Dlouholetý a ostře sledovaný případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí rozhodl o zrušení dosavadního osvobozujícího rozsudku a nařídil nové projednání. Obžalovanými jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně, Jana Nagyová. Oba obvinění dlouhodobě odmítají a trvají na své nevině.
Vrchní soud tak reagoval na rozhodnutí Městského soudu v Praze, který již dvakrát Babiše i Nagyovou nepravomocně zprostil obžaloby. Naposledy k tomu došlo počátkem minulého roku. Případ se tak znovu vrací na začátek a bude opět projednáván senátem soudce Jana Šotta, který se kauzou zabýval i v předchozích kolech.
Podle obžaloby byla společnost Farma Čapí hnízdo účelově vyvedena ze struktur holdingu Agrofert, aby mohla splnit podmínky pro čerpání evropské dotace ve výši 50 milionů korun. Tato dotace byla určena výhradně pro malé a střední podniky, které nejsou napojené na velké firmy či koncerny.
Předsedkyně senátu Vrchního soudu Eva Brázdilová uvedla, že důvodem pro zrušení rozsudku je neúplné a nedostatečné hodnocení důkazů. „To hodnocení důkazů nebylo komplexní,“ řekla Brázdilová a dodala, že soud prvního stupně musí dokazování doplnit. Podle ní nic nebránilo tomu, aby si odvolací soud důkazy zopakoval, ale rozhodl se případ vrátit zpět.
Senát Vrchního soudu prý zaskočilo, že přes precizně vedené dokazování dospěl soudce Šott k osvobozujícímu verdiktu. „Jeho rozhodnutí nemůže obstát,“ uvedla Brázdilová. Podle ní musí soud znovu přehodnotit všechny okolnosti případu.
Andrej Babiš se jednání neúčastnil, ale v emotivním projevu předneseném dopoledne u soudu označil své trestní stíhání za účelové. „Každým dnem lituji, že jsem šel do politiky,“ uvedl a tvrdil, že jeho vstup do veřejného života měl jediný cíl – porazit „zkorumpovanou hydru“. Zdůraznil, že se cítí nevinný a že v celé kauze podle něj žádná korupce neexistuje.
Babiš rovněž ostře kritizoval znalecký posudek experta Vítězslava Hálka, který podle něj zásadně ovlivnil případ. Označil jej za zmanipulovaný a oznámil, že na Hálka podá trestní oznámení.
Podobně svou nevinu hájila i Jana Nagyová. Ve svém vystoupení uvedla, že při žádosti o dotaci jednala v dobré víře. Zdůraznila, že podle všech dostupných údajů byla Farma Čapí hnízdo v rozhodné době malým nebo středním podnikem vlastněným fyzickými osobami, což bylo pro získání podpory rozhodující. Svůj postup konzultovala nejen s právníky, ale i s umělou inteligencí, která podle ní potvrdila, že podobných případů tehdy existovalo víc.
Nagyová rovněž odmítla, že by šlo o účelové vyvedení firmy z Agrofertu. „Věřila jsem, že děláme dobrou věc. A jak to dopadlo, to všichni víme,“ uvedla v závěru své řeči.
Obhájci obou obžalovaných se zaměřili na proměnlivost výkladu skutkového děje ze strany státního zastupitelství. Advokát Michael Bartončík upozornil, že obžaloba v průběhu řízení měnila svou argumentaci a že žádná z firem z holdingu Agrofert v době podání žádosti o dotaci nedržela akcie Farmy Čapí hnízdo. Tvrdil, že dotační úřad nebyl uveden v omyl, neboť měl informace o propojení s Agrofertem.
Druhý obhájce, Eduard Bruna, zpochybnil ústavnost případného rozhodnutí, kdy by vrchní soud Městskému soudu nařídil uznat obžalované vinnými. Podle něj by to znamenalo zásah do nezávislosti soudního rozhodování, což je protiústavní.
Státní zástupce Mojmír Frček naopak požadoval, aby byl zprošťující rozsudek zrušen a věc vrácena městskému soudu k novému rozhodnutí. Navrhl, aby soud v novém řízení uznal Andreje Babiše i Janu Nagyovou vinnými. Kritizoval především to, že druhý rozsudek městského soudu neodstranil zásadní pochybení, na která Vrchní soud upozornil už v minulosti.
V rámci jednání zazněla i ostrá kritika vůči někdejšímu nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi, který obnovil dříve zastavené trestní stíhání. Babiš jej obvinil ze lži a naznačil, že jednal na politickou objednávku.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un se setkal s rodinami vojáků, kteří padli v bojích na Ukrajině po boku ruské armády. Státní média informovala, že jim Kim vyjádřil „hlubokou soustrast“. Jižní Korea odhaduje, že KLDR poslala na Ukrajinu přibližně 15 tisíc vojáků, společně s raketami a dalšími zbraněmi. Jako protihodnotu získala Severní Korea od Ruska potraviny, finanční prostředky a technickou pomoc.
Až dosud jsme dokázali porozumět jen těm nejzákladnějším projevům zvířat, jako je například kočičí syčení, ale v mnoha případech jsme netušili, co se zvířeti doopravdy honí hlavou. Díky umělé inteligenci jsme však k pochopení zvířecího myšlení o krok blíž. Vědci z Milána vyvinuli model umělé inteligence, který dokáže rozpoznat, zda zvuky, které vydávají, vyjadřují pozitivní, nebo negativní emoce.
Klimatická změna má zásadní vliv na mořské ekosystémy a mění tradiční stanoviště ryb. Vlivem oteplování se oceány stávají méně vhodnými pro některé druhy, což je nutí k přesunu do chladnějších vod. Tento jev může pro některé země znamenat nové příležitosti, zatímco pro jiné povede k významným ekonomickým ztrátám. Kromě rostoucích teplot moří je dalším problémem i nedostatek potravy. Odhaduje se, že do roku 2050 by mohlo dojít ke snížení množství planktonu, hlavní potravy ryb, až o 30 %.
Za posledních pět let se v britské královské rodině prohloubilo hluboké rozdělení mezi králem Karlem III. a jeho mladším synem princem Harrym. Nyní se však objevují náznaky, že napětí by se mohlo začít zmírňovat, což by mohlo vést k usmíření mezi otcem a synem.
Americký odvolací soud rozhodl, že většina cel, které zavedl prezident Donald Trump, je nezákonná. Soudci však ponechali tarify v platnosti až do poloviny října, aby měl prezident čas odvolat se k Nejvyššímu soudu.
Fakt, že se hurikán Erin během 24 hodin změnil v nebezpečnou bouři páté kategorie s větrem o rychlosti 136 km/h, je pro vědce znepokojující. Tento rychlý nárůst intenzity je ale v posledních letech stále častější a podle expertů je to předzvěst nové éry v Atlantiku.
Ruské raketové útoky na Kyjev, při nichž zemřelo nejméně 23 lidí a poškozeny byly i diplomatické budovy EU a British Council, vyvolaly ostrou reakci evropských lídrů. Ti obviňují Vladimira Putina z maření mírových jednání.
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
