Vysoký představitel OSN varoval před "katastrofálními důsledky", pokud Izrael rozšíří své vojenské operace v Gaze, poté co se objevily zprávy, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu plánuje kompletní znovuobsazení Pásma Gazy. Miroslav Jenča, asistent generálního tajemníka OSN, uvedl, že tento krok by byl "hluboce znepokojující" a mohl by ohrozit životy více Palestinců i izraelských rukojmí, které drží Hamás.
Izraelská média informovala, že Netanjahu plánuje tento týden setkání se svým bezpečnostním kabinetem. Podle jednoho izraelského představitele uvedl: "Rozhodnutí padlo. Jdeme na plné dobytí Gazy a poražení Hamásu." Bezpečnostní kabinet se má sejít ve čtvrtek, aby případně schválil tento krok.
Navrhované rozšíření vojenských operací bylo interpretováno jako vyjednávací taktika, která má vyvinout tlak na Hamás po nedávném kolapsu rozhovorů o příměří, nebo jako pokus o posílení podpory od krajně pravicových koaličních partnerů Netanjahuova kabinetu.
Na otázku, zda by podpořil izraelský plán na znovuobsazení celé Gazy, reagoval prezident USA Donald Trump slovy: "To bude v podstatě záviset na Izraeli."
Izrael čelí rostoucímu mezinárodnímu tlaku kvůli válce v Gaze, kde podle expertů probíhá hladomor. Jenča v rámci svého projevu varoval před jakýmkoli rozšířením izraelských vojenských operací. "Toto by mohlo mít katastrofální důsledky pro miliony Palestinců a mohlo by to ještě více ohrozit životy zbývajících rukojmích v Gaze," řekl.
Podle mezinárodního práva je Pásmo Gazy "a musí zůstat" nedílnou součástí budoucího palestinského státu. Izraelská armáda uvedla, že již má operační kontrolu nad 75 % území, ale nový plán údajně navrhuje okupaci celé oblasti, kde žijí více než dva miliony Palestinců.
Plány jsou i v Izraeli kontroverzní a podle BBC se objevily informace, že šéf armády a další vojenští vůdci se strategií nesouhlasí. Anonymní izraelský představitel reagoval slovy: "Pokud to nevyhovuje náčelníkovi generálního štábu, měl by rezignovat."
Rodiny rukojmích vyjádřily obavy, že takové rozhodnutí by mohlo ohrozit jejich blízké. Izrael uvádí, že v Gaze je stále drženo 49 rukojmích, z nichž se předpokládá, že 27 je po smrti.
Jenča opětovně vyzval Radu bezpečnosti OSN k tlaku na příměří a okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech rukojmích. Upozornil na "bídné" a "nelidské" podmínky, kterým čelí Palestinci, a vyzval Izrael, aby okamžitě umožnil neomezený přístup humanitární pomoci.
"Izrael nadále přísně omezuje vstup humanitární pomoci do Gazy, a pomoc, která je povolena, je hrubě nedostatečná," řekl Jenča. Také odsoudil pokračující násilí na místech distribuce potravin, kde bylo od konce května zabito více než 1 200 Palestinců při pokusu o přístup k potravinám a zásobám.
Ministr zdravotnictví v Gaze, pod kontrolou Hamásu, minulý týden uvedl, že od října 2023 zemřelo 154 lidí, včetně 89 dětí, v důsledku nedostatku potravin. Organizace OSN varují před uměle vytvořeným masovým hladomorem v Gaze a hlásí minimálně 63 úmrtí souvisejících s podvýživou jen tento měsíc.
Izrael dříve tvrdil, že neexistují žádná omezení na dodávky pomoci a že v Gaze "neprobíhá hladomor".
Izrael zahájil svou vojenskou ofenzívu v Gaze jako odpověď na útok Hamásu na jižní Izrael 7. října 2023, při kterém bylo zabito přibližně 1 200 lidí a 251 dalších bylo uneseno do Gazy jako rukojmí. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo v důsledku izraelské vojenské kampaně zabito více než 60 000 Palestinců.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.