Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novém rozhovoru pro síť Axel Springer, jejíž součástí je i Politico, varoval, že Rusko se snaží manipulovat amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zároveň zdůraznil, že klíč k ukončení války se nachází ve Washingtonu – a především „v Trumpových rukou“.
„Rusko Trumpovi jednoduše lže,“ uvedl Zelenskyj s tím, že tento názor sdílí většina světových lídrů. „Doufám, že to Amerika vidí a chápe. To je teď to nejdůležitější. Jak na to zareaguje, je její rozhodnutí,“ dodal.
Zelenskyj je přesvědčen, že právě Trump má rozhodující páku, jak konflikt ukončit: „Putin rozumí jen síle – a tu má Amerika.“ Podle něj záleží právě na americkém prezidentovi, jak silný bude další balík sankcí proti Rusku a jak rychle budou přijata klíčová rozhodnutí.
Od Trumpova návratu do Bílého domu se vztahy mezi ním a Zelenským dostaly pod tlak. Jejich únorové setkání v Oválné pracovně skončilo podle médií prudkou hádkou. „Nemyslím si, že by nás to přiblížilo,“ poznamenal k tomu Zelenskyj s ironií. Dodal však, že minulost je třeba nechat za sebou a soustředit se na další, doufejme úspěšnější, setkání.
Dle ukrajinského prezidenta se mezitím podařilo obnovit „konstruktivní dialog“, včetně přímé schůzky s Trumpem ve Vatikánu letos v dubnu, která proběhla v přátelském duchu.
Zelenskyj přiznal, že mírová jednání v Istanbulu zatím nepřinesla výsledky a ruské útoky pokračují. Trump sice nedávno vyjádřil určité zklamání z ruského postoje, ale zároveň prohlásil, že termín dalšího sankčního balíku má „jen ve své hlavě“. V rozhovoru také přirovnal Ukrajinu a Rusko ke dvěma hádajícím se dětem.
Na dotaz, zda má pocit, že Trump mění názor podle toho, s kým zrovna telefonuje, Zelenskyj odpověděl vyhýbavě: „Nevím.“ Současně však poznamenal: „Trump vidí, že ruská strana není vůči válce upřímná. Rusko není upřímné.“
Navzdory posledním ruským postupům na frontě Zelenskyj trvá na tom, že Moskva nedosáhla svých strategických cílů. Putin podle něj ví, že ruská ekonomika trpí, a snaží se získat čas. Silnější sankce by podle ukrajinského prezidenta ještě více oslabily ruské kapacity a mohly by snížit počet útoků na Ukrajinu.
Zelenskyj zdůraznil, že vítězství Ruska by bylo možné jedině v případě, že by Západ – zejména Spojené státy – Ukrajinu opustil. „Pro Putina by to byl ideální scénář,“ prohlásil.
Na závěr rozhovoru byl Zelenskyj dotázán, zda sám někdy pochybuje. Odpověděl s odkazem na britského premiéra z dob druhé světové války: „I Winston Churchill měl své chvíle zoufalství, když bojoval s nacisty. Ani já nemám pochyb méně než ostatní Ukrajinci. Ale rozdíl je, že já jsem prezident. Takže až do konce války nikdy neukážu slabost. A nikdy se nepodělím o své temné dny.“
Zelenského apel přichází v době, kdy se mezinárodní pozornost soustředí na to, zda Spojené státy pod vedením Trumpa zůstanou klíčovým hráčem ve snaze udržet ruskou agresi na uzdě – nebo zda se Washington od této role stáhne.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
