Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
Írán se na období odporu dlouhodobě připravoval, přičemž bývalý nejvyšší vůdce Alí Chameneí dokonce nařídil stanovit čtyři úrovně nástupnictví pro případ své smrti. Přestože se americké bombardování během uplynulých dvou týdnů soustředilo na íránské námořnictvo a raketová stanoviště, asymetrickou hrozbu se eliminovat nepodařilo. Podle odborného žurnálu Lloyd’s List bylo napadeno již šestnáct plavidel a majitelé tankerů se nyní obávají riskovat cestu průlivem.
Před deseti dny Donald Trump vyzval majitele lodí k odvaze, ačkoliv se samotné americké námořnictvo do doprovodu příliš nehrne. Podle experta Matthewa Savilla z institutu RUSI je to dáno tím, že americké letadlové lodě mohou bezpečně operovat ve vzdálenosti 200 kilometrů od Ománu. Americký ministr energetiky Chris Wright však naznačil, že po dalších náletech by námořnictvo USA mohlo být schopno zahájit doprovody tankerů koncem tohoto měsíce.
Írán má k dispozici širokou škálu útočných prostředků, od rychlých člunů Revolučních gard až po tisíce námořních min, které však zatím pravděpodobně nenasadil. Podobně jako ve válce na Ukrajině se však ukazuje, že největší úspěchy slaví íránské námořní drony. Jedno z těchto dálkově ovládaných plavidel, připomínajících rychlé čluny, minulý týden zřejmě zasáhlo thajskou loď Mayuree Naree.
Donald Trump se při zahájení konfliktu soustředil na vojenskou sílu a spolupráci s Izraelem, přičemž ostatní země nejevily o rozpoutání války zájem. V důsledku toho je námořní připravenost spojenců prakticky nulová. Státy jako Británie, Francie, Čína nebo Japonsko neměly v oblasti připravena žádná plavidla, která by mohla okamžitě převzít úkoly spojené s ochranou konvojů.
Podle šéfredaktora Lloyd’s List Richarda Meadea by efektivní ochrana vyžadovala osm až deset torpédoborců. I taková síla by však dokázala ochránit pouze zlomek předválečného objemu dopravy, konkrétně asi pět až deset plavidel během 36 hodin. Reakce na Trumpovy prosby o pomoc jsou navíc velmi vlažné a například Japonsko uvedlo, že dosud neobdrželo ani formální žádost.
Vztahy s Čínou jsou rovněž napjaté, protože Peking na výzvy nereaguje, což může vést k odložení Trumpovy plánované cesty do tamní metropole. Prezident USA v rozhovoru pro Financial Times varoval spojence v NATO, že pokud nepomohou, čeká alianci špatná budoucnost. Tento nátlak přichází i přesto, že se NATO geograficky zaměřuje na Evropu a Severní Ameriku a sám Trump dříve žádal, aby se Evropané starali o obranu vlastního kontinentu.
Francie sice vyslala osm lodí do Středozemního moře, ale do Hormuzského průlivu se hodlá vydat, až skončí nejintenzivnější boje. Velká Británie se potýká s nedostatkem volných plavidel a musela narychlo vyslat torpédoborec HMS Dragon, který byl původně v suchém doku. Britské námořnictvo bylo totiž dosud vytíženo přípravou letadlové lodi pro misi v Arktidě, kterou dříve požadoval právě Donald Trump.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.