Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na množící se zprávy o diplomatických aktivitách mezi Washingtonem a Moskvou oficiálně vyzval Donalda Trumpa k objasnění podrobností nového návrhu na příměří. Tato reakce přišla poté, co americký prezident v telefonickém rozhovoru s Vladimirem Putinem diskutoval o možnosti dočasného klidu zbraní, který by měl doprovázet nadcházející oslavy Dne vítězství v květnu.
Zelenskyj uvedl, že pověřil svůj tým, aby okamžitě kontaktoval Bílý dům a zjistil přesné parametry ruského návrhu na „krátkodobé příměří“. Podle ukrajinské hlavy státu musí Kyjev přesně vědět, o co se jedná. Zelenskyj na sociální síti X zdůraznil, že Ukrajina usiluje o skutečný konec války, nikoli o pouhé divadlo pro potřeby Kremlu.
Prvotní impuls k této diplomatické výměně vzešel od Donalda Trumpa, který se pochlubil „velmi dobrým“ telefonátem s Vladimirem Putinem. Americký prezident uvedl, že se svým ruským protějškem probral „trochu toho příměří“, které by mělo připomenout výročí konce druhé světové války. Kreml později potvrdil, že návrh vzešel z jeho strany a Trump jej podpořil.
Ruská strana ústy poradce Jurije Ušakova sdělila, že hovor mezi oběma státníky trval více než hodinu a půl. Podle Moskvy byl rozhovor veden v „přátelském, upřímném a věcném duchu“. Hlavním tématem byla právě oslava 9. května, kterou Rusko tradičně využívá k demonstraci své vojenské síly na Rudém náměstí, ačkoliv letos má být přehlídka kvůli probíhající invazi opět omezená.
Volodymyr Zelenskyj k tomuto návrhu zaujal velmi skeptický postoj. Prohlásil, že Ukrajina nemá zájem o příměří, které by zajistilo pouze „pár hodin bezpečnosti pro vojenskou přehlídku v Moskvě“. Podle něj Kyjev potřebuje dlouhodobý a spolehlivý klid zbraní, který bude doprovázen pevnými bezpečnostními zárukami, nikoliv dočasné gesto poplatné ruskému svátku.
Ukrajinský prezident připomněl, že podobný pokus o „třídenní příměří“ ke Dni vítězství učinil Putin již v loňském roce, avšak tehdy k němu ukrajinská strana nepřistoupila. Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina je připravena pracovat na míru v jakémkoli důstojném a efektivním formátu, ale ten musí směřovat k trvalému ukončení bojů a stabilitě pro všechny lidi.
V pozadí těchto diplomatických manévrů Zelenskyj zároveň informoval o rostoucí soběstačnosti ukrajinského zbrojního průmyslu. Uvedl, že země vyrábí u některých typů zbraní, zejména dronů a raket, přebytky až ve výši 50 procent. Tyto technologie a software nyní Ukrajina sdílí se svými partnery v Evropě, na Kavkaze, v Perském zálivu a na Blízkém východě.
Kyjev také předložil Spojeným státům rozsáhlý návrh na užší spolupráci v oblasti obranných systémů. Tato spolupráce se má týkat zbraní pro použití ve vzduchu, na souši i na moři. Zelenskyj tím vyslal jasný signál, že ačkoliv je otevřen diplomatickému jednání, Ukrajina se nadále intenzivně připravuje na obranu své suverenity vlastními prostředky.
Situaci dále komplikuje citlivá mezinárodní scéna. Zelenskyj v jednom ze svých prohlášení zmínil, že se na Ukrajinu obrátili spojenci s žádostí, aby neútočila na ruské ropné rafinerie. Důvodem je snaha zabránit další destabilizaci trhů v souvislosti s napětím na Blízkém východě. Tento tlak ze strany spojenců podtrhuje složitost současné situace, kdy se vojenské cíle Kyjeva střetávají s ekonomickými a politickými zájmy globálních hráčů.
Závěrem Zelenskyj zopakoval, že prioritou Ukrajiny zůstává spravedlivý mír. Zatímco Trump a Putin hovoří o symbolických gestech pro příští měsíc, ukrajinská diplomacie se snaží přetavit tyto nejasné sliby v konkrétní kroky, které by přinesly skutečnou bezpečnost, a ne jen dočasnou pauzu pro ruskou propagandu na Rudém náměstí.
Každý z prezidentů se o dobré jméno České republiky ve světě staral jinak. Svou cestu si našel i Petr Pavel. Miliony sledujících po celém světě si ho mohli všimnout, protože se v netradiční roli, která nijak nesouvisí s jeho politickou funkcí, představil na významném sportovním klání.
Do Česka dorazila další vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že teploty opět dosáhnou až 40 stupňů. Taková hranice by během letošního léta padla již podruhé. Experti jsou z toho zaskočeni.
