Nový objev vědců z Harvard Medical School přináší naději v boji s Alzheimerovou chorobou. Vypadá to, že klíč k jejímu pochopení a možné léčbě by mohl spočívat v lithiu. Tento prvek je sice známý jako stabilizátor nálady u pacientů s bipolární poruchou, ale nyní se ukazuje, že v malém množství je přirozeně přítomen v těle a hraje zásadní roli pro zdraví mozku.
Výzkumníci na Harvardu a Rush University provedli sérii experimentů na myších. Ukázalo se, že pokud se myším z potravy odebralo lithium, v mozku jim vznikal zánět a docházelo ke změnám spojeným s urychleným stárnutím. U myší, které byly speciálně vyšlechtěny tak, aby trpěly Alzheimerovou chorobou, nedostatek lithia urychlil tvorbu plaků a neurofibrilárních spletí, které jsou pro tuto nemoc typické.
U myší, kterým byla udržována normální hladina lithia, se však tyto změny spojené s Alzheimerovou chorobou neprojevily. Pokud se tento objev potvrdí i u lidí, mohl by otevřít cestu k novým způsobům léčby a diagnostiky této choroby, která jen ve Spojených státech trápí odhadem 6,7 milionu starších dospělých.
Výzkum přináší ucelenou teorii, která vysvětluje mnoho nejasností, se kterými se vědci potýkají už celá desetiletí. Dr. Bruce Yankner, profesor genetiky na Harvard Medical School, který studii vedl, označil lithium za možného kandidáta na společný mechanismus vedoucí k degeneraci mozku. Studie ukazuje, že beta-amyloidní plaky, které se hromadí v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou, se vážou na lithium a spotřebovávají ho. Tím se snižuje množství lithia dostupného pro okolní buňky, včetně důležitých úklidových buněk zvaných mikroglie.
Ve zdravém mozku mikroglie odklízejí beta-amyloid ještě předtím, než se stihne nahromadit. V experimentech ale mikroglie z mozků myší s nedostatkem lithia hůře odstraňovaly a rozkládaly beta-amyloid. Podle Yanknera to vytváří začarovaný kruh. Hromadící se beta-amyloid spotřebovává stále více lithia, což ještě více oslabuje schopnost mozku se ho zbavit.
Vědci testovali různé sloučeniny lithia a našli lithium orotát, který se na beta-amyloid neváže. Když tuto sloučeninu podali myším s příznaky Alzheimerovy choroby, plaky a spleti, které poškozovaly mozková centra, se zmenšily. Paměť myší se zlepšila a byly opět schopné orientovat se v bludišti a rozpoznávat nové předměty, což u myší s placebem nenastalo.
Lithium je měkký, stříbřitě bílý kov, který se přirozeně vyskytuje v životním prostředí, včetně potravy a vody. Dříve se přidávalo například do limonády 7Up, která se prodávala jako lék na kocovinu a pro zlepšení nálady. I když vědci podle CNN nikdy plně neporozuměli tomu, jak funguje, věděli, že pomáhá zlepšovat náladu. Lidé, kteří užívají předepsané dávky lithia, které jsou mnohem vyšší než dávky použité ve studii, se však mohou potýkat s toxicitou pro štítnou žlázu nebo ledviny.
Testy u myší, které dostávaly nízké dávky lithia orotátu, neukázaly žádné poškození. To je sice povzbudivé, ale neznamená to, že by lidé měli začít užívat doplňky stravy s lithiem na vlastní pěst. Bruce Yankner zdůrazňuje, že „myš není člověk“ a je nezbytné provést klinické studie na lidech, aby se určila správná a bezpečná dávka.
Nový výzkum potvrzuje dřívější studie, které naznačovaly důležitost lithia pro mozek. Jedna dánská studie z roku 2017 například ukázala, že u lidí s vyšším obsahem lithia v pitné vodě bylo méně pravděpodobné, že jim bude diagnostikována demence. V roce 2022 zase studie z Velké Británie odhalila, že u lidí, kterým bylo předepsáno lithium, byla pravděpodobnost rozvoje Alzheimerovy choroby asi poloviční.
Dříve se o lithiu jako o prvku důležitém pro normální fungování organismu neuvažovalo, protože jeho množství v těle bylo tak malé, že se ho nedalo změřit. Yanknerův tým musel použít speciální technologii. Vědci zkoumali mozkovou tkáň a krev pacientů, kteří zemřeli na Alzheimerovu chorobu, a zjistili, že u nich byla hladina lithia trvale nižší než u zdravých lidí. U lidí s Alzheimerovou chorobou byly naopak zvýšené hladiny zinku a snížené hladiny mědi, což bylo pozorováno i dříve.
