Vysoký představitel OSN varoval před "katastrofálními důsledky", pokud Izrael rozšíří své vojenské operace v Gaze, poté co se objevily zprávy, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu plánuje kompletní znovuobsazení Pásma Gazy. Miroslav Jenča, asistent generálního tajemníka OSN, uvedl, že tento krok by byl "hluboce znepokojující" a mohl by ohrozit životy více Palestinců i izraelských rukojmí, které drží Hamás.
Izraelská média informovala, že Netanjahu plánuje tento týden setkání se svým bezpečnostním kabinetem. Podle jednoho izraelského představitele uvedl: "Rozhodnutí padlo. Jdeme na plné dobytí Gazy a poražení Hamásu." Bezpečnostní kabinet se má sejít ve čtvrtek, aby případně schválil tento krok.
Navrhované rozšíření vojenských operací bylo interpretováno jako vyjednávací taktika, která má vyvinout tlak na Hamás po nedávném kolapsu rozhovorů o příměří, nebo jako pokus o posílení podpory od krajně pravicových koaličních partnerů Netanjahuova kabinetu.
Na otázku, zda by podpořil izraelský plán na znovuobsazení celé Gazy, reagoval prezident USA Donald Trump slovy: "To bude v podstatě záviset na Izraeli."
Izrael čelí rostoucímu mezinárodnímu tlaku kvůli válce v Gaze, kde podle expertů probíhá hladomor. Jenča v rámci svého projevu varoval před jakýmkoli rozšířením izraelských vojenských operací. "Toto by mohlo mít katastrofální důsledky pro miliony Palestinců a mohlo by to ještě více ohrozit životy zbývajících rukojmích v Gaze," řekl.
Podle mezinárodního práva je Pásmo Gazy "a musí zůstat" nedílnou součástí budoucího palestinského státu. Izraelská armáda uvedla, že již má operační kontrolu nad 75 % území, ale nový plán údajně navrhuje okupaci celé oblasti, kde žijí více než dva miliony Palestinců.
Plány jsou i v Izraeli kontroverzní a podle BBC se objevily informace, že šéf armády a další vojenští vůdci se strategií nesouhlasí. Anonymní izraelský představitel reagoval slovy: "Pokud to nevyhovuje náčelníkovi generálního štábu, měl by rezignovat."
Rodiny rukojmích vyjádřily obavy, že takové rozhodnutí by mohlo ohrozit jejich blízké. Izrael uvádí, že v Gaze je stále drženo 49 rukojmích, z nichž se předpokládá, že 27 je po smrti.
Jenča opětovně vyzval Radu bezpečnosti OSN k tlaku na příměří a okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech rukojmích. Upozornil na "bídné" a "nelidské" podmínky, kterým čelí Palestinci, a vyzval Izrael, aby okamžitě umožnil neomezený přístup humanitární pomoci.
"Izrael nadále přísně omezuje vstup humanitární pomoci do Gazy, a pomoc, která je povolena, je hrubě nedostatečná," řekl Jenča. Také odsoudil pokračující násilí na místech distribuce potravin, kde bylo od konce května zabito více než 1 200 Palestinců při pokusu o přístup k potravinám a zásobám.
Ministr zdravotnictví v Gaze, pod kontrolou Hamásu, minulý týden uvedl, že od října 2023 zemřelo 154 lidí, včetně 89 dětí, v důsledku nedostatku potravin. Organizace OSN varují před uměle vytvořeným masovým hladomorem v Gaze a hlásí minimálně 63 úmrtí souvisejících s podvýživou jen tento měsíc.
Izrael dříve tvrdil, že neexistují žádná omezení na dodávky pomoci a že v Gaze "neprobíhá hladomor".
Izrael zahájil svou vojenskou ofenzívu v Gaze jako odpověď na útok Hamásu na jižní Izrael 7. října 2023, při kterém bylo zabito přibližně 1 200 lidí a 251 dalších bylo uneseno do Gazy jako rukojmí. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo v důsledku izraelské vojenské kampaně zabito více než 60 000 Palestinců.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uzavřít dohodu s Íránem odráží jeho snahu upřednostnit krátkodobé politické a ekonomické výhody před dlouhodobou strategií. Trump v červnu ve Francii přiznal, že hlavním motivem pro ukončení konfliktu, který sám v únoru rozpoutal, byla snaha odvrátit hospodářskou katastrofu.
Evropa stojí před zásadním rozhodnutím, zda upřednostnit rozvoj umělé inteligence před svými okamžitými klimatickými cíli. Pokud tak neučiní, riskuje, že ztratí technologickou suverenitu ve prospěch Číny. Tento názor zastává Lex Coors, prezident Evropské asociace datových center, která v Bruselu lobbuje za zájmy technologických firem. Současný energetický systém podle něj není schopen ujednat obrovské nároky pokročilých datových center, a Evropa se proto bude muset dočasně vrátit k budování nových plynových elektráren produkujících emise.
Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
