Dlouholetý a ostře sledovaný případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí rozhodl o zrušení dosavadního osvobozujícího rozsudku a nařídil nové projednání. Obžalovanými jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně, Jana Nagyová. Oba obvinění dlouhodobě odmítají a trvají na své nevině.
Vrchní soud tak reagoval na rozhodnutí Městského soudu v Praze, který již dvakrát Babiše i Nagyovou nepravomocně zprostil obžaloby. Naposledy k tomu došlo počátkem minulého roku. Případ se tak znovu vrací na začátek a bude opět projednáván senátem soudce Jana Šotta, který se kauzou zabýval i v předchozích kolech.
Podle obžaloby byla společnost Farma Čapí hnízdo účelově vyvedena ze struktur holdingu Agrofert, aby mohla splnit podmínky pro čerpání evropské dotace ve výši 50 milionů korun. Tato dotace byla určena výhradně pro malé a střední podniky, které nejsou napojené na velké firmy či koncerny.
Předsedkyně senátu Vrchního soudu Eva Brázdilová uvedla, že důvodem pro zrušení rozsudku je neúplné a nedostatečné hodnocení důkazů. „To hodnocení důkazů nebylo komplexní,“ řekla Brázdilová a dodala, že soud prvního stupně musí dokazování doplnit. Podle ní nic nebránilo tomu, aby si odvolací soud důkazy zopakoval, ale rozhodl se případ vrátit zpět.
Senát Vrchního soudu prý zaskočilo, že přes precizně vedené dokazování dospěl soudce Šott k osvobozujícímu verdiktu. „Jeho rozhodnutí nemůže obstát,“ uvedla Brázdilová. Podle ní musí soud znovu přehodnotit všechny okolnosti případu.
Andrej Babiš se jednání neúčastnil, ale v emotivním projevu předneseném dopoledne u soudu označil své trestní stíhání za účelové. „Každým dnem lituji, že jsem šel do politiky,“ uvedl a tvrdil, že jeho vstup do veřejného života měl jediný cíl – porazit „zkorumpovanou hydru“. Zdůraznil, že se cítí nevinný a že v celé kauze podle něj žádná korupce neexistuje.
Babiš rovněž ostře kritizoval znalecký posudek experta Vítězslava Hálka, který podle něj zásadně ovlivnil případ. Označil jej za zmanipulovaný a oznámil, že na Hálka podá trestní oznámení.
Podobně svou nevinu hájila i Jana Nagyová. Ve svém vystoupení uvedla, že při žádosti o dotaci jednala v dobré víře. Zdůraznila, že podle všech dostupných údajů byla Farma Čapí hnízdo v rozhodné době malým nebo středním podnikem vlastněným fyzickými osobami, což bylo pro získání podpory rozhodující. Svůj postup konzultovala nejen s právníky, ale i s umělou inteligencí, která podle ní potvrdila, že podobných případů tehdy existovalo víc.
Nagyová rovněž odmítla, že by šlo o účelové vyvedení firmy z Agrofertu. „Věřila jsem, že děláme dobrou věc. A jak to dopadlo, to všichni víme,“ uvedla v závěru své řeči.
Obhájci obou obžalovaných se zaměřili na proměnlivost výkladu skutkového děje ze strany státního zastupitelství. Advokát Michael Bartončík upozornil, že obžaloba v průběhu řízení měnila svou argumentaci a že žádná z firem z holdingu Agrofert v době podání žádosti o dotaci nedržela akcie Farmy Čapí hnízdo. Tvrdil, že dotační úřad nebyl uveden v omyl, neboť měl informace o propojení s Agrofertem.
Druhý obhájce, Eduard Bruna, zpochybnil ústavnost případného rozhodnutí, kdy by vrchní soud Městskému soudu nařídil uznat obžalované vinnými. Podle něj by to znamenalo zásah do nezávislosti soudního rozhodování, což je protiústavní.
Státní zástupce Mojmír Frček naopak požadoval, aby byl zprošťující rozsudek zrušen a věc vrácena městskému soudu k novému rozhodnutí. Navrhl, aby soud v novém řízení uznal Andreje Babiše i Janu Nagyovou vinnými. Kritizoval především to, že druhý rozsudek městského soudu neodstranil zásadní pochybení, na která Vrchní soud upozornil už v minulosti.
V rámci jednání zazněla i ostrá kritika vůči někdejšímu nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi, který obnovil dříve zastavené trestní stíhání. Babiš jej obvinil ze lži a naznačil, že jednal na politickou objednávku.
