Mnoho majitelů psů si někdy položilo otázku, zda mají se svým mazlíčkem něco společného – třeba klidnou povahu, společenskou náturu nebo naopak tvrdohlavost. A podle výzkumů za tím není jen náhoda nebo vtip: lidé si často skutečně vybírají psy, kteří se jim podobají.
Výzkumů, které se zabývají podobností mezi lidmi a jejich psy, přibývá. Ať už jde o fyzické rysy, nebo povahové vlastnosti, výsledky ukazují, že určité paralely skutečně existují. Lidé si často vybírají psy, kteří jsou jim podobní nejen vzhledem, ale i povahou.
Z aktuálního přehledu 15 studií vyplývá, že majitelé a jejich psi mohou sdílet určité osobnostní rysy, jako je extroverze, úroveň úzkosti nebo společenskost. U čistokrevných psů se navíc často objevuje fyzická podobnost – například ženy s delšími vlasy mají tendenci volit psy s delšíma ušima.
V jedné studii účastníci dokázali správně spojit fotografie neznámých lidí a jejich psů podle vnímané podobnosti, což naznačuje, že podobnost není jen domněnka majitele. Výzkumy také ukázaly korelaci mezi tělesnou hmotností majitele a nadváhou psa, což může odrážet sdílený životní styl.
Jedno z možných vysvětlení vychází z evoluce. Lidé odjakživa vyhledávali podobně smýšlející a vypadající jedince, protože to zvyšovalo šanci na přežití ve skupinách. Stejné mechanismy se mohou uplatňovat i při výběru mazlíčků.
Dalším důvodem může být to, že lidé vědomě i nevědomě posilují určité chování u svých psů. Například pes může přejímat emocionální nastavení majitele, zatímco majitel na něj reaguje podle vlastních preferencí. Postupem času tak může dojít ke sbližování povah.
U čistokrevných psů navíc výběr často odráží očekávání lidí – určité plemeno je spojováno s určitými rysy a lidé hledají právě ty, které odpovídají jejich vlastnímu temperamentu.
Pocit podobnosti může posílit emocionální vazbu mezi člověkem a psem a ovlivnit i to, jak majitel vnímá a zvládá problematické chování svého psa. Pokud v něm vidí kus sebe, bývá tolerantnější.
Na druhou stranu může dojít k přehnanému „polidšťování“ psa – majitel mu přisuzuje lidské vlastnosti, které ve skutečnosti nemá. To může vést k nepochopení chování zvířete a nevhodným očekáváním.
Výzkumy ukazují, že i když si lidé vybírají psy, kteří se jim podobají, stejně silné vazby mohou vznikat i tam, kde podobnost není. Například energický pes může „rozhýbat“ introvertního člověka a přimět ho k aktivnějšímu životnímu stylu. Vzájemné soužití pak vede ke společné regulaci emocí a návykům, podobně jako v mezilidských vztazích.
Kompatibilita, tedy schopnost spolu dobře fungovat navzdory rozdílům, se tak ukazuje jako klíčová. Zásadní roli hrají i osobnost člověka a jeho styl navazování vztahů.
Závěr je tedy jasný: i když si lidé často vybírají psy, kteří se jim podobají, to nejdůležitější není vzhled ani povaha, ale vzájemné porozumění a schopnost přizpůsobit se jeden druhému. Skutečné pouto vzniká díky sdíleným emocím, podpoře a přijetí rozdílů – stejně jako v každém jiném pevném vztahu.
Protesty proti imigrantským raziím a rozmístění armády v Los Angeles vyústily v hromadná zatýkání a vyhlášení nočního zákazu vycházení. Prezident Donald Trump prohlásil, že město „osvobodí“, čímž dále rozdmýchal politické napětí s kalifornskými představiteli.
Elon Musk ve středu přiznal, že některé jeho nedávné příspěvky na sociální síti X, zaměřené proti prezidentu Donaldu Trumpovi, byly přehnané. V nečekaně smířlivém tónu tak naznačil možnost uklidnění napjatých vztahů s hlavou státu, se kterou se minulý týden veřejně rozešel.