Vědci se domnívají, že pokles hladiny lithia v mozku může být způsobený různými faktory, včetně nedostatečného příjmu v potravě a genetických a environmentálních faktorů. Mezi potraviny bohaté na lithium patří listová zelenina, ořechy, luštěniny a koření jako kurkuma a kmín. Zdá se tedy, že tyto potraviny, které jsou už tak považovány za zdravé a snižují riziko demence, mohou být prospěšné právě díky obsahu lithia.
Nemocnice v Gaze, včetně Al-Šifa, nadále čelí kritickému nedostatku léků a vybavení, přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) zvýšila dodávky po vstupu příměří v platnost. Ředitel nemocnice Al-Šifa, Dr. Mohammed Abu Salmiya, pro CNN uvedl, že situace je pro pacienty a personál zcela zoufalá.
Navzdory oficiálním prohlášením o stabilizaci fronty se ukrajinská obrana nachází v kritické fázi. Armáda trpí vyčerpáním, nedostatkem pěchoty a přetíženou logistikou, zatímco reformy velení zůstávají nedokončené. Nová korpusová struktura nefunguje a velení se centralizuje v rukou Oleksandra Syrského. Ruské síly mezitím využívají infiltrační taktiku a převahu v masové výrobě dronů. Bez zásadních změn hrozí, že se „patová“ válka přetaví v pomalý, ale nevratný posun ve prospěch Moskvy.
Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.
Na první pohled nemusí existovat bezprostřední podobnosti mezi zdevastovaným Nagasaki po americkém atomovém bombardování v roce 1945 a dnešní Gazou, kromě masivního zničení. Přesto lze při zvažování poválečné obnovy Gazy – za předpokladu, že současné příměří vydrží – mnohé pochopit ze zkušeností Nagasaki a z toho, jak se toto město vypořádalo s bolestným procesem opětovného startu a výstavby prakticky z ničeho.
Slova o tom, že Evropský Green Deal dlužíme našim dětem, neboť tuto planetu nevlastníme, pronesla Ursula Von Der Leyenová krátce před Vánocemi 2019. Tato slova tehdy definovala začátek jejího předsednictví Evropské komise. Od té doby ale uplynulo už šest let.
Spojené státy americké zlehčují obvinění, že hnutí Hamás porušuje dohodu o příměří s Izraelem tím, že nevrací všechna těla mrtvých rukojmích. Z celkového počtu 28 zesnulých rukojmích bylo dosud předáno pouze devět. Hamás tvrdí, že potřebuje čas a specializované vybavení, aby ostatní nalezl v ruinách Gazy.
Světovou kinematografii zasáhla o víkendu zpráva z nejsmutnějších. Ve věku 79 let zemřela oscarová herečka Diane Keatonová, kterou proslavila i úspěšná spolupráce s Woodym Allenem. Není divu, že slavný režisér se po její smrti ozval.
Český fotbal se po víkendové ostudě na Faerských ostrovech, kde národní tým prohrál 1:2, rozhodl pro zásadní krok. Fotbalová asociace odvolala reprezentačního trenéra Ivana Haška. Manažer reprezentací Pavel Nedvěd teď bude muset ukázat, co dokáže.
Kontroverzními výroky, jejichž autorem má být podle zjištění jednoho z tuzemských médií nově zvolený poslanec Filip Turek, se začala zabývat policie. Informovala o tom Česká televize. Turek má být podle dřívějších informací kandidátem Motoristů na ministerské místo v nové vládě.
Štefan Margita momentálně napíná všechny síly směrem k největšímu sólovému koncertu kariéry. Chybět by na něm neměla ani Hana Zagorová. Slovenský operní pěvec dokonce navštívil kartářku, aby zjistil, co ho vlastně čeká.
Evropská komise se chystá navrhnout nová pravidla pro řešení „obrovského problému“ krátkodobých pronájmů, jež jsou zprostředkovávány platformami jako Airbnb a Booking.com. Tento krok je součástí snahy Bruselu čelit „sociální krizi“, kdy si lidé stále obtížněji mohou dovolit vlastní domov. Uvedl to Dan Jørgensen, vůbec první komisař EU pro bydlení.