Vědci ohlásili objev dosud největší organické molekuly obsahující síru, která byla kdy identifikována v mezihvězdném prostoru. Tento nález je označován za „chybějící článek“ v našem chápání toho, jak ve vesmíru vznikaly chemické základy nezbytné pro život. Síra je desátým nejrozšířenějším prvkem ve vesmíru a na Zemi tvoří kritickou složku aminokyselin, bílkovin a enzymů.
Výzkumníci již dříve nacházeli podobné sirné sloučeniny v kometách a meteoritech, ale v obrovských mračnech prachu a plynu mezi hvězdami jich byl záhadný nedostatek. Mitsunori Araki z Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku v Německu vysvětlil, že síra se na Zemi dostala z vesmíru před velmi dlouhou dobou. Dosud však bylo nalezeno jen omezené množství takových molekul, což vědci považovali za podivné.
Nově objevená molekula se skládá ze 13 atomů, což představuje významný posun oproti dřívějšímu rekordu devíti atomů u sirných sloučenin. Většina dosud známých molekul se sírou ve vesmíru totiž obsahovala pouze tři až pět atomů. Objev větší a složitější struktury pomáhá vyplnit mezeru mezi jednoduchou vesmírnou chemií a komplexními stavebními kameny života.
Látka s odborným názvem 2,5-cyklohexadien-1-thion obsahuje kromě síry také uhlík a vodík. Rozšiřuje tak katalog více než 300 různých molekul, které lidstvo doposud ve vesmíru zpozorovalo. Tento úspěch naznačuje, že v budoucnu by vědci mohli detekovat ještě mnohem větší a složitější sirné útvary.
Vědecký tým objevil tuto molekulu v molekulárním mračnu s označením G+0.693–0.027, které se nachází přibližně 27 000 světelných let od Země poblíž středu naší galaxie. Tato mračna jsou hustými koncentracemi plynu a prachu, kde panují extrémně nízké teploty umožňující vznik nových chemických vazeb. Často se jim přezdívá „hvězdné školky“, protože se v nich rodí nové hvězdy.
Spoluautor studie Valerio Lattanzi zdůraznil, že právě v těchto mračnech vznikají ingredience, které se později přenášejí do nově vznikajících planetárních systémů. Vědci se snaží pochopit cestu od jednoduchých látek k životu, jak ho známe na Zemi, a postupně skládají tento obraz prvek po prvku. Podle Lattanziho byl tento konkrétní cíl vybrán proto, že v něm dřívější pozorování naznačovala hojnost síry.
K identifikaci molekuly ve vesmíru museli vědci nejprve provést experimenty v laboratoři. Pomocí elektrického výboje působícího na thiofenol získali extrémně přesný „radiový otisk“ dané látky. Ten pak porovnali s daty z radioteleskopů IRAM a Yebes ve Španělsku, čímž potvrdili přítomnost molekuly v hlubokém vesmíru.
Experti mimo výzkumný tým označují tento objev za vzrušující detektivní příběh, který umožnily moderní technologie a promyšlená strategie vyhledávání. Potvrzuje se tím možnost, že složité sloučeniny v meteoritech mohou mít svůj původ daleko mimo naši sluneční soustavu. Síra mohla být pro nejranější život na Zemi klíčovým zdrojem energie pro starověké mikroby.
Profesorka Sara Russellová z Přírodovědného muzea v Londýně uvedla, že přítomnost biologicky důležitých materiálů v centru Mléčné dráhy naznačuje, že tyto látky mohou být ve vesmíru všudypřítomné. Podle ní to mírně zvyšuje pravděpodobnost, že život existuje i na jiných planetách, protože podobné procesy pravděpodobně probíhají i jinde.
Chemici vyzdvihují unikátní postavení síry v periodické tabulce prvků, které jí dovoluje mnohem bohatší chemii, než jakou umožňují kyslík, dusík nebo uhlík. Nález tak složité molekuly pomáhá lépe odhadnout místa, kde mohl život začít a kam až se mohl vyvinout. Před padesáti lety by byl objev jakékoli molekuly ve vesmíru považován za zázrak.
Dříve převládal názor, že drsné vesmírné prostředí jakékoli složitější vazby okamžitě rozbije. Nyní však vědci nacházejí struktury s desítkami atomů, což dokazuje, že molekuly jsou mnohem odolnější, než se předpokládalo.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.