Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
Írán se na období odporu dlouhodobě připravoval, přičemž bývalý nejvyšší vůdce Alí Chameneí dokonce nařídil stanovit čtyři úrovně nástupnictví pro případ své smrti. Přestože se americké bombardování během uplynulých dvou týdnů soustředilo na íránské námořnictvo a raketová stanoviště, asymetrickou hrozbu se eliminovat nepodařilo. Podle odborného žurnálu Lloyd’s List bylo napadeno již šestnáct plavidel a majitelé tankerů se nyní obávají riskovat cestu průlivem.
Před deseti dny Donald Trump vyzval majitele lodí k odvaze, ačkoliv se samotné americké námořnictvo do doprovodu příliš nehrne. Podle experta Matthewa Savilla z institutu RUSI je to dáno tím, že americké letadlové lodě mohou bezpečně operovat ve vzdálenosti 200 kilometrů od Ománu. Americký ministr energetiky Chris Wright však naznačil, že po dalších náletech by námořnictvo USA mohlo být schopno zahájit doprovody tankerů koncem tohoto měsíce.
Írán má k dispozici širokou škálu útočných prostředků, od rychlých člunů Revolučních gard až po tisíce námořních min, které však zatím pravděpodobně nenasadil. Podobně jako ve válce na Ukrajině se však ukazuje, že největší úspěchy slaví íránské námořní drony. Jedno z těchto dálkově ovládaných plavidel, připomínajících rychlé čluny, minulý týden zřejmě zasáhlo thajskou loď Mayuree Naree.
Donald Trump se při zahájení konfliktu soustředil na vojenskou sílu a spolupráci s Izraelem, přičemž ostatní země nejevily o rozpoutání války zájem. V důsledku toho je námořní připravenost spojenců prakticky nulová. Státy jako Británie, Francie, Čína nebo Japonsko neměly v oblasti připravena žádná plavidla, která by mohla okamžitě převzít úkoly spojené s ochranou konvojů.
Podle šéfredaktora Lloyd’s List Richarda Meadea by efektivní ochrana vyžadovala osm až deset torpédoborců. I taková síla by však dokázala ochránit pouze zlomek předválečného objemu dopravy, konkrétně asi pět až deset plavidel během 36 hodin. Reakce na Trumpovy prosby o pomoc jsou navíc velmi vlažné a například Japonsko uvedlo, že dosud neobdrželo ani formální žádost.
Vztahy s Čínou jsou rovněž napjaté, protože Peking na výzvy nereaguje, což může vést k odložení Trumpovy plánované cesty do tamní metropole. Prezident USA v rozhovoru pro Financial Times varoval spojence v NATO, že pokud nepomohou, čeká alianci špatná budoucnost. Tento nátlak přichází i přesto, že se NATO geograficky zaměřuje na Evropu a Severní Ameriku a sám Trump dříve žádal, aby se Evropané starali o obranu vlastního kontinentu.
Francie sice vyslala osm lodí do Středozemního moře, ale do Hormuzského průlivu se hodlá vydat, až skončí nejintenzivnější boje. Velká Británie se potýká s nedostatkem volných plavidel a musela narychlo vyslat torpédoborec HMS Dragon, který byl původně v suchém doku. Britské námořnictvo bylo totiž dosud vytíženo přípravou letadlové lodi pro misi v Arktidě, kterou dříve požadoval právě Donald Trump.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.
Ničivé lesní požáry, které v těchto dnech ohrožují předměstí Bordeaux i Madridu, znovu neúprosně připomínají evropským lídrům tvrdou realitu. Rychle se oteplující planeta totiž mění rozsáhlé oblasti starého kontinentu v místa, která bude v brzké době prakticky nemožné pojistit. Rekordní požáry už donutily ke evakuaci stovky tisíc lidí, zničily přírodní rezervace a ohrozily i města, která byla dosud považována za zcela bezpečná.
Britská vláda spolu s vedením tamní policie zahájily rozsáhlý přezkum postupu, jakým britské úřady přenechávají americké armádě vyšetřování závažných trestných činů spáchaných na území Spojeného království. Do celé záležitosti je zapojeno hned několik vládních ministerstev. Jejich cílem je zmapovat, proč britské policejní složky, které mají primární odpovědnost za vyšetřování zločinů na domácí půdě, ustupují vyšetřovatelům z USA a předávají jim pravomoci.
Dneškem odstartovala další vlna tropických letních veder, přičemž teploty ještě porostou. Je to důvod ke znepokojení, protože v Česku už tak panuje problém se suchem. Následující dny nepřinesou jeho řešení.