Velikonoční příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, které v sobotu bez předchozího varování vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin, nevydrželo ani celý den. Obě strany se okamžitě začaly navzájem obviňovat z jeho porušení. Prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Kreml není upřímný v úsilí o ukončení války, ale pouze usiluje o výhodnou prezentaci na veřejnosti, píše CNN.
Putin oznámil jednostranné příměří od soboty 18. hodiny moskevského času do půlnoci na pondělí. Ukrajina nabídku přijala, i když od počátku vyjadřovala nedůvěru. Od ruské invaze v roce 2022 totiž žádné skutečné přerušení bojů nenastalo.
Kritici okamžitě zpochybnili důvody ruského prezidenta, který k příměří přistoupil krátce poté, co Trumpova administrativa pohrozila ukončením mírových iniciativ, pokud nedojde k hmatatelnému pokroku. Rusko přitom už dříve odmítlo americký návrh na 30denní příměří, které Ukrajina podpořila.
Ještě v den vyhlášení příměří Moskva oznámila, že vytlačila ukrajinské jednotky z jednoho z posledních opěrných bodů v oblasti Kursku. Kyjev mezitím zaznamenal zesílené ostřelování a nasazení dronů již od nedělního rána.
Zelenskyj prohlásil, že buď Putin ztrácí kontrolu nad svou armádou, nebo že se Rusko vůbec nesnaží o skutečný mír. „V praxi to znamená, že příměří bylo jen další PR akce,“ řekl. Zároveň zopakoval, že Ukrajina je připravena na skutečné, nepodmíněné příměří alespoň na 30 dní – to však Kreml odmítá.
Jednotky 66. mechanizované brigády poblíž města Lyman v Doněcké oblasti uvedly, že Rusko využilo příměří k logistickým přesunům a odklizení překážek. V neděli například odstranily zničenou techniku, která od začátku dubna blokovala důležitý most přes řeku.
Podle Zelenského Rusové v noci podnikli 387 ostřelování a 19 útoků. Přes den pak přibylo dalších 901 útoků, z toho 448 za použití těžkých zbraní. Bylo rovněž zaznamenáno přes 400 případů nasazení dronů. Situace se tak během jediného dne zcela vymkla charakteru klidového režimu.
V oblasti Kursku, kde loni došlo k překvapivému ukrajinskému výpadu, Rusko znovu nasadilo dělostřelectvo a bezpilotní letouny. „Naši obránci odpovídají podle situace a přesně tak, jak si to zaslouží,“ uvedl Zelenskyj.
Ruské ministerstvo obrany ovšem tvrdí, že ruské jednotky příměří od sobotního večera důsledně dodržují. Naopak Ukrajinu obvinilo z více než 1 000 porušení – konkrétně ze 444 ostřelování, 900 útoků drony a použití 48 bezpilotních letounů typu UAV.
„Došlo k obětem mezi civilisty a k poškození civilní infrastruktury,“ uvedla ruská strana ve svém prohlášení.
Zelenskyj znovu vyzval k prodloužení příměří na 30 dní, jak navrhovaly Spojené státy, a ujistil, že tato nabídka stále platí. Ukrajinská armáda dodala, že se bude snažit omezit palbu, ale v případě napadení bude reagovat.
„Včera jsme dostali pokyn omezit střelbu. Pokud nás nenapadnou, nestřílíme. Pokud se přiblíží nebo zaútočí, odpovíme,“ uvedl jeden z velitelů v terénu.
Putin sice příměří označil za humanitární gesto, zároveň však prohlásil, že ruské síly budou odpovídat na každou „provokaci“. Tato slova i činy v terénu ale podle Kyjeva potvrzují, že ruský režim ve skutečnosti nemá zájem na míru – jen na obrazu o něm.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
