roku absolvoval náročnou cestu do jihovýchodní Asie.
Papež František již dříve oznámil, že si přeje být pohřben v bazilice Santa Maria Maggiore, která mu byla duchovním domovem, na rozdíl od většiny papežů, kteří spočinuli v kryptách baziliky sv. Petra.
V příštích dnech se sejde kardinálské kolégium, aby svolalo konkláve, které během 15 až 20 dnů zvolí nového papeže. Otázkou zůstává, zda nový Svatý otec naváže na reformní směr Františkova pontifikátu, který zdůrazňoval otevřenost, solidaritu a službu nejzranitelnějším.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.