Vědci z Cambridgeské univerzity vyvinuli za pomoci umělé inteligence zcela nový typ vakcíny, která by mohla poskytnout ochranu před širokou škálou virů a zabránit vzniku budoucích pandemií. Podle výzkumného týmu je to vůbec poprvé v historii, kdy byla klíčová složka vakcíny kompletně navržena umělou inteligencí a následně otestována na lidech.
Očkovací látka byla zkonstruována tak, aby působila proti všem koronavirům, což zahrnuje veškeré varianty covidu i viry, které v současnosti napadají zvířata, ale mají potenciál přenést se na člověka. Výzkum se sice nachází v rané fázi, ale odborníci již na základě této metody vyvíjejí další vakcíny zaměřené na chřipku nebo ebolu.
Běžné očkovací látky se vyrábějí na základě konkrétního, aktuálně existujícího kmene viru. Protože se však viry neustále mění a mutují, dosavadní vakcíny rychle zastarávají, což vede k nutnosti jejich pravidelné aktualizace. Výzkumníci z Cambridge proto shromáždili známé genetické kódy z řady různých koronavirů zachycených monitorovacími programy a nechali je analyzovat umělou inteligencí.
Ta následně navrhla takzvaný superantigen, který dokáže imunitní systém vytrénovat k obraně proti celé rodině virů najednou, a to i v případě, že zmutují nebo přeskočí ze zvířat na lidi. Podle profesora Jonathana Heeneyho z Cambridgeské univerzity představuje tato technologie zásadní posun v tom, jak se lidstvo může chystat na případné epidemie.
První fáze klinických testů, které se zúčastnilo 39 osob, byla zaměřena především na ověření bezpečnosti nové látky. Navazující studie s přibližně dvěma stovkami dobrovolníků by měla přinést detailnější pohled na to, jak efektivně dokáže přípravek stimulovat lidskou imunitu.
Výsledky publikované v odborném časopise Journal of Infection sice prozatím ukázaly spíše skromný dopad na imunitní systém, přesto však vyvolaly v vědecké komunitě velké nadšení. Profesor Saul Faust z Univerzity v Southamptonu, který se na testování podílel, potvrdil, že tento přístup vykazuje obrovský potenciál zejména v situacích, kdy se struktura virů rychle mění.
Cambridgeský tým již v současnosti provádí testy na zvířatech s cílem vytvořit univerzální vakcínu proti sezonní chřipce, kterou by nebylo nutné každoročně upravovat, a také proti ptačí chřipce typu H5N1. Pozornost vědců se obrací rovněž k virovým hemoragickým horečkám včetně eboly, jejíž kmen způsobující aktuální epidemii v Demokratické republice Kongo zatím žádnou schválenou očkovací látku nemá.
Ředitel Oxford Vaccine Group Andy Pollard, který u samotného výzkumu nestál, označil data z testů na zvířatech za fascinující, zároveň však upozornil, že skutečným testem bude chování lidského imunitního systému, který je na rozdíl od laboratorních myší ovlivněn lety předchozích infekcí.
Podle odborníků se umělá inteligence stane revolučním nástrojem, který v budoucnu umožní předpovídat reakce imunitního systému a výrazně urychlí vývoj nových léků. Vědecká ředitelka Národního institutu pro výzkum zdraví a péče Marian Knightová označila úspěch této studie za klíčový skok vpřed v zajištění dlouhodobé virové ochrany. Pozitivní výsledky první fáze lidských testů ocenil také britský ministr pro vědu Patrick Vallance, podle kterého tento úspěch britské vědy ukazuje efektivní propojení výzkumných kapacit s moderními technologiemi pro globální přínos v oblasti zdraví.
Podzimní prázdniny jsou v plném proudu a vyvrcholí během nadcházejícího víkendu na přelomu října a listopadu. Pozor by si lidé měli dát především na horách, kde je mohou překvapit sněhové vločky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská spolupráce na posilování civilní ochrany, její financování a další posilování vnitřní bezpečnosti. Zástupci ministerstev vnitra zemí Salcburského fóra jednali v Polsku. Nechyběl tam ani zástupce Česka.
Z Hollywoodu přišla ve čtvrtek večer velmi smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel legendární britský herec Patrick Stewart, jehož nejvíce proslavila role kapitána Picarda ve Star Treku. Stewart se v závěru života potýkal se zdravotními problémy.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.