Velikonoční příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, které v sobotu bez předchozího varování vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin, nevydrželo ani celý den. Obě strany se okamžitě začaly navzájem obviňovat z jeho porušení. Prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Kreml není upřímný v úsilí o ukončení války, ale pouze usiluje o výhodnou prezentaci na veřejnosti, píše CNN.
Putin oznámil jednostranné příměří od soboty 18. hodiny moskevského času do půlnoci na pondělí. Ukrajina nabídku přijala, i když od počátku vyjadřovala nedůvěru. Od ruské invaze v roce 2022 totiž žádné skutečné přerušení bojů nenastalo.
Kritici okamžitě zpochybnili důvody ruského prezidenta, který k příměří přistoupil krátce poté, co Trumpova administrativa pohrozila ukončením mírových iniciativ, pokud nedojde k hmatatelnému pokroku. Rusko přitom už dříve odmítlo americký návrh na 30denní příměří, které Ukrajina podpořila.
Ještě v den vyhlášení příměří Moskva oznámila, že vytlačila ukrajinské jednotky z jednoho z posledních opěrných bodů v oblasti Kursku. Kyjev mezitím zaznamenal zesílené ostřelování a nasazení dronů již od nedělního rána.
Zelenskyj prohlásil, že buď Putin ztrácí kontrolu nad svou armádou, nebo že se Rusko vůbec nesnaží o skutečný mír. „V praxi to znamená, že příměří bylo jen další PR akce,“ řekl. Zároveň zopakoval, že Ukrajina je připravena na skutečné, nepodmíněné příměří alespoň na 30 dní – to však Kreml odmítá.
Jednotky 66. mechanizované brigády poblíž města Lyman v Doněcké oblasti uvedly, že Rusko využilo příměří k logistickým přesunům a odklizení překážek. V neděli například odstranily zničenou techniku, která od začátku dubna blokovala důležitý most přes řeku.
Podle Zelenského Rusové v noci podnikli 387 ostřelování a 19 útoků. Přes den pak přibylo dalších 901 útoků, z toho 448 za použití těžkých zbraní. Bylo rovněž zaznamenáno přes 400 případů nasazení dronů. Situace se tak během jediného dne zcela vymkla charakteru klidového režimu.
V oblasti Kursku, kde loni došlo k překvapivému ukrajinskému výpadu, Rusko znovu nasadilo dělostřelectvo a bezpilotní letouny. „Naši obránci odpovídají podle situace a přesně tak, jak si to zaslouží,“ uvedl Zelenskyj.
Ruské ministerstvo obrany ovšem tvrdí, že ruské jednotky příměří od sobotního večera důsledně dodržují. Naopak Ukrajinu obvinilo z více než 1 000 porušení – konkrétně ze 444 ostřelování, 900 útoků drony a použití 48 bezpilotních letounů typu UAV.
„Došlo k obětem mezi civilisty a k poškození civilní infrastruktury,“ uvedla ruská strana ve svém prohlášení.
Zelenskyj znovu vyzval k prodloužení příměří na 30 dní, jak navrhovaly Spojené státy, a ujistil, že tato nabídka stále platí. Ukrajinská armáda dodala, že se bude snažit omezit palbu, ale v případě napadení bude reagovat.
„Včera jsme dostali pokyn omezit střelbu. Pokud nás nenapadnou, nestřílíme. Pokud se přiblíží nebo zaútočí, odpovíme,“ uvedl jeden z velitelů v terénu.
Putin sice příměří označil za humanitární gesto, zároveň však prohlásil, že ruské síly budou odpovídat na každou „provokaci“. Tato slova i činy v terénu ale podle Kyjeva potvrzují, že ruský režim ve skutečnosti nemá zájem na míru – jen na obrazu o něm.
Jedna z nejbolestnějších tragédií dosavadního konfliktu v Pásmu Gazy se odehrála před několika dny, kdy izraelské letectvo zasáhlo dům dětské lékařky Alaa al-Najjar v Khan Yúnis. Při útoku přišlo o život devět z jejích deseti dětí, její manžel utrpěl těžká zranění. Jediným přeživším z dětí je jedenáctiletý Adam. Alaa přežila pouze proto, že v době útoku zachraňovala životy v nemocnici.
Elon Musk, šéf firem Tesla a SpaceX, nedávno stáhl několik výrazných příspěvků z platformy X (dříve Twitter), které byly součástí jeho veřejné výměny názorů s prezidentem Donaldem Trumpem. Podle informací televize CNN šlo mimo jiné o tvrzení, že Trump figuruje v „Epsteinových spisech“, o výzvu k jeho odvolání a nahrazení viceprezidentem JD Vancem či o hrozbu, že bude pozastaven provoz kosmické lodi Dragon.
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek učinil další zásadní krok ve své politické kariéře. Poté, co rezignoval na ministerský post kvůli podezřelému daru v podobě bitcoinů, nyní oznámil, že si pozastavuje členství v ODS. Zároveň se rozhodl odstoupit z jihomoravské kandidátky koalice Spolu pro nadcházející volby a vzdal se také funkce předsedy krajského sdružení ODS.
V době, kdy si většina lidí oddechla, že éra covidu-19 je u konce, se objevuje nová varianta viru, která znovu přitahuje pozornost lékařů. Podle britské zdravotní agentury UKHSA se napříč světem objevuje nová subvarianta viru s označením NB.1.8.1, známá také pod přezdívkou Nimbus. Přestože zatím nejde o důvod k panice, lékaři upozorňují, že by lidé měli být opatrní – varianta se totiž rychle šíří a má odlišné příznaky oproti předchozím.
Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Jedenáctiměsíční Jack je jedním z pouhých 16 dětí na světě, které trpí extrémně vzácným genetickým onemocněním, natolik neobvyklým, že doposud ani nemá jméno. Kvůli mutaci genu PPFIBP1 je nevidomý, trpí častými záchvaty a lékaři předpokládají, že nikdy nebude chodit ani mluvit. Podle odborníků je jeho stav život limitující.
Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Jeden z průkopníků umělé inteligence, profesor Yoshua Bengio, se obává, že současný vývoj AI směřuje k nebezpečným důsledkům. Proto spustil nový projekt, který má přinést zásadní změnu: vytvořit „čestnou“ a bezpečnější alternativu ke stávajícím systémům. Učinil tak ve chvíli, kdy FBI oznámila, že pachatelé nedávného bombového útoku na kliniku v Kalifornii použili k získání návodu na výrobu výbušniny právě AI.
