Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
Írán se na období odporu dlouhodobě připravoval, přičemž bývalý nejvyšší vůdce Alí Chameneí dokonce nařídil stanovit čtyři úrovně nástupnictví pro případ své smrti. Přestože se americké bombardování během uplynulých dvou týdnů soustředilo na íránské námořnictvo a raketová stanoviště, asymetrickou hrozbu se eliminovat nepodařilo. Podle odborného žurnálu Lloyd’s List bylo napadeno již šestnáct plavidel a majitelé tankerů se nyní obávají riskovat cestu průlivem.
Před deseti dny Donald Trump vyzval majitele lodí k odvaze, ačkoliv se samotné americké námořnictvo do doprovodu příliš nehrne. Podle experta Matthewa Savilla z institutu RUSI je to dáno tím, že americké letadlové lodě mohou bezpečně operovat ve vzdálenosti 200 kilometrů od Ománu. Americký ministr energetiky Chris Wright však naznačil, že po dalších náletech by námořnictvo USA mohlo být schopno zahájit doprovody tankerů koncem tohoto měsíce.
Írán má k dispozici širokou škálu útočných prostředků, od rychlých člunů Revolučních gard až po tisíce námořních min, které však zatím pravděpodobně nenasadil. Podobně jako ve válce na Ukrajině se však ukazuje, že největší úspěchy slaví íránské námořní drony. Jedno z těchto dálkově ovládaných plavidel, připomínajících rychlé čluny, minulý týden zřejmě zasáhlo thajskou loď Mayuree Naree.
Donald Trump se při zahájení konfliktu soustředil na vojenskou sílu a spolupráci s Izraelem, přičemž ostatní země nejevily o rozpoutání války zájem. V důsledku toho je námořní připravenost spojenců prakticky nulová. Státy jako Británie, Francie, Čína nebo Japonsko neměly v oblasti připravena žádná plavidla, která by mohla okamžitě převzít úkoly spojené s ochranou konvojů.
Podle šéfredaktora Lloyd’s List Richarda Meadea by efektivní ochrana vyžadovala osm až deset torpédoborců. I taková síla by však dokázala ochránit pouze zlomek předválečného objemu dopravy, konkrétně asi pět až deset plavidel během 36 hodin. Reakce na Trumpovy prosby o pomoc jsou navíc velmi vlažné a například Japonsko uvedlo, že dosud neobdrželo ani formální žádost.
Vztahy s Čínou jsou rovněž napjaté, protože Peking na výzvy nereaguje, což může vést k odložení Trumpovy plánované cesty do tamní metropole. Prezident USA v rozhovoru pro Financial Times varoval spojence v NATO, že pokud nepomohou, čeká alianci špatná budoucnost. Tento nátlak přichází i přesto, že se NATO geograficky zaměřuje na Evropu a Severní Ameriku a sám Trump dříve žádal, aby se Evropané starali o obranu vlastního kontinentu.
Francie sice vyslala osm lodí do Středozemního moře, ale do Hormuzského průlivu se hodlá vydat, až skončí nejintenzivnější boje. Velká Británie se potýká s nedostatkem volných plavidel a musela narychlo vyslat torpédoborec HMS Dragon, který byl původně v suchém doku. Britské námořnictvo bylo totiž dosud vytíženo přípravou letadlové lodi pro misi v Arktidě, kterou dříve požadoval právě Donald Trump.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.