Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na množící se zprávy o diplomatických aktivitách mezi Washingtonem a Moskvou oficiálně vyzval Donalda Trumpa k objasnění podrobností nového návrhu na příměří. Tato reakce přišla poté, co americký prezident v telefonickém rozhovoru s Vladimirem Putinem diskutoval o možnosti dočasného klidu zbraní, který by měl doprovázet nadcházející oslavy Dne vítězství v květnu.
Zelenskyj uvedl, že pověřil svůj tým, aby okamžitě kontaktoval Bílý dům a zjistil přesné parametry ruského návrhu na „krátkodobé příměří“. Podle ukrajinské hlavy státu musí Kyjev přesně vědět, o co se jedná. Zelenskyj na sociální síti X zdůraznil, že Ukrajina usiluje o skutečný konec války, nikoli o pouhé divadlo pro potřeby Kremlu.
Prvotní impuls k této diplomatické výměně vzešel od Donalda Trumpa, který se pochlubil „velmi dobrým“ telefonátem s Vladimirem Putinem. Americký prezident uvedl, že se svým ruským protějškem probral „trochu toho příměří“, které by mělo připomenout výročí konce druhé světové války. Kreml později potvrdil, že návrh vzešel z jeho strany a Trump jej podpořil.
Ruská strana ústy poradce Jurije Ušakova sdělila, že hovor mezi oběma státníky trval více než hodinu a půl. Podle Moskvy byl rozhovor veden v „přátelském, upřímném a věcném duchu“. Hlavním tématem byla právě oslava 9. května, kterou Rusko tradičně využívá k demonstraci své vojenské síly na Rudém náměstí, ačkoliv letos má být přehlídka kvůli probíhající invazi opět omezená.
Volodymyr Zelenskyj k tomuto návrhu zaujal velmi skeptický postoj. Prohlásil, že Ukrajina nemá zájem o příměří, které by zajistilo pouze „pár hodin bezpečnosti pro vojenskou přehlídku v Moskvě“. Podle něj Kyjev potřebuje dlouhodobý a spolehlivý klid zbraní, který bude doprovázen pevnými bezpečnostními zárukami, nikoliv dočasné gesto poplatné ruskému svátku.
Ukrajinský prezident připomněl, že podobný pokus o „třídenní příměří“ ke Dni vítězství učinil Putin již v loňském roce, avšak tehdy k němu ukrajinská strana nepřistoupila. Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina je připravena pracovat na míru v jakémkoli důstojném a efektivním formátu, ale ten musí směřovat k trvalému ukončení bojů a stabilitě pro všechny lidi.
V pozadí těchto diplomatických manévrů Zelenskyj zároveň informoval o rostoucí soběstačnosti ukrajinského zbrojního průmyslu. Uvedl, že země vyrábí u některých typů zbraní, zejména dronů a raket, přebytky až ve výši 50 procent. Tyto technologie a software nyní Ukrajina sdílí se svými partnery v Evropě, na Kavkaze, v Perském zálivu a na Blízkém východě.
Kyjev také předložil Spojeným státům rozsáhlý návrh na užší spolupráci v oblasti obranných systémů. Tato spolupráce se má týkat zbraní pro použití ve vzduchu, na souši i na moři. Zelenskyj tím vyslal jasný signál, že ačkoliv je otevřen diplomatickému jednání, Ukrajina se nadále intenzivně připravuje na obranu své suverenity vlastními prostředky.
Situaci dále komplikuje citlivá mezinárodní scéna. Zelenskyj v jednom ze svých prohlášení zmínil, že se na Ukrajinu obrátili spojenci s žádostí, aby neútočila na ruské ropné rafinerie. Důvodem je snaha zabránit další destabilizaci trhů v souvislosti s napětím na Blízkém východě. Tento tlak ze strany spojenců podtrhuje složitost současné situace, kdy se vojenské cíle Kyjeva střetávají s ekonomickými a politickými zájmy globálních hráčů.
Závěrem Zelenskyj zopakoval, že prioritou Ukrajiny zůstává spravedlivý mír. Zatímco Trump a Putin hovoří o symbolických gestech pro příští měsíc, ukrajinská diplomacie se snaží přetavit tyto nejasné sliby v konkrétní kroky, které by přinesly skutečnou bezpečnost, a ne jen dočasnou pauzu pro ruskou propagandu na Rudém náměstí.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.
Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.
Spojené státy americké zakážou dovoz široké škály kanadských produktů včetně alkoholu, vybraných mléčných výrobků a motocyklů. Prezident Donald Trump v sérii prováděcích nařízení obvinil sousední zemi z diskriminace amerického zboží a oznámil zavedení nových restrikcí. Tento krok představuje nejnovější eskalaci v mnohaměsíční obchodní válce mezi oběma tradičními spojenci. Oznámení přišlo v reakci na odvetná cla, která vůči americkému zboží zavedla kanadská strana.
Máme za sebou historicky druhé nejteplejší léto, konstatovali meteorologové po konci druhého z ročních období. To přineslo nový historický teplotní rekord. Do dějin se dosud nevídaným počtem tropických dnů zaspala i jedna z tuzemských meteorologických stanic.
V období od 14. do 16. července 2026 byl meteorickou sítí Global Meteor Network detekován nový meteorický roj. Mateřským tělesem je podle parametrů dráhy velmi pravděpodobně kometa Jupiterovy rodiny. Celkem 43 meteorů patřících do nového roje bylo pozorováno v souhvězdí Štíra.
