Nový objev vědců z Harvard Medical School přináší naději v boji s Alzheimerovou chorobou. Vypadá to, že klíč k jejímu pochopení a možné léčbě by mohl spočívat v lithiu. Tento prvek je sice známý jako stabilizátor nálady u pacientů s bipolární poruchou, ale nyní se ukazuje, že v malém množství je přirozeně přítomen v těle a hraje zásadní roli pro zdraví mozku.
Výzkumníci na Harvardu a Rush University provedli sérii experimentů na myších. Ukázalo se, že pokud se myším z potravy odebralo lithium, v mozku jim vznikal zánět a docházelo ke změnám spojeným s urychleným stárnutím. U myší, které byly speciálně vyšlechtěny tak, aby trpěly Alzheimerovou chorobou, nedostatek lithia urychlil tvorbu plaků a neurofibrilárních spletí, které jsou pro tuto nemoc typické.
U myší, kterým byla udržována normální hladina lithia, se však tyto změny spojené s Alzheimerovou chorobou neprojevily. Pokud se tento objev potvrdí i u lidí, mohl by otevřít cestu k novým způsobům léčby a diagnostiky této choroby, která jen ve Spojených státech trápí odhadem 6,7 milionu starších dospělých.
Výzkum přináší ucelenou teorii, která vysvětluje mnoho nejasností, se kterými se vědci potýkají už celá desetiletí. Dr. Bruce Yankner, profesor genetiky na Harvard Medical School, který studii vedl, označil lithium za možného kandidáta na společný mechanismus vedoucí k degeneraci mozku. Studie ukazuje, že beta-amyloidní plaky, které se hromadí v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou, se vážou na lithium a spotřebovávají ho. Tím se snižuje množství lithia dostupného pro okolní buňky, včetně důležitých úklidových buněk zvaných mikroglie.
Ve zdravém mozku mikroglie odklízejí beta-amyloid ještě předtím, než se stihne nahromadit. V experimentech ale mikroglie z mozků myší s nedostatkem lithia hůře odstraňovaly a rozkládaly beta-amyloid. Podle Yanknera to vytváří začarovaný kruh. Hromadící se beta-amyloid spotřebovává stále více lithia, což ještě více oslabuje schopnost mozku se ho zbavit.
Vědci testovali různé sloučeniny lithia a našli lithium orotát, který se na beta-amyloid neváže. Když tuto sloučeninu podali myším s příznaky Alzheimerovy choroby, plaky a spleti, které poškozovaly mozková centra, se zmenšily. Paměť myší se zlepšila a byly opět schopné orientovat se v bludišti a rozpoznávat nové předměty, což u myší s placebem nenastalo.
Lithium je měkký, stříbřitě bílý kov, který se přirozeně vyskytuje v životním prostředí, včetně potravy a vody. Dříve se přidávalo například do limonády 7Up, která se prodávala jako lék na kocovinu a pro zlepšení nálady. I když vědci podle CNN nikdy plně neporozuměli tomu, jak funguje, věděli, že pomáhá zlepšovat náladu. Lidé, kteří užívají předepsané dávky lithia, které jsou mnohem vyšší než dávky použité ve studii, se však mohou potýkat s toxicitou pro štítnou žlázu nebo ledviny.
Testy u myší, které dostávaly nízké dávky lithia orotátu, neukázaly žádné poškození. To je sice povzbudivé, ale neznamená to, že by lidé měli začít užívat doplňky stravy s lithiem na vlastní pěst. Bruce Yankner zdůrazňuje, že „myš není člověk“ a je nezbytné provést klinické studie na lidech, aby se určila správná a bezpečná dávka.
Nový výzkum potvrzuje dřívější studie, které naznačovaly důležitost lithia pro mozek. Jedna dánská studie z roku 2017 například ukázala, že u lidí s vyšším obsahem lithia v pitné vodě bylo méně pravděpodobné, že jim bude diagnostikována demence. V roce 2022 zase studie z Velké Británie odhalila, že u lidí, kterým bylo předepsáno lithium, byla pravděpodobnost rozvoje Alzheimerovy choroby asi poloviční.
Dříve se o lithiu jako o prvku důležitém pro normální fungování organismu neuvažovalo, protože jeho množství v těle bylo tak malé, že se ho nedalo změřit. Yanknerův tým musel použít speciální technologii. Vědci zkoumali mozkovou tkáň a krev pacientů, kteří zemřeli na Alzheimerovu chorobu, a zjistili, že u nich byla hladina lithia trvale nižší než u zdravých lidí. U lidí s Alzheimerovou chorobou byly naopak zvýšené hladiny zinku a snížené hladiny mědi, což bylo pozorováno i dříve.
