Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštíví v pondělí Paříž, kde bude jednat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, oznámil Elysejský palác. Návštěva se uskuteční v době, kdy je Zelenskyjho vláda zasažena poškozujícím korupčním skandálem.
Jedná se o obvinění, že prezidentovi spolupracovníci údajně plánovali zpronevěřit zhruba 100 milionů dolarů z ukrajinského energetického sektoru, zatímco obyvatelé země trpí výpadky proudu způsobenými ruskými útoky na infrastrukturu.
Macron a Zelenskyj budou jednat o otázkách týkajících se bilaterálních vztahů, energetiky, ekonomiky a obrany, jak uvádí prohlášení francouzského prezidentského úřadu. Tato návštěva bude také příležitostí k „potvrzení dlouhodobého závazku Francie vůči Ukrajině“ a k „udržení hybné síly pro bezpečnostní záruky“ nabízené koalicí ochotných, kterou vedou Francouzi a Britové.
Jeden z představitelů Elysejského paláce uvedl, že obě země budou usilovat o další upevnění vazeb mezi svými obrannými průmysly. Na dotaz ohledně korupčního skandálu tento úředník sdělil, že vztah mezi Paříží a Kyjevem je postaven na „důvěře a poctivosti“ a že Ukrajinci „vědí, co od nich Francie vyžaduje“. Francie bude nadále „specifikovat, jaká jsou její očekávání: transparentnost a důkladné úsilí o zlepšení protikorupční práce“.
Tato obvinění přicházejí v době, kdy Kyjev čelí příští rok rozpočtové krizi a snaží se zajistit zoufale potřebné finanční prostředky od Evropské unie. Brusel chce použít zmrazená ruská aktiva jako „reparační půjčku“ pro Ukrajinu, ale stále musí přesvědčit Belgii, kde je většina těchto aktiv držena. Prezidentský poradce Andrij Jermak v rozhovoru pro Axel Springer Global Reporters Network prohlásil, že Zelenskyj „není zkorumpovaný“ a je „velmi zásadový člověk“.
Nicméně spojenci z EU požadují záruky, že Kyjev dělá maximum pro boj s korupcí. Například německý kancléř Friedrich Merz ve čtvrtek po telefonátu s ukrajinským prezidentem uvedl, že Berlín očekává, že „Ukrajina bude pokračovat v protikorupčních opatřeních a reformách“.
Testy protisatelitních zbraní (ASAT) trvají sice jen vteřiny, ale kosmické smetí, které generují, ohrožuje satelity, astronauty a celosvětovou kosmickou ekonomiku o objemu 1,8 bilionu dolarů na desítky let dopředu. Dne 4. listopadu 2025 se kus kosmického smetí srazil s čínskou kosmickou lodí Shenzhou-20. Tato událost donutila Čínu odložit návrat tří astronautů, dokud inženýři neposoudí rozsah poškození plavidla. I když přesná povaha střetu a rozsah škod nejsou známy, je možné, že útočící kus kosmického odpadu nebyl větší než několik milimetrů. Při oběžných rychlostech se však trosky mohou srážet s objekty ve vesmíru rychlostí téměř desetkrát vyšší než rychlost střely.
Pobaltské země se snaží oslabit dohodu o globální minimální dani poté, co americký prezident Donald Trump stáhl svou podporu. Kritika této iniciativy, která má podkopat daňové ráje po celém světě, vyvrcholila během setkání ministrů financí Evropské unie v Bruselu. Několik malých zemí z východní Evropy, včetně Maďarska, Slovenska a pobaltských států, vyjádřilo obavy, že nová pravidla zvýší byrokracii a naruší konkurenceschopnost Evropy ve srovnání s USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštíví v pondělí Paříž, kde bude jednat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, oznámil Elysejský palác. Návštěva se uskuteční v době, kdy je Zelenskyjho vláda zasažena poškozujícím korupčním skandálem.
Ve španělském městečku Taradell v Katalánsku začala ambiciózní iniciativa, která měla místním lidem poskytnout komunitní zahrady pro pěstování vlastních potravin. Čtyři aktivisté se spojili s cílem podpořit environmentální praxi v zemědělství a podnikání a zároveň zajistit obnovitelné zdroje energie. Z projektu, který přerostl zahradničení, nakonec vzniklo družstvo Taradell Sostenible, které má nyní 111 členů a dodává energii více než 100 domácnostem. Mezi nimi jsou i ti nejzranitelnější obyvatelé oblasti.
