Mnoho majitelů psů si někdy položilo otázku, zda mají se svým mazlíčkem něco společného – třeba klidnou povahu, společenskou náturu nebo naopak tvrdohlavost. A podle výzkumů za tím není jen náhoda nebo vtip: lidé si často skutečně vybírají psy, kteří se jim podobají.
Výzkumů, které se zabývají podobností mezi lidmi a jejich psy, přibývá. Ať už jde o fyzické rysy, nebo povahové vlastnosti, výsledky ukazují, že určité paralely skutečně existují. Lidé si často vybírají psy, kteří jsou jim podobní nejen vzhledem, ale i povahou.
Z aktuálního přehledu 15 studií vyplývá, že majitelé a jejich psi mohou sdílet určité osobnostní rysy, jako je extroverze, úroveň úzkosti nebo společenskost. U čistokrevných psů se navíc často objevuje fyzická podobnost – například ženy s delšími vlasy mají tendenci volit psy s delšíma ušima.
V jedné studii účastníci dokázali správně spojit fotografie neznámých lidí a jejich psů podle vnímané podobnosti, což naznačuje, že podobnost není jen domněnka majitele. Výzkumy také ukázaly korelaci mezi tělesnou hmotností majitele a nadváhou psa, což může odrážet sdílený životní styl.
Jedno z možných vysvětlení vychází z evoluce. Lidé odjakživa vyhledávali podobně smýšlející a vypadající jedince, protože to zvyšovalo šanci na přežití ve skupinách. Stejné mechanismy se mohou uplatňovat i při výběru mazlíčků.
Dalším důvodem může být to, že lidé vědomě i nevědomě posilují určité chování u svých psů. Například pes může přejímat emocionální nastavení majitele, zatímco majitel na něj reaguje podle vlastních preferencí. Postupem času tak může dojít ke sbližování povah.
U čistokrevných psů navíc výběr často odráží očekávání lidí – určité plemeno je spojováno s určitými rysy a lidé hledají právě ty, které odpovídají jejich vlastnímu temperamentu.
Pocit podobnosti může posílit emocionální vazbu mezi člověkem a psem a ovlivnit i to, jak majitel vnímá a zvládá problematické chování svého psa. Pokud v něm vidí kus sebe, bývá tolerantnější.
Na druhou stranu může dojít k přehnanému „polidšťování“ psa – majitel mu přisuzuje lidské vlastnosti, které ve skutečnosti nemá. To může vést k nepochopení chování zvířete a nevhodným očekáváním.
Výzkumy ukazují, že i když si lidé vybírají psy, kteří se jim podobají, stejně silné vazby mohou vznikat i tam, kde podobnost není. Například energický pes může „rozhýbat“ introvertního člověka a přimět ho k aktivnějšímu životnímu stylu. Vzájemné soužití pak vede ke společné regulaci emocí a návykům, podobně jako v mezilidských vztazích.
Kompatibilita, tedy schopnost spolu dobře fungovat navzdory rozdílům, se tak ukazuje jako klíčová. Zásadní roli hrají i osobnost člověka a jeho styl navazování vztahů.
Závěr je tedy jasný: i když si lidé často vybírají psy, kteří se jim podobají, to nejdůležitější není vzhled ani povaha, ale vzájemné porozumění a schopnost přizpůsobit se jeden druhému. Skutečné pouto vzniká díky sdíleným emocím, podpoře a přijetí rozdílů – stejně jako v každém jiném pevném vztahu.
Energetický šok vyvolaný krizí na Blízkém východě a rostoucí ceny komodit začínají dopadat na největší výrobní ekonomiku světa. Čínská obchodní data z Pekingu i informace přímo od tamních výrobců naznačují, že náklady na produkci se neustále zvyšují. Před vypuknutím otevřeného konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem si přitom čínský exportní sektor vedl velmi silně a dokázal se vyrovnat i se zvýšenými cly, která zavedl Donald Trump. Čína se tehdy úspěšně zaměřila na nové trhy a v loňském roce dosáhla rekordního obchodního přebytku.
Australský premiér Anthony Albanese byl nucen reagovat na další kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jádrem sporu je údajná nedostatečná vojenská podpora Austrálie při snahách o znovuotevření Hormuzského průlivu. Trump, který je v současnosti nejvýznamnějším spojencem Austrálie, vyjádřil svou nespokojenost přímo ve Washingtonu v souvislosti s oznámením desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem.
