Nohy jsou domovem miliard bakterií, přesto je mnoho lidí při sprchování opomíjí. Někteří se domnívají, že stačí nechat po nich stékat vodu, jiní si je pečlivě myjí každý den. Jak často bychom tedy měli nohám věnovat pozornost, aby zůstaly zdravé?
Podle britské Národní zdravotní služby (NHS) i amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) bychom si měli nohy mýt denně mýdlem a vodou. Hlavním důvodem je prevence zápachu. Lidské chodidlo obsahuje nejvíce potních žláz na centimetr čtvereční kůže ze všech částí těla. Pot sám o sobě nezapáchá, ale vytváří ideální prostředí pro množení bakterií, které produkují nepříjemně vonící látky.
„Obzvláště mezi prsty je vlhké a teplé prostředí, které je ideální pro množení mikrobů,“ upozorňuje BBC Holly Wilkinsonová, odbornice na hojení ran z University of Hull. Situaci zhoršuje nošení ponožek a uzavřené obuvi, které udržují vlhkost a podporují růst bakterií i plísní.
Bakterie a plísně: neviditelní obyvatelé chodidel
Každý čtvereční centimetr lidské kůže hostí desetitisíce až miliony bakterií, přičemž chodidla patří mezi nejbohatší oblasti, pokud jde o jejich diverzitu. Častými obyvateli jsou bakterie rodu Corynebacterium a Staphylococcus, ale také různé druhy plísní, včetně Aspergillu či Candidy. Studie prokázaly, že lidé, kteří si myjí nohy dvakrát denně, mají na chodidlech přibližně 8 800 bakterií na centimetr čtvereční, zatímco u těch, kteří si je myjí jen obden, tento počet přesahuje milion.
Zvlášť důležitou roli hrají bakterie Staphylococcus, které přeměňují aminokyseliny z potu na těkavé mastné kyseliny, zodpovědné za typický zápach nohou. Nejvýznamnější z nich je kyselina isovalérová, která je také přítomná v některých druzích sýrů.
Mytí nohou jako prevence nemocí
Důkladná hygiena nohou však neslouží jen k prevenci zápachu. Nečistoty a bakterie mohou způsobit infekce, jako je atletická noha – plísňové onemocnění, které se často objevuje mezi prsty. „Tato plíseň se daří v teplém, vlhkém a tmavém prostředí. Pokud si nohy pravidelně myjete a sušíte, výrazně snížíte riziko jejího vzniku,“ vysvětluje dermatolog Joshua Zeichner.
Dalším problémem mohou být kožní infekce způsobené stafylokoky nebo bakteriemi Pseudomonas, které mohou při vniknutí do těla přes drobné ranky způsobit vážné zdravotní komplikace.
Zvýšené riziko infekcí hrozí zejména diabetikům, kteří mají oslabenou imunitní odpověď a jejichž rány se hůře hojí. U nich může zanedbaná hygiena nohou vést až k amputacím. „Mytí nohou jim umožňuje kontrolovat drobné poranění, které by mohlo vést k závažným komplikacím,“ upozorňuje Wilkinsonová.
Jak často bychom si měli nohy mýt?
Zatímco diabetikům a lidem se zdravotními potížemi odborníci doporučují denní mytí nohou, u zdravých jedinců záleží na životním stylu. „Pokud sportujete nebo trávíte hodně času v uzavřené obuvi, měli byste si nohy mýt každý den. Pro méně aktivní jedince stačí jednou za dva dny,“ říká Wilkinsonová.
Nejde ale jen o frekvenci, důležitá je i správná technika. Pouhé opláchnutí vodou nestačí. „Je nutné nohy umýt mýdlem a pečlivě osušit, zejména mezi prsty, kde se mohou hromadit bakterie a plísně,“ dodává lékař Dan Baumgardt z Univerzity v Bristolu.
Přesto je třeba mít na paměti, že příliš časté mytí může pokožku vysušovat a narušit přirozenou mikrobiální rovnováhu, což může vést k podráždění nebo kožním problémům, jako je ekzém. „Méně je někdy více. Pokožka potřebuje své přirozené oleje k hydrataci a ochraně,“ vysvětluje Zeichner.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
