Kreatin – doplněk stravy, který je hojně propagován na sociálních sítích fitness influencery a kulturisty jako zázračný pomocník pro růst svalové hmoty – může být podle nové studie zcela přeceňován. Klinický výzkum vedený Univerzitou Nového Jižního Walesu ukázal, že jeho přínosy nemusí být tak významné, jak se dosud předpokládalo, uvedl server news.com.au.
Studie sledovala 54 lidí ve věku od 18 do 50 let, kteří byli rozděleni do dvou skupin: jedna užívala kreatin v doporučené denní dávce pěti gramů, druhá dostávala placebo. Všichni účastníci podstoupili dvanáctitýdenní program silového tréninku, přičemž nikdo z nich předtím pravidelně necvičil. Studie byla publikována v odborném časopise Nutrients.
Podle hlavní autorky výzkumu Mandy Hagstrom z Fakulty zdravotnických věd se v průběhu programu neprokázal žádný statisticky významný rozdíl v množství nabyté svalové hmoty mezi oběma skupinami. „Užívání pěti gramů kreatinu denně nevedlo k většímu nárůstu svalové hmoty než u těch, kteří jej neužívali,“ uvedla.
Autoři studie se domnívají, že dřívější výzkumy mohly přeceňovat účinky kreatinu kvůli metodologickým chybám – většinou totiž začínalo užívání doplňku současně se začátkem tréninku, čímž nebylo možné oddělit efekt samotného cvičení od účinku suplementace.
Z tohoto důvodu byla v nové studii suplementace zahájena týden před prvním tréninkem. Během této fáze zaznamenali výzkumníci u některých účastníků, zejména u žen, mírný nárůst svalové hmoty. Ten však velmi rychle odezněl a hodnoty se srovnaly se skupinou bez kreatinu. Podle vědců šlo pravděpodobně o zadržení vody v těle, nikoliv o skutečný růst svalů.
Spoluautor studie, Imtiaz Desai, poznamenal, že pokud by fungoval kreatin tak, jak se tvrdí, měli by jeho uživatelé přibrat za 12 týdnů přibližně tři kilogramy svalové hmoty. „K tomu ale nedošlo,“ uvedl.
Studie rovněž poukázala na to, že užívání doplňku v nízké dávce pět gramů denně obchází takzvanou „nasycovací fázi“, která bývá běžnou praxí u některých sportovců a může zahrnovat dávky až 25 gramů denně.
Vědci se však shodují na tom, že je zapotřebí provést další výzkumy, zejména v oblasti různých dávek a účinků kreatinu na různé věkové a pohlavní skupiny. Výsledky současné studie nicméně podkopávají dosavadní jistoty o jeho univerzální účinnosti.
Kreatin je přirozeně se vyskytující látka, která se tvoří v játrech, ledvinách a slinivce a slouží jako zdroj energie pro svaly. Jeho doplňování je běžnou součástí výživy sportovců již desítky let. Tato nová studie však naznačuje, že ne každý, kdo jej užívá, z něj skutečně profituje.
Výsledky mohou změnit pohled veřejnosti i odborníků na jeden z nejprodávanějších doplňků stravy v oblasti fitness a ukazují, že místo slepého následování trendů z Instagramu nebo TikToku se vyplatí dát přednost vědecky ověřeným datům.
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se v úterý večer sešli na pivu v Malostranské besedě v Praze. Voličům chtějí dát najevo, že případná povolební spolupráce s hnutím ANO, které je podle průzkumů favoritem voleb, nepřipadá v úvahu.
Lucie Vondráčková je známá i tím, že je neustále zvědavá. Možná i z toho důvodu se podrobila speciálnímu testu, díky kterému zjistila zajímavé věci o svém původu.
Americký prezident Donald Trump prozradil, že se již po mítinku na Aljašce znovu spojil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu podle Trumpa nadále projevuje vůli se dohodnout na ukončení konfliktu na Ukrajině. Obě hlavy státu společně řešily i otázku jaderného odzbrojení.
V září začne nejprve meteorologický a následně i astronomický podzim. Léto se každopádně chýlí ke konci, což vyplývá i z dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teploty totiž budou týden od týdne pozvolna klesat.
Česko na den přesně před třemi lety zasáhla velmi smutná zpráva. Po vleklých zdravotních problémech zemřela Hana Zagorová, bylo jí 75 let. Legendární zpěvačce byl do poslední chvíle oporou její manžel Štefan Margita, který si ji stále připomíná.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.