Vysoký představitel OSN varoval před "katastrofálními důsledky", pokud Izrael rozšíří své vojenské operace v Gaze, poté co se objevily zprávy, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu plánuje kompletní znovuobsazení Pásma Gazy. Miroslav Jenča, asistent generálního tajemníka OSN, uvedl, že tento krok by byl "hluboce znepokojující" a mohl by ohrozit životy více Palestinců i izraelských rukojmí, které drží Hamás.
Izraelská média informovala, že Netanjahu plánuje tento týden setkání se svým bezpečnostním kabinetem. Podle jednoho izraelského představitele uvedl: "Rozhodnutí padlo. Jdeme na plné dobytí Gazy a poražení Hamásu." Bezpečnostní kabinet se má sejít ve čtvrtek, aby případně schválil tento krok.
Navrhované rozšíření vojenských operací bylo interpretováno jako vyjednávací taktika, která má vyvinout tlak na Hamás po nedávném kolapsu rozhovorů o příměří, nebo jako pokus o posílení podpory od krajně pravicových koaličních partnerů Netanjahuova kabinetu.
Na otázku, zda by podpořil izraelský plán na znovuobsazení celé Gazy, reagoval prezident USA Donald Trump slovy: "To bude v podstatě záviset na Izraeli."
Izrael čelí rostoucímu mezinárodnímu tlaku kvůli válce v Gaze, kde podle expertů probíhá hladomor. Jenča v rámci svého projevu varoval před jakýmkoli rozšířením izraelských vojenských operací. "Toto by mohlo mít katastrofální důsledky pro miliony Palestinců a mohlo by to ještě více ohrozit životy zbývajících rukojmích v Gaze," řekl.
Podle mezinárodního práva je Pásmo Gazy "a musí zůstat" nedílnou součástí budoucího palestinského státu. Izraelská armáda uvedla, že již má operační kontrolu nad 75 % území, ale nový plán údajně navrhuje okupaci celé oblasti, kde žijí více než dva miliony Palestinců.
Plány jsou i v Izraeli kontroverzní a podle BBC se objevily informace, že šéf armády a další vojenští vůdci se strategií nesouhlasí. Anonymní izraelský představitel reagoval slovy: "Pokud to nevyhovuje náčelníkovi generálního štábu, měl by rezignovat."
Rodiny rukojmích vyjádřily obavy, že takové rozhodnutí by mohlo ohrozit jejich blízké. Izrael uvádí, že v Gaze je stále drženo 49 rukojmích, z nichž se předpokládá, že 27 je po smrti.
Jenča opětovně vyzval Radu bezpečnosti OSN k tlaku na příměří a okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech rukojmích. Upozornil na "bídné" a "nelidské" podmínky, kterým čelí Palestinci, a vyzval Izrael, aby okamžitě umožnil neomezený přístup humanitární pomoci.
"Izrael nadále přísně omezuje vstup humanitární pomoci do Gazy, a pomoc, která je povolena, je hrubě nedostatečná," řekl Jenča. Také odsoudil pokračující násilí na místech distribuce potravin, kde bylo od konce května zabito více než 1 200 Palestinců při pokusu o přístup k potravinám a zásobám.
Ministr zdravotnictví v Gaze, pod kontrolou Hamásu, minulý týden uvedl, že od října 2023 zemřelo 154 lidí, včetně 89 dětí, v důsledku nedostatku potravin. Organizace OSN varují před uměle vytvořeným masovým hladomorem v Gaze a hlásí minimálně 63 úmrtí souvisejících s podvýživou jen tento měsíc.
Izrael dříve tvrdil, že neexistují žádná omezení na dodávky pomoci a že v Gaze "neprobíhá hladomor".
Izrael zahájil svou vojenskou ofenzívu v Gaze jako odpověď na útok Hamásu na jižní Izrael 7. října 2023, při kterém bylo zabito přibližně 1 200 lidí a 251 dalších bylo uneseno do Gazy jako rukojmí. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo v důsledku izraelské vojenské kampaně zabito více než 60 000 Palestinců.
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.