Von der Leyenová tvrdě narazila. Pro Německo je to absolutně nepřijatelné

Ursula von der Leyen
Ursula von der Leyen, foto: X/Ursula von der Leyen
Klára Marková 17. července 2025 12:59
Sdílej:

Německá vláda se rozhodně postavila proti návrhu nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie ve výši 1,816 bilionu eur, který v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Berlín uvedl, že v současné době, kdy členské státy bojují s konsolidací vlastních veřejných financí, je tak rozsáhlé zvýšení výdajů naprosto nepřijatelné.

„Celkové navýšení rozpočtu EU je v situaci, kdy všechny členské státy činí značné úsilí k ozdravení svých veřejných financí, nepřijatelné. Tento návrh Komise proto nemůžeme akceptovat,“ prohlásil ve středu večer mluvčí vlády kancléře Friedricha Merze Stefan Kornelius.

Komise kromě samotného navýšení rozpočtu navrhla i tři nové unijní daně – z elektronického odpadu, tabákových výrobků a podniků s vysokými obraty. Jejich cílem je splácení dluhu vzniklého po pandemii covidu, který podle odhadů stojí EU každoročně 25 až 30 miliard eur.

Ani v tomto směru ale Německo nenachází společnou řeč s Komisí. „Nepodporujeme navrhované další zdanění podniků,“ zdůraznil Kornelius. Dodal ale, že Berlín podporuje reformní směřování Komise a snahu o přesměrování rozpočtu na nové priority, nikoli jeho navyšování. „Tato cesta je správná, pokud chceme Evropu posílit pro budoucnost.“

Kancléř Friedrich Merz opakovaně říká, že místo navyšování výdajů by se mělo především zlepšit jejich využívání. „Musíme reorganizovat rozpočtové priority. Nové úkoly nemohou být automaticky spojeny s novými výdaji. A právě to je ta těžká úloha, která nás nyní čeká,“ uvedl koncem června.

Rozpočet, který by měl platit od roku 2028, musí být schválen jednomyslně všemi členskými státy EU a Evropským parlamentem do roku 2027.

Kritiku návrhu připojil i německý ministr financí Lars Klingbeil během summitu G20 v Jihoafrické republice. „Na první pohled se většina návrhů Komise s naším postojem neslučuje. Musíme být maximálně střídmí, co se týče financí, a to zde nevidím,“ prohlásil.

Odmítl také návrhy na zdanění tabáku a velkých firem, které podle něj nejsou slučitelné s národní politikou a odrazují od investic. „Chceme, aby investice proudily do Německa a Evropy. A právě tato forma firemního zdanění, jak ji Komise nyní navrhuje, vysílá špatný signál,“ varoval Klingbeil. 

Stalo se
Novinky
Donald Trump

Trump podal žalobu na Ruperta Murdocha a Wall Street Journal

Americký prezident Donald Trump podal žalobu na částku 10 miliard dolarů proti společnosti Dow Jones, která vydává deník The Wall Street Journal, a jejímu majiteli Rupertu Murdochovi. Podle Trumpa se list dopustil pomluvy, když zveřejnil tvrzení, že prezident v roce 2003 poslal Jeffrey Epsteinovi, později odsouzenému za sexuální zločiny, údajně lascivní gratulaci k padesátinám.

Novinky
Ilustrační fotografie.

Policie pronásleduje motorkáře, který vjel na ranvej pražského letiště

Pražské Letiště Václava Havla dnes zažilo dramatickou situaci, která ochromila provoz na zhruba deset minut. Neznámý muž na motorce bez helmy a bez registrační značky vjel přímo na letištní plochu a dostal se až na přistávací dráhu. Na výzvy k zastavení nijak nereagoval a vzápětí uprchl z areálu. Policie po něm nyní intenzivně pátrá, nasadila i vrtulník s termovizí a speciálně vycvičeného psa.

Novinky
Spalničky

Slepota, zápal plic i smrt. Proč jsou spalničky tak nebezpečné? Vědci na to konečně přišli

Infekce virem spalniček mohou být ničivé – způsobují slepotu, zápal plic, těžké průjmy, a u dětí mohou končit i smrtí. Přestože proti tomuto onemocnění existuje bezpečná a účinná vakcína, která podle odhadů zachránila mezi lety 2000 a 2023 více než 60 milionů životů, počet případů spalniček v posledních letech prudce stoupá – a to nejen ve Velké Británii, ale po celém světě.

Počasí
Ilustrační foto

Proč je počasí v Evropě tak spalující? Za vším stojí tepelná kupole

Evropa během letošního léta čelí extrémním teplotám, které během července sužují zejména jižní část kontinentu. Vlny veder s teplotami přesahujícími 40 °C zasáhly Francii, Španělsko, Turecko, Řecko, Portugalsko i Itálii. Podle meteorologů může být letošní léto jedno z nejteplejších v historii. A tzv. „teplotní kupole“, která blokuje pohyb chladnějšího vzduchu, způsobuje, že se extrémní horko udržuje celé dny — nebo i týdny.