Vědci se domnívají, že pokles hladiny lithia v mozku může být způsobený různými faktory, včetně nedostatečného příjmu v potravě a genetických a environmentálních faktorů. Mezi potraviny bohaté na lithium patří listová zelenina, ořechy, luštěniny a koření jako kurkuma a kmín. Zdá se tedy, že tyto potraviny, které jsou už tak považovány za zdravé a snižují riziko demence, mohou být prospěšné právě díky obsahu lithia.
Plán českých repatriačních letů, které mají pomoci dostat české občany nacházející se na Blízkém východě do bezpečí, se změnil. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Repatriace mají nakonec probíhat nejen z Egypta a Jordánska, ale také z Ománu.
Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout.
Írán se podle dostupných informací snaží zachránit, co zbývá z jaderného programu, než bude příliš pozdě. Tvrdí to zdroje izraelského deníku The Jerusalem Post. Teherán chce ochránit, co půjde, opevnit zařízení a schovat vybavení, u kterého to jde udělat.
Českou hudební scénou otřásla v uplynulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 66 let zemřel klávesista Jiří Valenta, někdejší člen legendární kapely Olympic. Podle dostupných informací spáchal sebevraždu. Rodina se nyní zabývá tím, jak bude vypadat smuteční obřad.
V Česku o víkendu začalo meteorologické jaro, ale jarní počasí panovalo už v posledních únorových dnech. Zásadní změna se neočekává ani během prvního ryze březnového týdne. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) bude slunečno a nadprůměrně teplo.
Izraelská armáda (IDF) v nejnovější aktualizaci na sociální síti X oznámila, že její letectvo zahájilo rozsáhlou vlnu útoků přímo v srdci íránského hlavního města Teheránu. Z místa již přicházejí první záběry zachycující následky těchto úderů. Podle dřívějšího vyjádření IDF útočí izraelské síly na Libanon a Írán současně.
Předseda sboru náčelníků štábů, generál Dan Caine, na dnešním tiskovém brífinku oznámil, že Spojené státy získaly nad Íránem vzdušnou převahu. Podle jeho slov byl dopad dosavadních úderů rychlý, přesný a zdrcující, což vyústilo v nastolení lokální dominance v oblacích. Tato situace má nejen zvýšit ochranu nasazených jednotek, ale také umožnit pokračování probíhajících vojenských operací přímo nad íránským územím.
Kabinet Andreje Babiše se od pondělního rána plně soustředí na vyhrocený konflikt na Blízkém východě. Hlavním podnětem pro sérii mimořádných schůzek se staly víkendové nálety Spojených států a Izraele na íránské území, po nichž následovaly odvetné údery Teheránu proti několika zemím v Perském zálivu. Dynamický vývoj událostí přiměl české ministry k okamžitému svolání Bezpečnostní rady státu.
Průliv Hormuz, úzká vodní cesta oddělující Írán a Omán, představuje hlavní trasu pro přepravu ropy z producentských zemí, jako jsou Saúdská Arábie nebo Kuvajt, do zbytku světa. Íránská strana kontroluje severní část tohoto strategického koridoru.
Akce Íránu v regionu představují nebezpečnou eskalaci, která ohrožuje stabilitu na Blízkém východě. Uvádí to společné prohlášení Spojených států a šesti spojeneckých států Perského zálivu, které sdílelo kuvajtské ministerstvo zahraničí. Podle textu, jenž byl původně publikován v arabštině, je cílení na civilisty a nebojující státy bezohledným chováním podkopávajícím stabilitu.
Americký prezident Donald Trump v neděli vyjádřil ochotu jednat se zbývajícími představiteli íránského vedení poté, co společné americko-izraelské nálety vedly k úmrtí nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Trump v rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že íránská strana projevila zájem o rozhovory a on s tím souhlasil. Zároveň však dodal, že Teherán měl k dohodě přistoupit mnohem dříve, místo aby čekal tak dlouho, až se situace vyhrotila v otevřený válečný střet.
Společná vojenská operace Spojených států a Izraele proti Íránu má po třech dnech bojů tragické následky. Podle informací íránského Červeného půlměsíce, které citovala státní média, zahynulo od sobotního začátku úderů nejméně 555 lidí. Útoky zasáhly celkem 131 íránských měst a způsobily rozsáhlé škody na civilní infrastruktuře.