Vysoký představitel OSN varoval před "katastrofálními důsledky", pokud Izrael rozšíří své vojenské operace v Gaze, poté co se objevily zprávy, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu plánuje kompletní znovuobsazení Pásma Gazy. Miroslav Jenča, asistent generálního tajemníka OSN, uvedl, že tento krok by byl "hluboce znepokojující" a mohl by ohrozit životy více Palestinců i izraelských rukojmí, které drží Hamás.
Izraelská média informovala, že Netanjahu plánuje tento týden setkání se svým bezpečnostním kabinetem. Podle jednoho izraelského představitele uvedl: "Rozhodnutí padlo. Jdeme na plné dobytí Gazy a poražení Hamásu." Bezpečnostní kabinet se má sejít ve čtvrtek, aby případně schválil tento krok.
Navrhované rozšíření vojenských operací bylo interpretováno jako vyjednávací taktika, která má vyvinout tlak na Hamás po nedávném kolapsu rozhovorů o příměří, nebo jako pokus o posílení podpory od krajně pravicových koaličních partnerů Netanjahuova kabinetu.
Na otázku, zda by podpořil izraelský plán na znovuobsazení celé Gazy, reagoval prezident USA Donald Trump slovy: "To bude v podstatě záviset na Izraeli."
Izrael čelí rostoucímu mezinárodnímu tlaku kvůli válce v Gaze, kde podle expertů probíhá hladomor. Jenča v rámci svého projevu varoval před jakýmkoli rozšířením izraelských vojenských operací. "Toto by mohlo mít katastrofální důsledky pro miliony Palestinců a mohlo by to ještě více ohrozit životy zbývajících rukojmích v Gaze," řekl.
Podle mezinárodního práva je Pásmo Gazy "a musí zůstat" nedílnou součástí budoucího palestinského státu. Izraelská armáda uvedla, že již má operační kontrolu nad 75 % území, ale nový plán údajně navrhuje okupaci celé oblasti, kde žijí více než dva miliony Palestinců.
Plány jsou i v Izraeli kontroverzní a podle BBC se objevily informace, že šéf armády a další vojenští vůdci se strategií nesouhlasí. Anonymní izraelský představitel reagoval slovy: "Pokud to nevyhovuje náčelníkovi generálního štábu, měl by rezignovat."
Rodiny rukojmích vyjádřily obavy, že takové rozhodnutí by mohlo ohrozit jejich blízké. Izrael uvádí, že v Gaze je stále drženo 49 rukojmích, z nichž se předpokládá, že 27 je po smrti.
Jenča opětovně vyzval Radu bezpečnosti OSN k tlaku na příměří a okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech rukojmích. Upozornil na "bídné" a "nelidské" podmínky, kterým čelí Palestinci, a vyzval Izrael, aby okamžitě umožnil neomezený přístup humanitární pomoci.
"Izrael nadále přísně omezuje vstup humanitární pomoci do Gazy, a pomoc, která je povolena, je hrubě nedostatečná," řekl Jenča. Také odsoudil pokračující násilí na místech distribuce potravin, kde bylo od konce května zabito více než 1 200 Palestinců při pokusu o přístup k potravinám a zásobám.
Ministr zdravotnictví v Gaze, pod kontrolou Hamásu, minulý týden uvedl, že od října 2023 zemřelo 154 lidí, včetně 89 dětí, v důsledku nedostatku potravin. Organizace OSN varují před uměle vytvořeným masovým hladomorem v Gaze a hlásí minimálně 63 úmrtí souvisejících s podvýživou jen tento měsíc.
Izrael dříve tvrdil, že neexistují žádná omezení na dodávky pomoci a že v Gaze "neprobíhá hladomor".
Izrael zahájil svou vojenskou ofenzívu v Gaze jako odpověď na útok Hamásu na jižní Izrael 7. října 2023, při kterém bylo zabito přibližně 1 200 lidí a 251 dalších bylo uneseno do Gazy jako rukojmí. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo v důsledku izraelské vojenské kampaně zabito více než 60 000 Palestinců.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
