Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novém rozhovoru pro síť Axel Springer, jejíž součástí je i Politico, varoval, že Rusko se snaží manipulovat amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zároveň zdůraznil, že klíč k ukončení války se nachází ve Washingtonu – a především „v Trumpových rukou“.
„Rusko Trumpovi jednoduše lže,“ uvedl Zelenskyj s tím, že tento názor sdílí většina světových lídrů. „Doufám, že to Amerika vidí a chápe. To je teď to nejdůležitější. Jak na to zareaguje, je její rozhodnutí,“ dodal.
Zelenskyj je přesvědčen, že právě Trump má rozhodující páku, jak konflikt ukončit: „Putin rozumí jen síle – a tu má Amerika.“ Podle něj záleží právě na americkém prezidentovi, jak silný bude další balík sankcí proti Rusku a jak rychle budou přijata klíčová rozhodnutí.
Od Trumpova návratu do Bílého domu se vztahy mezi ním a Zelenským dostaly pod tlak. Jejich únorové setkání v Oválné pracovně skončilo podle médií prudkou hádkou. „Nemyslím si, že by nás to přiblížilo,“ poznamenal k tomu Zelenskyj s ironií. Dodal však, že minulost je třeba nechat za sebou a soustředit se na další, doufejme úspěšnější, setkání.
Dle ukrajinského prezidenta se mezitím podařilo obnovit „konstruktivní dialog“, včetně přímé schůzky s Trumpem ve Vatikánu letos v dubnu, která proběhla v přátelském duchu.
Zelenskyj přiznal, že mírová jednání v Istanbulu zatím nepřinesla výsledky a ruské útoky pokračují. Trump sice nedávno vyjádřil určité zklamání z ruského postoje, ale zároveň prohlásil, že termín dalšího sankčního balíku má „jen ve své hlavě“. V rozhovoru také přirovnal Ukrajinu a Rusko ke dvěma hádajícím se dětem.
Na dotaz, zda má pocit, že Trump mění názor podle toho, s kým zrovna telefonuje, Zelenskyj odpověděl vyhýbavě: „Nevím.“ Současně však poznamenal: „Trump vidí, že ruská strana není vůči válce upřímná. Rusko není upřímné.“
Navzdory posledním ruským postupům na frontě Zelenskyj trvá na tom, že Moskva nedosáhla svých strategických cílů. Putin podle něj ví, že ruská ekonomika trpí, a snaží se získat čas. Silnější sankce by podle ukrajinského prezidenta ještě více oslabily ruské kapacity a mohly by snížit počet útoků na Ukrajinu.
Zelenskyj zdůraznil, že vítězství Ruska by bylo možné jedině v případě, že by Západ – zejména Spojené státy – Ukrajinu opustil. „Pro Putina by to byl ideální scénář,“ prohlásil.
Na závěr rozhovoru byl Zelenskyj dotázán, zda sám někdy pochybuje. Odpověděl s odkazem na britského premiéra z dob druhé světové války: „I Winston Churchill měl své chvíle zoufalství, když bojoval s nacisty. Ani já nemám pochyb méně než ostatní Ukrajinci. Ale rozdíl je, že já jsem prezident. Takže až do konce války nikdy neukážu slabost. A nikdy se nepodělím o své temné dny.“
Zelenského apel přichází v době, kdy se mezinárodní pozornost soustředí na to, zda Spojené státy pod vedením Trumpa zůstanou klíčovým hráčem ve snaze udržet ruskou agresi na uzdě – nebo zda se Washington od této role stáhne.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.
Syrské ministerstvo zahraničí v neděli oznámilo, že Damašek uzavřel s Ruskem novou dohodu týkající se osudu dvou klíčových vojenských základen u Středozemního moře. Podle uzavřeného ujednání Moskva ztratí dosavadní status výhradního vojenského využívání těchto objektů.
