Rozhodnutí Ruska zahájit plnohodnotnou invazi na Ukrajinu stálo zemi již přibližně 450 000 lidských životů. Nová studie odhaduje, že celkový počet obětí a zraněných v tomto konfliktu na obou stranách již přesáhl hranici 2 milionů. Výzkum provedený Centrem pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) uvádí, že samotné Rusko zaznamenalo přibližně 1,4 milionu ztrát, což zahrnuje zabité, zraněné a pohřešované vojáky, a toto ohromující číslo představuje zhruba 1 % celkové populace země.
Tyto ztráty nejsou v rámci Ruské federace rozloženy rovnoměrně, protože chudší oblasti a etnické menšiny vykazují výrazně vyšší míru úmrtnosti a zranění. V ruských opozičních médiích se stále častěji objevují zprávy o tom, že mužská populace malých a odlehlých vesnic byla prakticky vyhlazena. Podle závěrů studie navíc Rusko v současné době není schopno rekrutovat nové vojáky stejným tempem, jakým o ně na bojišti přichází.
Autoři studie Seth G. Jones a Riley McCabe označili tato čísla za naprosto ohromující. Upozornili, že ruské ztráty na životech na Ukrajině jsou více než čtyřikrát vyšší než veškerá úmrtí amerických vojáků ve všech válkách dohromady od konce druhé světové války. Zároveň jsou více než devětkrát vyšší než všechny sovětské a ruské oběti ve všech válečných konfliktech od stejného historického milníku.
Ukrajina podle odhadů autorů výzkumu zaznamenala celkově mezi 525 000 a 625 000 obětí a zraněných, přičemž počet samotných úmrtí se pohybuje v rozmezí od 125 000 do 150 000. Oficiální údaje o vlastních ztrátách sice nevydává ani Moskva, ani Kyjev, nicméně tyto nejnovější statistiky prezentované institusem CSIS v široké míře odpovídají dosavadním odhadům západních vládních a zpravodajských služeb.
Jones a McCabe ve své analýze zdůraznili, že z hlediska lidských ztrát se válka stává pro Rusko mnohem nákladnější než pro bránící se Ukrajinu. Poměr ztrát obou armád se totiž v první polovině letošního roku pravděpodobně zvýšil na téměř osm ku jedné. To v praxi znamená, že na každého jednoho zabitého, zraněného nebo pohřešovaného ukrajinského vojáka připadá hned osm vyřazených ruských bojovníků.
Po většinu trvání konfliktu se přitom tento poměr pohyboval na úrovni mezi dvěma až třemi ruskými ztrátami na jednu ukrajinskou. Nedávný prudký nárůst je podle badatelů dán zejména pokrokem Kyjeva v jeho dronovém programu. Klíčová je především schopnost Ukrajinců výrazně rozšířit takzvanou zónu zabíjení, tedy oblast kolem frontových linií, která je bezpilotními letouny natolik nasycená, že do ní ruské jednotky téměř nemohou proniknout.
Ukrajinská strategie hluboké obrany se ukázala jako velmi efektivní při eliminaci a zraňování ruských vojáků a úspěšně omezuje možnosti ruského manévrování na bojišti. Podle autorů však existují i další důvody, proč Rusko trpí tak vysokými ztrátami. Patří mezi ně ruská opotřebovávací strategie, selhání při efektivním vedení kombinovaných zbraní a společných operací, špatná taktika i výcvik, všudypřítomná korupce a nízká morálka mužstva.
Bez ohledu na konkrétní příčiny vykreslují shromážděná data katastrofální obraz současné situace. S celkovým počtem 2 milionů obětí a zraněných vojáků na obou stranách fronty válka na Ukrajině s největší pravděpodobností již překonala bitvu u Stalingradu. Ta byla přitom v moderní historii dlouhodobě považována za vůbec nejkrvavější vojenský střet, jaký lidstvo doposud zažilo.
Snaha o zajištění nezapomenutelného zážitku na fotbalovém mistrovství světa se pro řadu fanoušků změnila v noční můru. Sekundární prodejní platformy, jako je StubHub, totiž na poslední chvíli hromadně ruší zakoupené lístky. Mnoho lidí tak zůstává stát před branami stadionů, přestože za vstupenky zaplatili tisíce dolarů a další nemalé finanční prostředky investovali do letenek a ubytování. Celá situace je v odvětví označována za jeden z největších kolapsů v historii prodeje vstupenek.
