Dlouholetý a ostře sledovaný případ známý jako kauza Čapí hnízdo se opět vrací do soudní síně. Vrchní soud v Praze v pondělí rozhodl o zrušení dosavadního osvobozujícího rozsudku a nařídil nové projednání. Obžalovanými jsou předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš a jeho někdejší poradkyně, dnes europoslankyně, Jana Nagyová. Oba obvinění dlouhodobě odmítají a trvají na své nevině.
Vrchní soud tak reagoval na rozhodnutí Městského soudu v Praze, který již dvakrát Babiše i Nagyovou nepravomocně zprostil obžaloby. Naposledy k tomu došlo počátkem minulého roku. Případ se tak znovu vrací na začátek a bude opět projednáván senátem soudce Jana Šotta, který se kauzou zabýval i v předchozích kolech.
Podle obžaloby byla společnost Farma Čapí hnízdo účelově vyvedena ze struktur holdingu Agrofert, aby mohla splnit podmínky pro čerpání evropské dotace ve výši 50 milionů korun. Tato dotace byla určena výhradně pro malé a střední podniky, které nejsou napojené na velké firmy či koncerny.
Předsedkyně senátu Vrchního soudu Eva Brázdilová uvedla, že důvodem pro zrušení rozsudku je neúplné a nedostatečné hodnocení důkazů. „To hodnocení důkazů nebylo komplexní,“ řekla Brázdilová a dodala, že soud prvního stupně musí dokazování doplnit. Podle ní nic nebránilo tomu, aby si odvolací soud důkazy zopakoval, ale rozhodl se případ vrátit zpět.
Senát Vrchního soudu prý zaskočilo, že přes precizně vedené dokazování dospěl soudce Šott k osvobozujícímu verdiktu. „Jeho rozhodnutí nemůže obstát,“ uvedla Brázdilová. Podle ní musí soud znovu přehodnotit všechny okolnosti případu.
Andrej Babiš se jednání neúčastnil, ale v emotivním projevu předneseném dopoledne u soudu označil své trestní stíhání za účelové. „Každým dnem lituji, že jsem šel do politiky,“ uvedl a tvrdil, že jeho vstup do veřejného života měl jediný cíl – porazit „zkorumpovanou hydru“. Zdůraznil, že se cítí nevinný a že v celé kauze podle něj žádná korupce neexistuje.
Babiš rovněž ostře kritizoval znalecký posudek experta Vítězslava Hálka, který podle něj zásadně ovlivnil případ. Označil jej za zmanipulovaný a oznámil, že na Hálka podá trestní oznámení.
Podobně svou nevinu hájila i Jana Nagyová. Ve svém vystoupení uvedla, že při žádosti o dotaci jednala v dobré víře. Zdůraznila, že podle všech dostupných údajů byla Farma Čapí hnízdo v rozhodné době malým nebo středním podnikem vlastněným fyzickými osobami, což bylo pro získání podpory rozhodující. Svůj postup konzultovala nejen s právníky, ale i s umělou inteligencí, která podle ní potvrdila, že podobných případů tehdy existovalo víc.
Nagyová rovněž odmítla, že by šlo o účelové vyvedení firmy z Agrofertu. „Věřila jsem, že děláme dobrou věc. A jak to dopadlo, to všichni víme,“ uvedla v závěru své řeči.
Obhájci obou obžalovaných se zaměřili na proměnlivost výkladu skutkového děje ze strany státního zastupitelství. Advokát Michael Bartončík upozornil, že obžaloba v průběhu řízení měnila svou argumentaci a že žádná z firem z holdingu Agrofert v době podání žádosti o dotaci nedržela akcie Farmy Čapí hnízdo. Tvrdil, že dotační úřad nebyl uveden v omyl, neboť měl informace o propojení s Agrofertem.
Druhý obhájce, Eduard Bruna, zpochybnil ústavnost případného rozhodnutí, kdy by vrchní soud Městskému soudu nařídil uznat obžalované vinnými. Podle něj by to znamenalo zásah do nezávislosti soudního rozhodování, což je protiústavní.
Státní zástupce Mojmír Frček naopak požadoval, aby byl zprošťující rozsudek zrušen a věc vrácena městskému soudu k novému rozhodnutí. Navrhl, aby soud v novém řízení uznal Andreje Babiše i Janu Nagyovou vinnými. Kritizoval především to, že druhý rozsudek městského soudu neodstranil zásadní pochybení, na která Vrchní soud upozornil už v minulosti.
V rámci jednání zazněla i ostrá kritika vůči někdejšímu nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi, který obnovil dříve zastavené trestní stíhání. Babiš jej obvinil ze lži a naznačil, že jednal na politickou objednávku.
Exprezident Miloš Zeman znovu promluvil o další prezidentské kandidatuře, kterou podle dřívějšího vyjádření zvažuje. Jasno ale stále nemá. Zeman se podle svých slov definitivně rozhodne až ve chvíli, kdy to bude vyžadovat termín.
Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel.
Jak bude v Česku do konce týdne? Astronomický podzim sice stále nezačal, ale počasí už začíná připomínat tohle roční období. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden už nicméně přinese další ochlazení, nastínili meteorologové.
Plánovaný diplomatický summit mezi Velkou Británií a Evropskou unií se potýká s dalším odkladem. Britská vláda trvá na tom, že rozhovory musejí zahrnout novou evropskou legislativu zaměřenou na ochranu kontinentálního průmyslu. Bez zařazení iniciativy označené jako „Made in Europe“ na pořad jednání odmítá Londýn stanovit nový termín schůzky.
Vedení amerického Ministerstva obrany intenzivně pracuje na začlenění umělé inteligence do téměř všech složek armády, a to i přes varování zákonodárců a odborníků. Představitelé Pentagonu zdůrazňují, že jakékoli zpomalení vývoje by mohlo předat kontrolu zahraničním protivníkům. Odmítají proto výzvy zástupců technologického průmyslu i členů Kongresu k dočasnému pozastavení vývoje a vyhodnocení dlouhodobých dopadů těchto systémů. Podle armádních špiček je udržení náskoku v oblasti umělé inteligence klíčové pro vojenskou i ekonomickou bezpečnost Spojených států.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých chystaných pamětech tvrdí, že mu současný král Karel III. několik dní po její smrti řekl, že na ni veřejnost brzy zapomene. Uvedl to server CNN.
Íránská lidskoprávní aktivistka a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiová vydává paměti s názvem Žena nikdy nepřestává bojovat, v nichž popisuje mučení a špatné zacházení v teheránské věznici Evín. Části rukopisu se jí dařilo ze zařízení tajně vynášet s pomocí spoluvězeňkyň a přátel během návštěvních dnů. Čtyřiapadesátiletá aktivistka poskytla rozhovor stanici CNN poté, co byla ze zdravotních důvodů dočasně propuštěna z výkonu trestu. Vydání knihy v několika evropských zemích představuje pro aktivistku značné riziko, vězněná žena je však podle svých slov připravena čelit jakýmkoliv následkům.
