Vědci z Cambridgeské univerzity vyvinuli za pomoci umělé inteligence zcela nový typ vakcíny, která by mohla poskytnout ochranu před širokou škálou virů a zabránit vzniku budoucích pandemií. Podle výzkumného týmu je to vůbec poprvé v historii, kdy byla klíčová složka vakcíny kompletně navržena umělou inteligencí a následně otestována na lidech.
Očkovací látka byla zkonstruována tak, aby působila proti všem koronavirům, což zahrnuje veškeré varianty covidu i viry, které v současnosti napadají zvířata, ale mají potenciál přenést se na člověka. Výzkum se sice nachází v rané fázi, ale odborníci již na základě této metody vyvíjejí další vakcíny zaměřené na chřipku nebo ebolu.
Běžné očkovací látky se vyrábějí na základě konkrétního, aktuálně existujícího kmene viru. Protože se však viry neustále mění a mutují, dosavadní vakcíny rychle zastarávají, což vede k nutnosti jejich pravidelné aktualizace. Výzkumníci z Cambridge proto shromáždili známé genetické kódy z řady různých koronavirů zachycených monitorovacími programy a nechali je analyzovat umělou inteligencí.
Ta následně navrhla takzvaný superantigen, který dokáže imunitní systém vytrénovat k obraně proti celé rodině virů najednou, a to i v případě, že zmutují nebo přeskočí ze zvířat na lidi. Podle profesora Jonathana Heeneyho z Cambridgeské univerzity představuje tato technologie zásadní posun v tom, jak se lidstvo může chystat na případné epidemie.
První fáze klinických testů, které se zúčastnilo 39 osob, byla zaměřena především na ověření bezpečnosti nové látky. Navazující studie s přibližně dvěma stovkami dobrovolníků by měla přinést detailnější pohled na to, jak efektivně dokáže přípravek stimulovat lidskou imunitu.
Výsledky publikované v odborném časopise Journal of Infection sice prozatím ukázaly spíše skromný dopad na imunitní systém, přesto však vyvolaly v vědecké komunitě velké nadšení. Profesor Saul Faust z Univerzity v Southamptonu, který se na testování podílel, potvrdil, že tento přístup vykazuje obrovský potenciál zejména v situacích, kdy se struktura virů rychle mění.
Cambridgeský tým již v současnosti provádí testy na zvířatech s cílem vytvořit univerzální vakcínu proti sezonní chřipce, kterou by nebylo nutné každoročně upravovat, a také proti ptačí chřipce typu H5N1. Pozornost vědců se obrací rovněž k virovým hemoragickým horečkám včetně eboly, jejíž kmen způsobující aktuální epidemii v Demokratické republice Kongo zatím žádnou schválenou očkovací látku nemá.
Ředitel Oxford Vaccine Group Andy Pollard, který u samotného výzkumu nestál, označil data z testů na zvířatech za fascinující, zároveň však upozornil, že skutečným testem bude chování lidského imunitního systému, který je na rozdíl od laboratorních myší ovlivněn lety předchozích infekcí.
Podle odborníků se umělá inteligence stane revolučním nástrojem, který v budoucnu umožní předpovídat reakce imunitního systému a výrazně urychlí vývoj nových léků. Vědecká ředitelka Národního institutu pro výzkum zdraví a péče Marian Knightová označila úspěch této studie za klíčový skok vpřed v zajištění dlouhodobé virové ochrany. Pozitivní výsledky první fáze lidských testů ocenil také britský ministr pro vědu Patrick Vallance, podle kterého tento úspěch britské vědy ukazuje efektivní propojení výzkumných kapacit s moderními technologiemi pro globální přínos v oblasti zdraví.
Vědci z Cambridgeské univerzity vyvinuli za pomoci umělé inteligence zcela nový typ vakcíny, která by mohla poskytnout ochranu před širokou škálou virů a zabránit vzniku budoucích pandemií. Podle výzkumného týmu je to vůbec poprvé v historii, kdy byla klíčová složka vakcíny kompletně navržena umělou inteligencí a následně otestována na lidech.
Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.
Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.
Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.
Obnovený vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem se točí kolem kontroly nad Hormuzským průlivem, kterým proudí pětina světových zásob ropy. Boje, jež si již vyžádaly desítky obětí i značné materiální škody, dramaticky narušily námořní dopravu a způsobil prudký nárůst cen energií na globálních trzích.
Španělské enklávy v Severní Africe čelí vlně masové nelegální migrace, která přiměla k reakci i americký Bílý dům. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v oficiálním prohlášení varovala evropské státy před důsledky otevřené politiky a vyzvala k okamžitému zpřísnění hraničních kontrol. Situace na hranicích s Marokem se v posledních dnech vyostřila a vyžádala si už i oběti na životech.
Ruská vláda po téměř pěti letech od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu fakticky přiznala, že ukrajinský Donbas patří Ukrajině – tedy alespoň na poli mezinárodního sportu. Mezinárodní olympijský výbor (MOV) předběžně otevřel cestu k návratu ruských sportovců tím, že zrušil suspendaci Ruského olympijského výboru. Moskva sice toto rozhodnutí okamžitě oslavila jako obrovský diplomatický triumf a ukrajinský olympijský výbor se proti němu odvolal ke Sportovnímu arbitrážnímu soudu v Lausanne, avšak v pozadí celého úspěchu leží ústupek, který se v samotném Rusku stává vážným vnitropolitickým problémem.
V čínských městech se naplno rozhořel souboj mezi nastupující umělou inteligencí a řadovými pracovníky, kteří čelí vážným obavám o svou obživu. Ilustrativním příkladem se staly ulice středočeského Wu-chanu, kde nedávný systémový výpadek autonomních taxíků způsobil dopravní kolaps. Pro místní řidiče klasických vozů však nečekané odstavení robotických konkurentů znamenalo chvilkovou úlevu a prudký návrat zákazníků, což jen podtrhlo napětí, které zavedení této technologie v komunitě vyvolalo.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.