Papež František, hlava katolické církve respektovaná daleko za hranicemi náboženské komunity, zemřel ve věku 88 let. Vatikán podle webu The Guardian oznámil jeho smrt v pondělí 21. dubna 2025 v 7:35 ráno, kdy se podle slov kardinála Kevina Farrella „biskup Říma, František, navrátil do Otcova domu“. Jeho úmrtím začíná období celosvětového smutku a příprav na konkláve, které rozhodne o jeho nástupci.
František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, trpěl chronickým plicním onemocněním, přičemž část jedné plíce mu byla odstraněna již v mládí. Letos 14. února byl hospitalizován kvůli vážné respirační krizi, která přerostla v oboustranný zápal plic. V nemocnici Gemelli strávil 38 dní, což byla jeho nejdelší hospitalizace během dvanáctiletého pontifikátu.
Papežem byl zvolen v březnu 2013 jako 267. hlava katolické církve a ihned naznačil odlišný přístup: místo papamobilu zvolil autobus a než se přestěhoval do vatikánského ubytování Casa Santa Marta, sám zaplatil účet v hotelu. Symbolicky se vzdal luxusních papežských apartmánů a hned při prvním veřejném vystoupení prohlásil, že chce „chudou církev pro chudé“.
Svou pozornost zaměřoval na nerovnost, chudobu, klima a sociální spravedlnost. Ve své encyklice „Laudato si’“ varoval před devastací planety a požadoval, aby nejbohatší národy světa splatily svůj „tíživý sociální dluh“ vůči chudým. Neúnavně obhajoval práva uprchlíků, chudých, vězňů i obětí moderního otroctví.
Papež František také čelil jedné z největších výzev katolické církve – skandálům kolem sexuálního zneužívání. Zpočátku byl kritizován za nedostatečné kroky, v roce 2019 ale do Říma svolal biskupy z celého světa a zavedl pravidla, která přikazují hlásit zneužívání církevním autoritám a chránit oznamovatele.
Na mezinárodní scéně se stal symbolem míru a porozumění. Ostře odmítl spojování islámu s násilím a apeloval na rozlišování mezi náboženstvím a fanatismem. S empatií mluvil i o sexualitě, roli žen a rodině, přičemž si zachoval věrnost tradičnímu katolickému učení o manželství a potratech.
V roce 2016 šokoval svět, když na dotaz ohledně homosexuálních kněží pronesl: „Kdo jsem já, abych soudil?“ Jeho lidskost a pokora mu vynesly oblibu napříč kontinenty. Během zahraničních cest vítaly papeže davy, někdy čítající i miliony lidí, a mezi mladými lidmi se těšil mimořádné popularitě.
Navzdory zdravotním potížím zůstával aktivní až do posledních měsíců. V roce 2021 podstoupil chirurgické odstranění části tlustého střeva a následně i další zákroky. Ještě v září loňského roku absolvoval náročnou cestu do jihovýchodní Asie.
Papež František již dříve oznámil, že si přeje být pohřben v bazilice Santa Maria Maggiore, která mu byla duchovním domovem, na rozdíl od většiny papežů, kteří spočinuli v kryptách baziliky sv. Petra.
V příštích dnech se sejde kardinálské kolégium, aby svolalo konkláve, které během 15 až 20 dnů zvolí nového papeže. Otázkou zůstává, zda nový Svatý otec naváže na reformní směr Františkova pontifikátu, který zdůrazňoval otevřenost, solidaritu a službu nejzranitelnějším.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.
Britská královna Camilla v ostře sledovaném projevu pronesla slova, která mohla na posluchače působit jako facka bývalému princi Andrewovi. Manželka krále Karla III. se totiž postavila za ženské oběti sexuálního násilí. Sama před časem přiznala, že byla během dospívání napadena ve vlaku.
Česko si dnes připomíná, jak se stalo členem NATO, z čehož plynou výhody i závazky. Proto se Američané rozhodli reagovat na podobu státního rozpočtu na letošní rok. Washingtonu se nelíbí nedostatečné obranné výdaje.
Tragická událost poznamenala armádní výcvik v Doupovských horách. Při cvičení došlo k úmrtí vojáka, které vyšetřuje Vojenská policie. Její kriminální služba pracuje s verzí, že si zesnulý příslušník armády vzal život sám.
Jedno vyjádření za druhým přichází od pondělního oznámení konce Ornelly Koktové v podcastu s Agátou Hanychovou. Zatím poslední slovo měla druhá jmenovaná, která nabídla svůj pohled na věc. Řešily se zejména peníze.
Americký generál Alex Grynkewich, velitel amerických sil v Evropě a vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), ve čtvrtek před senátním výborem pro ozbrojené složky potvrdil přesun vybraných systémů protivzdušné obrany z Evropy na Blízký východ. Tento strategický krok je přímou reakcí na eskalující válečný konflikt s Íránem. Podle generála byly tyto kapacity využity k posílení obrany některých spojenců v rámci NATO ve východním Středomoří.
Navzdory intenzivnímu bombardování a likvidaci desítek vysoce postavených představitelů režimu včetně nejvyššího duchovního vůdce se íránský vládní aparát nezhroutil. Podle informací amerických tajných služeb, které získala stanice CNN, nevykazuje Teherán ani po necelých dvou týdnech války žádné známky bezprostředního rozpadu. Režim si i přes citelné oslabení raketových kapacit nadále udržuje pevnou kontrolu nad mocenskými strukturami v zemi.
Modžtaba Chameneí, který nedávno stanul v čele Íránu, přerušil mlčení svým premiérovým oficiálním projevem. K veřejnosti však nepromluvil osobně; jeho slova přednesl hlasatel státní televize za doprovodu statických snímků. Tento neobvyklý formát jen přiživil dohady o tom, že nový vůdce mohl utrpět vážná zranění během úvodních fází současného válečného konfliktu.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.