Nohy jsou domovem miliard bakterií, přesto je mnoho lidí při sprchování opomíjí. Někteří se domnívají, že stačí nechat po nich stékat vodu, jiní si je pečlivě myjí každý den. Jak často bychom tedy měli nohám věnovat pozornost, aby zůstaly zdravé?
Podle britské Národní zdravotní služby (NHS) i amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) bychom si měli nohy mýt denně mýdlem a vodou. Hlavním důvodem je prevence zápachu. Lidské chodidlo obsahuje nejvíce potních žláz na centimetr čtvereční kůže ze všech částí těla. Pot sám o sobě nezapáchá, ale vytváří ideální prostředí pro množení bakterií, které produkují nepříjemně vonící látky.
„Obzvláště mezi prsty je vlhké a teplé prostředí, které je ideální pro množení mikrobů,“ upozorňuje BBC Holly Wilkinsonová, odbornice na hojení ran z University of Hull. Situaci zhoršuje nošení ponožek a uzavřené obuvi, které udržují vlhkost a podporují růst bakterií i plísní.
Bakterie a plísně: neviditelní obyvatelé chodidel
Každý čtvereční centimetr lidské kůže hostí desetitisíce až miliony bakterií, přičemž chodidla patří mezi nejbohatší oblasti, pokud jde o jejich diverzitu. Častými obyvateli jsou bakterie rodu Corynebacterium a Staphylococcus, ale také různé druhy plísní, včetně Aspergillu či Candidy. Studie prokázaly, že lidé, kteří si myjí nohy dvakrát denně, mají na chodidlech přibližně 8 800 bakterií na centimetr čtvereční, zatímco u těch, kteří si je myjí jen obden, tento počet přesahuje milion.
Zvlášť důležitou roli hrají bakterie Staphylococcus, které přeměňují aminokyseliny z potu na těkavé mastné kyseliny, zodpovědné za typický zápach nohou. Nejvýznamnější z nich je kyselina isovalérová, která je také přítomná v některých druzích sýrů.
Mytí nohou jako prevence nemocí
Důkladná hygiena nohou však neslouží jen k prevenci zápachu. Nečistoty a bakterie mohou způsobit infekce, jako je atletická noha – plísňové onemocnění, které se často objevuje mezi prsty. „Tato plíseň se daří v teplém, vlhkém a tmavém prostředí. Pokud si nohy pravidelně myjete a sušíte, výrazně snížíte riziko jejího vzniku,“ vysvětluje dermatolog Joshua Zeichner.
Dalším problémem mohou být kožní infekce způsobené stafylokoky nebo bakteriemi Pseudomonas, které mohou při vniknutí do těla přes drobné ranky způsobit vážné zdravotní komplikace.
Zvýšené riziko infekcí hrozí zejména diabetikům, kteří mají oslabenou imunitní odpověď a jejichž rány se hůře hojí. U nich může zanedbaná hygiena nohou vést až k amputacím. „Mytí nohou jim umožňuje kontrolovat drobné poranění, které by mohlo vést k závažným komplikacím,“ upozorňuje Wilkinsonová.
Jak často bychom si měli nohy mýt?
Zatímco diabetikům a lidem se zdravotními potížemi odborníci doporučují denní mytí nohou, u zdravých jedinců záleží na životním stylu. „Pokud sportujete nebo trávíte hodně času v uzavřené obuvi, měli byste si nohy mýt každý den. Pro méně aktivní jedince stačí jednou za dva dny,“ říká Wilkinsonová.
Nejde ale jen o frekvenci, důležitá je i správná technika. Pouhé opláchnutí vodou nestačí. „Je nutné nohy umýt mýdlem a pečlivě osušit, zejména mezi prsty, kde se mohou hromadit bakterie a plísně,“ dodává lékař Dan Baumgardt z Univerzity v Bristolu.
Přesto je třeba mít na paměti, že příliš časté mytí může pokožku vysušovat a narušit přirozenou mikrobiální rovnováhu, což může vést k podráždění nebo kožním problémům, jako je ekzém. „Méně je někdy více. Pokožka potřebuje své přirozené oleje k hydrataci a ochraně,“ vysvětluje Zeichner.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.