Vědci ohlásili objev dosud největší organické molekuly obsahující síru, která byla kdy identifikována v mezihvězdném prostoru. Tento nález je označován za „chybějící článek“ v našem chápání toho, jak ve vesmíru vznikaly chemické základy nezbytné pro život. Síra je desátým nejrozšířenějším prvkem ve vesmíru a na Zemi tvoří kritickou složku aminokyselin, bílkovin a enzymů.
Výzkumníci již dříve nacházeli podobné sirné sloučeniny v kometách a meteoritech, ale v obrovských mračnech prachu a plynu mezi hvězdami jich byl záhadný nedostatek. Mitsunori Araki z Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku v Německu vysvětlil, že síra se na Zemi dostala z vesmíru před velmi dlouhou dobou. Dosud však bylo nalezeno jen omezené množství takových molekul, což vědci považovali za podivné.
Nově objevená molekula se skládá ze 13 atomů, což představuje významný posun oproti dřívějšímu rekordu devíti atomů u sirných sloučenin. Většina dosud známých molekul se sírou ve vesmíru totiž obsahovala pouze tři až pět atomů. Objev větší a složitější struktury pomáhá vyplnit mezeru mezi jednoduchou vesmírnou chemií a komplexními stavebními kameny života.
Látka s odborným názvem 2,5-cyklohexadien-1-thion obsahuje kromě síry také uhlík a vodík. Rozšiřuje tak katalog více než 300 různých molekul, které lidstvo doposud ve vesmíru zpozorovalo. Tento úspěch naznačuje, že v budoucnu by vědci mohli detekovat ještě mnohem větší a složitější sirné útvary.
Vědecký tým objevil tuto molekulu v molekulárním mračnu s označením G+0.693–0.027, které se nachází přibližně 27 000 světelných let od Země poblíž středu naší galaxie. Tato mračna jsou hustými koncentracemi plynu a prachu, kde panují extrémně nízké teploty umožňující vznik nových chemických vazeb. Často se jim přezdívá „hvězdné školky“, protože se v nich rodí nové hvězdy.
Spoluautor studie Valerio Lattanzi zdůraznil, že právě v těchto mračnech vznikají ingredience, které se později přenášejí do nově vznikajících planetárních systémů. Vědci se snaží pochopit cestu od jednoduchých látek k životu, jak ho známe na Zemi, a postupně skládají tento obraz prvek po prvku. Podle Lattanziho byl tento konkrétní cíl vybrán proto, že v něm dřívější pozorování naznačovala hojnost síry.
K identifikaci molekuly ve vesmíru museli vědci nejprve provést experimenty v laboratoři. Pomocí elektrického výboje působícího na thiofenol získali extrémně přesný „radiový otisk“ dané látky. Ten pak porovnali s daty z radioteleskopů IRAM a Yebes ve Španělsku, čímž potvrdili přítomnost molekuly v hlubokém vesmíru.
Experti mimo výzkumný tým označují tento objev za vzrušující detektivní příběh, který umožnily moderní technologie a promyšlená strategie vyhledávání. Potvrzuje se tím možnost, že složité sloučeniny v meteoritech mohou mít svůj původ daleko mimo naši sluneční soustavu. Síra mohla být pro nejranější život na Zemi klíčovým zdrojem energie pro starověké mikroby.
Profesorka Sara Russellová z Přírodovědného muzea v Londýně uvedla, že přítomnost biologicky důležitých materiálů v centru Mléčné dráhy naznačuje, že tyto látky mohou být ve vesmíru všudypřítomné. Podle ní to mírně zvyšuje pravděpodobnost, že život existuje i na jiných planetách, protože podobné procesy pravděpodobně probíhají i jinde.
Chemici vyzdvihují unikátní postavení síry v periodické tabulce prvků, které jí dovoluje mnohem bohatší chemii, než jakou umožňují kyslík, dusík nebo uhlík. Nález tak složité molekuly pomáhá lépe odhadnout místa, kde mohl život začít a kam až se mohl vyvinout. Před padesáti lety by byl objev jakékoli molekuly ve vesmíru považován za zázrak.
