Rozhodnutí Ruska zahájit plnohodnotnou invazi na Ukrajinu stálo zemi již přibližně 450 000 lidských životů. Nová studie odhaduje, že celkový počet obětí a zraněných v tomto konfliktu na obou stranách již přesáhl hranici 2 milionů. Výzkum provedený Centrem pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) uvádí, že samotné Rusko zaznamenalo přibližně 1,4 milionu ztrát, což zahrnuje zabité, zraněné a pohřešované vojáky, a toto ohromující číslo představuje zhruba 1 % celkové populace země.
Tyto ztráty nejsou v rámci Ruské federace rozloženy rovnoměrně, protože chudší oblasti a etnické menšiny vykazují výrazně vyšší míru úmrtnosti a zranění. V ruských opozičních médiích se stále častěji objevují zprávy o tom, že mužská populace malých a odlehlých vesnic byla prakticky vyhlazena. Podle závěrů studie navíc Rusko v současné době není schopno rekrutovat nové vojáky stejným tempem, jakým o ně na bojišti přichází.
Autoři studie Seth G. Jones a Riley McCabe označili tato čísla za naprosto ohromující. Upozornili, že ruské ztráty na životech na Ukrajině jsou více než čtyřikrát vyšší než veškerá úmrtí amerických vojáků ve všech válkách dohromady od konce druhé světové války. Zároveň jsou více než devětkrát vyšší než všechny sovětské a ruské oběti ve všech válečných konfliktech od stejného historického milníku.
Ukrajina podle odhadů autorů výzkumu zaznamenala celkově mezi 525 000 a 625 000 obětí a zraněných, přičemž počet samotných úmrtí se pohybuje v rozmezí od 125 000 do 150 000. Oficiální údaje o vlastních ztrátách sice nevydává ani Moskva, ani Kyjev, nicméně tyto nejnovější statistiky prezentované institusem CSIS v široké míře odpovídají dosavadním odhadům západních vládních a zpravodajských služeb.
Jones a McCabe ve své analýze zdůraznili, že z hlediska lidských ztrát se válka stává pro Rusko mnohem nákladnější než pro bránící se Ukrajinu. Poměr ztrát obou armád se totiž v první polovině letošního roku pravděpodobně zvýšil na téměř osm ku jedné. To v praxi znamená, že na každého jednoho zabitého, zraněného nebo pohřešovaného ukrajinského vojáka připadá hned osm vyřazených ruských bojovníků.
Po většinu trvání konfliktu se přitom tento poměr pohyboval na úrovni mezi dvěma až třemi ruskými ztrátami na jednu ukrajinskou. Nedávný prudký nárůst je podle badatelů dán zejména pokrokem Kyjeva v jeho dronovém programu. Klíčová je především schopnost Ukrajinců výrazně rozšířit takzvanou zónu zabíjení, tedy oblast kolem frontových linií, která je bezpilotními letouny natolik nasycená, že do ní ruské jednotky téměř nemohou proniknout.
Ukrajinská strategie hluboké obrany se ukázala jako velmi efektivní při eliminaci a zraňování ruských vojáků a úspěšně omezuje možnosti ruského manévrování na bojišti. Podle autorů však existují i další důvody, proč Rusko trpí tak vysokými ztrátami. Patří mezi ně ruská opotřebovávací strategie, selhání při efektivním vedení kombinovaných zbraní a společných operací, špatná taktika i výcvik, všudypřítomná korupce a nízká morálka mužstva.
Bez ohledu na konkrétní příčiny vykreslují shromážděná data katastrofální obraz současné situace. S celkovým počtem 2 milionů obětí a zraněných vojáků na obou stranách fronty válka na Ukrajině s největší pravděpodobností již překonala bitvu u Stalingradu. Ta byla přitom v moderní historii dlouhodobě považována za vůbec nejkrvavější vojenský střet, jaký lidstvo doposud zažilo.
Velká Británie zahájila krizová jednání s evropskými spojenci o možném uvolnění nouzových zásob nafty po nátlaku ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Washington pohrozil evropským zemím úplným zákazem vývozu americké nafty, pokud Německo, Francie a další státy neuvolní své strategické rezervy. Cílem Bílého domu je srazit rostoucí ceny paliv před nadcházejícími listopadovými kongresovými volbami v USA.
