Rozhodnutí Ruska zahájit plnohodnotnou invazi na Ukrajinu stálo zemi již přibližně 450 000 lidských životů. Nová studie odhaduje, že celkový počet obětí a zraněných v tomto konfliktu na obou stranách již přesáhl hranici 2 milionů. Výzkum provedený Centrem pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) uvádí, že samotné Rusko zaznamenalo přibližně 1,4 milionu ztrát, což zahrnuje zabité, zraněné a pohřešované vojáky, a toto ohromující číslo představuje zhruba 1 % celkové populace země.
Tyto ztráty nejsou v rámci Ruské federace rozloženy rovnoměrně, protože chudší oblasti a etnické menšiny vykazují výrazně vyšší míru úmrtnosti a zranění. V ruských opozičních médiích se stále častěji objevují zprávy o tom, že mužská populace malých a odlehlých vesnic byla prakticky vyhlazena. Podle závěrů studie navíc Rusko v současné době není schopno rekrutovat nové vojáky stejným tempem, jakým o ně na bojišti přichází.
Autoři studie Seth G. Jones a Riley McCabe označili tato čísla za naprosto ohromující. Upozornili, že ruské ztráty na životech na Ukrajině jsou více než čtyřikrát vyšší než veškerá úmrtí amerických vojáků ve všech válkách dohromady od konce druhé světové války. Zároveň jsou více než devětkrát vyšší než všechny sovětské a ruské oběti ve všech válečných konfliktech od stejného historického milníku.
Ukrajina podle odhadů autorů výzkumu zaznamenala celkově mezi 525 000 a 625 000 obětí a zraněných, přičemž počet samotných úmrtí se pohybuje v rozmezí od 125 000 do 150 000. Oficiální údaje o vlastních ztrátách sice nevydává ani Moskva, ani Kyjev, nicméně tyto nejnovější statistiky prezentované institusem CSIS v široké míře odpovídají dosavadním odhadům západních vládních a zpravodajských služeb.
Jones a McCabe ve své analýze zdůraznili, že z hlediska lidských ztrát se válka stává pro Rusko mnohem nákladnější než pro bránící se Ukrajinu. Poměr ztrát obou armád se totiž v první polovině letošního roku pravděpodobně zvýšil na téměř osm ku jedné. To v praxi znamená, že na každého jednoho zabitého, zraněného nebo pohřešovaného ukrajinského vojáka připadá hned osm vyřazených ruských bojovníků.
Po většinu trvání konfliktu se přitom tento poměr pohyboval na úrovni mezi dvěma až třemi ruskými ztrátami na jednu ukrajinskou. Nedávný prudký nárůst je podle badatelů dán zejména pokrokem Kyjeva v jeho dronovém programu. Klíčová je především schopnost Ukrajinců výrazně rozšířit takzvanou zónu zabíjení, tedy oblast kolem frontových linií, která je bezpilotními letouny natolik nasycená, že do ní ruské jednotky téměř nemohou proniknout.
Ukrajinská strategie hluboké obrany se ukázala jako velmi efektivní při eliminaci a zraňování ruských vojáků a úspěšně omezuje možnosti ruského manévrování na bojišti. Podle autorů však existují i další důvody, proč Rusko trpí tak vysokými ztrátami. Patří mezi ně ruská opotřebovávací strategie, selhání při efektivním vedení kombinovaných zbraní a společných operací, špatná taktika i výcvik, všudypřítomná korupce a nízká morálka mužstva.
Bez ohledu na konkrétní příčiny vykreslují shromážděná data katastrofální obraz současné situace. S celkovým počtem 2 milionů obětí a zraněných vojáků na obou stranách fronty válka na Ukrajině s největší pravděpodobností již překonala bitvu u Stalingradu. Ta byla přitom v moderní historii dlouhodobě považována za vůbec nejkrvavější vojenský střet, jaký lidstvo doposud zažilo.
Tým amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezident JD Vance čelí kritice za neustálé posouvání a zjednodušování cílů ve válce s Íránem, která trvá již šestý měsíc. Původní absolutistické požadavky, mezi které patřila kapitulace režimu, změna vedení v Teheránu či ukončení podpory íránských militantních skupin v regionu, se postupně vytrácejí.
