Vrchní soud zrušil Babišovo osvobození. Kauzu Čapí hnízdo vrací na začátek

Vrchní soud tak reagoval na rozhodnutí Městského soudu v Praze, který již dvakrát Babiše i Nagyovou nepravomocně zprostil obžaloby. Naposledy k tomu došlo počátkem minulého roku. Případ se tak znovu vrací na začátek a bude opět projednáván senátem soudce Jana Šotta, který se kauzou zabýval i v předchozích kolech.

Podle obžaloby byla společnost Farma Čapí hnízdo účelově vyvedena ze struktur holdingu Agrofert, aby mohla splnit podmínky pro čerpání evropské dotace ve výši 50 milionů korun. Tato dotace byla určena výhradně pro malé a střední podniky, které nejsou napojené na velké firmy či koncerny.

Předsedkyně senátu Vrchního soudu Eva Brázdilová uvedla, že důvodem pro zrušení rozsudku je neúplné a nedostatečné hodnocení důkazů. „To hodnocení důkazů nebylo komplexní,“ řekla Brázdilová a dodala, že soud prvního stupně musí dokazování doplnit. Podle ní nic nebránilo tomu, aby si odvolací soud důkazy zopakoval, ale rozhodl se případ vrátit zpět.

Senát Vrchního soudu prý zaskočilo, že přes precizně vedené dokazování dospěl soudce Šott k osvobozujícímu verdiktu. „Jeho rozhodnutí nemůže obstát,“ uvedla Brázdilová. Podle ní musí soud znovu přehodnotit všechny okolnosti případu.

Andrej Babiš se jednání neúčastnil, ale v emotivním projevu předneseném dopoledne u soudu označil své trestní stíhání za účelové. „Každým dnem lituji, že jsem šel do politiky,“ uvedl a tvrdil, že jeho vstup do veřejného života měl jediný cíl – porazit „zkorumpovanou hydru“. Zdůraznil, že se cítí nevinný a že v celé kauze podle něj žádná korupce neexistuje.

Babiš rovněž ostře kritizoval znalecký posudek experta Vítězslava Hálka, který podle něj zásadně ovlivnil případ. Označil jej za zmanipulovaný a oznámil, že na Hálka podá trestní oznámení.

Podobně svou nevinu hájila i Jana Nagyová. Ve svém vystoupení uvedla, že při žádosti o dotaci jednala v dobré víře. Zdůraznila, že podle všech dostupných údajů byla Farma Čapí hnízdo v rozhodné době malým nebo středním podnikem vlastněným fyzickými osobami, což bylo pro získání podpory rozhodující. Svůj postup konzultovala nejen s právníky, ale i s umělou inteligencí, která podle ní potvrdila, že podobných případů tehdy existovalo víc.

Nagyová rovněž odmítla, že by šlo o účelové vyvedení firmy z Agrofertu. „Věřila jsem, že děláme dobrou věc. A jak to dopadlo, to všichni víme,“ uvedla v závěru své řeči.

Obhájci obou obžalovaných se zaměřili na proměnlivost výkladu skutkového děje ze strany státního zastupitelství. Advokát Michael Bartončík upozornil, že obžaloba v průběhu řízení měnila svou argumentaci a že žádná z firem z holdingu Agrofert v době podání žádosti o dotaci nedržela akcie Farmy Čapí hnízdo. Tvrdil, že dotační úřad nebyl uveden v omyl, neboť měl informace o propojení s Agrofertem.

Druhý obhájce, Eduard Bruna, zpochybnil ústavnost případného rozhodnutí, kdy by vrchní soud Městskému soudu nařídil uznat obžalované vinnými. Podle něj by to znamenalo zásah do nezávislosti soudního rozhodování, což je protiústavní.

Státní zástupce Mojmír Frček naopak požadoval, aby byl zprošťující rozsudek zrušen a věc vrácena městskému soudu k novému rozhodnutí. Navrhl, aby soud v novém řízení uznal Andreje Babiše i Janu Nagyovou vinnými. Kritizoval především to, že druhý rozsudek městského soudu neodstranil zásadní pochybení, na která Vrchní soud upozornil už v minulosti.

V rámci jednání zazněla i ostrá kritika vůči někdejšímu nejvyššímu státnímu zástupci Pavlu Zemanovi, který obnovil dříve zastavené trestní stíhání. Babiš jej obvinil ze lži a naznačil, že jednal na politickou objednávku.