Vysoký představitel OSN varoval před "katastrofálními důsledky", pokud Izrael rozšíří své vojenské operace v Gaze, poté co se objevily zprávy, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu plánuje kompletní znovuobsazení Pásma Gazy. Miroslav Jenča, asistent generálního tajemníka OSN, uvedl, že tento krok by byl "hluboce znepokojující" a mohl by ohrozit životy více Palestinců i izraelských rukojmí, které drží Hamás.
Izraelská média informovala, že Netanjahu plánuje tento týden setkání se svým bezpečnostním kabinetem. Podle jednoho izraelského představitele uvedl: "Rozhodnutí padlo. Jdeme na plné dobytí Gazy a poražení Hamásu." Bezpečnostní kabinet se má sejít ve čtvrtek, aby případně schválil tento krok.
Navrhované rozšíření vojenských operací bylo interpretováno jako vyjednávací taktika, která má vyvinout tlak na Hamás po nedávném kolapsu rozhovorů o příměří, nebo jako pokus o posílení podpory od krajně pravicových koaličních partnerů Netanjahuova kabinetu.
Na otázku, zda by podpořil izraelský plán na znovuobsazení celé Gazy, reagoval prezident USA Donald Trump slovy: "To bude v podstatě záviset na Izraeli."
Izrael čelí rostoucímu mezinárodnímu tlaku kvůli válce v Gaze, kde podle expertů probíhá hladomor. Jenča v rámci svého projevu varoval před jakýmkoli rozšířením izraelských vojenských operací. "Toto by mohlo mít katastrofální důsledky pro miliony Palestinců a mohlo by to ještě více ohrozit životy zbývajících rukojmích v Gaze," řekl.
Podle mezinárodního práva je Pásmo Gazy "a musí zůstat" nedílnou součástí budoucího palestinského státu. Izraelská armáda uvedla, že již má operační kontrolu nad 75 % území, ale nový plán údajně navrhuje okupaci celé oblasti, kde žijí více než dva miliony Palestinců.
Plány jsou i v Izraeli kontroverzní a podle BBC se objevily informace, že šéf armády a další vojenští vůdci se strategií nesouhlasí. Anonymní izraelský představitel reagoval slovy: "Pokud to nevyhovuje náčelníkovi generálního štábu, měl by rezignovat."
Rodiny rukojmích vyjádřily obavy, že takové rozhodnutí by mohlo ohrozit jejich blízké. Izrael uvádí, že v Gaze je stále drženo 49 rukojmích, z nichž se předpokládá, že 27 je po smrti.
Jenča opětovně vyzval Radu bezpečnosti OSN k tlaku na příměří a okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech rukojmích. Upozornil na "bídné" a "nelidské" podmínky, kterým čelí Palestinci, a vyzval Izrael, aby okamžitě umožnil neomezený přístup humanitární pomoci.
"Izrael nadále přísně omezuje vstup humanitární pomoci do Gazy, a pomoc, která je povolena, je hrubě nedostatečná," řekl Jenča. Také odsoudil pokračující násilí na místech distribuce potravin, kde bylo od konce května zabito více než 1 200 Palestinců při pokusu o přístup k potravinám a zásobám.
Ministr zdravotnictví v Gaze, pod kontrolou Hamásu, minulý týden uvedl, že od října 2023 zemřelo 154 lidí, včetně 89 dětí, v důsledku nedostatku potravin. Organizace OSN varují před uměle vytvořeným masovým hladomorem v Gaze a hlásí minimálně 63 úmrtí souvisejících s podvýživou jen tento měsíc.
Izrael dříve tvrdil, že neexistují žádná omezení na dodávky pomoci a že v Gaze "neprobíhá hladomor".
Izrael zahájil svou vojenskou ofenzívu v Gaze jako odpověď na útok Hamásu na jižní Izrael 7. října 2023, při kterém bylo zabito přibližně 1 200 lidí a 251 dalších bylo uneseno do Gazy jako rukojmí. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo v důsledku izraelské vojenské kampaně zabito více než 60 000 Palestinců.