Dříve převládal názor, že drsné vesmírné prostředí jakékoli složitější vazby okamžitě rozbije. Nyní však vědci nacházejí struktury s desítkami atomů, což dokazuje, že molekuly jsou mnohem odolnější, než se předpokládalo.
Ministerstvo práce a sociálních věcí novelizuje vyhlášku o cestovních náhradách v reakci na výrazný růst cen motorové nafty. Podle aktuálních údajů Českého statistického úřadu vzrostla její průměrná cena o více než 20 %, což je zákonný důvod pro mimořádnou aktualizaci. Nově bude průměrná cena nafty pro účely cestovních náhrad stanovena na 42,10 Kč za litr, aby odpovídala reálným nákladům zaměstnanců na pracovních cestách.
Leoš Mareš patří ke slavným dubnovým oslavencům, což letos opravdu nešlo přehlédnout. Z uznávaného moderátora je totiž čerstvý padesátník. Kulaté jubileum si žádalo opravdu výjimečný dárek, o který se postarala Leošova manželka. Co mu pořídila?
České soudy se v uplynulých dnech opět musely zabývat případem březnového teroristického útoku v Pardubicích. Několik zadržených se obrátilo na justici se stížností proti vazebnímu stíhání. Jak soud rozhodl?
Spojené státy americké mají za sebou návštěvu britského panovníka. Karel III. je sice zejména reprezentativním představitelem Velké Británie, ale občas umí promluvit i do politiky. Americký prezident Donald Trump přiznal králi zásluhy ve věci zrušení cel na whiskey.
Poslední dubnový den přinesl zásadní událost na české hudební scéně. Oficiálně totiž začala sólová kariéra Charlotte Gottové, protože vyšel její první singl In Too Deep. Bude nadaná dívka jednou tak slavná jako její otec?
V uplynulých dvou týdnech, od 13. do 27 dubna, zlevnila nafta u českých čerpacích stanic o 8,7 procenta, vyplývá z nových dat Evropské komise.
Policie uzavřela případ kontroverzních SMS zpráv, které šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) adresoval spolupracovníkům prezidenta Petra Pavla. Ministr zahraničí si podle dostupných informací může téměř definitivně oddechnout.
Pošramocená pověst Britney Spears se zatím nezlepšuje ani letos. Bývalou popovou hvězdu před několika týdny zadrželi policisté kvůli řízení pod vlivem alkoholu či drog. Žalobci v předchozích dnech vznesli obvinění, uvedla britská stanice BBC. Dobrou zprávou pro zpěvačku je, že by neměla skončit ve vězení.
Jsme sice teprve na začátku května, ale počasí v Česku je už nyní v jednom ohledu znepokojující. Sucho se neustále prohlubuje, upozornili meteorologové. Navíc očekávají, že situace se v nejbližších dnech dále zhorší.
Umělá inteligence překonala lékaře v přesnosti diagnóz během urgentního příjmu. Vyplývá to z průlomové studie Harvardské univerzity, která srovnávala schopnosti stovek doktorů se systémy AI v krizových momentech, kdy se v nemocnicích rozhoduje o životě a smrti. Výsledky, publikované v prestižním časopise Science, popisují odborníci jako zásadní krok vpřed, který odstartuje hlubokou proměnu medicíny.
Slunce svítí, květiny kvetou a pro miliony lidí po celém světě to znamená jediné – začátek období kýchání, ucpaného nosu a slzících očí. Alergickou rýmou, kterou v sezónní formě známe jako sennou rýmu, trpí globálně přibližně 400 milionů lidí. Kvůli klimatickým změnám se navíc pylová sezóna prodlužuje a intenzita příznaků roste. Dobrou zprávou však je, že moderní věda nabízí účinné způsoby, jak toto náročné období přečkat bez zbytečného utrpení.
Severoatlantická aliance zvažuje zásadní změnu ve své diplomacii: zrušení pravidelných každoročních summitů. Podle informací agentury Reuters, na které se odvolává analytik webu The Conversation, vedou členské státy debatu o tom, zda se v budoucnu nevrátit k méně intenzivnímu režimu setkávání. Hlavním důvodem těchto úvah je snaha omezit prostor pro veřejné střety s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.