Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštíví v pondělí Paříž, kde bude jednat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, oznámil Elysejský palác. Návštěva se uskuteční v době, kdy je Zelenskyjho vláda zasažena poškozujícím korupčním skandálem.
Jedná se o obvinění, že prezidentovi spolupracovníci údajně plánovali zpronevěřit zhruba 100 milionů dolarů z ukrajinského energetického sektoru, zatímco obyvatelé země trpí výpadky proudu způsobenými ruskými útoky na infrastrukturu.
Macron a Zelenskyj budou jednat o otázkách týkajících se bilaterálních vztahů, energetiky, ekonomiky a obrany, jak uvádí prohlášení francouzského prezidentského úřadu. Tato návštěva bude také příležitostí k „potvrzení dlouhodobého závazku Francie vůči Ukrajině“ a k „udržení hybné síly pro bezpečnostní záruky“ nabízené koalicí ochotných, kterou vedou Francouzi a Britové.
Jeden z představitelů Elysejského paláce uvedl, že obě země budou usilovat o další upevnění vazeb mezi svými obrannými průmysly. Na dotaz ohledně korupčního skandálu tento úředník sdělil, že vztah mezi Paříží a Kyjevem je postaven na „důvěře a poctivosti“ a že Ukrajinci „vědí, co od nich Francie vyžaduje“. Francie bude nadále „specifikovat, jaká jsou její očekávání: transparentnost a důkladné úsilí o zlepšení protikorupční práce“.
Tato obvinění přicházejí v době, kdy Kyjev čelí příští rok rozpočtové krizi a snaží se zajistit zoufale potřebné finanční prostředky od Evropské unie. Brusel chce použít zmrazená ruská aktiva jako „reparační půjčku“ pro Ukrajinu, ale stále musí přesvědčit Belgii, kde je většina těchto aktiv držena. Prezidentský poradce Andrij Jermak v rozhovoru pro Axel Springer Global Reporters Network prohlásil, že Zelenskyj „není zkorumpovaný“ a je „velmi zásadový člověk“.
Nicméně spojenci z EU požadují záruky, že Kyjev dělá maximum pro boj s korupcí. Například německý kancléř Friedrich Merz ve čtvrtek po telefonátu s ukrajinským prezidentem uvedl, že Berlín očekává, že „Ukrajina bude pokračovat v protikorupčních opatřeních a reformách“.
V diplomacii se často říká, že i fakt, že se věci nezhoršily, je vlastně výhra. Po schůzce Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v floridském Mar-a-Lago to platí dvojnásob. Přestože jednání nepřineslo žádný zásadní průlom, samotná skutečnost, že neskončilo veřejnou hádkou nebo vyhoštěním z místnosti – jako tomu bylo při neslavném únorovém setkání v Oválné pracovně –, je považována za mírný úspěch.
Dánsko se loučí s jednou ze svých nejstarších tradic. Státní poštovní úřad PostNord doručí 30. prosince 2025 své úplně poslední papírové dopisy, čímž uzavře éru doručování listovních zásilek, která trvala úctyhodných 401 let. Od 1. ledna 2026 se společnost bude soustředit výhradně na balíky a e-commerce.
Merkur je v mnoha ohledech anomálií, která nedává astronomům spát. Tato nejmenší planeta naší soustavy je jen o málo širší než Austrálie, a přesto je po Zemi nejhustším tělesem v okolí Slunce. Její složení je fascinující i matoucí zároveň – zatímco u Země či Marsu tvoří kovové jádro zhruba polovinu poloměru, u Merkuru je to neuvěřitelných 85 %. Podle současných modelů vzniku planet by takový svět na svém místě prostě neměl existovat.
Jednání mezi Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem na Floridě přinesla konkrétní obrysy budoucího bezpečnostního uspořádání Ukrajiny. Podle ukrajinského prezidenta aktuální návrh mírové dohody počítá s americkými bezpečnostními zárukami na dobu 15 let. Zelenskyj však v pondělí novinářům přiznal, že během osobního setkání v Mar-a-Lago tlačil na výrazné prodloužení tohoto závazku, a to až na 30, 40 nebo dokonce 50 let.
Evropské akciové trhy vstupují do závěru roku 2025 v rekordní formě. Panevropský index Stoxx 600 během dnešního dopoledne posunul své historické maximum, když mírně posílil o 0,1 %. Podobný vývoj zaznamenaly i hlavní trhy v Německu (DAX) a Francii (CAC 40), zatímco italský FTSE MiB lehce oslabil. Investoři sázejí na to, že americký Fed bude v příštím roce pokračovat ve snižování úrokových sazeb, což globálně podporuje chuť k riziku.
Konec roku 2025 připomíná 75. výročí jedné z nejpozoruhodnějších událostí moderních dějin – evakuaci z přístavu Hungnam. Tento příběh, který je v Jižní Koreji uctíván jako největší humanitární záchranná akce v čase války, stojí v přímém rozporu s desítkami let budovanou severokorejskou propagandou. Zatímco režim v Pchjongjangu vykresluje Američany jako krvelačné imperialisty, historická fakta z prosince 1950 ukazují na hrdinství vojáků i civilistů, kteří upřednostnili lidský život před vojenskou strategií.
Prudký nárůst optimismu, ale jen velmi málo důkazů o tom, že by byl skutečný mír na Ukrajině na dosah. Tak lze podle BBC shrnout ostře sledované setkání prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, které proběhlo koncem prosince 2025 v Trumpově floridském sídle Mar-a-Lago.
Rok 2025 se do dějin blízkovýchodního konfliktu zapsal jako rok velkých diplomatických gest, ale také hluboké nejistoty ohledně toho, co bude následovat. Poté, co Francie, Británie, Kanada a další západní mocnosti v září oficiálně uznaly stát Palestina, stojí mezinárodní společenství před otázkou: byla to jen symbolika, nebo začátek konce osmdesátiletého konfliktu?
Donald Trump po nedělním dvouhodinovém jednání s Volodymyrem Zelenským na Floridě prohlásil, že dohoda o ukončení války na Ukrajině je „blíže než kdykoli předtím“. Přestože oba lídři hovořili o značném pokroku, americký prezident připustil, že v otázce budoucího uspořádání Donbasu a územních nároků přetrvávají „trny“, které bude nutné teprve vyřešit. Podle Trumpa je pracovní verze dohody hotová z 95 procent a věří, že o mír stojí i Vladimir Putin.
Čína v pondělí zahájila rozsáhlé vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu, které označuje za „vážné varování“ tamním separatistickým silám a zahraničním spojencům ostrova. Do cvičení s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ se zapojily pozemní, námořní, vzdušné i raketové síly čínské armády. Peking tímto způsobem reaguje na nedávné oznámení historicky největšího zbrojního kontraktu mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem.
Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let.
Americký prezident Donald Trump si ještě před jednáním s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským volal s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Obsah hovoru si nechal pro sebe, prozradil pouze, že byl velmi produktivní.