Maďarsko zajistí, že ruský prezident Vladimir Putin bude moci vstoupit na území země kvůli summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se má konat v Budapešti. Oznámil to v pátek maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Plán Evropské unie na uvalení sankcí na izraelské ministry a omezení obchodních vazeb je nyní pozastaven. Přední skupina členských zemí věří, že tato opatření již nejsou nutná s ohledem na mírovou dohodu zprostředkovanou USA k ukončení války v Gaze.
Evropská unie se chystá využít peněžní hodnotu 140 miliard eur ze zmrazeného ruského státního majetku k financování megaúvěru pro Ukrajinu. Podle dokumentu, který získal Politico, však Evropská komise chce ještě více.
Čínské ministerstvo obchodu minulý týden zveřejnilo dokument s názvem „Oznámení č. 62 z roku 2025“. Nešlo však o obyčejný byrokratický dokument, neboť otřásl křehkým příměřím v celní válce se Spojenými státy.
Podle nejnovější analýzy zaznamenalo vzrostl počet ruských kybernetických útoků proti státům Severoatlantické aliance o 25 procent. Kreml tak eskaluje svou „hybridní válku“ proti evropským zemím. Společnost Microsoft uvedla, že devět z deseti zemí, které byly nejvíce zasaženy ruskou státní kybernetickou aktivitou, jsou členy NATO. Útoky na ně se ve srovnání s předchozím rokem zvýšily o čtvrtinu.
Spojené státy navýšily sdílení zpravodajských informací s Ukrajinou. Tyto informace zahrnují i data o cílech hlouběji na ruském území. Jde o součást strategického posunu, od něhož si obě země slibují obnovení jednání s Moskvou. Jednání uvízla na mrtvém bodě poté, co letní summit mezi prezidentem Donaldem Trumpem a ruským lídrem Vladimirem Putinem na Aljašce nepřinesl mírovou dohodu. Uvádí to dva zdroje CNN obeznámené se situací.
Po návštěvě prezidenta Donalda Trumpa na Blízkém východě a dojednání dohody se objevují překážky. Nejsložitější z nich by se opět mohl stát Hamas. Podle nové dohody již Hamas nepředstavuje hrozbu pro Izrael, ale zůstává významnou hrozbou pro Palestince i pro širší mír. Z oblastí Gazy, kde má Hamas stále kontrolu, se objevily zprávy o zatýkání Palestinců, kteří by mohli být proti jeho vládě, a o popravách prováděných přímo na ulicích. To znovu ukazuje, že cíle Hamasu nemají nic společného s důstojností a spravedlností pro Palestince, nýbrž jen s jeho trvalým železným stiskem nad Gazou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek ve Washingtonu setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Stane se tak v době, kdy Trump zvažuje, zda vyzbrojit Ukrajinu střelami Tomahawk. Tyto rakety jsou schopné zasáhnout cíle hluboko na ruském území. Jejich setkání následuje den poté, co Trump oznámil, že během telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem došlo k „velkému pokroku“. Dvojice se zároveň dohodla na osobních rozhovorech v Maďarsku.
Prezident USA Donald Trump bude ve čtvrtek amerického času, tedy pravděpodobně dnes v noci, telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oznámil to vládní úředník Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě, a který neposkytl žádné další podrobnosti.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur poprvé veřejně okomentoval nedávné uzavření silnice v Estonsku, která krátce prochází přes ruské území. K tomuto kroku došlo poté, co byla minulý týden v blízkosti hranice spatřena skupina ozbrojených Rusů.
Australské tropické deštné pralesy se staly prvními na světě, které do atmosféry uvolňují více uhlíku, než pohlcují. Tento znepokojivý jev je podle nové studie přímo spojen se změnou klimatu. Deštné pralesy byly dosud považovány za klíčové „úložiště uhlíku“, protože mladé rostoucí stromy běžně kompenzují emise uhlíku, které se uvolní při rozkladu odumřelých stromů.
Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že zvířata přepravovaná v letadle mohou být klasifikována jako zavazadla. Tento verdikt znamená, že v případě ztráty zvířete nejsou letecké společnosti povinny hradit vyšší náhradu škody. Soud takto rozhodl poté, co byl vyzván k řešení sporu o ztraceného psa během letu z Buenos Aires do Barcelony.