V současné ruské armádě se rozmáhá neobvyklý fenomén. Zatímco útěk do zahraničí zůstává pro většinu mobilizovaných vojáků nedostupný, stále více z nich se vědomě snaží dostat do vězení. Paradoxně se pro ně stává trestní stíhání jediným způsobem, jak se vyhnout návratu na ukrajinskou frontu a uchránit si holý život.
Právníci, kteří zastupují tyto muže, tak čelí novému úkolu: namísto obhajoby svých klientů musejí usilovat o to, aby soud uložil nepodmíněný trest. Pokud by totiž voják odešel pouze s podmínkou, znamenalo by to okamžitý návrat do války. V současnosti to může být rozsudek smrti.
Příběh jednoho z těchto vojáků, Vladimira z Luhansku, je typický. Když si vyslechl verdikt – několik let vězení za dezerci – radostí vykřikl. Podle jeho právníka byl šťastný, že se mu podařilo uniknout osudu, který čeká mnoho jeho spolubojovníků: smrt na frontě. „Lepší vězení než skončit pod keřem u Bachmutu,“ zněla slova právního zástupce. I doma jeho manželka Jelena oslavovala. „Teď víme, že žije a jednou se vrátí,“ řekla.
Vladimir se do Ruska dostal už v roce 2018, když s rodinou uprchl z Luhansku před válkou a získal ruské občanství. V roce 2022 narukoval v domnění, že mobilizace bude znamenat spíše administrativní než bojové nasazení. Jeho naděje se rychle rozplynuly – byl zařazen do útočné jednotky. Po několika měsících ve válce pochopil, že přežít je takřka nemožné.
Zranění nohy mu poskytlo krátkou dovolenou. Právě tehdy se s manželkou rozhodli pro krajní řešení: vězení. Za pomoci právníka se Vladimir záměrně ukryl a sám vyvolal proces dezerce. Po 48 hodinách se přiznal a zahájil se trestní proces. Ten trval několik měsíců a rodina se celou dobu obávala, že soud nařídí jen podmínku – tedy návrat na frontu. Nakonec však soud rozhodl o nepodmíněném trestu a rodina si oddechla. „Už nepatříme ministerstvu obrany,“ řekla Jelena.
Od začátku invaze na Ukrajinu dezertovalo podle investigativního serveru iStories nejméně 49 000 ruských vojáků. Přímý útěk z fronty je však mimořádně riskantní. Od července 2024 je legální držet vojáky v tzv. „jámách“ – provizorních vězeních, kde se používá fyzické i psychické týrání. Proto většina dezercí probíhá během dovolené nebo léčení, kdy je riziko menší.
Možnosti útěku do ciziny jsou omezené. Většina mužů nemá potřebné dokumenty ani peníze. Mnozí z nich žijí v ilegalitě – vyhýbají se bankám, mění bydliště, mizí do venkovských oblastí. Organizace Get Lost, která pomohla tisícům vojáků s únikem, uvádí, že z více než 2000 kontaktovaných vojáků jich jen asi 800 dokázalo opustit Rusko.
Vladimir a jeho žena rovněž zvažovali útěk do Gruzie, ale s ohledem na děti a změnu politického směrování této země od plánu upustili. „Nechtěli jsme riskovat. A manžel řekl, že nás nikdy neopustí,“ uvedla Jelena.
Zajímavé je, že organizace Call to Conscience eviduje rostoucí počet žádostí o pomoc při „záměrné“ dezerci. Zatímco na podzim 2023 zaznamenávali jednu žádost měsíčně, na jaře 2024 už jich bylo deset měsíčně. Cílem není útěk, ale legální proces, jehož výsledkem má být vězení.
Dostat se ale až k soudu není jednoduché. Velitelé často dezerci nehlásí okamžitě – chtějí vojáka přimět k návratu. A i když se voják sám přihlásí, může čelit nátlaku, vyhrožování nebo přímému donucení k návratu na bojiště. Server Sibir.Realii uvádí, že ke konci roku 2024 bylo přerušeno více než 150 soudních procesů, protože obžalovaní nakonec „souhlasili“ s návratem do služby.
„Je to úplný paradox,“ říká jeden z právníků. „Mým úkolem je dnes bojovat o to, aby byl klient skutečně potrestán. A to tak, aby neskončil zase na frontě.“ V praxi to znamená dokazovat soudům, že šlo o úmyslný a vážný přečin, nikoliv o nedorozumění nebo malou kázeňskou chybu.
