Noční nálet Spojených států na tři hlavní íránská jaderná zařízení, který přišel v těsné spolupráci s izraelskou armádou, vyvolal v českém politickém prostředí živé reakce. Prezident USA Donald Trump operaci označil za „velkolepý úspěch“ a dal jasně najevo, že pokud se Írán nepodvolí, mohou následovat další útoky. Premiér Petr Fiala (ODS) a ministryně obrany Jana Černochová útok obhajují jako obranu proti hrozbě, zatímco šéf hnutí ANO Andrej Babiš varuje před možným rozpoutáním širšího konfliktu.
Předseda vlády Petr Fiala na síti X uvedl, že íránský jaderný program podle něj ohrožuje globální stabilitu. Podle něj je zásahem Spojených států snaha zabránit této hrozbě dřív, než bude pozdě. „Americká akce proti íránským jaderným provozům je logickým krokem, pokud chceme zamezit vývoji jaderných zbraní. Doufám, že to Írán přiměje k rozumnému jednání,“ napsal premiér.
Zároveň vyjádřil naději, že se situaci podaří stabilizovat a nebude nutné přistupovat k dalším vojenským akcím. Fiala se tím přihlásil ke stanovisku, že diplomatické řešení je stále možné, ale že bez tlaku by k němu nemuselo dojít.
Ministryně obrany Jana Černochová se na sociálních sítích vyjádřila v podobném duchu. Zdůraznila, že cílem amerického útoku bylo přesné zničení jaderné infrastruktury, a že Evropa včetně Česka má na zneškodnění íránského jaderného programu přímý bezpečnostní zájem. „Evropské snahy o dohodu s Íránem trvají už dlouho, ale k žádnému výsledku nevedly. Americká operace je jasným signálem, že situace už nešla dál přehlížet,“ uvedla.
Zároveň věří, že Teherán se k útoku postaví bez další eskalace. Podle ní Spojené státy daly jasně najevo, že nechtějí válku, ale šlo o jednorázový a cílený zásah.
O poznání zdrženlivější reakci poskytl bývalý premiér Andrej Babiš v nedělním pořadu Partie na CNN Prima NEWS. Podle něj Trump zvolil tvrdý postup překvapivě rychle, navzdory tomu, že ještě nedávno mluvil o dvoutýdenním rozvažování. „Trump tím všechny překvapil. Uvidíme, jestli to byl krok k míru, nebo spíš k nové eskalaci. Doufám, že to měl dobře promyšlené,“ řekl Babiš.
Připomněl zároveň dlouhodobé napětí mezi Íránem a Izraelem, přičemž zdůraznil, že pokud tento zásah přinese řešení a nové rozhovory, může být považován za úspěch. Varoval ale, že pokud se situace na Blízkém východě vymkne kontrole, půjde o velmi nešťastný vývoj.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.