Vývoz ukrajinského obilí čelí vážné krizi, která je důsledkem intenzivních ruských útoků v Černém moři, nepříznivých klimatických podmínek i trvajícího odporu středoevropských sousedů. Intenzivní raketové údery na přístavní infrastrukturu vyhrotily bezpečnostní situaci na námořních trasách do té míry, že nákladní lodi do klíčových ukrajinských přístavů v okolí Oděsy přestaly vplouvat. Námořní přepravci i posádky plavidel odmítají z obav o životy riskovat plavbu přes Černé moře.
Tento dramatický výpadek námořní dopravy má zásadní dopad na celkový objem exportu. Ukrajina obvykle vyváží více než devadesát procent své zemědělské produkce právě mořskou cestou, avšak aktuální čísla ukazují na hluboký propad. Během prvních devíti srpnových dnů se ze země podařilo vyvézt pouze zlomek běžného objemu. Pokud se situaci nepodaří brzy vyřešit, hrozí Ukrajině před podzimní sklizní vyčerpání kapacit ve skladovacích prostorech.
Svízelná situace na moři nutí ukrajinskou stranu hledat alternativní trasy po souši a přes evropské sousedy. Přechod na železniční a silniční přepravu však naráží na ekonomickou nereálnost. Náklady na pozemní dopravu tuny obilí jsou výrazně vyšší než u námořní cesty. Zatímco v období rekordně vysokých světových cen po začátku invaze byli exportéři schopni tyto přirážky absorbovat, při současných tržních cenách je pozemní export pro ukrajinské zemědělce zcela neziskový.
Významnou komplikaci představují také hydrografické podmínky na Dunaji, který představuje druhou zásadní alternativu. Nízká hladina vody v říčním toku výrazně omezuje kapacitu plavidel a limituje množství zboží, které lze dopravit do rumunského přístavu Constanța. Kombinace blokády Černého moře a sucha tak téměř uzavírá hlavní cesty pro ukrajinskou zemědělskou produkci.
Souběžně s dopravními překážkami obnovuje snaha o zvýšení tranzitu přes sousední státy Evropské unie politické napětí. Země jako Polsko, Maďarsko a Slovensko v minulosti čelily masivním protestům vlastních zemědělců, kteří poukazovali na to, že levnější ukrajinská produkce končila na jejich domácích trzích a srážela výkupní ceny. Varšava již potvrdila, že zákaz dovozu ukrajinského obilí na svůj vnitřní trh nehodlá v žádném případě zrušit.
Polští představitelé ujišťují, že jednání s Kyjevem se týkají výhradně plynulého tranzitu zboží do třetích zemí v Africe a Asii, aniž by docházelo k jeho uvolnění na polský trh. Ukrajinská strana navíc zdůrazňuje, že stávající unijní kvóty právně znemožňují opakování dřívějšího masivního přílivu ukrajinské pšenice do Unie, a o navýšení těchto limitů bez souhlasu evropských zemědělců neusiluje.
Přes tato ujištění zůstává atmosféra mezi polskými rolníky skeptická. Zástupci tamních zemědělských komor poukazují na přetrvávající nedůvěru vůči kontrolním mechanismům a tvrdí, že část zásilek papírově určených k tranzitu do jiných států stejně končí nelegálně v Polsku. Varšava tato obvinění odmítá, avšak odpor zemědělců na hranicích představuje pro další navyšování tranzitních kapacit zásadní překážku.
Ukrajinské ministerstvo zemědělství varuje, že pokud bude současný stav zablokovaných exportů přetrvávat, hrozí opakování scénáře z roku 2022 v podobě prudkého nárůstu světových cen potravin. Kyjev se v reakci na krizi obrátil na Evropskou komisi se žádostí o finanční grant ve výši stovek milionů eur. Tyto prostředky mají pomoci ukrajinským zemědělcům překlenout období zablokovaného exportu a dotovat bankovní úvěry, aby rolníci nebyli nuceni prodávat svou úrodu pod cenou.
Vyšetřování pátečního kolapsu letecké dopravy v USA ukazuje, že ho doopravdy způsobila zastaralá infrastruktura, na kterou se ve Státech stále spoléhá. Problémy se nejprve objevily na jednom místě, ale postupem času se rozšířily do většiny center řízení letového provozu v zemi.
V USA se připravují na vydání nových memoárů bývalého prezidenta Joea Bidena. Pro Evropany jsou zajímavé především jeho postřehy ohledně hlavních postav stále probíhající války na Ukrajině. Biden v knize odhalil, co si myslí o Volodymyru Zelenském i Vladimiru Putinovi.
Američtí vyjednavači se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO. Novinářům to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, informuje deník Kyiv Post.
Po Polsku se další evropská země rozhodla významně omezit vojenskou pomoc napadené Ukrajině. Bulharští představitelé v sobotu oznámili, že končí s finančními příspěvky na nákupy zbraní i dodávkami zbraní a munice z vlastních skladů.
Příjemné podzimní počasí, které panovalo o víkendu, se do nadcházejícího týdne nepřenese. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) má v následujících dnech pršet. Navzdory tomu ale mohou nejvyšší teploty vystoupat na nadprůměrných 14 stupňů.
Italské regulační orgány udělily masivní pokutu americké technologické firmě Meta, protože přistupovala k fotkám uživatelů s přístroji s operačním systémem Android bez jejich výslovného souhlasu. Informovala o tom BBC. Meta má zaplatit 805 milionů eur.
Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.
Americký prezident Donald Trump, šéf Kremlu Vladimir Putin a čínský komunistický vůdce Si Ťin-pching se příští týden plánují setkat na okraj summitu v Číně. Uvedl to Bílý dům, informovala britská stanice BBC.
Zubní lékař Roman Šmucler se poprvé vyjádřil ke svému konci v čele České stomatologické komory. Podle svých slov dokončil misi, kterou neskromně považuje za úspěšnou. Šmucler rezignoval po diskuzi ohledně dalšího fungování komory.
Rusko si začíná diktovat podmínky, které bude leckdo považovat za nesplnitelné. Delegace vyslaná Kremlem měla na jednáních v Abú Zabí přednést návrhy ohrožující suverenitu dalších pěti evropských zemí. S odvoláním na své zdroje to tvrdí německý deník Bild.
Americký prezident Donald Trump se rovněž vyjádřil k pátečnímu přerušení leteckého provozu ve Spojených státech. Podle šéfa Bílého domu ho nezapříčinil kybernetický útok. Problém prý způsobila stará a rozbitá infrastruktura, na kterou se v letecké dopravě v USA stále spoléhá.
PPL letos očekává dřívější začátek předvánoční nákupní horečky a její rozložení do několika silnějších vln už během listopadu. Více než třetina českých online nakupujících pořizuje zboží s předstihem, aby si rozložila výdaje. Významnou roli hrají také slevové akce, kterým zákazníci navzdory debatám o „falešných slevách“ ve velké míře věří. Podle průzkumu E-Commerce Trends Report 2026 důvěřuje sezónním nabídkám a cenovým akcím alespoň částečně 86 % českých online nakupujících.