Nohy jsou domovem miliard bakterií, přesto je mnoho lidí při sprchování opomíjí. Někteří se domnívají, že stačí nechat po nich stékat vodu, jiní si je pečlivě myjí každý den. Jak často bychom tedy měli nohám věnovat pozornost, aby zůstaly zdravé?
Podle britské Národní zdravotní služby (NHS) i amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) bychom si měli nohy mýt denně mýdlem a vodou. Hlavním důvodem je prevence zápachu. Lidské chodidlo obsahuje nejvíce potních žláz na centimetr čtvereční kůže ze všech částí těla. Pot sám o sobě nezapáchá, ale vytváří ideální prostředí pro množení bakterií, které produkují nepříjemně vonící látky.
„Obzvláště mezi prsty je vlhké a teplé prostředí, které je ideální pro množení mikrobů,“ upozorňuje BBC Holly Wilkinsonová, odbornice na hojení ran z University of Hull. Situaci zhoršuje nošení ponožek a uzavřené obuvi, které udržují vlhkost a podporují růst bakterií i plísní.
Bakterie a plísně: neviditelní obyvatelé chodidel
Každý čtvereční centimetr lidské kůže hostí desetitisíce až miliony bakterií, přičemž chodidla patří mezi nejbohatší oblasti, pokud jde o jejich diverzitu. Častými obyvateli jsou bakterie rodu Corynebacterium a Staphylococcus, ale také různé druhy plísní, včetně Aspergillu či Candidy. Studie prokázaly, že lidé, kteří si myjí nohy dvakrát denně, mají na chodidlech přibližně 8 800 bakterií na centimetr čtvereční, zatímco u těch, kteří si je myjí jen obden, tento počet přesahuje milion.
Zvlášť důležitou roli hrají bakterie Staphylococcus, které přeměňují aminokyseliny z potu na těkavé mastné kyseliny, zodpovědné za typický zápach nohou. Nejvýznamnější z nich je kyselina isovalérová, která je také přítomná v některých druzích sýrů.
Mytí nohou jako prevence nemocí
Důkladná hygiena nohou však neslouží jen k prevenci zápachu. Nečistoty a bakterie mohou způsobit infekce, jako je atletická noha – plísňové onemocnění, které se často objevuje mezi prsty. „Tato plíseň se daří v teplém, vlhkém a tmavém prostředí. Pokud si nohy pravidelně myjete a sušíte, výrazně snížíte riziko jejího vzniku,“ vysvětluje dermatolog Joshua Zeichner.
Dalším problémem mohou být kožní infekce způsobené stafylokoky nebo bakteriemi Pseudomonas, které mohou při vniknutí do těla přes drobné ranky způsobit vážné zdravotní komplikace.
Zvýšené riziko infekcí hrozí zejména diabetikům, kteří mají oslabenou imunitní odpověď a jejichž rány se hůře hojí. U nich může zanedbaná hygiena nohou vést až k amputacím. „Mytí nohou jim umožňuje kontrolovat drobné poranění, které by mohlo vést k závažným komplikacím,“ upozorňuje Wilkinsonová.
Jak často bychom si měli nohy mýt?
Zatímco diabetikům a lidem se zdravotními potížemi odborníci doporučují denní mytí nohou, u zdravých jedinců záleží na životním stylu. „Pokud sportujete nebo trávíte hodně času v uzavřené obuvi, měli byste si nohy mýt každý den. Pro méně aktivní jedince stačí jednou za dva dny,“ říká Wilkinsonová.
Nejde ale jen o frekvenci, důležitá je i správná technika. Pouhé opláchnutí vodou nestačí. „Je nutné nohy umýt mýdlem a pečlivě osušit, zejména mezi prsty, kde se mohou hromadit bakterie a plísně,“ dodává lékař Dan Baumgardt z Univerzity v Bristolu.
Přesto je třeba mít na paměti, že příliš časté mytí může pokožku vysušovat a narušit přirozenou mikrobiální rovnováhu, což může vést k podráždění nebo kožním problémům, jako je ekzém. „Méně je někdy více. Pokožka potřebuje své přirozené oleje k hydrataci a ochraně,“ vysvětluje Zeichner.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.