Německá vláda se rozhodně postavila proti návrhu nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie ve výši 1,816 bilionu eur, který v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Berlín uvedl, že v současné době, kdy členské státy bojují s konsolidací vlastních veřejných financí, je tak rozsáhlé zvýšení výdajů naprosto nepřijatelné.
„Celkové navýšení rozpočtu EU je v situaci, kdy všechny členské státy činí značné úsilí k ozdravení svých veřejných financí, nepřijatelné. Tento návrh Komise proto nemůžeme akceptovat,“ prohlásil ve středu večer mluvčí vlády kancléře Friedricha Merze Stefan Kornelius.
Komise kromě samotného navýšení rozpočtu navrhla i tři nové unijní daně – z elektronického odpadu, tabákových výrobků a podniků s vysokými obraty. Jejich cílem je splácení dluhu vzniklého po pandemii covidu, který podle odhadů stojí EU každoročně 25 až 30 miliard eur.
Ani v tomto směru ale Německo nenachází společnou řeč s Komisí. „Nepodporujeme navrhované další zdanění podniků,“ zdůraznil Kornelius. Dodal ale, že Berlín podporuje reformní směřování Komise a snahu o přesměrování rozpočtu na nové priority, nikoli jeho navyšování. „Tato cesta je správná, pokud chceme Evropu posílit pro budoucnost.“
Kancléř Friedrich Merz opakovaně říká, že místo navyšování výdajů by se mělo především zlepšit jejich využívání. „Musíme reorganizovat rozpočtové priority. Nové úkoly nemohou být automaticky spojeny s novými výdaji. A právě to je ta těžká úloha, která nás nyní čeká,“ uvedl koncem června.
Rozpočet, který by měl platit od roku 2028, musí být schválen jednomyslně všemi členskými státy EU a Evropským parlamentem do roku 2027.
Kritiku návrhu připojil i německý ministr financí Lars Klingbeil během summitu G20 v Jihoafrické republice. „Na první pohled se většina návrhů Komise s naším postojem neslučuje. Musíme být maximálně střídmí, co se týče financí, a to zde nevidím,“ prohlásil.
Odmítl také návrhy na zdanění tabáku a velkých firem, které podle něj nejsou slučitelné s národní politikou a odrazují od investic. „Chceme, aby investice proudily do Německa a Evropy. A právě tato forma firemního zdanění, jak ji Komise nyní navrhuje, vysílá špatný signál,“ varoval Klingbeil.
Kdo jako první zveřejní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem? Mohl by to být americký prezident Donald Trump. Podle nejbližšího spolupracovníka J. D. Vance by tak mohl učinit před pátečním podpisem dokumentu. Na Vancova slova upozornila britská stanice BBC.
Norská korunní princezna Mette-Marit, která bojuje se zhoršující se vážnou nemocí, schytala další ránu. Soud uznal vinným Mariuse Borga Høibyho, devětadvacetiletého syna princezny z předchozího vztahu. Podle závěrů se dopustil dvou znásilnění, za která si má odsedět čtyři roky za mřížemi. Informovala o tom britská stanice BBC.
Podle analýzy mezinárodního dopisovatele Nicka Patona Walshe pro stanici CNN se vztahy mezi Spojenými státy a Íránem po roce intenzivního násilí ocitly v podstatě ve stejném bodě, v jakém byly v dubnu loňského roku. Region se sice vrátil na začátek pomyslného kruhu, avšak za cenu výrazného zhoršení celkové stability.
Dohoda mezi Spojenými státy a Íránem ukončuje válečný konflikt, který začal 28. února překvapivými útoky USA a Izraele. Podle analýzy BBC tato válka představuje dosud největší zahraničněpolitický přešlap prezidenta Donalda Trumpa a jasně ukázala limity americké globální dominance.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že mírová dohoda s Íránem je již kompletně podepsána a strategický Hormuzský průliv je od pátku plně otevřen pro námořní dopravu.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.