Rozhodnutí Ruska zahájit plnohodnotnou invazi na Ukrajinu stálo zemi již přibližně 450 000 lidských životů. Nová studie odhaduje, že celkový počet obětí a zraněných v tomto konfliktu na obou stranách již přesáhl hranici 2 milionů. Výzkum provedený Centrem pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) uvádí, že samotné Rusko zaznamenalo přibližně 1,4 milionu ztrát, což zahrnuje zabité, zraněné a pohřešované vojáky, a toto ohromující číslo představuje zhruba 1 % celkové populace země.
Britský premiér Keir Starmer vystoupil v parlamentu s prohlášením k historické politice nucených adopcí. Uvedl, že se v Downing Street setkal s matkami i dospělými adoptovanými, kterých se tato praxe dotkla, a přiznal, že slyšet jejich příběhy pro něj bylo jako pro otce nesmírně těžké.
Rozhodnutí lékařské komise v Gaze o schválení Aminy Abú al-Kas k léčbě v zahraničí přineslo její rodině po dlouhé době naději. Amina trpěla agresivní nekrotizující infekcí, která se jí rozšířila až do lebeční kosti, a místní doktoři pro ni neměli potřebné léky ani terapii. Podle jejího syna Sábira byla situace zoufalá, protože matka kvůli nesnesitelným bolestem nemohla spát a běžná analgetika jí lékaři museli zakázat kvůli žaludečním vředům a závažným zánětům. Rodina po získání doporučení čekala na bezpečnostní prověrky a přijetí cizím státem, což jsou nezbytné podmínky pro opuštění pásma. Úřady se jim však ozvaly s hotovými dokumenty až dva týdny poté, co Amina 29. května zemřela.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí stále intenzivnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší zapojení své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle nejnovějšího hodnocení Institutu pro studium války (ISW) se Kreml snaží donutit Minsk k tomu, aby poskytl své území pro masivnější vojenské operace.
Nedávné zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve svém nočním projevu vysmál snaze Ruska o úplné ovládnutí Donbasu. Podle jeho slov je politické vedení v Moskvě tímto regionem posedlé, přičemž od počátku plnohodnotné invaze určilo svým jednotkám již patnáct různých termínů pro jeho stoprocentní dobytí, z nichž ani jeden nevyšel.
Ukrajinské nálety bezpilotních letounů a raketové údery na klíčovou energetickou infrastrukturu v posledních týdnech vystavily Rusko vážné palivové krizi. Problémy se zásobováním pohonnými hmotami hlásí již dvě třetiny z 83 ruských regionů, což pro miliony obyvatel znamená bezprostřední komplikace a pro řadu podniků hrozbu pro jejich fungování. Obzvláště kritická situace panuje na Krymu, kde úřady vyhlásily výjimečný stav a zakázaly veškerý prodej paliv, což vedlo ke kolapsu tamního turistického ruchu.
Finanční uzávěrka vydaná Úřadem pro vládní etiku vyvolala další vlnu kritiky vůči prezidentu Donaldu Trumpovi. Podle zveřejněných dokumentů si Trump v prvním roce po svém návratu do Bílého domu přišel celkově na více než 2,2 miliardy dolarů.
Letní měsíce je třeba považovat v životě britské princezny Diany, který skončil velmi předčasně, za naprosto osudové. Zatímco posledního srpnového dne před necelými třiceti lety tragicky zahynula, prvního červencového dne se před 65 lety narodila. Dnešek navíc není jediným důležitým červencovým datem v jejím životě.
Státní rozpočet je po prvním pololetí v nominálně horší kondici než loni i předloni. Schodek 183,6 miliardy korun sám o sobě ještě neznamená, že stát celoroční plán 310 miliard korun nutně nedodrží. Ministerstvo financí správně připomíná, že pololetí bývá u státní kasy tradičně slabší, protože část výdajů se předfinancuje a příjmy se ve větší míře dostávají do rozpočtu až ve druhé polovině roku. Přesto by vláda neměla červnový výsledek zlehčovat.
Česko řeší vystoupení motoristických ministrů na festivalu v jihomoravské Strážnici, kde lidé vypískali nejprve Oto Klempíře a následně i Petra Macinku. Neuniklo to ani hudebníkovi Janku Ledeckému. Otec olympijské šampionky věnoval oběma politikům vlastní vzkaz.