Velikonoční příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, které v sobotu bez předchozího varování vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin, nevydrželo ani celý den. Obě strany se okamžitě začaly navzájem obviňovat z jeho porušení. Prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Kreml není upřímný v úsilí o ukončení války, ale pouze usiluje o výhodnou prezentaci na veřejnosti, píše CNN.
Putin oznámil jednostranné příměří od soboty 18. hodiny moskevského času do půlnoci na pondělí. Ukrajina nabídku přijala, i když od počátku vyjadřovala nedůvěru. Od ruské invaze v roce 2022 totiž žádné skutečné přerušení bojů nenastalo.
Kritici okamžitě zpochybnili důvody ruského prezidenta, který k příměří přistoupil krátce poté, co Trumpova administrativa pohrozila ukončením mírových iniciativ, pokud nedojde k hmatatelnému pokroku. Rusko přitom už dříve odmítlo americký návrh na 30denní příměří, které Ukrajina podpořila.
Ještě v den vyhlášení příměří Moskva oznámila, že vytlačila ukrajinské jednotky z jednoho z posledních opěrných bodů v oblasti Kursku. Kyjev mezitím zaznamenal zesílené ostřelování a nasazení dronů již od nedělního rána.
Zelenskyj prohlásil, že buď Putin ztrácí kontrolu nad svou armádou, nebo že se Rusko vůbec nesnaží o skutečný mír. „V praxi to znamená, že příměří bylo jen další PR akce,“ řekl. Zároveň zopakoval, že Ukrajina je připravena na skutečné, nepodmíněné příměří alespoň na 30 dní – to však Kreml odmítá.
Jednotky 66. mechanizované brigády poblíž města Lyman v Doněcké oblasti uvedly, že Rusko využilo příměří k logistickým přesunům a odklizení překážek. V neděli například odstranily zničenou techniku, která od začátku dubna blokovala důležitý most přes řeku.
Podle Zelenského Rusové v noci podnikli 387 ostřelování a 19 útoků. Přes den pak přibylo dalších 901 útoků, z toho 448 za použití těžkých zbraní. Bylo rovněž zaznamenáno přes 400 případů nasazení dronů. Situace se tak během jediného dne zcela vymkla charakteru klidového režimu.
V oblasti Kursku, kde loni došlo k překvapivému ukrajinskému výpadu, Rusko znovu nasadilo dělostřelectvo a bezpilotní letouny. „Naši obránci odpovídají podle situace a přesně tak, jak si to zaslouží,“ uvedl Zelenskyj.
Ruské ministerstvo obrany ovšem tvrdí, že ruské jednotky příměří od sobotního večera důsledně dodržují. Naopak Ukrajinu obvinilo z více než 1 000 porušení – konkrétně ze 444 ostřelování, 900 útoků drony a použití 48 bezpilotních letounů typu UAV.
„Došlo k obětem mezi civilisty a k poškození civilní infrastruktury,“ uvedla ruská strana ve svém prohlášení.
Zelenskyj znovu vyzval k prodloužení příměří na 30 dní, jak navrhovaly Spojené státy, a ujistil, že tato nabídka stále platí. Ukrajinská armáda dodala, že se bude snažit omezit palbu, ale v případě napadení bude reagovat.
„Včera jsme dostali pokyn omezit střelbu. Pokud nás nenapadnou, nestřílíme. Pokud se přiblíží nebo zaútočí, odpovíme,“ uvedl jeden z velitelů v terénu.
Putin sice příměří označil za humanitární gesto, zároveň však prohlásil, že ruské síly budou odpovídat na každou „provokaci“. Tato slova i činy v terénu ale podle Kyjeva potvrzují, že ruský režim ve skutečnosti nemá zájem na míru – jen na obrazu o něm.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.
Ničivé lesní požáry, které v těchto dnech ohrožují předměstí Bordeaux i Madridu, znovu neúprosně připomínají evropským lídrům tvrdou realitu. Rychle se oteplující planeta totiž mění rozsáhlé oblasti starého kontinentu v místa, která bude v brzké době prakticky nemožné pojistit. Rekordní požáry už donutily ke evakuaci stovky tisíc lidí, zničily přírodní rezervace a ohrozily i města, která byla dosud považována za zcela bezpečná.