Administrativa prezidenta Trumpa sice tvrdí, že její blokáda Hormuzského průlivu nese ovoce, když se devět lodí včetně čínského tankeru Rich Starry podřídilo rozkazům a obrátilo se, realita na místě však naznačuje jiný příběh. Zatímco se USA soustředí na okamžitý vojenský tlak, Írán si v tichosti buduje pozici, která mu zajistí kontrolu nad touto strategickou tepnou dlouho po skončení současného konfliktu.
Šestnáctiletá éra Viktora Orbána byla pro řadu britských pravicových politiků a akademiků nebývale štědrá. Maďarský režim, který se sám označoval za „neliberální demokracii“, systematicky budoval síť vlivných osobností v zahraničí, které za finanční podporu šířily jeho vidění světa. Drtivá porážka strany Fidesz v nedávných volbách však nyní hrozí, že tento tok peněz z Budapešti do rukou evropských populistů definitivně vyschne.
Prahu dnes nečekaně navštívil generální tajemník NATO Mark Rutte. Aliance jeho cestu oznámila na poslední chvíli, pouhý den předem, což podtrhuje naléhavost témat, která byla na programu. Jediným bodem krátké návštěvy bylo podvečerní jednání s premiérem Andrejem Babišem na Úřadu vlády, kde oba politici diskutovali především o budoucím směřování české obranyschopnosti a závazcích vůči Alianci.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření desetidenního příměří mezi Izraelem a Libanonem, které vstoupilo v platnost v 17 hodin východoamerického času. Tento krok je vnímán jako zásadní diplomatický průlom, který má poskytnout potřebný prostor pro širší vyjednávání o míru v celém regionu. Klid zbraní má zastavit útoky na hnutí Hizballáh podporované Íránem, které si v Libanonu vyžádaly již přes dva tisíce obětí.
Donald Trump rozpoutal na své platformě Truth Social bezprecedentní slovní válku, která hluboce štěpí jeho vlastní politický tábor. Prezident se v sérii ostrých příspěvků nevybíravě pustil do dříve loajálních konzervativních ikon, jako jsou Tucker Carlson, Megyn Kelly, Candace Owens a Alex Jones. Důvodem je jejich narůstající kritika vojenské intervence v Íránu, kterou Trump zahájil navzdory svým předvolebním slibům o ukončení „nekonečných válek“.
Navzdory bouřlivé rétorice Donalda Trumpa a historicky nejhlubší politické krizi uvnitř Severoatlantické aliance zůstává NATO funkčním a v jádru pevným svazkem. Současné napětí, které vyvolalo americké vojenské tažení v Íránu a následné zablokování strategického Hormuzského průlivu, sice vážně otřásá vzájemnou důvěrou, ovšem k reálnému rozpadu spojenectví má Aliance podle odborníků stále daleko.
Vztah mezi italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se ještě nedávno zdál být pevným spojenectvím založeným na společné nacionalistické rétorice, prochází hlubokou krizí. Ještě před půl rokem v Šarm aš-Šajchu přijímala Meloniová Trumpovy poklony a usilovně pracovala na tom, aby se stala jeho hlavním evropským spojencem. Byla dokonce jedinou evropskou lídryní, která se zúčastnila jeho inaugurace, a neváhala jej navštívit v jeho soukromém sídle Mar-a-Lago na Floridě.
Spojené státy jsou připraveny udržovat námořní blokádu Íránu tak dlouho, jak bude zapotřebí. Na čtvrteční tiskové konferenci ve Washingtonu to prohlásil šéf Pentagonu Pete Hegseth spolu s předsedou sboru náčelníků štábů Danem Cainem. Podle Hegsetha USA momentálně doplňují své kapacity s „větší silou než kdy dříve“ a dávají íránskému režimu jasně na vybranou mezi řešením „po dobrém, nebo po zlém“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po masivním nočním útoku na ukrajinská města prohlásil, že Rusko si nezaslouží žádnou úlevu ani rušení sankcí. Noční nálety si vyžádaly 16 mrtvých a přibližně 100 zraněných, přičemž mezi oběťmi jsou i dvě dospívající děti. Zelenskyj zdůraznil, že Rusko sází výhradně na pokračování války, a proto musí být mezinárodní odpověď stejně důrazná, včetně využití všech dostupných prostředků k obraně životů a vyvinutí maximálního tlaku na dosažení míru.
Fotbaloví fanoušci, kteří se chystají na letošní mistrovství světa v USA, čelí nečekaně vysokým nákladům na dopravu. Guvernérka státu New Jersey Mikie Sherrillová ostře zkritizovala federaci FIFA za to, že odmítá dotovat přepravu příznivců ke stadionům. Podle aktuálních informací by totiž zpáteční jízdenka z newyorského nádraží Penn Station ke stadionu MetLife v New Jersey mohla vyjít na více než 100 dolarů (2000 korun).