Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na množící se zprávy o diplomatických aktivitách mezi Washingtonem a Moskvou oficiálně vyzval Donalda Trumpa k objasnění podrobností nového návrhu na příměří. Tato reakce přišla poté, co americký prezident v telefonickém rozhovoru s Vladimirem Putinem diskutoval o možnosti dočasného klidu zbraní, který by měl doprovázet nadcházející oslavy Dne vítězství v květnu.
Zelenskyj uvedl, že pověřil svůj tým, aby okamžitě kontaktoval Bílý dům a zjistil přesné parametry ruského návrhu na „krátkodobé příměří“. Podle ukrajinské hlavy státu musí Kyjev přesně vědět, o co se jedná. Zelenskyj na sociální síti X zdůraznil, že Ukrajina usiluje o skutečný konec války, nikoli o pouhé divadlo pro potřeby Kremlu.
Prvotní impuls k této diplomatické výměně vzešel od Donalda Trumpa, který se pochlubil „velmi dobrým“ telefonátem s Vladimirem Putinem. Americký prezident uvedl, že se svým ruským protějškem probral „trochu toho příměří“, které by mělo připomenout výročí konce druhé světové války. Kreml později potvrdil, že návrh vzešel z jeho strany a Trump jej podpořil.
Ruská strana ústy poradce Jurije Ušakova sdělila, že hovor mezi oběma státníky trval více než hodinu a půl. Podle Moskvy byl rozhovor veden v „přátelském, upřímném a věcném duchu“. Hlavním tématem byla právě oslava 9. května, kterou Rusko tradičně využívá k demonstraci své vojenské síly na Rudém náměstí, ačkoliv letos má být přehlídka kvůli probíhající invazi opět omezená.
Volodymyr Zelenskyj k tomuto návrhu zaujal velmi skeptický postoj. Prohlásil, že Ukrajina nemá zájem o příměří, které by zajistilo pouze „pár hodin bezpečnosti pro vojenskou přehlídku v Moskvě“. Podle něj Kyjev potřebuje dlouhodobý a spolehlivý klid zbraní, který bude doprovázen pevnými bezpečnostními zárukami, nikoliv dočasné gesto poplatné ruskému svátku.
Ukrajinský prezident připomněl, že podobný pokus o „třídenní příměří“ ke Dni vítězství učinil Putin již v loňském roce, avšak tehdy k němu ukrajinská strana nepřistoupila. Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina je připravena pracovat na míru v jakémkoli důstojném a efektivním formátu, ale ten musí směřovat k trvalému ukončení bojů a stabilitě pro všechny lidi.
V pozadí těchto diplomatických manévrů Zelenskyj zároveň informoval o rostoucí soběstačnosti ukrajinského zbrojního průmyslu. Uvedl, že země vyrábí u některých typů zbraní, zejména dronů a raket, přebytky až ve výši 50 procent. Tyto technologie a software nyní Ukrajina sdílí se svými partnery v Evropě, na Kavkaze, v Perském zálivu a na Blízkém východě.
Kyjev také předložil Spojeným státům rozsáhlý návrh na užší spolupráci v oblasti obranných systémů. Tato spolupráce se má týkat zbraní pro použití ve vzduchu, na souši i na moři. Zelenskyj tím vyslal jasný signál, že ačkoliv je otevřen diplomatickému jednání, Ukrajina se nadále intenzivně připravuje na obranu své suverenity vlastními prostředky.
Situaci dále komplikuje citlivá mezinárodní scéna. Zelenskyj v jednom ze svých prohlášení zmínil, že se na Ukrajinu obrátili spojenci s žádostí, aby neútočila na ruské ropné rafinerie. Důvodem je snaha zabránit další destabilizaci trhů v souvislosti s napětím na Blízkém východě. Tento tlak ze strany spojenců podtrhuje složitost současné situace, kdy se vojenské cíle Kyjeva střetávají s ekonomickými a politickými zájmy globálních hráčů.
