Velikonoční příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, které v sobotu bez předchozího varování vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin, nevydrželo ani celý den. Obě strany se okamžitě začaly navzájem obviňovat z jeho porušení. Prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Kreml není upřímný v úsilí o ukončení války, ale pouze usiluje o výhodnou prezentaci na veřejnosti, píše CNN.
Putin oznámil jednostranné příměří od soboty 18. hodiny moskevského času do půlnoci na pondělí. Ukrajina nabídku přijala, i když od počátku vyjadřovala nedůvěru. Od ruské invaze v roce 2022 totiž žádné skutečné přerušení bojů nenastalo.
Kritici okamžitě zpochybnili důvody ruského prezidenta, který k příměří přistoupil krátce poté, co Trumpova administrativa pohrozila ukončením mírových iniciativ, pokud nedojde k hmatatelnému pokroku. Rusko přitom už dříve odmítlo americký návrh na 30denní příměří, které Ukrajina podpořila.
Ještě v den vyhlášení příměří Moskva oznámila, že vytlačila ukrajinské jednotky z jednoho z posledních opěrných bodů v oblasti Kursku. Kyjev mezitím zaznamenal zesílené ostřelování a nasazení dronů již od nedělního rána.
Zelenskyj prohlásil, že buď Putin ztrácí kontrolu nad svou armádou, nebo že se Rusko vůbec nesnaží o skutečný mír. „V praxi to znamená, že příměří bylo jen další PR akce,“ řekl. Zároveň zopakoval, že Ukrajina je připravena na skutečné, nepodmíněné příměří alespoň na 30 dní – to však Kreml odmítá.
Jednotky 66. mechanizované brigády poblíž města Lyman v Doněcké oblasti uvedly, že Rusko využilo příměří k logistickým přesunům a odklizení překážek. V neděli například odstranily zničenou techniku, která od začátku dubna blokovala důležitý most přes řeku.
Podle Zelenského Rusové v noci podnikli 387 ostřelování a 19 útoků. Přes den pak přibylo dalších 901 útoků, z toho 448 za použití těžkých zbraní. Bylo rovněž zaznamenáno přes 400 případů nasazení dronů. Situace se tak během jediného dne zcela vymkla charakteru klidového režimu.
V oblasti Kursku, kde loni došlo k překvapivému ukrajinskému výpadu, Rusko znovu nasadilo dělostřelectvo a bezpilotní letouny. „Naši obránci odpovídají podle situace a přesně tak, jak si to zaslouží,“ uvedl Zelenskyj.
Ruské ministerstvo obrany ovšem tvrdí, že ruské jednotky příměří od sobotního večera důsledně dodržují. Naopak Ukrajinu obvinilo z více než 1 000 porušení – konkrétně ze 444 ostřelování, 900 útoků drony a použití 48 bezpilotních letounů typu UAV.
„Došlo k obětem mezi civilisty a k poškození civilní infrastruktury,“ uvedla ruská strana ve svém prohlášení.
Zelenskyj znovu vyzval k prodloužení příměří na 30 dní, jak navrhovaly Spojené státy, a ujistil, že tato nabídka stále platí. Ukrajinská armáda dodala, že se bude snažit omezit palbu, ale v případě napadení bude reagovat.
„Včera jsme dostali pokyn omezit střelbu. Pokud nás nenapadnou, nestřílíme. Pokud se přiblíží nebo zaútočí, odpovíme,“ uvedl jeden z velitelů v terénu.
Putin sice příměří označil za humanitární gesto, zároveň však prohlásil, že ruské síly budou odpovídat na každou „provokaci“. Tato slova i činy v terénu ale podle Kyjeva potvrzují, že ruský režim ve skutečnosti nemá zájem na míru – jen na obrazu o něm.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.
