Německá vláda se rozhodně postavila proti návrhu nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie ve výši 1,816 bilionu eur, který v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Berlín uvedl, že v současné době, kdy členské státy bojují s konsolidací vlastních veřejných financí, je tak rozsáhlé zvýšení výdajů naprosto nepřijatelné.
„Celkové navýšení rozpočtu EU je v situaci, kdy všechny členské státy činí značné úsilí k ozdravení svých veřejných financí, nepřijatelné. Tento návrh Komise proto nemůžeme akceptovat,“ prohlásil ve středu večer mluvčí vlády kancléře Friedricha Merze Stefan Kornelius.
Komise kromě samotného navýšení rozpočtu navrhla i tři nové unijní daně – z elektronického odpadu, tabákových výrobků a podniků s vysokými obraty. Jejich cílem je splácení dluhu vzniklého po pandemii covidu, který podle odhadů stojí EU každoročně 25 až 30 miliard eur.
Ani v tomto směru ale Německo nenachází společnou řeč s Komisí. „Nepodporujeme navrhované další zdanění podniků,“ zdůraznil Kornelius. Dodal ale, že Berlín podporuje reformní směřování Komise a snahu o přesměrování rozpočtu na nové priority, nikoli jeho navyšování. „Tato cesta je správná, pokud chceme Evropu posílit pro budoucnost.“
Kancléř Friedrich Merz opakovaně říká, že místo navyšování výdajů by se mělo především zlepšit jejich využívání. „Musíme reorganizovat rozpočtové priority. Nové úkoly nemohou být automaticky spojeny s novými výdaji. A právě to je ta těžká úloha, která nás nyní čeká,“ uvedl koncem června.
Rozpočet, který by měl platit od roku 2028, musí být schválen jednomyslně všemi členskými státy EU a Evropským parlamentem do roku 2027.
Kritiku návrhu připojil i německý ministr financí Lars Klingbeil během summitu G20 v Jihoafrické republice. „Na první pohled se většina návrhů Komise s naším postojem neslučuje. Musíme být maximálně střídmí, co se týče financí, a to zde nevidím,“ prohlásil.
Odmítl také návrhy na zdanění tabáku a velkých firem, které podle něj nejsou slučitelné s národní politikou a odrazují od investic. „Chceme, aby investice proudily do Německa a Evropy. A právě tato forma firemního zdanění, jak ji Komise nyní navrhuje, vysílá špatný signál,“ varoval Klingbeil.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.