V Česku bez problémů nakoupíte ještě několik dní, ale během dubna musíte počítat s jednodenním omezením prodeje v obchodech kvůli velikonočním svátkům.
Velikonoce jsou tradičně považovány za nejvýznamnější křesťanský svátek, který oslavuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Vedle náboženské stránky tohoto období se však také pojí s lidovými tradicemi, které mají více co do činění s vítáním jara než s náboženským obřadem. Tento sváteční čas bývá příležitostí pro setkávání rodin, oslavy a tradice, které sahají hluboko do historie.
Letos se čtyřdenní volno začne již 18. dubna, kdy připadá Velký pátek, a potrvá až do pondělí 21. dubna, kdy na Velikonoční pondělí připadne druhý státní svátek. Mezi těmito dny jsou zahrnuty Bílá sobota a Velikonoční neděle, které jsou také považovány za významné dny v rámci oslav zmrtvýchvstání Páně.
Nicméně, Velikonoční pondělí má pro mnoho lidí také praktické důsledky, přičemž obchodníci budou muset omezit svou činnost. Na tento den totiž podle platného zákona o prodejní době v maloobchodě zavřou obchody, které mají prodejní plochu nad 200 m². Zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě, totiž stanovuje povinnost uzavřít prodejny ve vybraných státních svátcích, mezi něž patří i Velikonoční pondělí.
Tento zákon měl za cíl upravit prodejní dobu v maloobchodech a zamezit tomu, aby lidé byli nuceni pracovat i o svátcích. Zákon také umožnil, aby menší prodejny s plochou do 200 m² byly od tohoto omezení osvobozeny. Výjimku mají i některé další kategorie prodejen, jako jsou čerpací stanice, lékárny nebo prodejny na letištích a železničních stanicích.
Kromě toho zákon zahrnuje i ustanovení, podle kterého se prodejní doba může upravit v případě vyhlášení krizového stavu, což znamená, že obchodníci mohou v těchto mimořádných situacích prodávat i během státních svátků. Nicméně v běžných podmínkách, jakými jsou Velikonoce, budou muset obchody dodržet pravidla stanovená zákonem.
Pokud plánujete nakupování během Velikonoc, měli byste vzít v úvahu, že obchody budou uzavřeny na Velikonoční pondělí. To znamená, že máte dostatek času na to, abyste si zajistili všechny potřebné nákupy před tímto dnem. Plánování je tedy klíčem k tomu, abyste se vyhnuli nepříjemnému překvapení, kdy nebudete mít přístup k oblíbeným produktům během svátků.
Očekávání spojená s kauzou Jeffreyho Epsteina se dnes přiblížila k zásadnímu rozuzlení. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa je po měsících odkladů a politických bitev právně zavázána zveřejnit rozsáhlý archiv dokumentů týkajících se tohoto zemřelého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa. Spisy, které mohou vrhnout nové světlo na Epsteinovy zločiny i jeho kontakty s vlivnými osobnostmi, musí ministerstvo spravedlnosti zpřístupnit do půlnoci washingtonského času.
Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.