Německá vláda se rozhodně postavila proti návrhu nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie ve výši 1,816 bilionu eur, který v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Berlín uvedl, že v současné době, kdy členské státy bojují s konsolidací vlastních veřejných financí, je tak rozsáhlé zvýšení výdajů naprosto nepřijatelné.
„Celkové navýšení rozpočtu EU je v situaci, kdy všechny členské státy činí značné úsilí k ozdravení svých veřejných financí, nepřijatelné. Tento návrh Komise proto nemůžeme akceptovat,“ prohlásil ve středu večer mluvčí vlády kancléře Friedricha Merze Stefan Kornelius.
Komise kromě samotného navýšení rozpočtu navrhla i tři nové unijní daně – z elektronického odpadu, tabákových výrobků a podniků s vysokými obraty. Jejich cílem je splácení dluhu vzniklého po pandemii covidu, který podle odhadů stojí EU každoročně 25 až 30 miliard eur.
Ani v tomto směru ale Německo nenachází společnou řeč s Komisí. „Nepodporujeme navrhované další zdanění podniků,“ zdůraznil Kornelius. Dodal ale, že Berlín podporuje reformní směřování Komise a snahu o přesměrování rozpočtu na nové priority, nikoli jeho navyšování. „Tato cesta je správná, pokud chceme Evropu posílit pro budoucnost.“
Kancléř Friedrich Merz opakovaně říká, že místo navyšování výdajů by se mělo především zlepšit jejich využívání. „Musíme reorganizovat rozpočtové priority. Nové úkoly nemohou být automaticky spojeny s novými výdaji. A právě to je ta těžká úloha, která nás nyní čeká,“ uvedl koncem června.
Rozpočet, který by měl platit od roku 2028, musí být schválen jednomyslně všemi členskými státy EU a Evropským parlamentem do roku 2027.
Kritiku návrhu připojil i německý ministr financí Lars Klingbeil během summitu G20 v Jihoafrické republice. „Na první pohled se většina návrhů Komise s naším postojem neslučuje. Musíme být maximálně střídmí, co se týče financí, a to zde nevidím,“ prohlásil.
Odmítl také návrhy na zdanění tabáku a velkých firem, které podle něj nejsou slučitelné s národní politikou a odrazují od investic. „Chceme, aby investice proudily do Německa a Evropy. A právě tato forma firemního zdanění, jak ji Komise nyní navrhuje, vysílá špatný signál,“ varoval Klingbeil.
V Evropě nyní dochází k zásadnímu obratu. Evropští lídři si už nemohou být jisti, že jim Spojené státy zajistí bezpečnost, a to bez ohledu na to, zda Donald Trump přesvědčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal pro Rusko výhodnou mírovou dohodu, nebo od konfliktu úplně ustoupí. Hugh De Santis, člen plánovacího štábu ministra George Shultze zodpovědný za NATO, tvrdí, že možnosti jsou v zásadě dvě: buď budou dál Trumpovi pochlebovat a lobbovat u kongresmanů v naději, že bezpečnostní vztahy nebudou přerušeny, anebo se připraví na obranu proti bojovnému Rusku bez americké pomoci.
Izraelská armáda zničila další výškovou budovu v Gaze, což je už druhá velká věž, na kterou zaútočila během dvou dnů. Ministr obrany Izrael Katz zveřejnil na sociální síti X video, kde se budova hroutí, s popiskem „Pokračujeme“. Izraelské obranné síly (IDF) tvrdí, že věž Sussi používalo hnutí Hamás, což však palestinská skupina popírá. Zatím nejsou k dispozici žádné informace o případných obětech.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.
Stejně jako mnoho Australanů, i Rach z Newcastle vyrostla v zemi s nejvyšším výskytem rakoviny kůže na světě. Už od dětství ji provázelo pravidlo „bez klobouku nehraješ“, reklamy z devadesátých let a opalovací krémy, které stály u každých dveří. Proto byla Rach velmi překvapená, když jí lékaři loni v listopadu našli na nose rakovinu kůže. Byla zmatená a naštvaná, protože dělala vše, co se jí říkalo, a přesto se jí to stalo.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.