Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novém rozhovoru pro síť Axel Springer, jejíž součástí je i Politico, varoval, že Rusko se snaží manipulovat amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zároveň zdůraznil, že klíč k ukončení války se nachází ve Washingtonu – a především „v Trumpových rukou“.
„Rusko Trumpovi jednoduše lže,“ uvedl Zelenskyj s tím, že tento názor sdílí většina světových lídrů. „Doufám, že to Amerika vidí a chápe. To je teď to nejdůležitější. Jak na to zareaguje, je její rozhodnutí,“ dodal.
Zelenskyj je přesvědčen, že právě Trump má rozhodující páku, jak konflikt ukončit: „Putin rozumí jen síle – a tu má Amerika.“ Podle něj záleží právě na americkém prezidentovi, jak silný bude další balík sankcí proti Rusku a jak rychle budou přijata klíčová rozhodnutí.
Od Trumpova návratu do Bílého domu se vztahy mezi ním a Zelenským dostaly pod tlak. Jejich únorové setkání v Oválné pracovně skončilo podle médií prudkou hádkou. „Nemyslím si, že by nás to přiblížilo,“ poznamenal k tomu Zelenskyj s ironií. Dodal však, že minulost je třeba nechat za sebou a soustředit se na další, doufejme úspěšnější, setkání.
Dle ukrajinského prezidenta se mezitím podařilo obnovit „konstruktivní dialog“, včetně přímé schůzky s Trumpem ve Vatikánu letos v dubnu, která proběhla v přátelském duchu.
Zelenskyj přiznal, že mírová jednání v Istanbulu zatím nepřinesla výsledky a ruské útoky pokračují. Trump sice nedávno vyjádřil určité zklamání z ruského postoje, ale zároveň prohlásil, že termín dalšího sankčního balíku má „jen ve své hlavě“. V rozhovoru také přirovnal Ukrajinu a Rusko ke dvěma hádajícím se dětem.
Na dotaz, zda má pocit, že Trump mění názor podle toho, s kým zrovna telefonuje, Zelenskyj odpověděl vyhýbavě: „Nevím.“ Současně však poznamenal: „Trump vidí, že ruská strana není vůči válce upřímná. Rusko není upřímné.“
Navzdory posledním ruským postupům na frontě Zelenskyj trvá na tom, že Moskva nedosáhla svých strategických cílů. Putin podle něj ví, že ruská ekonomika trpí, a snaží se získat čas. Silnější sankce by podle ukrajinského prezidenta ještě více oslabily ruské kapacity a mohly by snížit počet útoků na Ukrajinu.
Zelenskyj zdůraznil, že vítězství Ruska by bylo možné jedině v případě, že by Západ – zejména Spojené státy – Ukrajinu opustil. „Pro Putina by to byl ideální scénář,“ prohlásil.
Na závěr rozhovoru byl Zelenskyj dotázán, zda sám někdy pochybuje. Odpověděl s odkazem na britského premiéra z dob druhé světové války: „I Winston Churchill měl své chvíle zoufalství, když bojoval s nacisty. Ani já nemám pochyb méně než ostatní Ukrajinci. Ale rozdíl je, že já jsem prezident. Takže až do konce války nikdy neukážu slabost. A nikdy se nepodělím o své temné dny.“
Zelenského apel přichází v době, kdy se mezinárodní pozornost soustředí na to, zda Spojené státy pod vedením Trumpa zůstanou klíčovým hráčem ve snaze udržet ruskou agresi na uzdě – nebo zda se Washington od této role stáhne.
Páteční izraelský letecký úder na íránské území zasáhl mimo jiné také nejdůležitější jaderné zařízení v zemi — obohacovací komplex Natanz. Informaci potvrdila jak Íránská organizace pro atomovou energii, tak Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Přestože rozsah škod zatím není zcela jasný, podle dosavadních zpráv nedošlo k úniku radiace ani ke ztrátám na životech.
Jordánská armáda dnes ráno oznámila, že sestřelila několik střel a bezpilotních letounů, které pronikly do vzdušného prostoru země. Informovala o tom státní tisková agentura Petra s odvoláním na armádní zdroje. Podle nich byly proti vzdušným hrozbám nasazeny stíhací letouny i pozemní obranné systémy.
Írán formálně požádal o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN kvůli bezprecedentním izraelským útokům na jeho území. Informovala o tom íránská mise při OSN, kterou cituje stanice CNN.
Po izraelském leteckém úderu na íránské území se řada světových zemí vyjádřila znepokojeně a volá po zdrženlivosti. Reakce se pohybují od přímého odsouzení až po varování před možnou destabilizací celého regionu.
Izraelské vojenské údery na Írán znamenají zásadní zlom ve vývoji konfliktu na Blízkém východě. Podle zpráv z íránské státní tiskové agentury Tasním bylo při útocích usmrceno šest předních jaderných expertů. Mezi nimi i Fereydoun Abbasi, někdejší ředitel Íránské organizace pro atomovou energii, a Mohammad Mehdi Tehranchi, významný fyzik a rektor Islámské Azad univerzity.
Blízký východ zažil jednu z nejvýznamnějších eskalací konfliktu za poslední dekády. Izrael v noci na pátek provedl masivní vojenský útok na Írán, který se stal cílem nejrozsáhlejší letecké kampaně v izraelské historii vůči této islámské republice.
Čerstvým osmdesátníkem je od prvního červnového dne Karel Šíp. Přes pokročilý věk si udržuje pozici jedné z tváří České televize, ačkoliv se smlouvou na pokračování Všechnopárty to teď vypadá všelijak. Známý moderátor nedávno prozradil, zdali má vůbec ještě nějaké nesplněné sny.
Letní počasí dorazí v těchto červnových dnech nejen do Česka, ale i do dalších částí Evropy. Například v Itálii mohou maximální teploty atakovat čtyřicítku. U nás bude nejtepleji v neděli, kdy maxima dosáhnou tropických hodnot.
Jaromír Jágr se velké pocty ve Spojených státech amerických dočkal už loni, kdy mu vyvěsili dres pod strop haly týmu Pittsburgh Penguins. Tehdy legendární hokejista dojemně promluvil, což se Američané rozhodli ocenit netradičním způsobem.
Čtvrteční nehodu letadla Air India na lince do Londýna podle dřívějších informací nepřežil nikdo z cestujících. V posledních desítkách minut se však objevila informace o údajném přeživším. Brit se nachází v nemocnici, ale je při vědomí. Dokonce poskytl krátké vyjádření.
S nejnovějším krokem administrativy prezidenta Donalda Trumpa se Spojené státy podle mnohých definitivně vzdávají snahy zpomalit globální oteplování. Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve středu zrušila klíčové nařízení z doby prezidenta Bidena, které mělo omezit emise skleníkových plynů z elektráren — druhého největšího zdroje emisí v zemi.
Role armády v americké demokracii byla po dlouhá desetiletí postavena na profesionalitě a apolitičnosti. Tato zdrženlivost, jak ukazuje historie – například postoj generála George C. Marshalla, který se během druhé světové války vzdal i práva volit – byla pilířem stability amerického systému. Dnes se však právě tato apolitičnost může stát překážkou ve chvíli, kdy čelí stále razantnějšímu zasahování exprezidenta Donalda Trumpa do vojenských struktur.
