V současné ruské armádě se rozmáhá neobvyklý fenomén. Zatímco útěk do zahraničí zůstává pro většinu mobilizovaných vojáků nedostupný, stále více z nich se vědomě snaží dostat do vězení. Paradoxně se pro ně stává trestní stíhání jediným způsobem, jak se vyhnout návratu na ukrajinskou frontu a uchránit si holý život.
Právníci, kteří zastupují tyto muže, tak čelí novému úkolu: namísto obhajoby svých klientů musejí usilovat o to, aby soud uložil nepodmíněný trest. Pokud by totiž voják odešel pouze s podmínkou, znamenalo by to okamžitý návrat do války. V současnosti to může být rozsudek smrti.
Příběh jednoho z těchto vojáků, Vladimira z Luhansku, je typický. Když si vyslechl verdikt – několik let vězení za dezerci – radostí vykřikl. Podle jeho právníka byl šťastný, že se mu podařilo uniknout osudu, který čeká mnoho jeho spolubojovníků: smrt na frontě. „Lepší vězení než skončit pod keřem u Bachmutu,“ zněla slova právního zástupce. I doma jeho manželka Jelena oslavovala. „Teď víme, že žije a jednou se vrátí,“ řekla.
Vladimir se do Ruska dostal už v roce 2018, když s rodinou uprchl z Luhansku před válkou a získal ruské občanství. V roce 2022 narukoval v domnění, že mobilizace bude znamenat spíše administrativní než bojové nasazení. Jeho naděje se rychle rozplynuly – byl zařazen do útočné jednotky. Po několika měsících ve válce pochopil, že přežít je takřka nemožné.
Zranění nohy mu poskytlo krátkou dovolenou. Právě tehdy se s manželkou rozhodli pro krajní řešení: vězení. Za pomoci právníka se Vladimir záměrně ukryl a sám vyvolal proces dezerce. Po 48 hodinách se přiznal a zahájil se trestní proces. Ten trval několik měsíců a rodina se celou dobu obávala, že soud nařídí jen podmínku – tedy návrat na frontu. Nakonec však soud rozhodl o nepodmíněném trestu a rodina si oddechla. „Už nepatříme ministerstvu obrany,“ řekla Jelena.
Od začátku invaze na Ukrajinu dezertovalo podle investigativního serveru iStories nejméně 49 000 ruských vojáků. Přímý útěk z fronty je však mimořádně riskantní. Od července 2024 je legální držet vojáky v tzv. „jámách“ – provizorních vězeních, kde se používá fyzické i psychické týrání. Proto většina dezercí probíhá během dovolené nebo léčení, kdy je riziko menší.
Možnosti útěku do ciziny jsou omezené. Většina mužů nemá potřebné dokumenty ani peníze. Mnozí z nich žijí v ilegalitě – vyhýbají se bankám, mění bydliště, mizí do venkovských oblastí. Organizace Get Lost, která pomohla tisícům vojáků s únikem, uvádí, že z více než 2000 kontaktovaných vojáků jich jen asi 800 dokázalo opustit Rusko.
Vladimir a jeho žena rovněž zvažovali útěk do Gruzie, ale s ohledem na děti a změnu politického směrování této země od plánu upustili. „Nechtěli jsme riskovat. A manžel řekl, že nás nikdy neopustí,“ uvedla Jelena.
Zajímavé je, že organizace Call to Conscience eviduje rostoucí počet žádostí o pomoc při „záměrné“ dezerci. Zatímco na podzim 2023 zaznamenávali jednu žádost měsíčně, na jaře 2024 už jich bylo deset měsíčně. Cílem není útěk, ale legální proces, jehož výsledkem má být vězení.
Dostat se ale až k soudu není jednoduché. Velitelé často dezerci nehlásí okamžitě – chtějí vojáka přimět k návratu. A i když se voják sám přihlásí, může čelit nátlaku, vyhrožování nebo přímému donucení k návratu na bojiště. Server Sibir.Realii uvádí, že ke konci roku 2024 bylo přerušeno více než 150 soudních procesů, protože obžalovaní nakonec „souhlasili“ s návratem do služby.
„Je to úplný paradox,“ říká jeden z právníků. „Mým úkolem je dnes bojovat o to, aby byl klient skutečně potrestán. A to tak, aby neskončil zase na frontě.“ V praxi to znamená dokazovat soudům, že šlo o úmyslný a vážný přečin, nikoliv o nedorozumění nebo malou kázeňskou chybu.
Tato zvláštní situace ukazuje temnou stránku ruské války proti Ukrajině. Pro tisíce mobilizovaných se vězení stalo poslední jistotou, útočištěm, kde je alespoň mizivá naděje na přežití. Je to nový druh exilu – ne za hranice země, ale za mříže, kde nečeká kulka, ale čas.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).