Nohy jsou domovem miliard bakterií, přesto je mnoho lidí při sprchování opomíjí. Někteří se domnívají, že stačí nechat po nich stékat vodu, jiní si je pečlivě myjí každý den. Jak často bychom tedy měli nohám věnovat pozornost, aby zůstaly zdravé?
Podle britské Národní zdravotní služby (NHS) i amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) bychom si měli nohy mýt denně mýdlem a vodou. Hlavním důvodem je prevence zápachu. Lidské chodidlo obsahuje nejvíce potních žláz na centimetr čtvereční kůže ze všech částí těla. Pot sám o sobě nezapáchá, ale vytváří ideální prostředí pro množení bakterií, které produkují nepříjemně vonící látky.
„Obzvláště mezi prsty je vlhké a teplé prostředí, které je ideální pro množení mikrobů,“ upozorňuje BBC Holly Wilkinsonová, odbornice na hojení ran z University of Hull. Situaci zhoršuje nošení ponožek a uzavřené obuvi, které udržují vlhkost a podporují růst bakterií i plísní.
Bakterie a plísně: neviditelní obyvatelé chodidel
Každý čtvereční centimetr lidské kůže hostí desetitisíce až miliony bakterií, přičemž chodidla patří mezi nejbohatší oblasti, pokud jde o jejich diverzitu. Častými obyvateli jsou bakterie rodu Corynebacterium a Staphylococcus, ale také různé druhy plísní, včetně Aspergillu či Candidy. Studie prokázaly, že lidé, kteří si myjí nohy dvakrát denně, mají na chodidlech přibližně 8 800 bakterií na centimetr čtvereční, zatímco u těch, kteří si je myjí jen obden, tento počet přesahuje milion.
Zvlášť důležitou roli hrají bakterie Staphylococcus, které přeměňují aminokyseliny z potu na těkavé mastné kyseliny, zodpovědné za typický zápach nohou. Nejvýznamnější z nich je kyselina isovalérová, která je také přítomná v některých druzích sýrů.
Mytí nohou jako prevence nemocí
Důkladná hygiena nohou však neslouží jen k prevenci zápachu. Nečistoty a bakterie mohou způsobit infekce, jako je atletická noha – plísňové onemocnění, které se často objevuje mezi prsty. „Tato plíseň se daří v teplém, vlhkém a tmavém prostředí. Pokud si nohy pravidelně myjete a sušíte, výrazně snížíte riziko jejího vzniku,“ vysvětluje dermatolog Joshua Zeichner.
Dalším problémem mohou být kožní infekce způsobené stafylokoky nebo bakteriemi Pseudomonas, které mohou při vniknutí do těla přes drobné ranky způsobit vážné zdravotní komplikace.
Zvýšené riziko infekcí hrozí zejména diabetikům, kteří mají oslabenou imunitní odpověď a jejichž rány se hůře hojí. U nich může zanedbaná hygiena nohou vést až k amputacím. „Mytí nohou jim umožňuje kontrolovat drobné poranění, které by mohlo vést k závažným komplikacím,“ upozorňuje Wilkinsonová.
Jak často bychom si měli nohy mýt?
Zatímco diabetikům a lidem se zdravotními potížemi odborníci doporučují denní mytí nohou, u zdravých jedinců záleží na životním stylu. „Pokud sportujete nebo trávíte hodně času v uzavřené obuvi, měli byste si nohy mýt každý den. Pro méně aktivní jedince stačí jednou za dva dny,“ říká Wilkinsonová.
Nejde ale jen o frekvenci, důležitá je i správná technika. Pouhé opláchnutí vodou nestačí. „Je nutné nohy umýt mýdlem a pečlivě osušit, zejména mezi prsty, kde se mohou hromadit bakterie a plísně,“ dodává lékař Dan Baumgardt z Univerzity v Bristolu.
Přesto je třeba mít na paměti, že příliš časté mytí může pokožku vysušovat a narušit přirozenou mikrobiální rovnováhu, což může vést k podráždění nebo kožním problémům, jako je ekzém. „Méně je někdy více. Pokožka potřebuje své přirozené oleje k hydrataci a ochraně,“ vysvětluje Zeichner.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.
Ničivé lesní požáry, které v těchto dnech ohrožují předměstí Bordeaux i Madridu, znovu neúprosně připomínají evropským lídrům tvrdou realitu. Rychle se oteplující planeta totiž mění rozsáhlé oblasti starého kontinentu v místa, která bude v brzké době prakticky nemožné pojistit. Rekordní požáry už donutily ke evakuaci stovky tisíc lidí, zničily přírodní rezervace a ohrozily i města, která byla dosud považována za zcela bezpečná.