Guantánamo – místo, které se v povědomí veřejnosti zapsalo jako symbol boje proti terorismu – se má nyní stát novým střediskem americké imigrační politiky. Podle informací serveru Politico chce Trumpova vláda začít už tento týden přesouvat do zařízení tisíce nelegálních migrantů. Jde o bezprecedentní krok, který vyvolává rozruch nejen mezi americkými diplomaty, ale i mezi spojeneckými státy.
Filmový hit Quentina Tarantina „Hanebný pancharti“, považovaný za jeden z nejlepších snímků 21. století, bude z nabídky Netflixu stažen už v pondělí 16. června. Kultovní válečný thriller s Bradem Pittem a Oscarem oceněným Christophem Waltzem tak máte jen několik dní na zhlédnutí.
Napětí v ulicích amerických měst opět eskaluje. V Los Angeles, které se stalo epicentrem protestů proti masovým deportacím iniciovaným administrativou prezidenta Donalda Trumpa, došlo k dalším incidentům – tentokrát s přímým zásahem proti novinářům. Australská reportérka Lauren Tomasi byla během živého vstupu zasažena gumovým projektilem do nohy. Podle svědků ji policista zaměřil záměrně. Britský fotožurnalista Nick Stern musel být po podobném útoku operován.
Nasazení 2 000 příslušníků kalifornské národní gardy prezidentem Donaldem Trumpem bez vědomí a souhlasu guvernéra Gavina Newsoma vyvolalo ostrou kritiku a podle odborníků znamená bezprecedentní porušení dosavadních zvyklostí. Historická paralela existuje, ale podle odbornice na americké dějiny Sinead McEneaneyové z Open University je současná situace zásadně odlišná – a mnohem politicky motivovaná.
V části centra Los Angeles od úterního večera platí noční zákaz vycházení, v rámci kterého došlo k hromadnému zatýkání demonstrantů. Protesty, které se rozšířily i do dalších amerických měst, jsou reakcí na razie imigračního úřadu ICE. V Texasu se mezitím připravuje nasazení Národní gardy. Na ulicích Los Angeles však zatím vojáci přítomni nejsou, přestože se o jejich možné mobilizaci stále intenzivně jedná.
Přes rok bojuje britský král Karel III. se zákeřnou rakovinou. Zatímco u princezny Kate ustoupila nemoc do remise, panovník v léčbě pokračuje. Z Velké Británie nyní přišly znepokojivé zprávy ohledně zdravotního stavu hlavy královské rodiny.
Až do úvodních dnů letních prázdnin vidí meteorologové v nejnovějším dlouhodobém výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Úplně nejlepší zprávy pro dovolenkáře nemají. Nadprůměrně teplé počasí se zatím neočekává.
Americký prezident Donald Trumpa neprojevuje žádné známky toho, že by chtěl Ameriku spojovat. Spíše naopak – už při prvních masových protestech od inaugurace ukazuje, jak moc umí situaci ještě více vyhrotit. Jeho vystupování na sociálních sítích, včetně osobního účtu a oficiálních kanálů Bílého domu, znovu dokazuje, že Trump spoléhá na populistickou rétoriku a šíření nenávisti jako hlavní nástroje politického boje.
Premiér Petr Fiala se nyní musí vypořádat s tím, jak mu exministr spravedlnosti Pavel Blažek výrazně zkomplikoval předvolební kampaň koalice Spolu. Jenže, jak se ukazuje, s tím si premiér příliš neví rady. Namísto toho, aby otevíral témata, která občany opravdu pálí, raději opakovaně varuje před proruskými vlivy a osočuje opozici. Jenže opozice pouze dělá svou práci – pečlivě kontroluje vládu a správně na ní nenechává nit suchou. A když premiér Fiala znovu a znovu sahá po slově „proruský“, unavuje tím už i své nejvěrnější příznivce.
Malý synovec mě chytil za ruku a chtěl mi ukázat své hračky. Automaticky jsem vykřikla bolestí. Jeho nevinný dotek totiž způsobil ostrou bolest, která mě provázela už roky – a nikdo mi ji nedokázal vysvětlit, píše pro The Guardian novinářka Tiffanie Drayton.