Mnoho majitelů psů si někdy položilo otázku, zda mají se svým mazlíčkem něco společného – třeba klidnou povahu, společenskou náturu nebo naopak tvrdohlavost. A podle výzkumů za tím není jen náhoda nebo vtip: lidé si často skutečně vybírají psy, kteří se jim podobají.
Výzkumů, které se zabývají podobností mezi lidmi a jejich psy, přibývá. Ať už jde o fyzické rysy, nebo povahové vlastnosti, výsledky ukazují, že určité paralely skutečně existují. Lidé si často vybírají psy, kteří jsou jim podobní nejen vzhledem, ale i povahou.
Z aktuálního přehledu 15 studií vyplývá, že majitelé a jejich psi mohou sdílet určité osobnostní rysy, jako je extroverze, úroveň úzkosti nebo společenskost. U čistokrevných psů se navíc často objevuje fyzická podobnost – například ženy s delšími vlasy mají tendenci volit psy s delšíma ušima.
V jedné studii účastníci dokázali správně spojit fotografie neznámých lidí a jejich psů podle vnímané podobnosti, což naznačuje, že podobnost není jen domněnka majitele. Výzkumy také ukázaly korelaci mezi tělesnou hmotností majitele a nadváhou psa, což může odrážet sdílený životní styl.
Jedno z možných vysvětlení vychází z evoluce. Lidé odjakživa vyhledávali podobně smýšlející a vypadající jedince, protože to zvyšovalo šanci na přežití ve skupinách. Stejné mechanismy se mohou uplatňovat i při výběru mazlíčků.
Dalším důvodem může být to, že lidé vědomě i nevědomě posilují určité chování u svých psů. Například pes může přejímat emocionální nastavení majitele, zatímco majitel na něj reaguje podle vlastních preferencí. Postupem času tak může dojít ke sbližování povah.
U čistokrevných psů navíc výběr často odráží očekávání lidí – určité plemeno je spojováno s určitými rysy a lidé hledají právě ty, které odpovídají jejich vlastnímu temperamentu.
Pocit podobnosti může posílit emocionální vazbu mezi člověkem a psem a ovlivnit i to, jak majitel vnímá a zvládá problematické chování svého psa. Pokud v něm vidí kus sebe, bývá tolerantnější.
Na druhou stranu může dojít k přehnanému „polidšťování“ psa – majitel mu přisuzuje lidské vlastnosti, které ve skutečnosti nemá. To může vést k nepochopení chování zvířete a nevhodným očekáváním.
Výzkumy ukazují, že i když si lidé vybírají psy, kteří se jim podobají, stejně silné vazby mohou vznikat i tam, kde podobnost není. Například energický pes může „rozhýbat“ introvertního člověka a přimět ho k aktivnějšímu životnímu stylu. Vzájemné soužití pak vede ke společné regulaci emocí a návykům, podobně jako v mezilidských vztazích.
Kompatibilita, tedy schopnost spolu dobře fungovat navzdory rozdílům, se tak ukazuje jako klíčová. Zásadní roli hrají i osobnost člověka a jeho styl navazování vztahů.
Závěr je tedy jasný: i když si lidé často vybírají psy, kteří se jim podobají, to nejdůležitější není vzhled ani povaha, ale vzájemné porozumění a schopnost přizpůsobit se jeden druhému. Skutečné pouto vzniká díky sdíleným emocím, podpoře a přijetí rozdílů – stejně jako v každém jiném pevném vztahu.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.
Česko v loňském roce zasáhly zprávy o úmrtí několika slavných osobností. V prosinci to byl Patrik Hezucký, který podlehl vážné nemoci. Fanoušci přitom až do jeho odchodu netušili, co přesně oblíbenému moderátorovi Evropy 2 je. Vdova Nikola nyní vysvětlila, proč tomu tak bylo.
Údajné tajemství Freddieho Mercuryho, že měl mít utajovanou dceru, prasklo teprve nedávno. Na začátku letošního roku ale přišla z Velké Británii smutná zpráva. Žena, která má být dcerou zpěváka, což mnozí lidé stejně zpochybňují, je po smrti. Podlehla vážné nemoci.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohradil proti tvrzení Donalda Trumpa, že Kyjev brzdí ukončení válečného konfliktu. Ve svém večerním projevu zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou pro mír. Reagoval tak na slova amerického prezidenta, který na otázku, proč diplomatická jednání dosud neuspěla, odpověděl stroze jménem ukrajinského lídra. Trump navíc dodal, že zatímco Vladimir Putin je prý připraven k dohodě, Kyjev se k ní staví váhavě.
Bílý dům dal jasně najevo, že přítomnost evropských vojáků v Grónsku nijak neovlivní záměr Donalda Trumpa získat tento strategický arktický ostrov pod americkou kontrolu. Mluvčí Karoline Leavittová prohlásila, že nasazení jednotek z Evropy nemá na prezidentovo rozhodování žádný dopad a nijak nemění jeho cíl ostrov ovládnout. Podle Washingtonu jde o nutný krok k ochraně území, kterému údajně hrozí pád do rukou Ruska nebo Číny.
Íránský režim se po brutálním zásahu proti celostátním protestům, které si podle lidskoprávních organizací vyžádaly tisíce obětí, ocitl pod extrémním mezinárodním tlakem. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) sice vlna nepokojů v posledních dnech mírně opadla, ale situace zůstává výbušná. Masivní nasazení bezpečnostních složek je pro Teherán dlouhodobě neudržitelné, a jakmile se vojáci stáhnou z ulic, hrozí okamžité obnovení demonstrací.