Velikonoční příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, které v sobotu bez předchozího varování vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin, nevydrželo ani celý den. Obě strany se okamžitě začaly navzájem obviňovat z jeho porušení. Prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Kreml není upřímný v úsilí o ukončení války, ale pouze usiluje o výhodnou prezentaci na veřejnosti, píše CNN.
Putin oznámil jednostranné příměří od soboty 18. hodiny moskevského času do půlnoci na pondělí. Ukrajina nabídku přijala, i když od počátku vyjadřovala nedůvěru. Od ruské invaze v roce 2022 totiž žádné skutečné přerušení bojů nenastalo.
Kritici okamžitě zpochybnili důvody ruského prezidenta, který k příměří přistoupil krátce poté, co Trumpova administrativa pohrozila ukončením mírových iniciativ, pokud nedojde k hmatatelnému pokroku. Rusko přitom už dříve odmítlo americký návrh na 30denní příměří, které Ukrajina podpořila.
Ještě v den vyhlášení příměří Moskva oznámila, že vytlačila ukrajinské jednotky z jednoho z posledních opěrných bodů v oblasti Kursku. Kyjev mezitím zaznamenal zesílené ostřelování a nasazení dronů již od nedělního rána.
Zelenskyj prohlásil, že buď Putin ztrácí kontrolu nad svou armádou, nebo že se Rusko vůbec nesnaží o skutečný mír. „V praxi to znamená, že příměří bylo jen další PR akce,“ řekl. Zároveň zopakoval, že Ukrajina je připravena na skutečné, nepodmíněné příměří alespoň na 30 dní – to však Kreml odmítá.
Jednotky 66. mechanizované brigády poblíž města Lyman v Doněcké oblasti uvedly, že Rusko využilo příměří k logistickým přesunům a odklizení překážek. V neděli například odstranily zničenou techniku, která od začátku dubna blokovala důležitý most přes řeku.
Podle Zelenského Rusové v noci podnikli 387 ostřelování a 19 útoků. Přes den pak přibylo dalších 901 útoků, z toho 448 za použití těžkých zbraní. Bylo rovněž zaznamenáno přes 400 případů nasazení dronů. Situace se tak během jediného dne zcela vymkla charakteru klidového režimu.
V oblasti Kursku, kde loni došlo k překvapivému ukrajinskému výpadu, Rusko znovu nasadilo dělostřelectvo a bezpilotní letouny. „Naši obránci odpovídají podle situace a přesně tak, jak si to zaslouží,“ uvedl Zelenskyj.
Ruské ministerstvo obrany ovšem tvrdí, že ruské jednotky příměří od sobotního večera důsledně dodržují. Naopak Ukrajinu obvinilo z více než 1 000 porušení – konkrétně ze 444 ostřelování, 900 útoků drony a použití 48 bezpilotních letounů typu UAV.
„Došlo k obětem mezi civilisty a k poškození civilní infrastruktury,“ uvedla ruská strana ve svém prohlášení.
Zelenskyj znovu vyzval k prodloužení příměří na 30 dní, jak navrhovaly Spojené státy, a ujistil, že tato nabídka stále platí. Ukrajinská armáda dodala, že se bude snažit omezit palbu, ale v případě napadení bude reagovat.
„Včera jsme dostali pokyn omezit střelbu. Pokud nás nenapadnou, nestřílíme. Pokud se přiblíží nebo zaútočí, odpovíme,“ uvedl jeden z velitelů v terénu.
Putin sice příměří označil za humanitární gesto, zároveň však prohlásil, že ruské síly budou odpovídat na každou „provokaci“. Tato slova i činy v terénu ale podle Kyjeva potvrzují, že ruský režim ve skutečnosti nemá zájem na míru – jen na obrazu o něm.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
