Nohy jsou domovem miliard bakterií, přesto je mnoho lidí při sprchování opomíjí. Někteří se domnívají, že stačí nechat po nich stékat vodu, jiní si je pečlivě myjí každý den. Jak často bychom tedy měli nohám věnovat pozornost, aby zůstaly zdravé?
Podle britské Národní zdravotní služby (NHS) i amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) bychom si měli nohy mýt denně mýdlem a vodou. Hlavním důvodem je prevence zápachu. Lidské chodidlo obsahuje nejvíce potních žláz na centimetr čtvereční kůže ze všech částí těla. Pot sám o sobě nezapáchá, ale vytváří ideální prostředí pro množení bakterií, které produkují nepříjemně vonící látky.
„Obzvláště mezi prsty je vlhké a teplé prostředí, které je ideální pro množení mikrobů,“ upozorňuje BBC Holly Wilkinsonová, odbornice na hojení ran z University of Hull. Situaci zhoršuje nošení ponožek a uzavřené obuvi, které udržují vlhkost a podporují růst bakterií i plísní.
Bakterie a plísně: neviditelní obyvatelé chodidel
Každý čtvereční centimetr lidské kůže hostí desetitisíce až miliony bakterií, přičemž chodidla patří mezi nejbohatší oblasti, pokud jde o jejich diverzitu. Častými obyvateli jsou bakterie rodu Corynebacterium a Staphylococcus, ale také různé druhy plísní, včetně Aspergillu či Candidy. Studie prokázaly, že lidé, kteří si myjí nohy dvakrát denně, mají na chodidlech přibližně 8 800 bakterií na centimetr čtvereční, zatímco u těch, kteří si je myjí jen obden, tento počet přesahuje milion.
Zvlášť důležitou roli hrají bakterie Staphylococcus, které přeměňují aminokyseliny z potu na těkavé mastné kyseliny, zodpovědné za typický zápach nohou. Nejvýznamnější z nich je kyselina isovalérová, která je také přítomná v některých druzích sýrů.
Mytí nohou jako prevence nemocí
Důkladná hygiena nohou však neslouží jen k prevenci zápachu. Nečistoty a bakterie mohou způsobit infekce, jako je atletická noha – plísňové onemocnění, které se často objevuje mezi prsty. „Tato plíseň se daří v teplém, vlhkém a tmavém prostředí. Pokud si nohy pravidelně myjete a sušíte, výrazně snížíte riziko jejího vzniku,“ vysvětluje dermatolog Joshua Zeichner.
Dalším problémem mohou být kožní infekce způsobené stafylokoky nebo bakteriemi Pseudomonas, které mohou při vniknutí do těla přes drobné ranky způsobit vážné zdravotní komplikace.
Zvýšené riziko infekcí hrozí zejména diabetikům, kteří mají oslabenou imunitní odpověď a jejichž rány se hůře hojí. U nich může zanedbaná hygiena nohou vést až k amputacím. „Mytí nohou jim umožňuje kontrolovat drobné poranění, které by mohlo vést k závažným komplikacím,“ upozorňuje Wilkinsonová.
Jak často bychom si měli nohy mýt?
Zatímco diabetikům a lidem se zdravotními potížemi odborníci doporučují denní mytí nohou, u zdravých jedinců záleží na životním stylu. „Pokud sportujete nebo trávíte hodně času v uzavřené obuvi, měli byste si nohy mýt každý den. Pro méně aktivní jedince stačí jednou za dva dny,“ říká Wilkinsonová.
Nejde ale jen o frekvenci, důležitá je i správná technika. Pouhé opláchnutí vodou nestačí. „Je nutné nohy umýt mýdlem a pečlivě osušit, zejména mezi prsty, kde se mohou hromadit bakterie a plísně,“ dodává lékař Dan Baumgardt z Univerzity v Bristolu.
Přesto je třeba mít na paměti, že příliš časté mytí může pokožku vysušovat a narušit přirozenou mikrobiální rovnováhu, což může vést k podráždění nebo kožním problémům, jako je ekzém. „Méně je někdy více. Pokožka potřebuje své přirozené oleje k hydrataci a ochraně,“ vysvětluje Zeichner.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.