Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novém rozhovoru pro síť Axel Springer, jejíž součástí je i Politico, varoval, že Rusko se snaží manipulovat amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zároveň zdůraznil, že klíč k ukončení války se nachází ve Washingtonu – a především „v Trumpových rukou“.
„Rusko Trumpovi jednoduše lže,“ uvedl Zelenskyj s tím, že tento názor sdílí většina světových lídrů. „Doufám, že to Amerika vidí a chápe. To je teď to nejdůležitější. Jak na to zareaguje, je její rozhodnutí,“ dodal.
Zelenskyj je přesvědčen, že právě Trump má rozhodující páku, jak konflikt ukončit: „Putin rozumí jen síle – a tu má Amerika.“ Podle něj záleží právě na americkém prezidentovi, jak silný bude další balík sankcí proti Rusku a jak rychle budou přijata klíčová rozhodnutí.
Od Trumpova návratu do Bílého domu se vztahy mezi ním a Zelenským dostaly pod tlak. Jejich únorové setkání v Oválné pracovně skončilo podle médií prudkou hádkou. „Nemyslím si, že by nás to přiblížilo,“ poznamenal k tomu Zelenskyj s ironií. Dodal však, že minulost je třeba nechat za sebou a soustředit se na další, doufejme úspěšnější, setkání.
Dle ukrajinského prezidenta se mezitím podařilo obnovit „konstruktivní dialog“, včetně přímé schůzky s Trumpem ve Vatikánu letos v dubnu, která proběhla v přátelském duchu.
Zelenskyj přiznal, že mírová jednání v Istanbulu zatím nepřinesla výsledky a ruské útoky pokračují. Trump sice nedávno vyjádřil určité zklamání z ruského postoje, ale zároveň prohlásil, že termín dalšího sankčního balíku má „jen ve své hlavě“. V rozhovoru také přirovnal Ukrajinu a Rusko ke dvěma hádajícím se dětem.
Na dotaz, zda má pocit, že Trump mění názor podle toho, s kým zrovna telefonuje, Zelenskyj odpověděl vyhýbavě: „Nevím.“ Současně však poznamenal: „Trump vidí, že ruská strana není vůči válce upřímná. Rusko není upřímné.“
Navzdory posledním ruským postupům na frontě Zelenskyj trvá na tom, že Moskva nedosáhla svých strategických cílů. Putin podle něj ví, že ruská ekonomika trpí, a snaží se získat čas. Silnější sankce by podle ukrajinského prezidenta ještě více oslabily ruské kapacity a mohly by snížit počet útoků na Ukrajinu.
Zelenskyj zdůraznil, že vítězství Ruska by bylo možné jedině v případě, že by Západ – zejména Spojené státy – Ukrajinu opustil. „Pro Putina by to byl ideální scénář,“ prohlásil.
Na závěr rozhovoru byl Zelenskyj dotázán, zda sám někdy pochybuje. Odpověděl s odkazem na britského premiéra z dob druhé světové války: „I Winston Churchill měl své chvíle zoufalství, když bojoval s nacisty. Ani já nemám pochyb méně než ostatní Ukrajinci. Ale rozdíl je, že já jsem prezident. Takže až do konce války nikdy neukážu slabost. A nikdy se nepodělím o své temné dny.“
Zelenského apel přichází v době, kdy se mezinárodní pozornost soustředí na to, zda Spojené státy pod vedením Trumpa zůstanou klíčovým hráčem ve snaze udržet ruskou agresi na uzdě – nebo zda se Washington od této role stáhne.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
