Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštíví v pondělí Paříž, kde bude jednat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, oznámil Elysejský palác. Návštěva se uskuteční v době, kdy je Zelenskyjho vláda zasažena poškozujícím korupčním skandálem.
Jedná se o obvinění, že prezidentovi spolupracovníci údajně plánovali zpronevěřit zhruba 100 milionů dolarů z ukrajinského energetického sektoru, zatímco obyvatelé země trpí výpadky proudu způsobenými ruskými útoky na infrastrukturu.
Macron a Zelenskyj budou jednat o otázkách týkajících se bilaterálních vztahů, energetiky, ekonomiky a obrany, jak uvádí prohlášení francouzského prezidentského úřadu. Tato návštěva bude také příležitostí k „potvrzení dlouhodobého závazku Francie vůči Ukrajině“ a k „udržení hybné síly pro bezpečnostní záruky“ nabízené koalicí ochotných, kterou vedou Francouzi a Britové.
Jeden z představitelů Elysejského paláce uvedl, že obě země budou usilovat o další upevnění vazeb mezi svými obrannými průmysly. Na dotaz ohledně korupčního skandálu tento úředník sdělil, že vztah mezi Paříží a Kyjevem je postaven na „důvěře a poctivosti“ a že Ukrajinci „vědí, co od nich Francie vyžaduje“. Francie bude nadále „specifikovat, jaká jsou její očekávání: transparentnost a důkladné úsilí o zlepšení protikorupční práce“.
Tato obvinění přicházejí v době, kdy Kyjev čelí příští rok rozpočtové krizi a snaží se zajistit zoufale potřebné finanční prostředky od Evropské unie. Brusel chce použít zmrazená ruská aktiva jako „reparační půjčku“ pro Ukrajinu, ale stále musí přesvědčit Belgii, kde je většina těchto aktiv držena. Prezidentský poradce Andrij Jermak v rozhovoru pro Axel Springer Global Reporters Network prohlásil, že Zelenskyj „není zkorumpovaný“ a je „velmi zásadový člověk“.
Nicméně spojenci z EU požadují záruky, že Kyjev dělá maximum pro boj s korupcí. Například německý kancléř Friedrich Merz ve čtvrtek po telefonátu s ukrajinským prezidentem uvedl, že Berlín očekává, že „Ukrajina bude pokračovat v protikorupčních opatřeních a reformách“.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.