Mnoho majitelů psů si někdy položilo otázku, zda mají se svým mazlíčkem něco společného – třeba klidnou povahu, společenskou náturu nebo naopak tvrdohlavost. A podle výzkumů za tím není jen náhoda nebo vtip: lidé si často skutečně vybírají psy, kteří se jim podobají.
Výzkumů, které se zabývají podobností mezi lidmi a jejich psy, přibývá. Ať už jde o fyzické rysy, nebo povahové vlastnosti, výsledky ukazují, že určité paralely skutečně existují. Lidé si často vybírají psy, kteří jsou jim podobní nejen vzhledem, ale i povahou.
Z aktuálního přehledu 15 studií vyplývá, že majitelé a jejich psi mohou sdílet určité osobnostní rysy, jako je extroverze, úroveň úzkosti nebo společenskost. U čistokrevných psů se navíc často objevuje fyzická podobnost – například ženy s delšími vlasy mají tendenci volit psy s delšíma ušima.
V jedné studii účastníci dokázali správně spojit fotografie neznámých lidí a jejich psů podle vnímané podobnosti, což naznačuje, že podobnost není jen domněnka majitele. Výzkumy také ukázaly korelaci mezi tělesnou hmotností majitele a nadváhou psa, což může odrážet sdílený životní styl.
Jedno z možných vysvětlení vychází z evoluce. Lidé odjakživa vyhledávali podobně smýšlející a vypadající jedince, protože to zvyšovalo šanci na přežití ve skupinách. Stejné mechanismy se mohou uplatňovat i při výběru mazlíčků.
Dalším důvodem může být to, že lidé vědomě i nevědomě posilují určité chování u svých psů. Například pes může přejímat emocionální nastavení majitele, zatímco majitel na něj reaguje podle vlastních preferencí. Postupem času tak může dojít ke sbližování povah.
U čistokrevných psů navíc výběr často odráží očekávání lidí – určité plemeno je spojováno s určitými rysy a lidé hledají právě ty, které odpovídají jejich vlastnímu temperamentu.
Pocit podobnosti může posílit emocionální vazbu mezi člověkem a psem a ovlivnit i to, jak majitel vnímá a zvládá problematické chování svého psa. Pokud v něm vidí kus sebe, bývá tolerantnější.
Na druhou stranu může dojít k přehnanému „polidšťování“ psa – majitel mu přisuzuje lidské vlastnosti, které ve skutečnosti nemá. To může vést k nepochopení chování zvířete a nevhodným očekáváním.
Výzkumy ukazují, že i když si lidé vybírají psy, kteří se jim podobají, stejně silné vazby mohou vznikat i tam, kde podobnost není. Například energický pes může „rozhýbat“ introvertního člověka a přimět ho k aktivnějšímu životnímu stylu. Vzájemné soužití pak vede ke společné regulaci emocí a návykům, podobně jako v mezilidských vztazích.
Kompatibilita, tedy schopnost spolu dobře fungovat navzdory rozdílům, se tak ukazuje jako klíčová. Zásadní roli hrají i osobnost člověka a jeho styl navazování vztahů.
Závěr je tedy jasný: i když si lidé často vybírají psy, kteří se jim podobají, to nejdůležitější není vzhled ani povaha, ale vzájemné porozumění a schopnost přizpůsobit se jeden druhému. Skutečné pouto vzniká díky sdíleným emocím, podpoře a přijetí rozdílů – stejně jako v každém jiném pevném vztahu.
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal o milost v rámci svého dlouhodobého procesu kvůli korupci, čímž vyvolal poplach u svých kritiků, kteří v tom vidí snahu obejít právní stát. Netanjahu ve videozprávě uvedl, že současná „bezpečnostní a politická“ situace Izraele mu znemožňuje dostavovat se k soudu několikrát týdně. Jeho žádost o milost od izraelského prezidenta je zatím poslední zvrat v případu, který se táhne roky, a který by mohl mít významné dopady na izraelský právní systém a Netanjahuovu politickou budoucnost před nadcházejícími volbami.
Počet obětí záplav a sesuvů půdy na indonéském ostrově Sumatra vystoupal na 631, oznámila tamní katastrofická agentura. Z oblastí s vysokým rizikem byl evakuován jeden milion lidí. Silné monzunové deště a tropické cyklóny tento týden ničivě zasáhly některé části Asie, včetně Indonésie, Srí Lanky a jižního Thajska. V celém regionu si přírodní katastrofy vyžádaly více než 1 160 obětí, zničily infrastrukturu a zaplavily města.
Britská vláda ostře kritizovala průtahy v povolování vstupu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Odsouzení přichází poté, co zásilka více než 1 100 stanů, které Spojené království do oblasti odeslalo, trvala déle než rok, než se dostala na místo. Ministryně zahraničí Yvette Cooper vyjádřila rovněž obavy, že se k obyvatelům navzdory příměří mezi Hamásem a Izraelem nedostala ani jiná pomoc financovaná Británií.
Vůdce Hongkongu prohlásil, že zajistí „spravedlnost“ v souvislosti s obrovským požárem, který minulý týden usmrtil více než sto padesát lidí. Úředníci města se zaměřují na stavební společnosti, které údajně použily nevyhovující síťovinu k obalení lešení na budovách. Počet zatčených osob v souvislosti s požárem, který se prohnal sedmi výškovými obytnými bloky a hořel téměř dva dny, se zvýšil na čtrnáct a úřady nevylučují další zatýkání.
Dobrodružství prezidenta Donalda Trumpa, jehož cílem je změna režimu ve Venezuele, se začíná proměňovat ve strategický, politický a právní chaos. Trump svolal na pondělní večer do Oválné pracovny vysoké představitele a poradce pro národní bezpečnost, aby určili další kroky v konfrontaci, která se mu vymkla z rukou jak v samotné, na ropu bohaté, ale chudé zemi, tak i ve Washingtonu.