Kreatin – doplněk stravy, který je hojně propagován na sociálních sítích fitness influencery a kulturisty jako zázračný pomocník pro růst svalové hmoty – může být podle nové studie zcela přeceňován. Klinický výzkum vedený Univerzitou Nového Jižního Walesu ukázal, že jeho přínosy nemusí být tak významné, jak se dosud předpokládalo, uvedl server news.com.au.
Studie sledovala 54 lidí ve věku od 18 do 50 let, kteří byli rozděleni do dvou skupin: jedna užívala kreatin v doporučené denní dávce pěti gramů, druhá dostávala placebo. Všichni účastníci podstoupili dvanáctitýdenní program silového tréninku, přičemž nikdo z nich předtím pravidelně necvičil. Studie byla publikována v odborném časopise Nutrients.
Podle hlavní autorky výzkumu Mandy Hagstrom z Fakulty zdravotnických věd se v průběhu programu neprokázal žádný statisticky významný rozdíl v množství nabyté svalové hmoty mezi oběma skupinami. „Užívání pěti gramů kreatinu denně nevedlo k většímu nárůstu svalové hmoty než u těch, kteří jej neužívali,“ uvedla.
Autoři studie se domnívají, že dřívější výzkumy mohly přeceňovat účinky kreatinu kvůli metodologickým chybám – většinou totiž začínalo užívání doplňku současně se začátkem tréninku, čímž nebylo možné oddělit efekt samotného cvičení od účinku suplementace.
Z tohoto důvodu byla v nové studii suplementace zahájena týden před prvním tréninkem. Během této fáze zaznamenali výzkumníci u některých účastníků, zejména u žen, mírný nárůst svalové hmoty. Ten však velmi rychle odezněl a hodnoty se srovnaly se skupinou bez kreatinu. Podle vědců šlo pravděpodobně o zadržení vody v těle, nikoliv o skutečný růst svalů.
Spoluautor studie, Imtiaz Desai, poznamenal, že pokud by fungoval kreatin tak, jak se tvrdí, měli by jeho uživatelé přibrat za 12 týdnů přibližně tři kilogramy svalové hmoty. „K tomu ale nedošlo,“ uvedl.
Studie rovněž poukázala na to, že užívání doplňku v nízké dávce pět gramů denně obchází takzvanou „nasycovací fázi“, která bývá běžnou praxí u některých sportovců a může zahrnovat dávky až 25 gramů denně.
Vědci se však shodují na tom, že je zapotřebí provést další výzkumy, zejména v oblasti různých dávek a účinků kreatinu na různé věkové a pohlavní skupiny. Výsledky současné studie nicméně podkopávají dosavadní jistoty o jeho univerzální účinnosti.
Kreatin je přirozeně se vyskytující látka, která se tvoří v játrech, ledvinách a slinivce a slouží jako zdroj energie pro svaly. Jeho doplňování je běžnou součástí výživy sportovců již desítky let. Tato nová studie však naznačuje, že ne každý, kdo jej užívá, z něj skutečně profituje.
Výsledky mohou změnit pohled veřejnosti i odborníků na jeden z nejprodávanějších doplňků stravy v oblasti fitness a ukazují, že místo slepého následování trendů z Instagramu nebo TikToku se vyplatí dát přednost vědecky ověřeným datům.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.