Spojené státy vysílají na Blízký východ již třetí údernou skupinu letadlové lodi. Americký prezident Donald Trump zároveň varoval, že po nadcházejících kongresových volbách může dojít k dalšímu vyostření konfliktu a novým úderům proti Íránu. Tento krok podtrhuje rostoucí složitost válečného konfliktu s Teheránem, u kterého Trump původně sliboval, že potrvá pouze několik týdnů, ale v současnosti se nachází v patové situaci.
Je jasné, že probíhající babí léto se každým dnem chýlí ke konci. Dobrá zpráva ale nepochybně spočívá v tom, že ještě alespoň během prvního říjnového víkendu má pokračovat. Nejvyšší teploty budou ve volných dnech stoupat nad 20 stupňů.
Severoatlantické alianci nehrozí bezprostřední hrozba ze strany Ruska, řekl generální tajemník NATO Mark Rutte. Moskvě každopádně vzkázal, že aliance je na případný ruský útok připravena a hodlá bránit každý metr území členských států.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal jasné signály, že navzdory vysokým ztrátám na bojišti a dopadům na ekonomiku nehodlá zastavit vojenskou invazi na Ukrajině. Při svém vystoupení v parlamentu se mohl opřít o rekordní zastoupení vládní strany Jednotné Rusko, které vzešlo z nedávných parlamentních voleb. Moskevský režim tyto výsledky prezentuje jako silný mandát od ruských občanů pro další pokračování bojů. Podle analytiků i mezinárodních pozorovatelů oslovených webem BBC vše nasvědčuje tomu, že se Kreml připravuje na další stupňování konfliktu.
Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládních poradních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.
Evropští lídři by měli přestat označovat ruské útoky v Evropě za hybridní a začít je nazývat teroristickými nebo sabotážními činy. Ve svém prohlášení to uvedl estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna, podle kterého Moskva vede proti evropským zemím systematickou kampaň představující určitou formu války. Estonský šéf diplomacie zdůraznil, že evropské státy musejí proti ruskému jednání vystupovat jednotně.
Dva plánované stadionové koncerty amerického rappera Ye, známého pod jménem Kanye West, v Rusku byly oficiálně zrušeny. Rozhodnutí přichází po několika týdnech nejistoty a zmatků ohledně pořadatelství i samotného místa konání. Americký hudebník měl vystoupit před ruským publikem na stadionu Gazprom Arena v Petrohradu. Zrušení vystoupení potvrdili sami pořadatelé.
Umělá inteligence je schopna na pokyn uživatelů upravovat obrázky a odstraňovat muslimským ženám náboženské šátky neboli hidžáby. Ukázaly to testy britského deníku The Guardian, který podrobil zkoušce několik předních konverzačních AI modelů. Ačkoliv vývojáři deklarují přísná pravidla pro úpravu fotografií reálných osob, v praxi systémy náboženské symboly často ze snímků vymazávají. Tento postup kritizují odborníci na lidská práva i náboženskou svobodu.
Aktualizované satelitní snímky ve službě Google Maps odhalily obrovský rozsah zkázy v Pásmu Gazy po tříletém válečném konfliktu. Nově dostupné fotografie ukazují pokračující ničení obytných domů, podniků, náboženských míst i infrastruktury. Záběry zachycují hloubku přetrvávající humanitární krize, které čelí více než dva miliony místních obyvatel. Snímky dokládají, že k devastaci docházelo i po vyhlášení křehkého příměří.
Komunikační aplikace WhatsApp zavádí nové volitelné prvky rodičovské kontroly zaměřené na dospívající uživatele. Tento krok přichází v době, kdy technologické společnosti čelí rostoucímu tlaku úřadů i veřejnosti na zajištění bezpečnějšího prostředí pro děti. Nové funkce mají rodičům poskytnout lepší přehled o aktivitách jejich dětí a umožnit správu soukromí. Zástupci platformy zdůrazňují, že cílem je podpořit otevřenou debatu v rodinách o bezpečném využívání technologií.
První údaje z předčasného hlasování před nadcházejícími průběžnými volbami ve Spojených státech ukazují na počáteční převahu v motivaci voličů Demokratické strany. Ve téměř třiceti amerických státech již své hlasy odevzdalo nebo o korespondenční lístky požádalo přes šest set devadesát tisíc lidí. Zvýšený zájem ze strany příznivců demokratů odpovídá trendům, které naznačovaly již letní průzkumy veřejného mínění.