Extrémní vlny veder a dlouhotrvající sucha spouštějí v letošním roce po celém světě lesní požáry nevídaného rozsahu. Podle údajů klimatických odborníků a satelitních systémů lehnulo popelem již více než 370 milionů akrů půdy napříč osmdesáti zeměmi. Celková zasažená plocha tak dosahuje rozlohy, která překračuje spojené území Francie, Španělska a Německa. Odborníci podle The Independent zdůrazňují, že letošní požáry se šíří výrazně rychleji a mají destruktivnější dopady než kdykoli v moderní historii.
Ukrajinské ministerstvo obrany oznámilo vyřazení z provozu sedmi z deseti největších logistických center ruské e-commerce platformy Wildberries. Prohlášení následovalo po rozsáhlém dronovém útoku v Moskevské oblasti, který způsobil masivní požáry v klíčovém komplexu společnosti v obci Koledino o rozloze 250 tisíc metrů čtverečních a také v logistickém centru Severnoje Domodědovo. Oba objekty musely zcela zastavit svůj provoz.
Vysoké teploty a dlouhotrvající vlny veder v letošním letním období zasadily evropské ekonomice těžkou ránu. Podle rozsáhlých analýz ekonomů z nizozemské banky Triodos mohou tyto klimatické výkyvy připravit HDP Evropské unie až o 180 miliard eur, což v praxi znamená snížení očekávaného hospodářského růstu celého bloku přibližně o jeden procentní bod.
Vývoz ukrajinského obilí čelí vážné krizi, která je důsledkem intenzivních ruských útoků v Černém moři, nepříznivých klimatických podmínek i trvajícího odporu středoevropských sousedů. Intenzivní raketové údery na přístavní infrastrukturu vyhrotily bezpečnostní situaci na námořních trasách do té míry, že nákladní lodi do klíčových ukrajinských přístavů v okolí Oděsy přestaly vplouvat. Námořní přepravci i posádky plavidel odmítají z obav o životy riskovat plavbu přes Černé moře.
Následující dekáda nabídne milovníkům vesmírných úkazů několik zatmění Slunce, přičemž to vůbec nejvýznamnější nastane 2. srpna 2027. Podle slunečního astrofyzika Ryana Frenche z Laboratoře pro atmosféru a vesmírnou fyziku v Coloradu půjde o nejdelší úplné zatmění Slunce, které bude možné během našeho života pozorovat. Fáze totality, kdy měsíc zcela zakryje sluneční kotouč, potrvá v některých místech přes šest minut.
Ruské jednotky v brzkých ranních hodinách podnikly rozsáhlý raketový útok na Kyjev. Podle starosty města Vitalije Klička způsobil úder požáry nejméně ve dvou městských částech. Armádní administrativa metropole potvrdila nejméně jednoho zraněného člověka. Ve městě po vyhlášení leteckého poplachu zaznělo několik silných výbuchů.
Ruská armáda utrpěla v průběhu července jedny z nejvyšších lidských i materiálních ztrát od začátku invaze, zatímco ukrajinské síly zaznamenaly nejvýraznější územní zisky za více než rok. Odhady ukrajinského ministerstva obrany založené na vyhodnocování dělostřeleckých a dronových snímků uvádějí, že Ruská federace přišla v červenci o více než 42 tisíc vojáků. Jde o nejvyšší měsíční bilanci zabitých či těžce raněných ruských vojáků od začátku roku 2025.
Ruský prezident Vladimir Putin nemá zájem ukončit válku na Ukrajině, protože kvůli své klesající popularitě si nemůže dovolit uzavřít mír. V podcastu World of Trouble britského deníku The Independent to uvedl protikorupční aktivista sir Bill Browder. Podle něj by ztráta moci v případě mírové dohody znamenala pro Putina osobní likvidaci ze strany vlastních občanů.
Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Napětí v Hormuzském průlivu opět vyostřil další útok na komerční plavidlo a ostrá slovní přestřelka mezi Washingtonem a Teheránem. Spojené arabské emiráty obvinily Írán, že jeho Islámské revoluční gardy v průlivu zasáhly loď spojenou se státní ropnou společností ADNOC.