Americký viceprezident JD Vance se v sobotu setkal s vatikánským státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem a ministrem zahraničí arcibiskupem Paulem Gallagherem. Podle Vatikánu šlo o „výměnu názorů“ zejména na téma současných mezinárodních konfliktů a migrace. O schůzce vydal Svatý stolec oficiální prohlášení, v němž ocenil závazek americké vlády chránit svobodu náboženství a svědomí. V neděli se pak podle prohlášení setkal s papežem.
Sobotní setkání se uskutečnilo bez účasti papeže Františka, který se po prodělaném zápalu plic postupně vrací k oficiálním povinnostem. Vatikán v prohlášení zdůraznil, že rozhovory byly vedeny v duchu zdvořilosti a že se dotkly zejména situace migrantů, uprchlíků a válečných zajatců.
Zmínka o „pokojném soužití“ mezi státem a katolickou církví v USA mohla podle pozorovatelů narážet na napětí, které vyvolaly Vanceovy výtky vůči americkým biskupům. Ti podle něj údajně pomáhali při přesídlování nelegálních migrantů výměnou za federální finance, což církevní představitelé důrazně odmítli.
Kardinál Parolin v rozhovoru pro italský deník La Repubblica den před Vanceovou návštěvou poznamenal, že přístup současné americké administrativy je „velmi odlišný od toho, na co jsme byli na Západě zvyklí.“
V otázce Ukrajiny Vatikán trvá na respektování územní celistvosti země a odmítá jakékoli mírové dohody vnucené bez vzájemného dialogu.
JD Vance, konvertita ke katolické víře od roku 2019, strávil velikonoční víkend v Římě se svou rodinou a zúčastnil se velkopátečních obřadů v bazilice svatého Petra. Po setkání s italskou premiérkou Giorgií Meloniovou absolvovali také soukromou prohlídku Sixtinské kaple.
Papež František a Vance se v minulosti dostali do sporu kvůli otázkám migrace a deportací. Zatímco papež dlouhodobě zdůrazňuje nutnost ochrany důstojnosti migrantů, Vance obhajuje tvrdý postup Trumpovy administrativy, opíraje se o středověký teologický koncept ordo amoris – pořadí lásky, které prý klade na první místo rodinu a spoluobčany.
Papež František však ve svém dopise americkým biskupům v únoru tohoto roku Vanceovu interpretaci odmítl a zdůraznil, že pravá křesťanská láska je univerzální a nezahrnuje rozlišování mezi lidmi. Vance na papežovu kritiku reagoval uznáním, že se stále učí být „katolíkem“, ale trvá na svých názorech.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.