Závěrem Zelenskyj zopakoval, že prioritou Ukrajiny zůstává spravedlivý mír. Zatímco Trump a Putin hovoří o symbolických gestech pro příští měsíc, ukrajinská diplomacie se snaží přetavit tyto nejasné sliby v konkrétní kroky, které by přinesly skutečnou bezpečnost, a ne jen dočasnou pauzu pro ruskou propagandu na Rudém náměstí.
Vztah mezi člověkem a jeho domácím mazlíčkem již dávno není vnímán pouze jako prosté soužití. Zvířata hrají v našich životech stále aktivnější roli a zásadně ovlivňují naši psychickou pohodu i celkové zdraví. Nejnovější studie Národní veterinární školy v Toulouse se zaměřila na to, jak hluboké je citové pouto francouzských majitelů k jejich psům a kočkám, a co toto spojení vypovídá o našem současném životním stylu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí na Kapitolu již druhému dni ostrých výslechů ze strany demokratických zákonodárců. Senátní výbor pro ozbrojené síly dostal vůbec první příležitost konfrontovat šéfa Pentagonu ohledně jeho vedení války s Íránem. Hegseth přichází do Senátu po včerejším maratonském, téměř šestihodinovém slyšení ve Sněmovně reprezentantů, které provázely bouřlivé emoce a vzájemné osočování.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na množící se zprávy o diplomatických aktivitách mezi Washingtonem a Moskvou oficiálně vyzval Donalda Trumpa k objasnění podrobností nového návrhu na příměří. Tato reakce přišla poté, co americký prezident v telefonickém rozhovoru s Vladimirem Putinem diskutoval o možnosti dočasného klidu zbraní, který by měl doprovázet nadcházející oslavy Dne vítězství v květnu.
Ekonomický termín „destrukce poptávky“ zní na první poslech tvrdě, téměř násilně. V praxi to však není daleko od pravdy. Označuje proces, kdy extrémně vysoké ceny nebo omezená nabídka způsobí trvalý pokles ochoty či schopnosti spotřebitelů nakupovat zboží a služby. V důsledku války v Íránu a zablokovaného Hormuzského průlivu začíná tento fenomén drasticky měnit strukturu a stabilitu celého amerického hospodářství.
Americký prezident Donald Trump vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby v Libanonu postupoval výhradně s „chirurgickou přesností“. V telefonickém rozhovoru pro server Axios Trump zdůraznil, že Izrael se musí vyhnout plnému obnovení války, a to i v situaci, kdy se křehké příměří začíná hroutit. Podle šéfa Bílého domu by plošné ničení budov a rozsáhlá ofenziva poškodily obraz Izraele ve světě.
Maďarsko zůstává klíčovým partnerem Spojených států i po odchodu Viktora Orbána. Přestože drtivé volební vítězství Pétera Magyara z 12. dubna 2024 ukončilo šestnáctiletou éru předchozího premiéra, základní pilíře maďarské zahraniční politiky, zejména v otázce migrace a národní suverenity, zůstávají nezměněny. Američtí konzervativci, kteří oceňovali Orbánův přístup k hranicím, tak nacházejí v novém premiérovi stejně odhodlaného spojence.
Válka v Íránu už stála americké ministerstvo obrany 25 miliard dolarů. Tuto dosud nejkonkrétnější částku v souvislosti s dvouměsíčním vojenským konfliktem oznámil ve středu vysoký představitel Pentagonu během slyšení před sněmovním výborem pro ozbrojené síly. Jde o první oficiální vyčíslení operace, která se potýká s malou podporou veřejnosti a jejíž konec je i přes nedávné příměří v nedohlednu.
Prezident Donald Trump sází na námořní blokádu jako na nástroj, který má definitivně zlomit odpor Islámské republiky. Tato strategie vychází z předpokladu, že totální zaškrcení íránského exportu ropy i dovozu zboží denní potřeby vyvolá společenský kolaps. Americká administrativa věří, že neúnosný tlak donutí tamní režim přistoupit na požadavky USA a navždy se vzdát jaderného programu.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.