Před šestnácti lety na klimatickém summitu v Kodani se bohaté a znečišťující země zavázaly, že do roku 2020 poskytnou chudším národům 100 miliard dolarů ročně. Tyto prostředky měly sloužit na snižování emisí a adaptaci na teplejší svět. V loňském roce si stanovily nový cíl, a to 300 miliard dolarů ročně do roku 2035. Sledování toho, co se za klimatické finance skutečně počítá, je však dlouhodobě složité, přičemž někteří odborníci tento systém označují za „divoký západ“ kvůli nejasným definicím, pochybným projektům a nadhodnocenému účetnictví.
Pokud prezident Donald Trump skutečně nemá co skrývat ve spojitosti s Jeffreym Epsteinem, pak zvolil poněkud zvláštní způsob, jak to demonstrovat. Přestože Trump nebyl obviněn z žádného protiprávního jednání ve spojitosti s odsouzeným sexuálním delikventem, jeho kroky nyní vyvolávají dojem, že je podezřelý. Tato optika sama o sobě může představovat politický problém, a to nezávisle na tom, co nakonec vyplyne z obsahu Epsteinových spisů.
I když se v současné době zdají být rozhovory o kontrole zbrojení s Ruskem nepravděpodobné, právě to je důvod, proč jsou tak naléhavě potřeba. Prezident Donald Trump sice pociťuje frustraci z rozhodnutí Vladimira Putina nesetkat se v říjnu v Budapešti ohledně války na Ukrajině, ale měl by mít na paměti, že Putin navrhl prodloužení smlouvy Nový START o strategické jaderné kontrole zbrojení o další rok. Tento krok je klíčový, protože pokud nebude dohoda prodloužena vzájemnou shodou mezi Washingtonem a Moskvou, automaticky vyprší v únoru 2026. Smlouva Nový START je, kromě Smlouvy o částečném zákazu jaderných zkoušek, poslední zbývající bilaterální dohodou mezi USA a Ruskem o kontrole jaderných zbraní.
Rozsáhlý průzkum veřejného mínění, který provedla agentura Ipsos na vzorku téměř 10 000 voličů v devíti západních zemích, odhaluje široké znepokojení nad stavem demokracie. Zhruba polovina dotázaných voličů napříč sedmi členskými státy Evropské unie, Spojeným královstvím a Spojenými státy americkými vyjádřila nespokojenost se způsobem, jakým demokracie funguje. S výjimkou Švédska, kde většina lidí hodnotí demokratickou politiku jako funkční, panuje ve všech ostatních zemích jasná většina obav ohledně rizika pro jejich systémy samosprávy v příštích pěti letech.
Analýza, kterou společně provedly deník The Guardian a organizace Carbon Brief, ukázala, že země jako Čína a bohaté ropné státy včetně Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů dostávají značné finanční prostředky určené na boj proti změně klimatu. Výzkum zkoumal dosud nezveřejněné materiály předložené OSN a data od Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které ilustrují, jak jsou miliardy dolarů z veřejných zdrojů investovány do snah o zmírnění globálního oteplování. Vyšetřování obecně potvrdilo funkční systém, který přesouvá finanční kapitál od bohatých znečišťovatelů k zranitelným zemím. Tento systém má rozvíjejícím se ekonomikám pomáhat s ekologickou transformací a adaptací na teplejší klima.
Extrémní projevy počasí zesilují a planeta se rychle mění. Stále častější vlny veder, záplavy a dlouhotrvající sucha ukazují, že klimatická krize už není hrozbou budoucnosti, ale realitou současnosti. Země vysychá nejen kvůli menším srážkám, ale i rostoucí „žízni“ atmosféry, která odebírá půdě vlhkost rychleji, než ji dokáže doplnit. Nedostatek vody tak spouští dominový efekt – ohrožuje ekonomiku, přírodu i bezpečnost. A svět se možná blíží době, kdy se místo o ropu bude bojovat o vodu.
Realita klimatické krize se dramaticky liší podle místa, kde člověk žije. Jedním z extrémních příkladů je příběh Saúla Luciana Lliuyi, kečuánsky mluvícího farmáře z peruánské Andy. Jeho svědectví o proměně horské krajiny bylo letos představeno u německého soudu, kde žaluje energetický gigant kvůli hrozbě tání ledovců.
Dnes se v Číně vyrábí více než tři čtvrtiny celosvětové produkce lithium-iontových článků a země hostí šest z deseti největších světových výrobců baterií. Přitom ještě v roce 2005 měla Čína pouze dva výrobce baterií pro elektromobily. Tento meteorický vzestup je výsledkem kombinace strategické vládní podpory a zdatnosti čínských společností v hromadné výrobě a řízení nákladů.