Nový objev vědců z Harvard Medical School přináší naději v boji s Alzheimerovou chorobou. Vypadá to, že klíč k jejímu pochopení a možné léčbě by mohl spočívat v lithiu. Tento prvek je sice známý jako stabilizátor nálady u pacientů s bipolární poruchou, ale nyní se ukazuje, že v malém množství je přirozeně přítomen v těle a hraje zásadní roli pro zdraví mozku.
Výzkumníci na Harvardu a Rush University provedli sérii experimentů na myších. Ukázalo se, že pokud se myším z potravy odebralo lithium, v mozku jim vznikal zánět a docházelo ke změnám spojeným s urychleným stárnutím. U myší, které byly speciálně vyšlechtěny tak, aby trpěly Alzheimerovou chorobou, nedostatek lithia urychlil tvorbu plaků a neurofibrilárních spletí, které jsou pro tuto nemoc typické.
U myší, kterým byla udržována normální hladina lithia, se však tyto změny spojené s Alzheimerovou chorobou neprojevily. Pokud se tento objev potvrdí i u lidí, mohl by otevřít cestu k novým způsobům léčby a diagnostiky této choroby, která jen ve Spojených státech trápí odhadem 6,7 milionu starších dospělých.
Výzkum přináší ucelenou teorii, která vysvětluje mnoho nejasností, se kterými se vědci potýkají už celá desetiletí. Dr. Bruce Yankner, profesor genetiky na Harvard Medical School, který studii vedl, označil lithium za možného kandidáta na společný mechanismus vedoucí k degeneraci mozku. Studie ukazuje, že beta-amyloidní plaky, které se hromadí v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou, se vážou na lithium a spotřebovávají ho. Tím se snižuje množství lithia dostupného pro okolní buňky, včetně důležitých úklidových buněk zvaných mikroglie.
Ve zdravém mozku mikroglie odklízejí beta-amyloid ještě předtím, než se stihne nahromadit. V experimentech ale mikroglie z mozků myší s nedostatkem lithia hůře odstraňovaly a rozkládaly beta-amyloid. Podle Yanknera to vytváří začarovaný kruh. Hromadící se beta-amyloid spotřebovává stále více lithia, což ještě více oslabuje schopnost mozku se ho zbavit.
Vědci testovali různé sloučeniny lithia a našli lithium orotát, který se na beta-amyloid neváže. Když tuto sloučeninu podali myším s příznaky Alzheimerovy choroby, plaky a spleti, které poškozovaly mozková centra, se zmenšily. Paměť myší se zlepšila a byly opět schopné orientovat se v bludišti a rozpoznávat nové předměty, což u myší s placebem nenastalo.
Lithium je měkký, stříbřitě bílý kov, který se přirozeně vyskytuje v životním prostředí, včetně potravy a vody. Dříve se přidávalo například do limonády 7Up, která se prodávala jako lék na kocovinu a pro zlepšení nálady. I když vědci podle CNN nikdy plně neporozuměli tomu, jak funguje, věděli, že pomáhá zlepšovat náladu. Lidé, kteří užívají předepsané dávky lithia, které jsou mnohem vyšší než dávky použité ve studii, se však mohou potýkat s toxicitou pro štítnou žlázu nebo ledviny.
Testy u myší, které dostávaly nízké dávky lithia orotátu, neukázaly žádné poškození. To je sice povzbudivé, ale neznamená to, že by lidé měli začít užívat doplňky stravy s lithiem na vlastní pěst. Bruce Yankner zdůrazňuje, že „myš není člověk“ a je nezbytné provést klinické studie na lidech, aby se určila správná a bezpečná dávka.
Nový výzkum potvrzuje dřívější studie, které naznačovaly důležitost lithia pro mozek. Jedna dánská studie z roku 2017 například ukázala, že u lidí s vyšším obsahem lithia v pitné vodě bylo méně pravděpodobné, že jim bude diagnostikována demence. V roce 2022 zase studie z Velké Británie odhalila, že u lidí, kterým bylo předepsáno lithium, byla pravděpodobnost rozvoje Alzheimerovy choroby asi poloviční.
Dříve se o lithiu jako o prvku důležitém pro normální fungování organismu neuvažovalo, protože jeho množství v těle bylo tak malé, že se ho nedalo změřit. Yanknerův tým musel použít speciální technologii. Vědci zkoumali mozkovou tkáň a krev pacientů, kteří zemřeli na Alzheimerovu chorobu, a zjistili, že u nich byla hladina lithia trvale nižší než u zdravých lidí. U lidí s Alzheimerovou chorobou byly naopak zvýšené hladiny zinku a snížené hladiny mědi, což bylo pozorováno i dříve.
Vědci se domnívají, že pokles hladiny lithia v mozku může být způsobený různými faktory, včetně nedostatečného příjmu v potravě a genetických a environmentálních faktorů. Mezi potraviny bohaté na lithium patří listová zelenina, ořechy, luštěniny a koření jako kurkuma a kmín. Zdá se tedy, že tyto potraviny, které jsou už tak považovány za zdravé a snižují riziko demence, mohou být prospěšné právě díky obsahu lithia.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.
Česko v loňském roce zasáhly zprávy o úmrtí několika slavných osobností. V prosinci to byl Patrik Hezucký, který podlehl vážné nemoci. Fanoušci přitom až do jeho odchodu netušili, co přesně oblíbenému moderátorovi Evropy 2 je. Vdova Nikola nyní vysvětlila, proč tomu tak bylo.
Údajné tajemství Freddieho Mercuryho, že měl mít utajovanou dceru, prasklo teprve nedávno. Na začátku letošního roku ale přišla z Velké Británii smutná zpráva. Žena, která má být dcerou zpěváka, což mnozí lidé stejně zpochybňují, je po smrti. Podlehla vážné nemoci.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohradil proti tvrzení Donalda Trumpa, že Kyjev brzdí ukončení válečného konfliktu. Ve svém večerním projevu zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou pro mír. Reagoval tak na slova amerického prezidenta, který na otázku, proč diplomatická jednání dosud neuspěla, odpověděl stroze jménem ukrajinského lídra. Trump navíc dodal, že zatímco Vladimir Putin je prý připraven k dohodě, Kyjev se k ní staví váhavě.
Bílý dům dal jasně najevo, že přítomnost evropských vojáků v Grónsku nijak neovlivní záměr Donalda Trumpa získat tento strategický arktický ostrov pod americkou kontrolu. Mluvčí Karoline Leavittová prohlásila, že nasazení jednotek z Evropy nemá na prezidentovo rozhodování žádný dopad a nijak nemění jeho cíl ostrov ovládnout. Podle Washingtonu jde o nutný krok k ochraně území, kterému údajně hrozí pád do rukou Ruska nebo Číny.
Íránský režim se po brutálním zásahu proti celostátním protestům, které si podle lidskoprávních organizací vyžádaly tisíce obětí, ocitl pod extrémním mezinárodním tlakem. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) sice vlna nepokojů v posledních dnech mírně opadla, ale situace zůstává výbušná. Masivní nasazení bezpečnostních složek je pro Teherán dlouhodobě neudržitelné, a jakmile se vojáci stáhnou z ulic, hrozí okamžité obnovení demonstrací.