Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novém rozhovoru pro síť Axel Springer, jejíž součástí je i Politico, varoval, že Rusko se snaží manipulovat amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zároveň zdůraznil, že klíč k ukončení války se nachází ve Washingtonu – a především „v Trumpových rukou“.
„Rusko Trumpovi jednoduše lže,“ uvedl Zelenskyj s tím, že tento názor sdílí většina světových lídrů. „Doufám, že to Amerika vidí a chápe. To je teď to nejdůležitější. Jak na to zareaguje, je její rozhodnutí,“ dodal.
Zelenskyj je přesvědčen, že právě Trump má rozhodující páku, jak konflikt ukončit: „Putin rozumí jen síle – a tu má Amerika.“ Podle něj záleží právě na americkém prezidentovi, jak silný bude další balík sankcí proti Rusku a jak rychle budou přijata klíčová rozhodnutí.
Od Trumpova návratu do Bílého domu se vztahy mezi ním a Zelenským dostaly pod tlak. Jejich únorové setkání v Oválné pracovně skončilo podle médií prudkou hádkou. „Nemyslím si, že by nás to přiblížilo,“ poznamenal k tomu Zelenskyj s ironií. Dodal však, že minulost je třeba nechat za sebou a soustředit se na další, doufejme úspěšnější, setkání.
Dle ukrajinského prezidenta se mezitím podařilo obnovit „konstruktivní dialog“, včetně přímé schůzky s Trumpem ve Vatikánu letos v dubnu, která proběhla v přátelském duchu.
Zelenskyj přiznal, že mírová jednání v Istanbulu zatím nepřinesla výsledky a ruské útoky pokračují. Trump sice nedávno vyjádřil určité zklamání z ruského postoje, ale zároveň prohlásil, že termín dalšího sankčního balíku má „jen ve své hlavě“. V rozhovoru také přirovnal Ukrajinu a Rusko ke dvěma hádajícím se dětem.
Na dotaz, zda má pocit, že Trump mění názor podle toho, s kým zrovna telefonuje, Zelenskyj odpověděl vyhýbavě: „Nevím.“ Současně však poznamenal: „Trump vidí, že ruská strana není vůči válce upřímná. Rusko není upřímné.“
Navzdory posledním ruským postupům na frontě Zelenskyj trvá na tom, že Moskva nedosáhla svých strategických cílů. Putin podle něj ví, že ruská ekonomika trpí, a snaží se získat čas. Silnější sankce by podle ukrajinského prezidenta ještě více oslabily ruské kapacity a mohly by snížit počet útoků na Ukrajinu.
Zelenskyj zdůraznil, že vítězství Ruska by bylo možné jedině v případě, že by Západ – zejména Spojené státy – Ukrajinu opustil. „Pro Putina by to byl ideální scénář,“ prohlásil.
Na závěr rozhovoru byl Zelenskyj dotázán, zda sám někdy pochybuje. Odpověděl s odkazem na britského premiéra z dob druhé světové války: „I Winston Churchill měl své chvíle zoufalství, když bojoval s nacisty. Ani já nemám pochyb méně než ostatní Ukrajinci. Ale rozdíl je, že já jsem prezident. Takže až do konce války nikdy neukážu slabost. A nikdy se nepodělím o své temné dny.“
Zelenského apel přichází v době, kdy se mezinárodní pozornost soustředí na to, zda Spojené státy pod vedením Trumpa zůstanou klíčovým hráčem ve snaze udržet ruskou agresi na uzdě – nebo zda se Washington od této role stáhne.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.
Francouzský prezident Emmanuel Macron usiluje o to, aby Evropa v obnoveném dialogu s Vladimirem Putinem mluvila jedním hlasem. Téměř čtyři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu Macron zdůrazňuje, že evropské mocnosti by neměly nechávat vyjednávání o ukončení války pouze na Spojených státech, ale měly by si vybudovat vlastní a dobře organizovaný přístup.
Vědci z vídeňské univerzity vyvíjejí inovativní metodu, jak získat kovy vzácných zemin bez nutnosti tradiční těžby v dolech. Celý proces je založen na využití hub, které díky svým rozsáhlým mikroskopickým sítím podhoubí dokážou pronikat do nejmenších trhlin v materiálech. Právě tyto houby mají schopnost absorbovat živiny, ale i prvky, o které mají lidé velký zájem. V laboratoři tak odborníci testují speciální jíl obohacený o tyto cenné kovy, aby zjistili, zda je podhoubí dokáže efektivně extrahovat.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zablokuje otevření nového mezinárodního mostu Gordieho Howea, který spojuje Detroit v Michiganu s kanadským Windsorem. V pondělním příspěvku na sociální síti Truth Social prohlásil, že nedovolí zprovoznění této strategické spojnice, dokud Spojené státy nebudou plně odškodněny za vše, co Kanadě v minulosti poskytly. Trump v této souvislosti opětovně zaútočil na severního souseda USA a prohlásil, že Washington musí dostat „férovost a respekt“, které si zaslouží.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
