V současné ruské armádě se rozmáhá neobvyklý fenomén. Zatímco útěk do zahraničí zůstává pro většinu mobilizovaných vojáků nedostupný, stále více z nich se vědomě snaží dostat do vězení. Paradoxně se pro ně stává trestní stíhání jediným způsobem, jak se vyhnout návratu na ukrajinskou frontu a uchránit si holý život.
Právníci, kteří zastupují tyto muže, tak čelí novému úkolu: namísto obhajoby svých klientů musejí usilovat o to, aby soud uložil nepodmíněný trest. Pokud by totiž voják odešel pouze s podmínkou, znamenalo by to okamžitý návrat do války. V současnosti to může být rozsudek smrti.
Příběh jednoho z těchto vojáků, Vladimira z Luhansku, je typický. Když si vyslechl verdikt – několik let vězení za dezerci – radostí vykřikl. Podle jeho právníka byl šťastný, že se mu podařilo uniknout osudu, který čeká mnoho jeho spolubojovníků: smrt na frontě. „Lepší vězení než skončit pod keřem u Bachmutu,“ zněla slova právního zástupce. I doma jeho manželka Jelena oslavovala. „Teď víme, že žije a jednou se vrátí,“ řekla.
Vladimir se do Ruska dostal už v roce 2018, když s rodinou uprchl z Luhansku před válkou a získal ruské občanství. V roce 2022 narukoval v domnění, že mobilizace bude znamenat spíše administrativní než bojové nasazení. Jeho naděje se rychle rozplynuly – byl zařazen do útočné jednotky. Po několika měsících ve válce pochopil, že přežít je takřka nemožné.
Zranění nohy mu poskytlo krátkou dovolenou. Právě tehdy se s manželkou rozhodli pro krajní řešení: vězení. Za pomoci právníka se Vladimir záměrně ukryl a sám vyvolal proces dezerce. Po 48 hodinách se přiznal a zahájil se trestní proces. Ten trval několik měsíců a rodina se celou dobu obávala, že soud nařídí jen podmínku – tedy návrat na frontu. Nakonec však soud rozhodl o nepodmíněném trestu a rodina si oddechla. „Už nepatříme ministerstvu obrany,“ řekla Jelena.
Od začátku invaze na Ukrajinu dezertovalo podle investigativního serveru iStories nejméně 49 000 ruských vojáků. Přímý útěk z fronty je však mimořádně riskantní. Od července 2024 je legální držet vojáky v tzv. „jámách“ – provizorních vězeních, kde se používá fyzické i psychické týrání. Proto většina dezercí probíhá během dovolené nebo léčení, kdy je riziko menší.
Možnosti útěku do ciziny jsou omezené. Většina mužů nemá potřebné dokumenty ani peníze. Mnozí z nich žijí v ilegalitě – vyhýbají se bankám, mění bydliště, mizí do venkovských oblastí. Organizace Get Lost, která pomohla tisícům vojáků s únikem, uvádí, že z více než 2000 kontaktovaných vojáků jich jen asi 800 dokázalo opustit Rusko.
Vladimir a jeho žena rovněž zvažovali útěk do Gruzie, ale s ohledem na děti a změnu politického směrování této země od plánu upustili. „Nechtěli jsme riskovat. A manžel řekl, že nás nikdy neopustí,“ uvedla Jelena.
Zajímavé je, že organizace Call to Conscience eviduje rostoucí počet žádostí o pomoc při „záměrné“ dezerci. Zatímco na podzim 2023 zaznamenávali jednu žádost měsíčně, na jaře 2024 už jich bylo deset měsíčně. Cílem není útěk, ale legální proces, jehož výsledkem má být vězení.
Dostat se ale až k soudu není jednoduché. Velitelé často dezerci nehlásí okamžitě – chtějí vojáka přimět k návratu. A i když se voják sám přihlásí, může čelit nátlaku, vyhrožování nebo přímému donucení k návratu na bojiště. Server Sibir.Realii uvádí, že ke konci roku 2024 bylo přerušeno více než 150 soudních procesů, protože obžalovaní nakonec „souhlasili“ s návratem do služby.
„Je to úplný paradox,“ říká jeden z právníků. „Mým úkolem je dnes bojovat o to, aby byl klient skutečně potrestán. A to tak, aby neskončil zase na frontě.“ V praxi to znamená dokazovat soudům, že šlo o úmyslný a vážný přečin, nikoliv o nedorozumění nebo malou kázeňskou chybu.
Tato zvláštní situace ukazuje temnou stránku ruské války proti Ukrajině. Pro tisíce mobilizovaných se vězení stalo poslední jistotou, útočištěm, kde je alespoň mizivá naděje na přežití. Je to nový druh exilu – ne za hranice země, ale za mříže, kde nečeká kulka, ale čas.
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
Přestože se objevují pochybnosti o možnosti přímých jednání, podle vyjádření evropského představitele pro The Guardian fungují jako prostředníci Egypt, Pákistán a státy Perského zálivu, které si mezi znepřátelenými stranami předávají vzkazy. K situaci se v úterý vyjádřila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která v Austrálii prohlásila, že nastal čas pro diplomacii. Podle ní je globální energetická situace nyní kritická, což pociťují podniky i celá společnost skrze vysoké ceny ropy a plynu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu a očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Pokusy Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení kritické situace v Hormuzském průlivu ale narazily na hlubokou nedůvěru a diplomatický odpor.
Válka dronů dorazila už i na území Spojených států a nedávné události na základně Barksdale v Louisianě odhalily kritické trhliny v národní obraně. Zatímco pozornost světa se upírá k probíhajícímu konfliktu na Blízkém východě, nad strategicky významnou základnou se mezi 9. a 15. březnem opakovaně pohybovaly roje neidentifikovaných bezpilotních letounů. Armáda ani ministerstvo vnitra přitom nedokázaly na tyto narušitele nijak efektivně reagovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že hovořil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o aktuálním vývoji konfliktu s Íránem. Podle Netanjahua vidí šéf Bílého domu reálnou příležitost k uzavření dohody, která by mohla ukončit válečný stav. Trump se domnívá, že je možné využít rozsáhlých vojenských úspěchů, kterých dosáhly izraelské obranné síly (IDF) i americká armáda, k prosazení strategických cílů u jednacího stolu.