Nedostatek materiálů a rostoucí přepravní náklady, to jsou dvě zásadní překážky, jimž v sílící míře čelí čeští průmyslníci. Jejich náklady kvůli těmto překážkám letos v dubnu narůstaly nejvýrazněji od května 2022, plyne ze zveřejněného šetření podmínek v tuzemském zpracovatelském průmyslu, které pravidelně provádí společnost S&P Global.
Napětí v Hormuzském průlivu v posledních hodinách výrazně vzrostlo poté, co obě strany konfliktu zahájily v této strategické oblasti palbu. Prezident Donald Trump se odmítl jasně vyjádřit k dotazu, zda příměří mezi Spojenými státy a Íránem nadále zůstává v platnosti.
Nejméně pět tisíc vojáků se Washington chystá stáhnout z Německa, kde má americká armáda nejpočetnější evropskou posádku. Podle prezidenta Donalda Trumpa zmizí od našich sousedů ještě více vojáků.
V Česku jsme si o uplynulém víkendu užili předčasné léto, které i na nejvyšších horách definitivně ukončilo zimu. Už i v Krkonoších roztála souvislá sněhová pokrývka. Sníh zmizel dříve, než bývá zvykem.
Evropa musí urychleně převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a inspirovat se technologickou revolucí, kterou v oblasti obrany předvádí Ukrajina. Během pondělní návštěvy Atén to prohlásil německý ministr zahraničí Johann Wadephul. Podle něj zkušenosti z ukrajinského bojiště jasně ukazují, že moderní vojenské kapacity lze vyvíjet a nasazovat mnohem rychleji, než bylo v evropských zemích v posledních desetiletích zvykem.
Americký prezident Donald Trump oznámil spuštění operace s názvem „Project Freedom“ (Projekt Svoboda), jejímž cílem je vyvést stovky obchodních lodí uvízlých v Hormuzském průlivu. Tato strategická vodní cesta, kterou protéká pětina světové produkce ropy a zemního plynu, zůstává zablokovaná poté, co na ni Írán uvalil uzávěru v reakci na americko-izraelské nálety.
Napětí mezi Teheránem a Washingtonem v posledních dnech výrazně vzrostlo poté, co Írán předložil nový čtrnáctibodový mírový plán zaměřený na ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Jednání mezi oběma zeměmi jsou na mrtvém bodě již od vyhlášení příměří z 8. dubna a dosud proběhlo pouze jedno kolo přímých rozhovorů. Revoluční gardy v neděli vzkázaly Spojeným státům, že si musí vybrat mezi „nemožnou“ vojenskou operací a pro ně „špatnou dohodou“.
Evropští politici a bezpečnostní experti vyjadřují rostoucí obavy z takzvaného „okna příležitosti“, které se pro ruského prezidenta Vladimira Putina otevírá v příštích dvou letech. Panují obavy, že by Kreml mohl využít období, kdy jsou Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnitřně rozděleny a Evropská unie teprve buduje své vojenské kapacity, k testování odhodlání NATO a jeho článku 5 o vzájemné obraně.
Situace v Hormuzském průlivu se dále dramatizuje. Jižní Korea v pondělí oznámila, že jednu z jejích nákladních lodí operujících v tomto strategickém průplavu zasáhl výbuch a následný požár. Incident se stal v době, kdy je tato klíčová blízkovýchodní vodní cesta fakticky zablokována v důsledku americko-izraelských útoků na Írán.
Francie podniká zásadní krok v proměně evropské bezpečnosti. Prezident Emmanuel Macron představil ambiciózní iniciativu „dissuasion avancée“ (předsunuté odstrašování), která má za cíl integrovat evropské partnery do francouzských jaderných struktur. Jde o historický posun v doktríně Paříže, která byla dříve v otázkách svého jaderného arzenálu (Force de Frappe) striktně izolacionistická.
Tradiční ruské oslavy Dne vítězství 9. května by letos mohly mít nezvané hosty. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Kyjev uvažuje o vyslání dronů přímo nad Moskvu. Kreml v reakci na rostoucí hrozbu zavádí mimořádná bezpečnostní opatření, která výrazně omezí život v ruské metropoli.
Íránské úřady v pondělí oznámily popravu tří mužů obviněných v souvislosti s vlnou politických protestů, které zemí zmítaly letos v lednu. Tento krok přichází v době eskalující války se Spojenými státy a Izraelem a podle lidskoprávních aktivistů je součástí širší kampaně, která má prostřednictvím téměř každodenních poprav zastrašit íránskou společnost.