Tato zvláštní situace ukazuje temnou stránku ruské války proti Ukrajině. Pro tisíce mobilizovaných se vězení stalo poslední jistotou, útočištěm, kde je alespoň mizivá naděje na přežití. Je to nový druh exilu – ne za hranice země, ale za mříže, kde nečeká kulka, ale čas.
Během svého postupu k Jamajce hurikán Melissa zesílil na nejvyšší, pátou kategorii, čímž se stal nejsilnějším typem bouře s rychlostí větru dosahující nejméně 253 kilometrů za hodinu. Tato bouře s sebou nese potenciální hrozbu životu nebezpečných sesuvů půdy a bleskových záplav.
Prezident republiky Petr Pavel dnes na Pražském hradě udělil mandát Andreji Babišovi k jednání o složení nového vládního kabinetu. K tomuto kroku dospěl s ohledem na výsledky nedávných voleb do Sněmovny a dosavadní jednání jednotlivých parlamentních stran. Babiš, jako předseda vítězného hnutí ANO, hlavu státu informoval o aktuálním stavu příprav koaliční smlouvy i programového prohlášení vznikající vlády.
V srpnu uplynulo 80 let od atomového bombardování Hirošimy a Nagasaki v roce 1945. Pouhý měsíc po těchto útocích, 19. října 1945, publikoval George Orwell v londýnském Tribune esej s názvem „Vy a atomová bomba“. V něm uvažoval o situaci, kdyby se „velké národy tichou dohodou zavázaly atomovou bombu proti sobě nikdy nepoužít“. Předpověděl, že by z toho vzešel „mír, který není mírem“, a „permanentní stav ‚studené války‘“. Právě tak zavedl trvalou metaforu, jež na celá desetiletí definovala geopolitiku.
Za každou zprávou a memem se skrývá zastaralá, desítky let stará infrastruktura. Nedávná technická porucha v datovém centru v americké Virginii nám připomněla, že i když se internet stal nepostradatelnou součástí moderního života, je také křehkou sítí starých programů a fyzické infrastruktury. Experti proto zvažují scénáře, které by mohly vést k jeho kolapsu.
Nejnovější čínská letadlová loď, Fujian (Typ 003), může dosahovat pouze přibližně 60 % rychlosti leteckých operací ve srovnání s americkými plavidly třídy Nimitz, která jsou stará i padesát let. Podle názoru dvou bývalých důstojníků amerického námořnictva, kteří sloužili na letadlových lodích, je to významné omezení bojové způsobilosti plavidla, od kterého se očekávalo, že způsobí revoluci v čínské flotile. Bývalý kapitán amerického námořnictva Carl Schuster a bývalý námořní pilot ve výslužbě Keith Stewart potvrdili, že rozložení letové paluby Fujianu omezuje tempo, jakým lze letadla vzlétávat a přistávat, zejména ve srovnání s americkými nosiči.
Slovensko se nehodlá podílet na financování unijní vojenské pomoci Ukrajině, naznačil premiér Robert Fico (Smer-SD). Bratislava nechápe, proč na sebe Evropská unie bere celou tíhu války. Fico to označil za "největší chybu".
Když David Stypka před více než čtyřmi lety zemřel, doufali fanoušci, že se ještě dočkají alespoň nějakých jeho nahrávek. Přišla jedna oceňovaná deska, kterou všichni považovali za poslední. Nyní ale byla oznámena velká novinka.
Jen zbytek nedělního dne a celé pondělí mají lidé na to, aby si nakoupili. Úterní státní svátek totiž ovlivní provozní dobu obchodů v Česku. A nebude to letos zdaleka naposledy.
Bývalá americká viceprezidentka Kamala Harrisová připustila, že se měla už dříve pokusit přesvědčit Joea Bidena, aby nekandidoval na druhé funkční období v Bílém domě. Harrisová nakonec byla soupeřkou Donalda Trumpa v loňské prezidentské volbě, ale neuspěla.
Poslední týdny ve vrcholné politice zbývají končící předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). Šéfka jedné ze stran koalice Spolu už dlouho před volbami řekla, že nebude obhajovat poslanecký mandát. Detailně ale důvody svého rozhodnutí vysvětlila až nyní.
Ruská armáda v tomto týdnu otestovala novou mezikontinentální raketu s jaderným pohonem. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina jde o zbraň, jakou nemá k dispozici žádná jiná armáda na světě.
Dara Rolins je momentálně zamilovaná a rozhodně to není poprvé. To všichni tak nějak víme, protože se zpěvačka nachází ve světlech reflektorů už od dětství. Kterou ze svých lásek označila za ohnivou a proč tento konkrétní vztah nevydržel do dneška?