Vědci už vědí, jak vznikl život. Objevili chybějící článek

Výzkumníci již dříve nacházeli podobné sirné sloučeniny v kometách a meteoritech, ale v obrovských mračnech prachu a plynu mezi hvězdami jich byl záhadný nedostatek. Mitsunori Araki z Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku v Německu vysvětlil, že síra se na Zemi dostala z vesmíru před velmi dlouhou dobou. Dosud však bylo nalezeno jen omezené množství takových molekul, což vědci považovali za podivné.

Nově objevená molekula se skládá ze 13 atomů, což představuje významný posun oproti dřívějšímu rekordu devíti atomů u sirných sloučenin. Většina dosud známých molekul se sírou ve vesmíru totiž obsahovala pouze tři až pět atomů. Objev větší a složitější struktury pomáhá vyplnit mezeru mezi jednoduchou vesmírnou chemií a komplexními stavebními kameny života.

Látka s odborným názvem 2,5-cyklohexadien-1-thion obsahuje kromě síry také uhlík a vodík. Rozšiřuje tak katalog více než 300 různých molekul, které lidstvo doposud ve vesmíru zpozorovalo. Tento úspěch naznačuje, že v budoucnu by vědci mohli detekovat ještě mnohem větší a složitější sirné útvary.

Vědecký tým objevil tuto molekulu v molekulárním mračnu s označením G+0.693–0.027, které se nachází přibližně 27 000 světelných let od Země poblíž středu naší galaxie. Tato mračna jsou hustými koncentracemi plynu a prachu, kde panují extrémně nízké teploty umožňující vznik nových chemických vazeb. Často se jim přezdívá „hvězdné školky“, protože se v nich rodí nové hvězdy.

Spoluautor studie Valerio Lattanzi zdůraznil, že právě v těchto mračnech vznikají ingredience, které se později přenášejí do nově vznikajících planetárních systémů. Vědci se snaží pochopit cestu od jednoduchých látek k životu, jak ho známe na Zemi, a postupně skládají tento obraz prvek po prvku. Podle Lattanziho byl tento konkrétní cíl vybrán proto, že v něm dřívější pozorování naznačovala hojnost síry.

K identifikaci molekuly ve vesmíru museli vědci nejprve provést experimenty v laboratoři. Pomocí elektrického výboje působícího na thiofenol získali extrémně přesný „radiový otisk“ dané látky. Ten pak porovnali s daty z radioteleskopů IRAM a Yebes ve Španělsku, čímž potvrdili přítomnost molekuly v hlubokém vesmíru.

Experti mimo výzkumný tým označují tento objev za vzrušující detektivní příběh, který umožnily moderní technologie a promyšlená strategie vyhledávání. Potvrzuje se tím možnost, že složité sloučeniny v meteoritech mohou mít svůj původ daleko mimo naši sluneční soustavu. Síra mohla být pro nejranější život na Zemi klíčovým zdrojem energie pro starověké mikroby.

Profesorka Sara Russellová z Přírodovědného muzea v Londýně uvedla, že přítomnost biologicky důležitých materiálů v centru Mléčné dráhy naznačuje, že tyto látky mohou být ve vesmíru všudypřítomné. Podle ní to mírně zvyšuje pravděpodobnost, že život existuje i na jiných planetách, protože podobné procesy pravděpodobně probíhají i jinde.

Chemici vyzdvihují unikátní postavení síry v periodické tabulce prvků, které jí dovoluje mnohem bohatší chemii, než jakou umožňují kyslík, dusík nebo uhlík. Nález tak složité molekuly pomáhá lépe odhadnout místa, kde mohl život začít a kam až se mohl vyvinout. Před padesáti lety by byl objev jakékoli molekuly ve vesmíru považován za zázrak.

Dříve převládal názor, že drsné vesmírné prostředí jakékoli složitější vazby okamžitě rozbije. Nyní však vědci nacházejí struktury s desítkami atomů, což dokazuje, že molekuly jsou mnohem odolnější, než se předpokládalo.