Světová hudba přišla o další výraznou osobnost, která bude chybět i českým fanouškům. Ve věku 56 let tragicky zemřel irský hudebník a písničkář Glen Hansard, držitel Oscara za nejlepší filmovou píseň. Podle deníku The Irish Sun zahynul při dopravní nehodě na motorce.
Uběhl přesně měsíc od chvíle, kdy severní pobřeží Venezuely zasáhla ničivá dvojice silných zemětřesení. Pro mnohé místní obyvatele však tragédie zdaleka neskončila a každodenní realitou zůstává zoufalé pátrání po pohřešovaných příbuzných. Příkladem je devětatřicetiletý rybář Victor Calderón, který byl v době neštěstí na moři. Když se vrátil na pevninu, zjistil, že jeho domov v komplexu sociálního bydlení OPPE 26 v městečku Caraballeda leží v troskách a spolu s ním zmizelo 26 členů jeho rodiny od dvouletých dětí až po seniory.
Nové vedení ukrajinské armády zahájilo oficiální komunikaci se Severoatlantickou aliancí. Nově jmenovaný vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Mychajlo Drapatij absolvoval svůj první telefonát s nejvyšším velitelem spojeneckých sil v Evropě, generálem Alexusem Grynkewichem. Během rozhovoru zdůraznil, že klíčem k úspěchu na bojišti je v současné fázi konfliktu udržení obranných linií a výrazné navýšení přesných leteckých i raketových úderů na ruské pozice.
Kanada v současnosti čelí rozsáhlým lesním požárům, které sužují celou zemi. Na jejím území je aktivních více než devět set ohnisek, jež vyvolávají masivní evakuace a v provincii Ontario způsobily vůbec nejhorší požární sezónu v historii. Tato situace znovu rozvířila odbornou i politickou debatu o tom, zda by stát neměl vytvořit jednolitou národní strategii a založit specializovaný federální úřad zaměřený na koordinaci krizových situací.
Japonská prefektura Kumamoto čelí následkům ničivého zemětřesení o síle okolo sedmi stupňů, které si podle dosavadních zpráv vyžádalo nejméně třináct obětí a stovky zraněných. Záchranné složky spěchají s vyprošťováním lidí ze sutin pod dohledem armády i místních úřadů, přičemž premiérka Sanai Takaičiová zdůraznila, že při pátrání po přeživších rozhoduje každá sekunda. Území na jižním ostrově Kjúšú se přitom zotavovalo ze silných otřesů, které stejný region zasáhly v roce 2016.
Nový britský premiér Andy Burnham se po nástupu do funkce zatím naplno nevěnoval vztahům s Evropskou unií, Brusel je však připraven nabídnout Londýnu kompromis ohledně sporů o univerzitní školné. Tento problém doposud blokoval jednání o celkovém restartu vzájemných vztahů, s nímž započal již Burnhamův předchůdce Keir Starmer. Evropská komise nyní naznačuje ochotu ustoupit ze svých původních nekompromisních požadavků, které vyvolávaly silný odpor na britské straně.
Lídr francouzské krajní levice Jean-Luc Mélenchon se před nadcházejícími prezidentskými volbami profiluje jako kandidát, který chce radikálně proměnit stávající uspořádání v Evropské unii. Jeho hlavním cílem je zrušení tradičního francouzsko-německého spojenectví, které podle něj dlouhodobě slouží především zájmům Berlína. Průzkumy ukazují, že Mélenchon má díky roztříštěnosti ostatních levicových stran reálnou šanci postoupit do druhého kola, kde by se mohl utkat s krajně pravicovou političkou Marine Le Penovou.
V Česku právě dnes začíná tropická epizoda, která bude v některých oblastech pokračovat i o víkendu. Potvrzuje to nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jejímž prostřednictvím varují meteorologové před vysokými teplotami a nebezpečím požárů. Experti zároveň avizují další výstrahu před vedry v příštím týdnu.
Tropické noci dokážou proměnit usínání v nekonečné trápení a samotná obava z nevyspání celou situaci ještě zhoršuje. Podle odborníků se psychický tlak spojený s nemožností usnout v horku rychle mění ve fyzickou i mentální zátěž. Lidé začnou sledovat hodiny, úzkostlivě počítají zbývající čas do budíku a snaží se usnout na sílu. Pokud nevlídné podmínky trvají několik nocí za sebou, akumulovaný spánkový dluh negativně ovlivňuje náladu, zvyšuje podrážděnost a snižuje schopnost čelit běžnému dennímu stresu.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit třináctidenní letní bombardovací kampaň proti Íránu jasně ukazuje limity samotné vojenské síly. Přestože nálety způsobily obrovské škody a stály životy tisíců lidí, Teherán se nepodařilo přimět ke kapitulaci. Washington tak zjišťuje, že bez rozsáhlé pozemní operace, do níž se mu vůbec nechce, nedokáže své maximální požadavky prosadit.