Francouzský europoslanec Raphael Glucksmann vyzval Spojené státy, aby vrátily Sochu svobody, kterou Francie darovala Americe ke stému výročí její nezávislosti. Podle něj USA již nereprezentují hodnoty, kvůli nimž jim byla socha věnována, uvedl server France24.
„Vraťte nám Sochu svobody!“ prohlásil Glucksmann na sjezdu své centristické strany Place Publique. „Američané se rozhodli postavit na stranu tyranů a propustili vědce jen proto, že hájili vědeckou svobodu. Dali jsme jim Sochu svobody jako dar, ale pokud jí pohrdají, bude se skvěle vyjímat i u nás doma,“ dodal.
Socha svobody, kterou navrhl francouzský sochař Auguste Bartholdi, byla slavnostně odhalena v newyorském přístavu 28. října 1886. V Paříži stojí její menší replika na ostrově na řece Seině.
Glucksmann, který patří mezi hlasité zastánce Ukrajiny, ostře kritizoval prezidenta Donalda Trumpa za změnu americké politiky vůči ruské agresi. Současně se postavil proti škrtům ve financování vědeckého výzkumu, které Trumpova vláda prosazuje.
„Pokud chtějí Američané propouštět své nejlepší vědce – lidi, jejichž svoboda, inovativnost a touha po poznání učinily USA světovou velmocí – my je rádi přivítáme ve Francii,“ dodal europoslanec.
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavitt ale podle serveru Politico na pondělním tiskovém brífinku prohlásila, že Spojené státy o takové možnosti neuvažují a označila ji za absurdní. „Rozhodně ne. Moje rada tomu nejmenovanému, nízko postavenému francouzskému politikovi je, aby si připomněl, že jen díky Spojeným státům dnes Francouzi nemluví německy,“ uvedla Leavitt. „Měli by být vděční,“ dodala.
Od Trumpova návratu do Bílého domu v lednu jeho administrativa výrazně omezila federální výzkumné granty a propustila stovky odborníků zabývajících se zdravotnictvím a klimatem. Glucksmann zároveň kritizoval francouzské krajně pravicové politiky, kteří podle něj obdivují nejen Trumpa, ale i miliardáře Elona Muska, jenž podporuje prezidentovy rozpočtové škrty.
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.