Vědci ohlásili objev dosud největší organické molekuly obsahující síru, která byla kdy identifikována v mezihvězdném prostoru. Tento nález je označován za „chybějící článek“ v našem chápání toho, jak ve vesmíru vznikaly chemické základy nezbytné pro život. Síra je desátým nejrozšířenějším prvkem ve vesmíru a na Zemi tvoří kritickou složku aminokyselin, bílkovin a enzymů.
Výzkumníci již dříve nacházeli podobné sirné sloučeniny v kometách a meteoritech, ale v obrovských mračnech prachu a plynu mezi hvězdami jich byl záhadný nedostatek. Mitsunori Araki z Institutu Maxe Plancka pro mimozemskou fyziku v Německu vysvětlil, že síra se na Zemi dostala z vesmíru před velmi dlouhou dobou. Dosud však bylo nalezeno jen omezené množství takových molekul, což vědci považovali za podivné.
Nově objevená molekula se skládá ze 13 atomů, což představuje významný posun oproti dřívějšímu rekordu devíti atomů u sirných sloučenin. Většina dosud známých molekul se sírou ve vesmíru totiž obsahovala pouze tři až pět atomů. Objev větší a složitější struktury pomáhá vyplnit mezeru mezi jednoduchou vesmírnou chemií a komplexními stavebními kameny života.
Látka s odborným názvem 2,5-cyklohexadien-1-thion obsahuje kromě síry také uhlík a vodík. Rozšiřuje tak katalog více než 300 různých molekul, které lidstvo doposud ve vesmíru zpozorovalo. Tento úspěch naznačuje, že v budoucnu by vědci mohli detekovat ještě mnohem větší a složitější sirné útvary.
Vědecký tým objevil tuto molekulu v molekulárním mračnu s označením G+0.693–0.027, které se nachází přibližně 27 000 světelných let od Země poblíž středu naší galaxie. Tato mračna jsou hustými koncentracemi plynu a prachu, kde panují extrémně nízké teploty umožňující vznik nových chemických vazeb. Často se jim přezdívá „hvězdné školky“, protože se v nich rodí nové hvězdy.
Spoluautor studie Valerio Lattanzi zdůraznil, že právě v těchto mračnech vznikají ingredience, které se později přenášejí do nově vznikajících planetárních systémů. Vědci se snaží pochopit cestu od jednoduchých látek k životu, jak ho známe na Zemi, a postupně skládají tento obraz prvek po prvku. Podle Lattanziho byl tento konkrétní cíl vybrán proto, že v něm dřívější pozorování naznačovala hojnost síry.
K identifikaci molekuly ve vesmíru museli vědci nejprve provést experimenty v laboratoři. Pomocí elektrického výboje působícího na thiofenol získali extrémně přesný „radiový otisk“ dané látky. Ten pak porovnali s daty z radioteleskopů IRAM a Yebes ve Španělsku, čímž potvrdili přítomnost molekuly v hlubokém vesmíru.
Experti mimo výzkumný tým označují tento objev za vzrušující detektivní příběh, který umožnily moderní technologie a promyšlená strategie vyhledávání. Potvrzuje se tím možnost, že složité sloučeniny v meteoritech mohou mít svůj původ daleko mimo naši sluneční soustavu. Síra mohla být pro nejranější život na Zemi klíčovým zdrojem energie pro starověké mikroby.
Profesorka Sara Russellová z Přírodovědného muzea v Londýně uvedla, že přítomnost biologicky důležitých materiálů v centru Mléčné dráhy naznačuje, že tyto látky mohou být ve vesmíru všudypřítomné. Podle ní to mírně zvyšuje pravděpodobnost, že život existuje i na jiných planetách, protože podobné procesy pravděpodobně probíhají i jinde.
Chemici vyzdvihují unikátní postavení síry v periodické tabulce prvků, které jí dovoluje mnohem bohatší chemii, než jakou umožňují kyslík, dusík nebo uhlík. Nález tak složité molekuly pomáhá lépe odhadnout místa, kde mohl život začít a kam až se mohl vyvinout. Před padesáti lety by byl objev jakékoli molekuly ve vesmíru považován za zázrak.
Dříve převládal názor, že drsné vesmírné prostředí jakékoli složitější vazby okamžitě rozbije. Nyní však vědci nacházejí struktury s desítkami atomů, což dokazuje, že molekuly jsou mnohem odolnější, než se předpokládalo.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.